Chytrý region
- Hella vybudovala v Ostravě Evropské vývojové centrum
- Muzeum v Kopřivnici ukáže historii nákladních tatrovek
- Kybernetickou bezpečnost ve firmách ovlivnila pandemie
Dobrý den, televize Polar vám přináší nový díl ekonomického magazínu Chytrý region. V něm si představíme úspěšnou společnost Hella, podíváme se do nového muzea v Kopřivnici, a nakonec si budeme povídat o kybernetické bezpečnosti.
Hella je nadnárodní nezávislá společnost se 120 letou tradicí, která vyvíjí a vyrábí osvětlovací techniku a elektroniku pro automobilový průmysl. V budově Moravskoslezského centra inovačního v Ostravě navíc vybudovala Evropské vývojové centrum.
Pavel Csank, výkonný ředitel MSIC Ostrava: „Smyslem MSICu je rozvoj inovačního ekosystému v našem MS kraji. A co to znamená, tak je více úspěšných společností na globálních trzích a to, jak těch nových, které ještě dneska neexistují nebo se teprve vytváří, tak těch zralých, které mají ambice dělat nové věci a uspokojovat nejvíce zákazníků po celém světě. Pro lidi v tomto kraji to má ten dopad, že by měli mít výrazně vyšší platy, než aktuálně mají, samozřejmě je to otázka postupného růstu.“
A právě Hella patří k nejvýznamnějším klientům Moravskoslezského inovačního centra.
Pavel Csank, výkonný ředitel MSIC Ostrava: „Hella je pro nás, řeknu na rovinu, VIP partner a má tady vývojové pracoviště a jako globální technologická firma, tak ji vnímáme, vytváří jeden z důležitých mostů mezi inovačním ekosystémem tady v tom kraji, globálními trhy a technickými spolupracemi.“
Karel Monsport, vedoucí Technického centra Hella v Ostravě: „Přínos pro region je určitě velký, je to technické centrum, bavíme se o vývoji, přinášíme do regionu technické profese, přinášíme inovace, nové technologie a domníváme se, že tím přispíváme velkým způsobem k růstu našeho MS regionu.“
A proč se Hella rozhodla vybudovat Evropské vývojové centrum právě v Ostravě?
Karel Monsport, vedoucí Technického centra Hella v Ostravě: „Důvody jsou logické, ostravské technické centrum se nachází v perfektní lokalitě, což znamená v blízkosti technické univerzity Vysoké školy báňské – Technické univerzity. Druhý důvod je, že jsme součástí Moravskoslezského inovačního centra, a to jsou důvody, které vedou k tomu, že Hella se rozhodla další aktivity rozšířit právě v této oblasti.“
Hella v Ostravě vyvíjí zejména zadní skupinové svítilny a přední světlomety pro řadu klientů.
Karel Monsport, vedoucí technického centra Hella v Ostravě: „Těch zákazníků je určitě víc, ale tím prémiovým zákazníkem je Mercedes Benz, pro který vyvíjíme nejvíce světlometů v současné době, a i do budoucna z důvodu růstu tady v technickém centru v Ostravě těch projektů pro Mercedes Benz Daimler bude ještě víc.“
A jak takový projekt ve vývojovém centru vlastně vzniká?
Jakub Vraj, zodpovědný za projektové vedení, Hella: „Na začátku toho procesu je nějaké zadání zákazníka, nějaká stylová vize, jak by ten produkt na automobilu měl vypadat. Následně náš tým připraví tyto 3D modely, je to úzká spolupráce elektroniků, optiků, mechanických konstruktérů. Vidíte, že součástí toho výrobku je i software a elektronická schémata. Ve chvíli, kdy vznikne takovýto 3D model, přistupujeme do fáze takzvaného virtuálního testování, na 3D obrazovce je to samozřejmě pěkné, ale vždy je nutné si ten výrobek osahat. Používáme moderní metodu 3D tisku, kdy si v horizontu několika dnů jsme schopní převést model do reality a vyzkoušet si, jestli kabeláž vede tudy, kudy má, jestli ta montáž jednotlivých dílů je možná. Tato fáze trvá zhruba tři čtvrtě roku až rok, následuje půlroční fáze, kde se vyrábí nástroje a výrobní zařízení, abychom byli schopní nakonec vyrábět takový světlomet, jak vidíte tady.“
Na vývoji se podílejí talentovaní studenti vysoké školy Báňské technické univerzity Ostrava.
Martin Kořený, globální vývoj elektroniky, zadních skupinových svítilen, Hella: „Spolupracujeme s Fakultou elektrotechniky a informatiky a také s Fakultou strojní. Tato spolupráce se nám každý rok odměňuje tak, že mezi vlastní řady přijímáme talentované studenty, kteří projdou jednoročním programem. Cíle vývojového centra jsou řízení a vedení vývoje elektroniky pro zadní skupinové svítilny pro Českou republiku, Čínu, Indii a Mexiko.“
Společnost Hella také vybudovala novou centrální vývojovou laboratoř v průmyslové zóně v Ostravě - Hrabové, a proto potřebuje doplnit svůj tým.
Karel Monsport, vedoucí technického centra Hella v Ostravě: „Potěšila nás správa v loňském roce, kdy top managment firmy Hella rozhodl o růstu v ostravském regionu, sháníme a budeme nabírat pozice mechanické konstruktéry, optické konstruktéry, elektroniky, zároveň kolegy do projektového managmentu.“
Hella nabízí svým zaměstnancům nejen přátelskou atmosféru, ale také velmi inspirativní prostředí.
Do nového muzea nákladních automobilů Tatra se začaly navážet první exponáty, první návštěvníci by mohli tuto atraktivní expozici navštívit ještě v tomto roce.
Celkem sedm desítek exponátů bude k vidění v novém muzeu nákladních automobilů Tatra. To vzniklo v Kopřivnici, kousek od vlakového nádraží.
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje: „Můžeme se těšit na legendární tatrovku 148, se kterou si všechny děti hrály, bude tady Drtikolka 813 a jiné zvláštní exponáty, které možná ještě jiní návštěvníci, kteří neměli šanci navštívit technické muzeum, nebo se nezajímají o tatrovky možná ani neviděli. Budou tady vystavené prototypy různých tatrovek, myslím si, že návštěvníci se mají na co těšit. Kromě této výstavy, která bude vystavována v průběhu jednoho měsíce, bude následovat instalace prvků, jako je video, jako je 3D virtuální realita, mobilní aplikace, které budou načítat kódy z automobilu a budou představovat modely jednotlivým návštěvníkům, to se bude připravovat následující měsíce. Novinkou je, že tady bude instalovaná i sbírka historických motocyklů, která je momentálně v Ostravě, ale bude přemístěna tady, protože tady jsou dostupnější prostory.“
Celá výstava bude koncipována tak, aby zaujala technické fandy i naprosté laiky. A některé exponáty budou opravdu unikátní.
Václav Michalička, ředitel muzea Novojičínska: „Určitě bude produkce tatrovek, která se účastnila soutěže Rallye Dakar, které tady tedy instalovány budou, ale neméně zajímavá je produkce hasičských aut, které tady budou instalovány a které celá řada z návštěvníků a nás všech může na venkově vidět dodnes v nějaké práci, funkci. To, co je klíčové a signifikantní pro muzeum, a to asi většina návštěvníků ví, že to bude muzeum, které se bude zaměřovat na užitková auta nebo nákladní automobily. Jsem rád, že cílem toho muzea je přiblížit návštěvníkům ta auta, které pracovala v extrémních podmínkách od mrazu až po poušť a byla schopna v rámci celosvětové produkce mnohdy vykrýt situace, které žádné jiné typy automobilů, nebo značky automobilů nebyly schopny zvládnout.“
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje: „Toto muzeum bude ukazovat na celou historii výroby tatrovek a bude ukazovat na šikovnost těch lidí, kteří tu žili, i na to, co tady v našem kraji umíme udělat a ono to bude proslavovat celou Českou republiku a náš region i v zahraničí. Dnes máme informace o tom, že se tady těší Poláci, Slováci, Němci, že tady píšou a těší se na to otevření, protože tatrovku znali z minulosti, samozřejmě znali jsme ji v rámci východního bloku, byla jediným schopným automobilem v rámci této historie.“
Náklady na vznik tohoto muzea jsou 172 mil. korun a pokryla je ze dvou třetin evropská dotace, zbytek šel z rozpočtu MS kraje.
Kybernetická bezpečnost je v době světové pandemie snad ještě diskutovanější než obvykle, také my se zeptáme experta na informační technologie, pana Adama Koudely.
Pojďme si tedy říct, jak je na tom MS kraj, potažmo firmy, které zde působí s kybernetickou bezpečností, ve srovnání třeba s ostatními regiony.
Adam Koudela, expert na informační technologie: „Ono úplně měřítko ve srovnávání regionů nebo krajů prakticky není a ani ho nelze jednoduše měřit. Bezpečnost v regionech je tvořena firmami a organizacemi, které tady působí, což znamená, že pokud je bezpečnost organizací je na nějaké úrovni, tak to potom tvoří celkovou bezpečnost toho regionu. Samozřejmě na úrovni vládních agentur a organizací je to dáno třeba řízením centrálně, nicméně ve srovnání s jinými regiony, kupní síla obecně v MS kraji je třeba nižší než v Praze, tudíž tomu odpovídá ta investice do kybernetické bezpečnosti.“
A jak si stojí Česká republika jako celek?
Adam Koudela, expert na informační technologie: „Dobře i špatně. Dobře z pohledu expertů, protože pokud se budeme bavit o jednotlivcích, kteří se zabývají kybernetickou bezpečností, pak máme špičky v oboru, nicméně celkově je těch lidí nedostatek a prakticky i v organizacích a firmách se toto projevuje. Edukace v tomhle směru určitě není nejlepší a v tomhle směru má Česko, co dohánět.“
Jak světová pandemie ovlivnila bezpečnost, co je aktuálně největší výzvou?
Adam Koudela, expert na informační technologie: „S nástupem pandemie přišly na řadu práce z domova, home office, který přinesl požadavek na vzdálený přístup, a to znamenalo rychle lidi zapojit do firemních sítí a ve výsledku byla rychlost častokrát přednější než samotná bezpečnost. Lidé byli obvykle doma, chtěli se připojovat a útočníci na tyhle aktivity byli schopni zareagovat hledáním zranitelnosti a skenováním těchto sítí, rozpoznali to, že je tady v enormním množství připojení na dálku a zkoušeli zranitelnosti těchto firemních sítí skrze různé nástroje a častokrát se do nich byli schopni i dostat a plně využívali phishingových metod, jak nachytat uživatele, aby jim sdělil jejich přihlašovací údaje.“
Jak by tedy firmy měly zabezpečit celý ten homeoffice?
Adam Koudela, expert na informační technologie: „Určitě by měly začít tím, že před jakýmkoli řešením vzdáleného přístupu je třeba si udělat dostatečnou analýzu, zvážit možnosti rizika, případně nastavit těm lidem taková oprávnění ve svých zařízeních, která by neumožňovala dělat nějaké změny, případně odklikávat odkazy, které mohou být potenciálně nebezpečné. Samozřejmě jedna část je technické vybavení, druhá část je z pohledu edukace.“
Buďme konkrétní, jak se dá takovým útokům předcházet?
Adam Koudela, expert na informační technologie: „Můžete mít dostatečné antivirové vybavení, můžete mít nastavená pravidla bezpečnosti v operačním systému, případně v mobilních zařízeních, omezovat přístupy, omezovat přístupy z jiných sítí než z těch firemních, případně z toho vzdáleného připojení. Můžete ve svých systémech vynucovat zabezpečené spojení, aby nedošlo ke kompromitaci údajů, a může taky vynucovat vícefázové či vícefaktorové zabezpečení, to znáte z banky, že nestačí jen uživatelské jméno a heslo, ale zároveň potřebujete potvrdit ještě nějakým dalším ověřovacím prvkem to, že jste to opravdu vy. Tohle jsou, řekněme, základní varianty nebo dneska již relativní standardy toho, jak zabezpečit IT infrastrukturu proti neoprávněnému přístupu ze strany neoprávněných uživatelů. Samozřejmě do toho může vstoupit i další řešení, které omezuje nějakým způsobem nakládání s daty v rámci počítačů jednotlivců, případně jejich zálohování. Dnešním velkým problémem je škodlivý software, který šifruje data počítače a vyžaduje častokrát výkupné, ne vždycky to výkupné funguje a po zaplacení vám ta data dešifrují, nicméně cílem je, aby došlo k tomu, že ta data budete moci znovu obnovit, protože i sebelepší antivirové zabezpečení nemusí tomu šifrování dát zabránit a potom je zásadní ta rychlost té obnovy a co nejmenší pravděpodobnost úniku těchto dat.“
Pane Koudelo, děkuji moc za rozhovor a doufáme, že se tato situace v našem regionu bude do budoucna zlepšovat. Mějte se a na shledanou.
Adam Koudela, expert na informační technologie: „Díky, nashledanou.“
Tak to byl poslední bod scénáře Chytrého regionu, jsme rádi, že jste s námi, příště naviděnou.
