Chytrý region

  • Parkovací věže z Petřvaldu řeší problémy s parkováním
  • Modernější navigace pomohou řidičům při uzavírkách
  • Robert Vlášek, expert na investiční zlato: Zlato si udržuje hodnotu po celou historii lidstva

Tomáš Tikal, TV Polar: Dobrý den, TV Polar vám přináší další díl ekonomického magazínu Chytrý region. V něm si
představíme parkovací věže, podíváme se na nové technologie v navigacích automobilů a nakonec si
budeme povídat s expertem na investiční zlato, panem Robertem Vláškem.

Parkovací věže z Petřvaldu řeší problémy s parkováním

V České republice je v současné době registrováno téměř šest a půl milionu osobních aut a tento
počet každým rokem dramaticky vzrůstá. S tímto trendem samozřejmě přicházejí problémy a to např.
parkování. Proto společnost Parking Towers z Petřvaldu přichází s chytrým řešením, které může
pomoci vyřešit parkování ve firmách, úřadech, obchodních centrech, ve městech a na sídlištích. Jde o
tzv. parkovací věže. První dvě už slouží nájemníkům tohoto domu v Brně.

Jaroslav Schovánek, obchodní manažer, Parking Towers: „Nacházíme se v Brně – Řečkovicích, kde
jsme právě realizovali pro investora dvě parkovací věže, každou pro 14 osobních vozidel. Vzniklo tak
28 parkovacích míst, což investorovi přineslo i možnost kolaudace celého bytového domu.“

Tomáš Tikal, TV Polar: Je to první taková parkovací věž v Česku?

Jaroslav Schovánek, obchodní manažer, Parking Towers: „Ano, jsme precedens pro Českou republiku,
za což jsme také rádi. Na druhou stranu to pro nás znamenalo projít trnitou cestu legislativou a
musím říct, že se nám to společně s investorem povedlo pěkně. Úřady k nám byly velmi vstřícné.“
Aut je u nás čím dál více, jsou věže elegantní možností, jak vyřešit problémy s parkováním?
„My to právě vnímáme jako elegantní řešení umístění aut do bytového prostoru. Určitě nebude
vhodné úplně všude, ale sázíme na bytové domy.“

Tomáš Tikal, TV Polar: Můžete nám popsat, jak to funguje?

Jaroslav Schovánek, obchodní manažer, Parking Towers: „Když přijedete k parkovací věži, vystoupíte
z auta, přiložíte čipovou kartu, zajdete zpátky do auta, počkáte, až přijede vaše parkovací místo, které
je předem dané pro každého zákazníka. Vjedete, jak jste zvyklí jezdit do myčky, na červenou zastavíte
a odcházíte.“

Tomáš Tikal, TV Polar: Věž musí splňovat určitě i bezpečnostní parametry, že?

Jaroslav Schovánek, obchodní manažer, Parking Towers: „Věž má několik čidel, která tu bezpečnost
hlídají. Uvnitř nikdo nesmí být, jinak se pohyb věže nespustí.“

Tomáš Tikal, TV Polar: Pro koho je věž vhodná, kde myslíte, že najdete nejvíce klientů?

Jaroslav Schovánek, obchodní manažer, Parking Towers: „My se od začátku zaměřujeme na města a obce, dalším potenciálním zákazníkem jsou společenství vlastníků a začíná to zajímat i nemocnice, které řeší s parkováním vážné problémy. Pro rezidentní
parkování už to funguje a do budoucna to bude určitě zajímavé i pro návštěvy nebo obecně
veřejnost.“

Tomáš Tikal, TV Polar: Jaké jsou varianty spolupráce?

Jaroslav Schovánek, obchodní manažer, Parking Towers: „U této realizace jde o prodej, pak už je to na investorovi. Dále budeme parkovací věže prodávat na leasing a poslední možností je pronájem.“

Tomáš Tikal, TV Polar: Návratnost investice vychází z konkrétní poptávky ve vztahu k počtu parkovacích věží a opláštění.
Životnost parkovací věže 45 let.

