Chytrý region

  • Hückelovy vily v NJ se zachraňují
  • Bo Ostrava jede - nový kulturní projekt
  • Záchranná stanice Bartošovice

Tomáš Tikal: Dobrý den, jsme na začátku ekonomického magazínu televize Polar Chytrý region. Začneme bojem o záchranu Hückelových vil v Novém Jičíně. Další reportáž vám představí projekt Bo Ostrava jede! A nakonec se podíváme co chystá na sezónu záchranná stanice v Bartošovicích.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hückelovy vily v NJ se zachraňují

Tomáš Tikal: Areál Hückelovy vily je perlou Nového Jičína. Jde o dvě vily Augusta a Johana Hückla. Obě tyto vily byly vystavěny jako první v letech 1880 až 1882 pod architektonickým perem slavného vídeňského architekta Otto Tiemanna.

Radek Polách, koordinátor revitalizace Hückelových vil: Tento stavitel na vídeňské Ringstrase se v osmdesátých letech participoval taktéž ve výstavbě města Nového Jičína, v tvorbě okružní třídy a zároveň s tím se podílel na stavbě soukromých zájemců. Právě třeba této rodiny Hückelů. Tyto stavby jsou unikátní i svou dispozicí. Tyčí se nad kloboučnickou továrnou, která byla ve vlastnictví této rodiny a tato dispozice je unikátní i v rámci Evropy. Víme pouze o třech podobných řešeních vil podnikatelů nad vlastní továrnou, které se v Evropě nacházejí.

Tomáš Tikal: Obě vily mají velmi zajímavou a pohnutou historii.

Radek Polách, koordinátor revitalizace Hückelových vil: Rodina Hückelů v roce 1945 odešla do Německa, byla odsunuta a jejich majetky byly zestátněny včetně kloboučnických továren. Následně do těchto vil byly přemístěny dvě zařízení kožní oddělení novojičínské nemocnice ve vile Johanna Hückela a dětská ozdravovna ve vile Augusta Hückela. Ty zde měly své sídlo až do devadesátých let minulého století, kdy byl jejich provoz bohužel ukončen a tam tehdy nastal drastický konec těch nádherných interiérů, které dnes bohužel o tom vypovídají. Nejhorší období patrně bylo po roce 2005, kdy se vily staly soukromým majetkem jednoho známého developera a až do roku 2016 procházely dalším destrukčním vývojem, kdy docházelo k velkému zatéká ani působení dřevu marky a dalších záležitostí. V roce 2016 se novým majitelem konečně stalo město Nový Jičín a usiluje nyní v takovém týmu svých pracovníků o budoucí využití těchto vil a samozřejmě jejich záchranu.

Tomáš Tikal: Jakým způsobem by ta záchrana mohla proběhnout.

Radek Polách, koordinátor revitalizace Hückelových vil: Rýsují se na obzoru určité evropské dotační tituly, které by byly možné využít pro jejich záchranu, protože tady hovoříme opravdu o velkých částkách, které by byly potřeba vynaložit k jejich záchraně. Jednou z těch variant, která přichází v současné době do oběhu je varianta využití levé vily Augusta Hückela jako muzea klobouků, muzea sbírek, které původně v této vile byly. Přihlásil se k nám s pomocnou rukou taktéž i TONAK náš slavný výrobce klobouků a teoreticky by zde mohla vzniknout i jejich vzorkovna případně nějaká prezentace pro jejich zákazníky.

Tomáš Tikal: Máte představu kolik rekonstrukce těchto dvou vil by mohla vůbec stát?

Radek Polách, koordinátor revitalizace Hückelových vil: Tak to je velice složitá otázka. Když Moravskoslezský kraj zvažoval v roce 2003 o jejich rekonstrukci, tak se hovořilo o zhruba částce stopadesáti milionů. Dneska už se pohybujeme určitě na částce asi zhruba 250 až 300 milionů za nejenom tyto vily, ale i samozřejmě celý areál, inženýrské sítě, parkování atd., které jsou v dnešní době nezbytné.

Tomáš Tikal: Kdyby všechno klaplo. Rekonstrukce proběhla a bylo tady třeba muzeum klobouků, tak v jakém časovém horizontu si to umíte představit?

Radek Polách, koordinátor revitalizace Hückelových vil: Když jsem připravoval pro město určitý takový koncept budoucího využití, ať už jakéhokoliv. Tak hovořím asi zhruba o 8 až 10 letech, tak vysoká částka by měla být hrazena z evropských dotací na které by mohlo město Nový Jičín dosáhnout.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Bo Ostrava jede - nový kulturní projekt

Tomáš Tikal: Ostravské Trojhalí se stalo dějištěm prvního koncertu nového projektu Bo Ostrava jede! Diváky bavila skupina Úspěch. Projekt Bo Ostrava jede! vznikl jako pomoc umělcům, kteří v době virové nemohou plnohodnotně vykonávat své povolání. Proto se objevil nápad vytvořit hudební platformu v ostravském Trojhalí, kde by se mohly prezentovat kapely, zpěváci a další umělci.

Martin Valový, spoluautor projektu Bo Ostrava jede: Víceméně je to otevřená platforma pro veškeré umělce bez rozdílu žánrů. Mně je to jedno jestli to budou tanečníci, jestli to budou umělci co se týče skupin. V této těžké současné době chceme podpořit jednak publikum, jednak účinkující a nějakým způsobem rozhýbat kulturu v Ostravě.

Tomáš Tikal: Jak to tedy konkrétně probíhá? Přihlásí se kapela nebo nějaký interpret a řekne, že bych chtěl vystoupit v Trojihalí nebo kdekoliv jinde?

Martin Valový, spoluautor projektu Bo Ostrava jede: V současné chvíli jsme oslovili velkou část umělců sami. A dáváme jim tímto možnost ozvat se nám a podpořit takhle tuto akci. Samozřejmě co se týče výdělku tak, 50 procent výdělku kapely jde na nezbytný úklid či dezinfekci prostoru a 50 procent v podstatě zůstává.

Tomáš Tikal: Prvním vystupujícím v projektu Bo Ostrava jede byla ostravská skupina Úspěch.

Rostislav Petřík, frontman kapely Úspěch: Napadl nás společný nápad, protože já jsem si říkal, že by chtělo něco takového udělat ale kluci byli rychlejší. Mají k tomu lepší podmínky a samozřejmě jsme rádi, že můžeme být ti první, kteří to tady rozjedou a doufám že to všechno vyjde.

Tomáš Tikal: Váš názor na tento nápad?

Rostislav Petřík, frontman kapely Úspěch: Už jsem předeslal. Mi se to líbí. V každém případě pointou celého příběhu je, že jsme vděční za to, že můžeme být tady a že ten první koncert může vidět až 300 lidí. Přijde mi to jak kdyby skončila nějaká okupace a lidi začali slavit v ulicích, aspoň pro nás pro muzikanty je to taková sláva.

Tomáš Tikal: Jaké bylo to období, kdy jste nemohli vystupovat?

Rostislav Petřík, frontman kapely Úspěch: Ono to pořád je špatné a ono to ani nebude dlouho dobré, protože lidi, co se živí jen muzikou, jako třeba já, tak přišli o spoustu kšeftů a spoustu kontaktů. Zbytečně a hloupě se to znova rozjíždí protože lidi co měli termíny na svatby, na nějaké akce, tak je teď chcou dohnat a ono to nejde, protože zase tam ti lidi, kteří ty termíny mají teď.

Tomáš Tikal: A jak bude vypadat další program v Trojhalí Nová Karolina?

Martin Valový, spoluautor projektu Bo Ostrava jede: Máme samozřejmě rozpracované velkou spoustu umělců, už máme potvrzené i některé termíny, zatím bych nepředbíhat. Nicméně z těch ostravských jmen určitě bude kapela Fíhá. Budé i kapela BUTY. Takže nechte se překvapit.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Záchranná stanice Bartošovice

Tomáš Tikal: Záchranná stanice v Bartošovicích na Novojičínsku se musela pro návštěvníky načas uzavřít. Už teď je ale připravená na novou sezónu. Více v reportáži.

