Tomáš Tikal, TV Polar: Dobrý den, ekonomický magazín televize Polar Chytrý region je na svém začátku, vítejte u něj. V úvodu vám představíme společnost SATJAM z Ostravy. Podíváme se jaké nové služby nabízí Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě a nakonec půjdeme v patách ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálová.

Tomáš Tikal, TV Polar: Společnost SATJAM z Ostravy vyrábí lehké plechové střešní krytiny, které jsou odolné vůči počasí, a které mají velmi univerzální použití. Natáčeli jsme tři typy střech z nichž každá je úplně jiná. První z nich jsme našli ve Vidči na Valašsku.

Petr Tureček, produktový manažer společnosti SATJAM: Střecha je jednoduchá sedlová, ale střešní krytina, která je tady užita je typu SATJAM Rapid, což je velkoformátová krytina se skrytým kotvením. Je to velmi oblíbená krytina, je to krytina, která je alternativou ke krytinám k té klasické falcované krytině s dvojitou stojatou drážkou. Benefitem téhle té krytiny při takto krásně jednoduchých střechách je její jednoduchost a rychlost montáže, kde samozřejmě není ta komplikovanost se zavíráním zámků jako je u klasické falcované krytiny. Krytina je vyráběna v několika variantách, v několika provedeních. To základní provedení vidíme zde, je to s dvojitým prolisem uprostřed, máme v nabídce i hladkou variantu. Pokud jde o materiály, které jsou používány pro výrobu této krytiny, tak bych to rozdělil do dvou základních variant. První je ocelová krytina, kde je široká škála povrchových úprav. Jde o ocelový pozinkovaný plech a několik typů lako-plastových povrchových úprav, které dělají jednak design, ale samozřejmě určují i odolnost této krytiny. A pak máme variantu v hliníku, což je dlouhověká velmi oblíbená. Tedy velmi oblíbený materiál, který opravdu tím, že nekoroduje nabízí velmi dlouhé užívání těm zákazníkům.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jsme na Valašsku a tato stavba je důkaz, že vaše střecha může zapadat i tady do místního koloritu. Tak, jak vznikala tato stavba?

Petr Tureček, produktový manažer společnosti SATJAM: Je to architektonicky velmi povedené dílo pana architekta Mrvy. Myslím si, že zapadá do místní krajiny a do toho prostředí velmi dobře svou jednoduchostí a tím, jak je koncipována, tak velmi dobře se hodí tady do tohoto prostředí.

Tomáš Tikal, TV Polar: Druhé zastavení nás čeká v Rožnově pod Radhoštěm, kde investor použil střechy SATJAM nejen na dům, ale také na rozlehlou hospodářskou budovu.

Petr Tureček, produktový manažer společnosti SATJAM: Je to polovalbová střecha. Je to taková opravdu klasická valašská architektura. Je vidět, že i na ty klasické objekty, které tady historicky vznikaly se naše plechové krytiny velice dobře hodí. Zde máme krytinu SATJAM Grande, což je zástupce velkoformátových profilovaných krytin. Tato je kotvená viditelně, jsou tam přiznané šrouby, které mají ale gumové nebo EPDM podložky, které velice dobře zajišťují těsnost těch spojů. Výhoda tady těchto krytin těch velkoformátových je v tom, že ony se vyrábí přesně na míru, to znamená odpadá pracné upravování rozměrů na stavbě. Minimalizuje se tím odpad a samozřejmě tím, že to jsou dlouhé pásy, tak je produktivita práce velice dobrá, velice rychle se s tím kryje, ta stavba velice dobře odsýpá. Je to hodně produktivní.

Tomáš Tikal, TV Polar: Máme tady ocelovou střechu a tady naproti hliníkovou, tak jak byste specifikoval ten rozdíl mezi těmito dvěma typy?

Petr Tureček, produktový manažer společnosti SATJAM: Ano, jsou tady použity oba dva typy našich krytina. Pokud jde o design, tak tam rozdíl nepoznáte, pokud jde o užitné parametry, tak samozřejmě ano. Když dám na jednu stranu ty hliníkové střechy, tak tam je samozřejmě daleko vyšší životnost, protože hliník nekoroduje. Je to dlouhověká krytina. Na druhou stranu je to materiál, který má poněkud horší mechanické parametry než je ocel, takže se vyrábí o jednu desetinu větší tloušťky materiálu, je to plech tlustý nula celá šest milimetrů. U té oceli, tam samozřejmě je to ocel, která je pokovená zinkem a na tom je některá z poměrně široké škály povrchových úprav. Ty povrchové úpravy nastavují parametry životnosti té krytiny.

Tomáš Tikal, TV Polar: A do třetice míříme do Ostravy, konkrétně v Bartovicích vyrostl rodinný dům, který má také lehkou střechu od SATJAMU.

Petr Tureček, produktový manažer společnosti SATJAM: Tady už vidíme poněkud složitější střechu členitější. Je to střecha na nízkopodlažním rodinném domku. Je tady použita maloformátová střešní krytina SATJAM Arad. ty maloformátové krytiny jsou obecně vhodné pro členité střechy, protože tím, že to jsou menší formáty je daleko menší odpadovost. Velkým benefitem je doprava nebo náklady na dopravu, protože tyto krytiny jsou složeny na paletách. Velice snadno se s nimi manipuluje, velice dobře se připravují. Samozřejmě i manipulace na stavbě při samotné pokládce je významně jednodušší. Maloformátové krytiny, které máme v nabídce jsou určeny nebo mají své příznivce zejména u zákazníků, kteří mají rádi členité střechy nebo mají rádi krytiny s výrazným tvarem. Jedním z těch zástupců těch maloformátových je právě krytina SATJAM Arad. Ta se nevyrábí v hliníkové variantě, v nabídce je pouze ocelová krytina ve škále prémiových povrchových úprav, takže je to velice kvalitní krytina opět s velmi dlouhou výdrží a s dobrou životností.

Tomáš Tikal, TV Polar: Společnost SATJAM ví, že ne každý klient je odborníkem na střechy, proto má k dispozici skupinu expertů, kteří zájemci poradí s výběrem toho nejvhodnějšího typu střechy.

Tomáš Tikal, TV Polar: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě rozšiřuje své služby. Poslední novinkou je možnost klientů knihovny využít služby 3D tiskárny.

Tomáš Tikal, TV Polar: V nově zrekonstruované studovně speciálních fondů vybudovala Moravskoslezská vědecká knihovna Makerspace dílnu s cílem podpořit u veřejnosti technickou gramotnost

Libuše Foberová, ředitelka MS vědecké knihovny: A my se věnujeme informační a digitální gramotnosti a ta technická gramotnost jako je kreativita, digitální zručnost, informatické myšlení je velmi důležitá pro studenty, pro žáky, protože to je jedna ze základních dovedností pro jednadvacáté století. Takže chceme rozvíjet a podporovat technickou gramotnost nejen u studentů a žáků, ale i u veřejnosti a myslíme si, že je to něco, co by vědecká knihovna měla zprostředkovávat veřejnosti.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak to vypadá se zájmem veřejnosti po té době, kdy sem nemohli chodit?

Libuše Foberová, ředitelka MS vědecké knihovny: Zájem je obrovský. Neztratili jsme naše příznivce a naše čtenáře a jsou velmi rádi, že i když s různými omezeními, ale mohou využívat služby a právě využívat i Makerspace dílnu, do které se ale musí předem objednat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Novinkou v Makerspace dílně je 3D tiskárna pro veřejnost.

Michaela Mrázová, manažerka vzdělávání MSVK: Ta naše 3D tiskárna je český výrobek od firmy, která má poměrně dobrou pověst v rámci té komunity 3D tiskařů po celém světě. A my jsme ji zvolili hlavně z toho důvodu, že je uživatelsky hrozně jednoduchá na ovládání. Na to, abychom tam právě ten 3D tisk v podstatě spustili okamžitě. Co se na tom všechno dá tisknout, my to využíváme k tisku, jak různých třeba propagačních materiálů, tak se na tom dají tisknout různé třeba výukové pomůcky. My jsme na tom tiskla třeba i nějaké hlavolamy. Dají se na tom tisknout různé pomůcky třeba do zeměpisu, do vlastivědy a podobně. Také vlastně veřejnost může přijít a může si teda u nás tady něco vytisknout s tím, že se platí hlavně za spotřebovaný materiál a ta doba tisku by neměla přesáhnout 8 hodin, ať je to v rámci vlastně provozní doby toho našeho Makerspace centra.

Tomáš Tikal, TV Polar: Takže mi to popište. člověk přijde s nějakou informací, kterou vy zpracujete a tiskne.

Michaela Mrázová, manažerka vzdělávání MSVK: Ano, buď si ten člověk přinese už vlastní hotový model nebo se společně podíváme na nějaké volně dostupné modely, které se dají vlastně stáhnout na internetu. Potom vlastně ten model musí projít programem, kterému se říká Slicer, který vlastně ten model rozdělí na jednotlivé vrstvy tak vlastně, jak to tiskne ta tiskárna, to znamená vlastně ten model se převede do kódu, který je srozumitelný 3D tiskárně a potom se přes SD kartu vloží ten model do tiskárny, kde se teda zvolí jaký materiál používáme atd. S tím, že my používáme hlavně materiál PLA, který je biologicky odbouratelný, který nezapáchá a je i vhodný třeba pro nějaké výrobky, které se budou třeba používat v kuchyni nebo ve zdravotnictví. Potom už záleží na tom, jak je ten model složitý, jak je vysoký, kolik se dává třeba vnitřní výplně. To znamená, že ten tisk může trvat od deseti minut do několika hodin a klidně i dnů.

Tomáš Tikal, TV Polar: Já bych rád využil službu, když budu mít třeba těsnění nebo nějakou součástku a přinesl si, aby vy jste podle toho vytiskl to samé. Jde to?

Michaela Mrázová, manažerka vzdělávání MSVK: Je to trošku složitější, protože v tuto chvíli nedisponuje 3D skenerem, který by nám vlastně pomohl ten reálný model převést do toho modelu digitálního. Ale ty databáze na internetu už v podstatě obsahují všechno možné, protože to, co třeba vám se rozbije, tak už se mohlo rozbít někomu jinému a už si dal třeba tu práci s vytvořením toho modelu. Takže když se za pátrá trošku na internetu, tak se dá sehnat opravdu skoro všechno.

Tomáš Tikal, TV Polar: Moravskoslezská vědecká knihovna neustále rozšiřuje své služby. Tak se dá očekávat, že 3D skener bude v nabídce už v blízké budoucnosti.

Tomáš Tikal, TV Polar: Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová při své návštěvě Moravskoslezského kraje řešila nejen proces spravedlivé transformace, ale také otázky bydlení. Byli jsme u toho.

Tomáš Tikal, TV Polar: Kvalitní a pravidelně aktualizovaná hodnotová mapa nájmů je jedním ze zásadních klíčů k dalšímu rozvoji dostupného nájemního bydlení v ČR. Na jednání v Havířově se na tom jednoznačně shodli ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, předseda Sdružení nájemníků České republiky Milan Taraba a členové prezídia Asociace nájemního bydlení. Společně podpořili ministerstvo pro místní rozvoj ve snaze spustit celý systém, co nejdříve.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj ČR (za ANO): My bychom se chtěli pokusit do toho září prohnat to třetím čtením, ať to nespadne pod stůl a pak samozřejmě už budou volby a tak dále a nechat to prostě na Senátu a třeba ještě ten zákon doladit tam. To by byla jako moje taková jako přání. Jak to spadne pod stůl a začneme znova, tak ten zákon nebudeme mít ještě ani za tři roky.

Tomáš Tikal, TV Polar: Podporu ministryni vyjádřili zástupci Asociace nájemního bydlení i předseda Sdružení nájemníků České republiky.

Jan Rafaj, viceprezident ANB: My jsme paní ministryně ukázali různé typy bydlení. V Karviné a v Havířově jsme ji vzali do těch nejsložitějších oblastí, kde máme největší neobsazenost. Žijí zde občané, kteří mají třeba více problémů, komplikací atd. Takže potřebují i třeba sociální asistované pomoci přitom bydlení nebo bydlí v určitém podnájmu přes neziskové organizace. Snažili jsme se vysvětlit i nezbytnost sociální práce v některých typech bydlení, dokonce tady potkala i některé lidi, kteří si stěžovali, že v městě nedostanou trvalý pobyt po přestěhování zpátky. Těch problémů s bydlením je samozřejmě velká spousta.

Milan Taraba, předseda SON: Pokud se to týká toho, jak se tu teď bude promítat k nám, tak si myslím, že ta možnost nebo ten vztah nájemců a pronajímatelů je právě to, co by obě strany chtěly. Či-li vzájemný respekt, plnění povinností. Vítáme, že tam nadstavba neboli jak už tu bývalo dokonce u nás za první republiky, majitel chtěl mít obsazený dům, aby měl dobře platící lidí a těm udělal třeba i vánoční večírek a staral se o ně. Takže tohle je novodobá forma, která je samozřejmě stejně výhodná a dobrá.

Tomáš Tikal, TV Polar: V rámci jednání s ANB navštívila ministryně konkrétní lokality v Karviné a Havířově, kde je provozováno nájemní bydlení i bydlení sociální s asistencí neziskových organizací. Na toto téma hovořila s majiteli bytů a primátory obou měst.

Jan Wolf, primátor Karviné (ČSSD): Já jsem paní ministryni, že je to ministryně pro místní rozvoj, seznámil s aktuální situací ve městě Karviná. Představil jsem potřeby, které město Karviná má, které cítím já. Jsem přesvědčen, že jsme strukturálně postižené město k OKD končí a tak jak jsme se bavili, tak pokud nedojde k pomoci ze strany ať už kraje ať už státu ať už v EU, tak samozřejmě to město se bude hrozně těžko strukturálně přiorientovávat.

Josef Bělica, primátor Havířova (ANO): V Havířově jako by, co do počtu bytů jakoby toho toho finálního čísla problém není. Těch bytů je tady dost. Problém je s tím, že některé ty byty nejsou v dostatečně kvalitním stavu a v minulosti prostě i na tom městském majetku došlo k velmi výraznému podfinancování. My se samozřejmě snažíme do toho bytového fondu intenzivně investovat dneska. Celkový objem investic rozpočtovanými v rámci města se blíží k půl miliardě korun. To tady nikdy nebylo. Je to vidět, ale samozřejmě v tak krátkém čase neuděláme všechno.

Tomáš Tikal, TV Polar: Asociace nájemního bydlení vznikla loni v dubnu. Aktuálně sdružuje osm významných poskytovatelů nájemního bydlení v Česku, kteří vlastní téměř 60 tisíc bytů.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pořad chytrý region je u konce, mějte se, co nejlépe a brzy na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.