Modernější navigace pomohou řidičům při uzavírkách

Vypořádat se s nástrahami uzavírek na silnicích by mělo být pro řidiče v budoucnu mnohem snazší.
Navigace a palubní systémy automobilů by měly čerpat detailnější informace z Centrální evidence
uzavírek spadající pod ministerstvo dopravy. Přinést to má projekt s názvem C-Zone, za nímž stojí
Centrum dopravního výzkumu, vývojáři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě a
několik dalších firem a organizací.
Odborníci začali kompletní přestavbu a digitalizaci systému centrální evidence. V Česku funguje nová
podoba Centrální evidence uzavírek už více než deset let. Od té doby však technologie urazily ve
vývoji pořádný kus cesty. Současný systém přepisování uzavírek do textu je tak již za svým zenitem.
Systém nezvládá ani obrázky v projektové dokumentaci. Úředníci jej proto musí přepsat do textové
podoby. Při tom vznikají nepřesnosti, které jsou následně přebírané.
V rámci lepšího předávání dat do palubních systémů vozidel se počítá s takzvanými kooperativními
body. Jednoduše řečeno wifi body u silnice. V současné době se jejich používání testuje na zhruba
dvou set kilometrech českých dálnic. Pomocí nich a speciálního softwaru v automobilech mohou
řidiči získávat aktuální informace na trase do palubní navigace. Smutnit ale nemusí ani majitelé
starších vozů, aktuální přehled budou mít i šoféři jedoucí se zapnutou navigací v mobilním telefonu.
Řidiči nejenže dostanou upozornění o uzavírce, ale zároveň také instrukce, jak ji objet. Kam odbočit,
v jakém pruhu se držet, jak dlouho.
Projekt C-Zone je zaměřen nejen na řidiče, ale i na úředníky a jejich rozhodování o omezeních na
silnicích. Zjednodušení, a především digitalizace procesu bude mít zásadní vliv na informační servis
pro řidiče. Dostanou se k nim informace mnohem rychleji. Rychleji se vyřídí i a posoudí žádost
o uzavírku.
To není jediná výhoda připravované přeměny. Tou další by mělo být reálnější posouzení dopadů
plánované uzavírky v rámci širšího regionu. V praxi by tak nemělo docházet k tomu, aby se
opravovaly dvě vytížené silnice v jedné lokalitě a kolabovala doprava. Simulace vše vyhodnotí
s ohledem na provoz ale i uzavírky v okolí.
Přechod k lepšímu ovšem tak rychlý nebude. I když je ukončení projektu naplánováno na leden
příštího roku, zavedení do praxe bude trvat déle. Důvodem je legislativa.

Robert Vlášek, expert na investiční zlato: Zlato si udržuje hodnotu po celou historii lidstva

Tomáš Tikal, TV Polar: Hostem pořadu Chytrý region je tentokrát pan Robert Vlášek, expert na investiční zlato a také stříbro. Dobrý den, vítejte u nás.

Robert Vlášek, expert na investiční zlato: Dobrý den.

Tomáš Tikal, TV Polar: Proč je zlato historicky nejvhodnějším kovem k uchování hodnoty jako takové?

Robert Vlášek, expert na investiční zlato: Zlato je mimořádný prvek, mimořádný kov po celou historii lidstva. My víme nebo z toho, co známe, víme, že lidstvo používá zlato 5-6 tisíc let jako mimořádný uchovatel hodnoty jako peníze v jiné podobě. Začalo to už ve starém Egyptě, kdy vlastně staří Egypťané používali zlato, stříbro v té přírodní podobě. V podobě přírodního materiálu jako platidlo, jako směnný obchod a později samozřejmě v antice a potom ve středověku se používaly zlaté stříbrné mince a je to proto, že to stříbro a zlato bylo za tu historii lidstva konfrontováno s tím vším, co lidé umí vymyslet. To znamená s krizemi, s válkami, s měnovými reformami, o to zlato a stříbro vždycky obstálo tam, kde ty papírové investice často zklamaly, tak zlato, stříbro obstálo.

Tomáš Tikal, TV Polar: K čemu to přikládáte, že se zlato takto drží, že stále má tu hodnotu?

Robert Vlášek, expert na investiční zlato: Je to dáno tím, že je vzácné. Mnoho lidí neví, že zlato ani nepochází nebo nevzniklo jako součást této planety. Vzniklo zhruba 200 miliónů let po vzniku planety Země. V době, kdy vybuchovaly supernovy vyvrhovaly zlaté meteority, které bombardovaly potom tu planetu, která byla ještě polo tekutá. Tak se zlato dostalo do zemské kůry, do zemského jádra. Máme ho na planetě v omezeném množství, neumíme ho uměle vyrobit a těžíme z čím dál tím větší hloubky, takže neustále se zdražují náklady. Z povrchu jsou většinou podtěženy dneska. Z větší části je spočítáno, že zbývá nějakých 20 procent známých nalezišť těžbě, že toho zlata zbývá v těch známých nalezištích na 15-20 let těžby při současném tempu těžby. Takže i to je ta výjimečnost toho zlata v tom.

Tomáš Tikal, TV Polar: Vždy se říkalo měna krytá zlatem. Platí to ještě? A co to znamenalo?

Robert Vlášek, expert na investiční zlato: Neplatí to. Naposledy to platilo v roce 1971, kdy končil takzvaný Brettonwoodský systém zlatého standardu. My, když se podíváme do historie, známe takové tři etapy vývoje nebo čtyři úplně původně. Jak jsme tady zmínili, fungovaly zlaté stříbrné mince, případně z nějakých jiných kovů, ale pak se to u hodnotilo na zlatě a na stříbře. Později v tom devatenáctém století vznikl takzvaný klasický zlatý standard, který fungoval zhruba dvě stě let. V té době ty papírové peníze, které my jsme používali, sloužily řekněme jako poukázky na zlato, stříbro v bance, které jsme si mohli kdykoliv vyzvednout. Tenhle systém byl nepodveditelný. Inflace v té době byla ročně 0,01 procenta, takže nad dvě stě letém horizontu se lidem nezdražilo zboží ani služby. Bylo to nepodveditelný, velmi bezpečný systém. Potom mezi světovými válkami jsme měli takzvaný zlatý standard nebo systém zlatého slitku, který už umožňoval emitovat nějaké nekryté peníze. To znamená, když to zjednodušíme hodně, část peněz byla stále krytých plně zlatem, část už krytá nebyla. Stále to byl systém relativně bezpečný, který neumožňoval vyrábět peníze z ničeho úplně. Od roku 1945 do roku 1971 byl ten Brettonwoodský systém, který už umožňoval vytvářet peníze komerčním bankám, umožňovalo vytvářet peníze centrálním bankám, ale stále byly ty peníze skrze americký dolar kryty zlatem, respektive dolar byl směnitelný za zlato. Ostatní měny byly pevně navázány na dolar, protože stále platilo to, že ty státy si nemohly úplně vyrábět peníze z ničeho, nebo jak by se jim zachtělo. No ale od roku 1971 jedeme jeden velký experiment, kdy skončil Brettonwoodský model. Skončilo proto, že v šedesátých letech centrální banky nebo část centrálních bank si vybrala právě zlato od americké centrální banky nebo vyměnila dolary za zlato. Tím pádem Amerika přišla o padesát procent svých zlatých rezerv. No a když potom později chtěla francouzská centrální banka veškeré své dolary vyměnit za zlato, došlo by k tomu, že by Amerika neměla žádné zlato. Takže v roce 1971 prezident Nixon zrušil zlatý standard a od té doby jedeme jeden velký experiment, kdy peníze vyrábíme z ničeho používáme tzv. fiat měny, které nejsou kryté ničím než příslibem a v podstatě dluhem toho státu.

Tomáš Tikal, TV Polar: Když je nějaký stát hodně zadlužený, proč si nevytiskne ty bankovky, když nejsou kryté zlatem?

Robert Vlášek, expert na investiční zlato: To ty státy právě dělají. To je ten současný problém. To nás vlastně trápí od roku 1971. Když se podíváte na poslední období v rámci od roku 2008 od té poslední finanční krize, viděli jsme právě masivní tisk peněz. Je to tzv. kvantitativní uvolňování. Začalo nám to gradovat ještě v roce 2020 díky pandemii covidu-19 a krizi nějaké s tím způsobené, kdy jsme viděli, že americký FED vytiskl za dva měsíce roku 2020 šest a půl bilionu amerických dolarů, to znamená více než za sto let své historie, Evropská centrální banka vytiskla přes tři a půl bilionu eur. Všechny ostatní centrální banky se chovaly velmi podobně. Bylo jasné už tehdy, že to přinese nějakou velkou inflaci, kterou dneska vidíme.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak se to může vyvíjet dál? Co myslíte?

Robert Vlášek, expert na investiční zlato: Ten scénář asi není úplně pozitivní, když se podíváme, jak se centrální banky dále chovají. Když se podíváme na vývoj inflace, z hlediska inflace já pozitivní scénář příliš nevidím, protože to všechno, co se odehrává, to znamená to pokračující kvantitativní uvolňování, tisk těch peněz a růst cen některých komodit, energií a tak dále jenom stále na tu inflaci bude spíše tlačit a my pak vidíme, že ty vlády se nechovají příliš rozumně. Vidíme, že ty opatření, která přijímají v současné době, různé subvence, rozdávání peněz, tzv. vrtulníkové peníze, kdy koncovým uživatelům jsou přímo dávány peníze, ať už to jsou nějací uprchlíci, byť uprchlíkům je potřeba pomáhat, nebo to jsou subvence díky energiím, to jsou peníze další do ekonomiky, které jenom zvyšují tu inflaci. Takže v tomto smyslu nic pozitivního.

Tomáš Tikal, TV Polar: Mluvil jste obecně o vládách. Pojďme být konkrétní. Co česká vláda? Jak se Vám líbí, jak se chová v této oblasti?

Robert Vlášek, expert na investiční zlato: Nelíbí se mi to vůbec. Samozřejmě, nelíbí se mi to vůbec, protože je to přesně ten případ, o kterém jsme se bavili. Ta politika různých subvencí, vrtulníkových peněz a tak dále. Zvyšování schodku toho rozpočtu, který vidíme. Vidíme, že dneska vláda plánuje schodky na úrovni přes 300 miliard toho rozpočtu. To jsou všechno věci, které jenom dál budou na tu inflaci inflaci tlačit. Bohužel.

Tomáš Tikal, TV Polar: Děkuju moc za informace, mějte se hezky a třeba se někdy příště zase uvidíme. Na shledanou.

Robert Vlášek, expert na investiční zlato: Děkuji. Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat