Hrad Hukvaldy byl plný strašidel a Krampus čertů

Ke každému hradu patří pověsti a strašidla. Nejinak je tomu u zříceniny hradu Hukvaldy. Tamní strašidla se návštěvníkům tentokrát ukázala až po setmění.

Večerní návštěva hradu Hukvaldy tentokrát stála opravdu za to a nenechaly si ji ujít stovky lidí. Hlavním lákadlem byli oblíbení čerti. Pořádný děs ale naháněla i další strašidla.

Tomáš Kočí, vedoucí skupiny Krampus & Hexe Praha: “Jsme pražská skupina Krampus & Hexe Praha. Naše skupina se zaměřuje spíše na Rakousko, na Německo, ale máme i několik akcí tady v České republice. Jezdíme ještě s kolegy z Vysočiny, takže dohromady máme nějakých 25 - 28 členů. Máme rakouské masky od tamních řezbářů, kožichy máme taky z Rakouska a některé masky nám náš řezbář Ondra Bareš a kostýmy dává dohromady naše zástupkyně Helena Karasová. Takže je to prostě spíš taková rodinná atmosféra. Tahle maska má kolem 6 či 7 kilogramů a celý ten kostým, včetně zvonů a všech dalších věcí, tak má kolem 20 až 30 kilogramů. Je v tom vedro, skoro nic nejde vidět. Tady se kouká vlastně pod těma očima malinkými otvory, takže vidíte nějakých pět metrů před sebe, ale pod sebe nevidíte vůbec nic.”

Anketa: “Hodně se mi to líbí, je tady hodně čertů a malé děti tady brečí. Celkem se bojím.”

Anketa: “Atmosféra je tady hodně strašidelná, hlavně ti čerti a celkově, jak je tady tma, tak je to strašidelnější, než ve dne.”

Tereza Frejlichová, vedoucí Striga - ohnivá skupina zpod Radhoště: “My jsme skupina Striga - ohnivá skupina zpod Radhoště. Společně fungujeme zhruba rok a máme asi pět stálých členů, plus provozujeme ve Frenštátě pod Radhoštěm kroužek, kde to učíme děti i dospělé a kdokoli se k nám může přidat. Na Hukvaldech je pokaždé výborná atmosféra a my jsme šťastní, že můžeme na tom našem domovském hradě dělat tu naši ohňovku, kterou děláme pro skvělé publikum plné dětí a to my milujeme. To je úplně to nejkrásnější a navíc si to užíváme, protože máme přátelskou atmosféru ve skupině.”

Anketa: “Je to tady dobré.”

Anketa: “Jsme tady poprvé a je to tady super.”

Anketa: “My se vůbec nebojíme, že? My jsme hodní, na nás čerti nemůžou.”

---

Dřevorubci poměřili síly a dovednosti v soutěži na Myslíku

Dobrovolní hasiči z Myslíku uspořádali další ročník dřevorubecké soutěže. Klání je určeno pro amatérské soutěžící.

Martin Vyvial, starosta SDH Myslík: “Máme tři kategorie - hobby, profi a veterány. Nerozlišujeme, jestli to někdo dělá závodně, ale máme to podle kubatury. Hobíky máme do 50 kubíků, profíky máme nad 50 kubíků a pak ty naše nejmilejší veterány máme nad 50 let a je jedno s jakou pilou soutěží. Pily samozřejmě musí být sériové výroby, žádné domácí udělátka. Soutěžíme ve dvou kolech. V prvním jde o navíjení špalků, řezání volně stojícího špalku a je tam i rozborka a sborka pily, tedy otočení lišty s řetězem. Ve druhém kole jde o řezání dvou koleček z ležící klády zhruba o průměru 35 cm. Jeden řez je zeshora, druhý zespodu. Další disciplínou je přesekávání stojícího špalku.”

Filip Kourek, soutěžící: “Přijel jsem tady asi jako všichni ostatní. Mám to v plánu vyhrát. S těmi disciplínami se člověk běžně už nesetká. Třeba navíjení špalků už dneska dělají traktory. Je to tady super, i ta atmosféra, diváci, je to zpestření toho běžného života.”

Marek Kawulok, soutěžící: “Je to tady větší stres, než v práci. Jsem z Třince a momentálně dělám na Morávce. Při soutěži jsem udělal chybu, nastartoval jsem si pilu za běhu, takže bude penalizace.”

Martin Vyvial, starosta SDH Myslík: “Máme tady ukázku historických pil a program a soutěže máme pro děti i dospělé.”

---

CETRAT vystavuje vlastnoručně vyrobené šaty z kopřiv

Zajímavá výstava oděvních svršků a doplňků vyrobených z kopřiv je k vidění v Centru tradičních technologií v Příboře.

Václav Michalička, vedoucí příborské pobočky Muzea Novojičínska: “Výstava Pravěké kopřivové šaty byla otevřena 2. července a potrvá prakticky celý rok až do podzimu příštího roku, do roku 2023, protože to je výstava, která opravdu byla velice náročná na přípravu. A my se tady v Centru tradičních technologií zpracování kopřivového vlákna věnujeme velice intenzivně. V minulosti jsme prozkoumali muzejní sbírky v České republice, na Slovensku i v okolních zemích, kde se co nachází. A rámci této výstavy jsme přistoupili k takovému zajímavému počinu, když jsme v podstatě zhmotnili různé hypotézy, jak se mohlo zpracovávat kopřivové vlákno v pravěku a vytvořili jsme šaty a k nim různé doplňky. Takže nejsou to jenom šaty, ale je to třeba i batůžek z kopřiv a plno dalších a dalších věcí. A všechno jsme to dali do jednoho celku. Na této výstavě jsme pracovali několik let a samotné šaty jsme vytvářeli více jak dva roky, takže to byla velice náročná práce. Zajímavosti je, že jsme v podstatě nepoužili žádný kovový nástroj, ani žádný moderní a v podstatě jsme pracovali s nástroji, které se mohly používat v tom pravěku.”

Nitě byly vyrobeny ze stonků kopřiv, ze kterých bylo sloupáno lýko, které se následně rozčesávalo a spřádalo.

Václav Michalička, vedoucí příborské pobočky Muzea Novojičínska: “Ty šaty, které jsme dělali, tak nejsou jenom nějakou nefunkční věcí jenom na dívání, ale byly vytvořené tak, aby byly plně funkční, aby se daly nosit, aby byly praktické pro ženu v tom období pravěku. To kopřivové vlákno má plno perfektních vlastností Je to duté vlákno, takže je to výborný izolant. Člověk se v tom nepotí, není v tom ani zima, ani moc vedro. Ty šaty jsou jakoby hrubé. Hodně lidí se ptá, jestli to neškrábe, jestli když to má člověk na holé tělo, jestli to neodírá. Máme to vykoušené. Samozřejmě, když jsme je vytvářeli, tak je kolegyně zkoušela. No a potom, když se tady podíváte na ty fotky, tak v podstatě to na sobě měla ta modelka. Fotografování bylo celkem náročné, trvalo asi čtyři hodiny a je to slečna, která je celkem moderní, citlivá a je zajímavé, že v těch šatech se cítila velice dobře. Samotné šaty na to nošení jí nebyly nějak nepříjemné. Takže i současný člověk je tento materiál je schopný na sobě mít. Samozřejmě to kopřivové vlákno se dá udělat velice jemné. Máme tady ukázky třeba talismanu,. takový pytlíček, který je udělaný z ultratenké nitě. Takže i taková látka z toho jde udělat. Opravdu jsou to tedy funkční šaty a musím říct, že ta slečna modelka se v nich cítila velice dobře a přirozeně.”

---