Dobrý den, následujících patnáct minut bude patřit ekonomickému magazínu TV Polar Chytrý region. V jeho úvodu si představíme společnost Green Gas, poté společně navštívíme summit ve Španělsku a nakonec si budeme povídat se zmocněncem hejtmana MS kraje, panem Zdeňkem Karáskem.

Představujeme společnost Green Gas

Společnost Green Gas DPB se specializuje na komplexní aktivity v plynárenství a energetice, expertní služby pro podporu ekologie a bezpečnosti v našem regionu a aktuálně se zaměřuje také na rozvoj vrtných činností.

Radomír Bystroň, vedoucí střediska povrchových vrtů, Green Gas DPB Paskov: „Máme k dispozici 8 vlastních vrtných souprav pro povrchové vrtání. Využíváme nejmodernější inovativní vrtné technologie např. německé značky Nordmeyer. Realizujeme vrty pro tepelná čerpadla, hydrogeologické a sanační vrty, vrtané studny, vrty pro záporové pažení a ostatní specializované vrtné práce na celém území České a Slovenské republiky.“

Máte vlastní vrtné soupravy. Jaké výhody to přináší Vašim klientům?

Radomír Bystroň, vedoucí střediska povrchových vrtů, Green Gas DPB Paskov: „Ve vozovém parku máme dvě zcela nové vrtné soupravy, které díky souběžnému vrtání pažnicemi i tyčemi s vrtným nástrojem umožňují zrychlit vrtací práce až o 30 % oproti klasické technologii vrtání. Jsou určeny pro vrtání vrtů pro tepelná čerpadla a hydrogeologických vrtů, například vrtů pro studny, kdy s novou technologií je možné vyvrtat studnu o průměru 160 - 419 mm a hloubce až 100 m.“

Při současných rostoucích cenách je návratnost vrtané studny zhruba 5 až 10 let. Jaké jsou její výhody?

„Díky vrtané studni získáte nezávislost a zároveň ekologický zdroj vody. Další předností vrtaných studní je jejich stabilní přítok i v období sucha. Čerpaná voda je navíc bez kontaminantů z povrchových vod. Zákazníkovi jsme schopni odvrtat studnu za pouhý jeden den. “

Kdo jsou Vaši zákazníci?

„Našim klientem je každý, kdo chce moderně, ekologicky a levně topit a mít zajištěný vlastní zdroj vody. Jak fyzické osoby, které plánují vlastní studnu nebo tepelné čerpadlo, nebo topenářské firmy, tak i velké průmyslové podniky.“

Jaké výhody nabízíte Vašim klientům?

„Poskytujeme širokou škálu vrtných prací o průměru 72 mm až 419 mm do hloubky až 1 km ve všech typech horninového prostředí. Nabízíme komplexní řešení realizace vrtů od jejich návrhu, projektového zpracování, legislativního schválení až po konečnou realizaci včetně odběru jádra, konečného vystrojení vrtů a nabídky inženýrských služeb dle požadavku zákazníka.“

Kam směřujete v oblasti rozšiřování Vašich činností na trhu?

„Využíváme našich bohatých zkušeností, kdy se nám podařilo realizovat vrty v celkové délce průměru Zeměkoule. Za 20 let zkušeností s povrchovým vrtáním jsme zrealizovali více než 70 000 vrtů, které slouží spokojeným zákazníkům k topení, dodávkám vody či jako základ pro sanační práce.“

Okénko do světa

Více než 170 startupů a podnikatelů se setkalo ve španělské Malaze s dalšími organizacemi, orgány veřejné správy a investory. Vyměnili si své nápady, představili řešení a našli nové obchodní příležitosti. Nechyběla u toho ani delegace z Ostravy a MS inovačního centra.

Devět měst z osmi evropských zemí, která toto setkání spolupořádají, ukázalo projekty, které realizují na podporu svých podnikatelských ekosystémů prostřednictvím čtyř tematických oblastí: trhy, talenty, ženy a mladí. Díky úsilí Moravskoslezského inovačního centra byla jedním z těchto měst také Ostrava, kterou zastupovali náměstkyně primátora pro odbor školství a sportu Andrea Hoffmannová a také specialista strategického plánování Ondřej Dostál z odboru strategického rozvoje.

Celkově měla delegace z Ostravy více než 20 členů, a kromě zástupců města a MSIC do Malagy jely navazovat kontakty a představovat své inovativní projekty místní TOP firmy mezi startupy. Oblasti, které představily, se různí. Svůj cirkulární model tak uvedla značka Nilmore, revoluční řešení z oblasti med-tech dovezla firma Mebster a pokroky v disciplíně digitalizace kontroly lakování zase Spray Vision.

Spolu s Malagou a Ostravou se představila města Braga (Portugalsko); Cluj-Napoca (Rumunsko); Kolín nad Rýnem (Německo); Heraklion (Řecko); Valencie (Španělsko); Vantaa (Finsko) a Varna (Bulharsko), a to po loňském online summitu konečně tváří v tvář. V tomto ohledu všechna města pracovala „jako jeden muž“ při sdílení svých praktik a při společném zavádění inovativních programů na místní, národní a mezinárodní úrovni.

Programu se zúčastnili řečníci na nejvyšší úrovni a zabývali se průřezovými tématy, jako jsou nové podniky v cirkulární ekonomice; aktivity občanů na globální úrovni, mezinárodní program pro podnikatelské vesnice, známý jako StartupVillages; globální trendy v oblasti talent attraction managementu nebo program klientského přístupu pro začínající podniky; stejně jako další specifická témata jako například světové inovace v zemědělsko-potravinářské oblasti, klima, videohry, mobilita nebo zdraví.

Beseda Zdeněk Karásek I

Tomáš Tikal, TV Polar: Pan Zdeněk Karásek, zmocněnec hejtmana Moravskoslezského kraje a také předseda komise pro výzkum, vývoj a inovační podnikání rady Moravskoslezského kraje je hostem našeho pořadu. Dobrý den.

Zdeněk Karásek, zmocněnec hejtmana MS kraje: Dobrý den.

Tomáš Tikal, TV Polar: Stále se tady u nás mluví o nutné transformaci Moravskoslezského kraje. Jaká je vůbec ta představa toho finálního fungování kraje až ta transformace úspěšně proběhne? A věříme, že proběhne.

Zdeněk Karásek, zmocněnec hejtmana MS kraje: Tak my jsme v transformaci od devadesátých let a předpokládáme, že její takové dokončení té hlavní fáze bude zhruba do deseti let. To znamená, že přenesme se do roku 2030. Předpokládám, že v té době jedna z hlavních změn bude v tom, že kraj ztratí už image takového strukturálně postiženého regionu spojeného s hornictvím, že bude naopak mít image kraje, který je takovým druhým rozvojovým pólem České republiky po Praze a Středočeském kraji. Že se tady bude dynamicky rozvíjet. Dále předpokládám, že v tom roce 2030 budeme atraktivní místo pro práci, život, podnikání, takže skončí ten odliv lidí, zejména mladých, vzdělaných. Lidé se k nám budou vracet, budou tady oceňovat dobré příležitosti, kvalitní život. Předpokládáme také, v tom roce 2030 budeme mít za sebou velkou transformaci po hornické krajiny na území mezi Karvinou a Orlovou zejména v tom místě, kde dneska jedete po silnici a je tam taková trošku neprobádaní krajina, takže tam bude spousta zajímavých věcí. Předpokládám, že ten kraj se významně změní a hlavně jak říkám, že už to nebude kraj spojený především s problémy, ale spíš s takovým dynamickým rozvojem.

Tomáš Tikal, TV Polar: Vy jste se v minulosti podílel na strategiích rozvoje Ostravy a Karviné. Jak jste spokojen s tou současnou situací?

Zdeněk Karásek, zmocněnec hejtmana MS kraje: Rozhodují vždycky výsledky. Tady bych to trošku oddělil. Ostrava s tou strategií Fajnova má horizont do roku 2023. Řada těch věcí se děje a každý, kdo to chce vidět, tak vidí, že Ostrava se mění k lepšímu. Myslím si, že tady v zásadě jede jediná věc, která se ještě nedá řídit a je potřeba s ní pohnout je zvýšení počtu vysokoškolských studentů, na čemž se musí zapracovat, ale jinak Ostrava je ve fázi proměny. Pokud se jedná o Karvinou, tak Karviná je ve složitější situaci, protože tam ta struktura ekonomiky spojená s OKD, které uzavírá dramatičtější odchod lidí z Karviné, tak je složitější. Nicméně Karviná už vykročila správným směrem, když řeknu charakteristiku příjemné místo k bydlení, za rozumnou cenu, kvalitní služby, lázně, náměstí, zajímavý park, lodičky, to všechno jsou pěkná místa v Karviné, na který se dá stavět a teď jde o to proměnit ten řekněme, tu pozitivní image v části Karviné, aby se to týkalo celého toho území. Takže v Karviné je té práce víc, ale Karviná už vykročila a věřím, že i kraj ji v tom nenechá samotnou.

Tomáš Tikal, TV Polar: Co se podařilo udělat v rámci programu Restart?

Zdeněk Karásek, zmocněnec hejtmana MS kraje: V rámci programu Restart se podařilo zaprvé dostat na úroveň národní i evropskou naši představu o tom, jak by ta transformace měla probíhat. To je taková strategická věc. Konkrétně se podařilo získat v tom uplynulém období 2016 až 2021 zhruba pět miliard korun na různé transformační projekty a podařilo se také díky Restartu zapojit se do úsilí, které přivede k nám do kraje další 19 miliard minimálně z operačního programu spravedlivá transformace s nějakých viditelnější konkrétní výsledků. Když půjdete dneska kolem nebo na Černou louku, tak uvidíte, že se tam staví dvě nové fakulty vysokoškolské, což je spojeno právě s tím požadavkem, představou o zvýšení počtu vysokoškolských studentů. Podařilo se vybavit řadu nemocnic v kraji novými přístroji. Podařilo se dostat některé nové přístroje i do škol a tak dále.

Tomáš Tikal, TV Polar: Vy jste zmiňoval fond spravedlivé transformace. Moravskoslezský kraj má připravené projekty, které by se měly profinancovat těmito fondy. Co si myslíte, že nejdůležitější pro nás z toho seznamu?

Zdeněk Karásek, zmocněnec hejtmana MS kraje: Já si myslím, že nejdůležitější je realizovat pokud možno celý ten seznam. Protože těch projektů, které byly přihlášený bylo šedesát pět. Poměrně náročným procesem z nich bylo vybráno třináct v různých oblastech od vědy výzkumu, podnikání, rozvoj školství a tak dál. Takže všechny dohromady jsou důležité a my se budeme snažit teda, abychom prokázali pro všechny z nich pomohli získat finanční zdroje, i když to nebude jednoduché, protože těch požadavků je více než je těch peněz. Kdybych měl vypíchnout jeden spíš jako ne, že by byl úplně prioritní, ale který je pro mě takovou se srdcovkou, tak je to projekt technologické podnikatelské akademie, kde jsme se inspirovali zkušenostmi z Baskicka. Je to o kompletní proměně odborného vzdělávání, modernizaci, kde se dnes děti se mají do budoucna učit věci, které jsou v souvislosti s nejmodernějšími technologickými trendy. Náš kraj, který je průmyslovým krajem a měl by jim asi i zůstat do budoucna. Takhle už to bude nový průmysl, průmysl spojený s informatiku s novými materiály a podobně. Takže my musíme na tenhle ten vývoj v podstatě připravit naši mladou generaci a k tomu má tento projekt přispět.

Tomáš Tikal, TV Polar: Těch fondů a možností získat peníze je samozřejmě více kromě tady toho zmiňovaného. Jaký je náš kraj úspěšný z Vašeho pohledu v čerpání evropských peněz?

Zdeněk Karásek, zmocněnec hejtmana MS kraje: Já bych řekl, že pokud se jedná o objem peněz, tak jsme zatím byli tak jako spíše průměrně úspěšní. Pokud se jedná o poctivost v jejich využití, tak jsme byli úspěšní nadprůměrně. Abych to vysvětlil v těch letech třeba 2008 až 2013, kdy byly Regionální operační programy, tak víte, že se řešil Středočeský kraj, řešil se severozápad, náš kraj z toho vždycky vyšel velmi kvalitně, nikdy jsme žádné skandály tohoto typu neměli. Proto nás mrzelo, že díky těmto skandálům v jiných krajích se ty regionální operační programy zrušily a na rozdíl třeba od sousedního Slezska a celého Polska, kde ty programy jsou, tak to nás dost omezilo. V tom období, které skončilo, to znamená 2014 až 2021 se podařilo do kraje získat zhruba sedmdesát miliard korun na dotacích. To bylo to asi 11% ze všech těch dotačních zdrojů, takže jsme byli zhruba na tom průměru. No a do toho období, které začíná jdeme s cílem získat minimálně 100 miliard. Aby ta poctivost řekněme a užitečnost efektivnost zůstalo, ale aby se zvýšily ten objem.

Tomáš Tikal, TV Polar: Velmi krátce na závěr. Mluvil jste o změně image. Jaká by měla být ve finále?

Zdeněk Karásek, zmocněnec hejtmana MS kraje: My to vyjadřujeme takovým jedním heslem, já řeknu anglicky "From coal mining to data mining" čili něco jako od uhelného hornictví k informatické digitální společnosti. Chtěli bychom, aby náš kraj byl spojovaný s inovacemi, s moderním podnikáním, ale také s kvalitními pracovními místy, kde si lidé vydělají. Aby to byl kraj, kde se dobře žije a aby to byl kraj, který si uchová takový patriotismus, srdcařství a tu schopnost držet pohromadě a makat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Karásku, děkuju moc za rozhovor. Věříme, že se to všechno splní. Mějte se, na shledanou.

Zdeněk Karásek, zmocněnec hejtmana MS kraje: Také děkuji, na shledanou.

Tomáš Tikal, TV Polar: Děkujeme za přízeň a příště se budeme těšit na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.