Tomáš Tikal: Záchranná stanice v Bartošovicích na Novojičínsku je nejstarším podobným zařízením ve střední Evropě. Slouží od roku 1983 jako nemocnice pro divoká zvířata a je členem sítě záchranných stanic, kterých je v České republice přes třicet.

Petr Orel, ředitel záchranné stanice Bartošovice: Fungujeme jako útulky. To je jenom část zvířat, která slouží právě třeba tady v těchto expoziční zařízení nebo mohou sloužit ty trvalý hendikep jako adoptivní rodiče, že se po nich podkládají mláďata a tím velmi výrazně ulehčuje naši práci, ale základním posláním je připravit ty zvířata na plnohodnotný život v přírodě.

Jan Kašinský, zástupce vedoucího ZS Bartošovice: Prvotní úlohou je starat se o zvířata, která se z nějakého důvodu dostanou do potíží. Myslím tím volně žijící živočichy a pokusís se je teda navrátit zpátky do přírody. K tomu jsou další programy některých silně nebo kriticky ohrožených druhů jako je Orel skalní, Sýček obecný, Sova pálená a podobně.

Tomáš Tikal: Která zvířata u vás skončí nejčastěji?

Jan Kašinský, zástupce vedoucího ZS Bartošovice: Ze savců je to ježek, ale tam jsou to mláďata nevyspělá na podzim a z ptáků Poštulka obecná, Kos černý a teď v létě Rorýs.

Tomáš Tikal: Proč zrovna tady tyto druhy?

Jsou to běžné druhy, jsou nejhonější a žijí velice blízko lidí. To znamená, že je někdo najde a přinese do záchranné stanice. Bohužel často to jsou případy, kdy jsou třeba mláďata odebrána zbytečně nebo jsou to případy zvířat, která jsou napadena kočkou či psem. Je to problém volně se pohybujících domácích zvířat.

Tomáš Tikal: Záchrana divokých zvířat je cíl číslo jedna, ale záchranná stanice je otevřená také školám, kroužků a vůbec celé veřejnosti.

Jan Kašinský, zástupce vedoucího ZS Bartošovice: Takže máme návštěvnické centrum, je to dům přírody Poodří. Což je expozice, která je věnovaná chráněné krajinné oblasti Poodří.

Tomáš Tikal: Jak vaše fungování ovlivnila pandemie viru?

Jan Kašinský, zástupce vedoucího ZS Bartošovice: Letošní rok bude opět rekordní. Od začátku května bylo poměrně pěkné počasí. Hodně lidí chodilo ven. Loni jsme přijali přes dva tisíce zvířat a letos už jsme v náskoku. Máme teď kolem pěti set zvířat přijatých a tím se ovlivňuje právě ta situace. Co se týká návštěvnického střediska, tak tam je naopak obrovský propad. Teď se to pomaličku vrací zpátky, ale ten výpadek bude bude značný. To bude v řádech stovek tisíc korun.

Tomáš Tikal: A na závěr nám řekněte co chystáte na sezónu. Proč by lidé měli k Vám přijít třeba o těch prázdninách.

Je to standardní provoz návštěvnického střediska. Tady za mnou je rybník, kde jsou hnízda čápů. Je tlupa hnízdících párů čápů bílých i černých. To jsou handicapovaní ptáci, kteří nelétají, byli poranění elektrickým proudem. Návštěvníci mohou vidět přímo do hnízd takže mohou vidět, jak to teda ve hnízdě vypadá. A v sále mám zajímavou výstavu o soužití jedné ženy s vlky v Německu, byť ona pochází z Ostravy.

Tomáš Tikal: V Bartošovicích se také zabývají vybranými druhy kriticky či silně ohrožených živočichů. V této souvislosti je nejznámějším projektem Návrat Orla skalního do české republiky.

Petr Orel, ředitel záchranné stanice Bartošovice: Tím nejzákladnější je, že se vlastně orel skalní po sto letech stal stálým druhem v České republice.

Tomáš Tikal: Nedílnou součástí práce záchranné stanice jsou i spolkové aktivity.

Tomáš Tikal: Pořad Chytrý region je na svém konci. Děkuji moc za pozornost a budu se těšit příště na shledanou.

Redakčně upraveno/ zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat