Tomáš Tikal, TV Polar: Dobrý den, vítám vás u diskuzního fóra televize Polar, které se ponese v duchu energií. Tématem je teplo za přijatelnou cenu a také bezuhelná energetika po roce 2030. Našimi hosty jsou pan Jakub Lucka, 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje, kterého tady vítám. Dobrý den.

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Hezký, zimní den.

Tomáš Tikal, TV Polar: A pan Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia, který také přišel mezi nás. Dobrý den.

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Z mé strany také hezký zimní den.

Tomáš Tikal, TV Polar: O zimě tady asi bude řeč také, ale hlavně o teple. Pane Unucko, v našem kraji se teplo tradičně vyrábělo z uhlí, což byla sice levná, ale zároveň neekologická varianta. Jak to je s tím podílem uhlí při výrobě tepla v současné době a v průběhu toho času celkově?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Z černého uhlí jsme naprosto atypickým krajem v ČR, to je všude jinde, kde to je hnědé uhlí. My jsme jediný kraj, který je dán na to černé uhlí. Je to logické, protože tady ty šachty byly. Stejně tak je logické, že se topí hnědým uhlím v severních Čechách nebo vůbec vlastně v celých Čechách. Od toho se odvíjí ty problémy, které dnes máme. To znamená šachty se zavírají a otázka je, odkud to černé uhlí budeme brát. Jak to ekologické asi každý cítí na svůj vlastní nos. Byly doby, kdy šlo vidět, co dýcháme a dneska už to vidět nejde. Dneska jsme v jednom procentu toho, co bylo před rokem 1989 a pevně doufám, že budeme pokračovat v té ekologizaci dál.

Tomáš Tikal, TV Polar: Celkově to procento při výrobě tepla v současné době v našem kraji?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Je to na třetiny. Třetina je průmysl včetně teda výroby tepla, třetina jsou domky a třetina je doprava. Samozřejmě záleží v jakém jsme období dneska ty domky tvoří, řekl bych, drtivou většinu toho smradu, který dýcháme.

Tomáš Tikal, TV Polar: Bavíme se o transformaci Moravskoslezského kraje, ke které patří i rok 2030 úplně bez uhlí. Stále to platí, stále jsme schopni to stihnout?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Stále to platí a jsme schopni to stihnout. Ale bude záležet samozřejmě tady na kolezích z Veolie a dalších teplárnících, jestli do toho půjdu, jestli stále platí ty jejich plány, že v roce 2030 to bude bez uhlí, naše dopadové studie říkají, že to půjde, aniž by to muselo být výrazně dražší a aniž by to muselo nějakým způsobem omezovat lidi v tom komfortu, jaký dneska mají.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pro ty, kteří neví, připomínám, že Veolia je největším dodavatelem tepla v našem regionu. Rozšiřuje ho dálkovým zásobováním. Jak se vám daří odstupovat postupně od toho uhlí?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Nám se celkem daří v tom horizontu roku 2030. Plánujeme opravdu, že bychom uhlí opustili v rámci regionu. Už jsme provedli celou řadu ekologizačních akcí na našich teplárnách, kdy se snažíme uhlí nahradit primárně lokálním palivem, které je k dispozici. To znamená uvažujeme o biomase, což je třeba případ Frýdku-Místku nebo Krnova. Uvažujeme třeba o využití energetickém odpadu. O tom budeme asi ještě v průběhu pořadu hovořit a zároveň nemusíme, nemůžeme zastírat, že plyn je také jedním z řešením, na které se budeme muset postupně obrátit. Takže třeba Frýdek-Místek, Krnov už jsou z velké části ekologizované. Ekologizovali jsme Teplárnu v Přívoze, to znamená jednu část vytápění pro Ostravu už dneska máme prakticky bez uhlí a můžeme jet pouze na zemní plyn, popřípadě na koksárenský plyn a další teplárny budou následovat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Je to tak rok, dva zpátky, kdy lidé uvažovali o tom, že se nebo masivnější uvažovali o tom, že se odpojí od vaší centrální soustavy. Jak to dopadlo? Ještě pořád funguje tento trend?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Tento trend už se zastavil. On nebyl nijak vysoký, to znamená ty žádosti byly v řádech jednotek, možná menších desítek v rámci celé severní Moravy. Ten trend se zastavil zcela. Dnes myslím si, že lidé si uvědomili, že to dobrodružství vydání se nějakým vlastním zdrojem tepla, ať už je to elektřina v případě tepelného čerpadla nebo zemního plynu, nedej bože v případě plynové kotelny, z dlouhodobého hlediska ten směr není správný. Není ekonomicky zajímavý. Soustava CZT, ať už to teplo vyrábíme z čehokoliv, má tu výhodu, že je stabilní, že teplo je vždycky k dispozici a ten dodavatel v rámci svých nákupů komodit, nákupu energií, ať už to je plyn, uhlí, biomasa nebo jiné, je schopný dosáhnout úspor, které malí odběratelé už dosáhnout nemohou.

Tomáš Tikal, TV Polar: Uhlí samozřejmě jsme historicky brali z OKD. Jak to vypadá aktuálně, pane náměstku? Jaká je situace s těžbou uhlí v našem regionu?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Situace je jasná, jedna šachta funguje. Důl ČSM, který těží zhruba milion tun uhlí, to je zhruba to, co se pak spálí pro výrobu tepla pro domácnosti a pro podniky a bude fungovat minimálně jeden rok. Modlíme se, aby to byly ty roky minimálně. Až do roku 2025, protože potom, pokud se nemýlím, teplárna Karviná už uhlí nebude potřebovat. Zůstane zde pouze jedna teplárna a to jsou Třebovice, která bude potřebovat uhlí. Já pevně věřím, že si poradíme i potom. Samozřejmě objevily se úvahy o znovuobnovení těžby na dole ČSA, případně Darkov, ale ty jsou úplně nesmyslné, protože první uhlí by bylo někdy v roce 2030-2031 a stálo by to neuvěřitelné peníze. Takže těžba uhlí tady skončí a opravdu bude záležet na tom, jestli se povede těm velkým výrobcům tepla přejít na plyn. Nezastírám, že ten plyn to médium přechodové bude. Plynu je ve světě dost. Akorát ty trubky k nám zrovna moc nevedou na severní Moravu. Takže pevně doufám, že se do toho roku 2026 povede protáhnout ten plynovod s Dějlova přes Háď do Polska, odkud může proudit ten plyn z těch terminálů zkapalněného plynu na severní pobřeží.

Tomáš Tikal, TV Polar: Neříkáte si zpětně, že to byla chyba uzavřít doly OKD? Samozřejmě, v té době nikdo ještě netušil, jaká situace přijde.

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Ne, ta krajina, tak z plundrovala. Vidíme to sami, co tady zbylo po té dvousilové těžbě. Opravdu ukončeme to už jednou provždy. Ty náhrady tady jsou a nedevastujme tu krajinu zase znova.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Tobolo, odkud berete uhlí vy?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Uhlí pro naše teplárny tady v kraji, to znamená černé uhlí nakupujeme primárně od společnosti OKD, která stále, jak říkal pan náměstek, těží. Ale zároveň nakupujeme uhlí i z okolních zemí. To znamená velká část uhlí přichází z Polska.

Tomáš Tikal, TV Polar: Co budete dělat, až OKD úplně ustane a Poláci třeba zdraží?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: To se samozřejmě stát může. OKD ustane, o tom jsme se bavili. To znamená, počítáme s tím, že uhlí z OKD bychom mohli mít k dispozici do roku 2025, což je mimochodem i ten rok, kdy z jedné části našich zdrojů, našich tepláren, počítáme s přechodem na jiná paliva. To znamená, bavili jsme se tady o Teplárně Karviná, která dneska zásobuje Karvinou a Havířov. Teplárna Karviná by měla projít transformací, ekologizací. Dnes se tam dodělává plynová část, to znamená plynová část teplárny, která bude používat zemní plyn pro výrobu tepla a elektřiny. Do budoucna to znamená někdy v tom roce 2025 začátkem roku 2026 bychom v Karviné rádi viděli nový multipalivový kotel, který by mohl spalovat jednak vytříděné a už dále nevyužitelné komunální odpady anebo biomasu.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak to vypadá s ostatními komoditami? Máte problém nakupovat plyn a biomasu a další věci, nebo je to v pohodě?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Letošní rok je opravdu velmi složitý z pohledu energií, z pohledu nákupu energií. Uhlí byl problém sehnat na letošní topnou sezónu. Čekali jsme právě, jakým způsobem se posune těžba v OKD, zda bude pokračovat, nebude pokračovat. To se naštěstí podařilo. Stejně tak uhlí z Polska je menší množství, než jsme byli zvyklí v minulosti a ceny jsou zhruba trojnásobné oproti loňskému roku, takže s uhlím byl trochu problém. Paradoxně dneska je problém i s hnědým uhlím, kterého by mělo být dostatek, ale zase jsou problémy s dopravou. Transportní kapacita není, takže i hnědouhelné elektrárny se potýkají s problémy s uhlím. Co se týče biomasy, biomasa je kapitola sama pro sebe. V letošním roce došlo k té situaci, že biomasy je najednou na trhu málo. Biomasa se vozí všude možně i do zahraničí od nás. Biomasa opravdu k dispozici není na tom českém trhu, což se odrazilo také v ceně biomasy. Takže biomasa je také zhruba dva a půl krát dražší než byla. Co se týče zemního plynu, ten máme nasmlouvaný, máme ho nasmlouvaný dlouhodobě dopředu, to znamená pro naše zákazníky máme zemní plyn nasmlouvaný za ceny, které se ani neblíží tomu stropu, který stanovila vláda. Máme daleko levnější plyn. Samozřejmě ta obava v případě zemního plynu, kterou jsme měli na podzim. To, že ten plyn nebude, to znamená, že se toky plynu zastaví, se momentálně nenaplňuje, zatím plyn je k dispozici a doufáme, že to tak vydrží celou zimu.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane náměstku, plyn, to se může stát, že plyn nebude. Navíc nemáme potřebný dostatek trubek, jak jste zmiňoval. Proč nejdeme tou cestou, že bychom podrželi to uhlí i do té doby, než budou modulární jaderné reaktory?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Modulární reaktory budou někdy v roce 2045. Opravdu do té doby těžit to nejde. To opravdu nejde, a proto ten plyn, jak říkám, plynu je ve světě dost, akorát nám chybí trubka našeho kraje. Ta se během dvou, tří let dá postavit. Myslím si, že letošní rok je naprosto atypický, co se týká války na Ukrajině. Předpokládáme, že ta válka skončí co nejdříve a pak se vrátí svět do normálu a my budeme brát plyn z různých zdrojů. Nebudeme závislí pouze na jedné trubce do toho Ruska. Opravdu předpokládám, že nebude žádný problém přejít opravdu na spalování plynu, protože ať si můžeme říkat, co chceme, biomasa není v takovém množství a všechny ostatní zdroje nenahradí tu energii, která je buď v plynu nebo v tom uhlí.

Tomáš Tikal, TV Polar: Co stlačený plyn, který by se dal dopravit do našeho kraje? Nebo dal by se dopravit?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Ne, vozit cisterny se stlačeným plynem je nesmysl. To se opravdu musí z toho tankeru na pobřeží dostat do potrubí a potrubím to tady dostat, protože to by stálo neuvěřitelné peníze.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Tobolo, platí závazek, že do roku 2030 opravdu skončíte s uhlím, nebo si to pouze přejete?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Ne, ten závazek vznikl daleko před tím, než jsme zjistili, že uhlí skončí možná dříve než v roce 2030 v rámci regionu. Veolia se rozhodla celosvětově odejít od spalování fosilních paliv do roku 2040 pokud možno a uhlí do roku 2030. To znamená ten náš závazek platí. Máme na to řešení, ať už je to to přechodové palivo, o kterém jsme se bavili, zemní plyn, anebo jsou to lokální zdroje energií, o kterých jsem mluvil také. Takže platí a budeme v tom pokračovat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Vy jste rozjeli projekt společně se společností OZO Ostrava. Budete spalovat odpady, což se tuším už děje ve vaší spalovně v Přerově, jestli se nepletu. Jak tedy ten projekt dál pokračuje?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Já bych možná poupravil trošku ten termín spalovna a spalování odpadů. Ono nejedná se o spalovnu jako takovou. To, co jsme postavili v Přerově a to, co máme v plánu postavit v Karviné je multipalivový kotel, který umožňuje spalování paliva, které se vyrábí ze zbytků komunálního odpadu, který už se dále nedá využít recyklovat. To znamená, je tak tzv. TAP tuhá látka, tuhé alternativní palivo, čili je to něco, co je vyrobeno. Je to výrobek, který slouží jako palivo pro tyto kotle. Se společností OZO jsme navázali spolupráci, protože společnost OZO je největším nebo vlastní největší skládku tady v rámci regionu. Společnost OZO chce investovat do třídící linky, která by tato paliva pro nás vyráběla a my pro naše kotle jak v Přerově, tak Karviné budeme to palivo potřebovat. Takže OZO je jedním z dodavatelů a jedním z prvních dodavatelů teď pro nový kotel v Přerově, který chceme spustit někdy na začátku roku 2023.

Tomáš Tikal, TV Polar: Toto řešení by vyřešilo i skládkování odpadu jako takového. Proč jsme s tím nezačali už dávno.

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: V celém civilizovaném západním světě se odpady spalují. Na spalování odpadu je závislé Německo, Dánsko, všichni to spalují, protože je to naprosto konstantní. Lidi produkují odpadu pořád stejně a všude ty spalovny jsou. U nás samozřejmě hysterická reakce lidí na slovo spalovna z počátku devadesátých let. Ani se nedivím, protože ty tehdejší technologie nebyly vůbec dobré. Ale to, co provozuje Veolia nebo to, co provozuje Brno je zcela něco jiného. To jsou opravdu moderní zařízení, které jsou na úrovni plynových tepláren nebo čehokoliv jiného. Takže opravdu odpad patří spálit, určitě nepatří na skládku, ale dívejme se samozřejmě na skladovací lobby, kolik peněz mají ze skládek obce, kolik peněz mají ze skládek vlastně ti, kteří ty skládky vlastní. Takže tato lobby je možná po myslivcích druhá nejsilnější v ČR.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak to bude dál? Myslíte si, že se to podaří prolomit? Toto je první vlaštovka tady v našem regionu.

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Musíme, protože opravdu pokud se podíváme na to, kolik stojí energie, je to hřích. Opravdu vozit to někde tady do Hrušova na skládku, případně někde jinde, je to opravdu bohapusté plýtvání a pokud jsou technologie, které umí ten odpad využít energeticky, pojďme do něj. Já když to teda je ten multipalivový kotel, nebo to jsou různé pyrolýzy nebo plazmy, to je úplně jedno. Ten odpad opravdu využijme ho tak, jak je potřeba.

Tomáš Tikal, TV Polar: Kdysi jsme se bavili i o spalování kalů po těžbě. Jaká je situace?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Velké téma, protože pokud se podíváme, kolik těch kalů tady je tady energie zhruba na 20 let pro kraj a je otázka, jestli budeme spalovat ty kaly tím otevřeným plamenem, jak se to děje dneska, což asi není to nejlepší řešení. Anebo ho budeme termicky využívat nějakým způsobem jinak. Jsou tady pokusy pomocí termické reakce z těch uhelných kalů vyrobit plyn a ten plyn mohl být potom použit i klasicky v teplárně. To jsme na počátku. Pevně doufám, že to bude příští rok, tak už ty výsledky dál nebudou a budeme vědět, kolik plynu jsme z těch kalů schopni vyrobit. Ale ty kaly tady zůstat nemohou, protože je to ekologická hrozba. Zase zlikvidujeme je dříve, než tady začneme opravdu tu krajinu na Karvinsku. Nechceme asi postavit další věci, které plánujeme a do toho prostě vozit náklaďáky s kaly kolem nich. Takže čím dříve je zlikvidovat, tím lépe.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Tobolo, lidé se obávají toho, že jim skončí fixace ceny energií, konkrétně třeba zemního plynu. Jak je to u vás? Říkal jste, že máte nasmlouváno, ale to také jednou skončí.

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: To také jednou skončí. Nicméně my nakupujeme průběžně dopředu, to znamená snažíme se nakupovat tak, aby naše cena tepla výsledná nebyla zasažena těmi největšími výkyvy, což se v letošním roce projevilo jako velmi dobré rozhodnutí. To znamená, my jsme plyn na příští rok, popřípadě elektřinu, popřípadě naše paliva nakupovali třeba s dvouletým předstihem. To znamená kupovali jsme v průběhu loňského roku i před loňského roku tak, aby ta výsledná cena byla co nejnižší, popřípadě průměrná, ale nebyla zasažena těmi nejvyššími výkyvy, což se také projeví potom na našich cenách tepla, které na rozdíl od třeba ceny plynu, která vyrostla prakticky o 500 %, cena elektřiny se ztrojnásobila, čtyřnásobila, naše ceny tepla zůstávají na velmi rozumné úrovni a ten nárůst na příští rok se pohybuje v řádu desítek procent maximálně.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak to děláte, abyste uchránili ty své zákazníky od toho skokového nárůstu?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Jedna věc je ten efektivní, řekněme dlouhodobý nákup paliv, tzv. hedging. To znamená, snažíme se to opravdu nakupovat dopředu. Druhá věc je efektivní provoz našich zařízení jak organizačně, tak technicky efektivní provoz. Snažíme se velmi racionálně přistupovat k nákladům na investice, na údržbu, na opravy. Snažíme se to dělat tak, aby to bylo co nejrozumnější a mělo to co nejmenší dopad do ceny tepla.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane náměstku, co dělá kraj pro to, aby ten dopad odchodu od uhlí byl pro lidi, co nejmenší?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Zpracováváme různé dopadové studie co a jak. Byla tady studie "Jde to bez uhlí?", "Jde to s plynem?", "Jak se může odpojovat CZT?", "Je jádro vhodné?", "Kdy bude jádro?", "Geotermální energetika je velká". Určitě tady s prací s Veolií jedno velké téma to je odpadní teplo, protože v našem kraji, vlastně v jako jediném v republice, jsou velké hutní provozy a kdybychom se na ně díval i s termokamerou, tak vidíme, že opravdu svítí do tmy. Tak je otázka, jak to odpadní teplo z těch velkých závodů, ať už to je Třinec, Liberty nebo Břidličná, jak to teplo využít, protože tam to teplo je a nejjednodušší je teplo nevyrábět navíc, ale využít odpadní teplo, to je možná velká otázka pro rok, 2023. Asi to nejdůležitější je dělat takové zákonné úpravy, aby opravdu se ta síť CZT rozpadla pouze tam, kde to je ekonomicky jasné. To znamená na konci nějakého potrubí, ale nedopustit to, aby se ta síť rozpadla třeba v Ostravě-Porubě, protože potom by nastal totální kolaps. Máme spočítáno, že od odpojit by se mohlo zhruba jenom deset až patnáct procent těch bytů a zbytek už by neměl elektřinu, neměl by plyn. Takže opravdu to jsou ty věci, které stojí před námi, aby ta síť tady fungovala a aby byla efektivní a co možná nejlevnější.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak chcete přinutit domkaře, aby přestali topit uhlím do roku 2030?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: To se obávám, že letos nepůjde. Letos opravdu si musíme zvyknout na to, že ten smrad je, protože lidé spalují kde co. Zajímavé je, že pořád mají v čem spalovat, protože všichni si ty kotlíky vyměnili, ale najednou pořád cítíme, že to tak není. Ale kotlíkové dotace tady byly, smysl dávaly. V té první vlně se to vyměnilo za to tříděné hnědé uhlí automatické. Ty další vlny už byly tepelné čerpadla, případně plynové kotle a určitě se v tom bude pokračovat. Zeleným úsporám, které dneska jsou a kotlíkové dotace zase povedou k tomu, že se to zekologizuje, byť letos chápu, téměř nikdo do toho nepůjde, protože koupit si plynový kotel si nikdo letos nebude chtít.

Tomáš Tikal, TV Polar: Co se stane tomu, kdo zatopí uhlím 1. 1. 2031?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Nic. Já si myslím, že tak daleko ten stát zasahovat nemůže. Pokud to uhlí na trhu bude, pokud nebude zakázáno zákonem, tak se tomu člověku nestane nic. Akorát se na něj budou sousedi asi špatně dívat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Tobolo, co všechno kromě rostoucí ceny paliv má ještě vliv na finální cenu za teplo, která je asi pořád stále ještě nejpřijatelnější variantou?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Těch položek vstupů, které vstupují do ceny tepla, je celá řada. Kromě paliv, o kterých jsme se bavili, ať už to je teda v případě našeho kraje černé uhlí, popřípadě biomasa, nebo i částečně v některých lokalitách už zemní plyn dneska, popřípadě koksárenský plyn, jsou to samozřejmě další náklady, které souvisí s tím, že spalujete fosilní paliva. To jsou zejména emisní povolenky, emisní povolenky, což je jakási daň, kterou výrobci energií platí za to, že spalují fosilní paliva. Cena emisní povolenky zase překročila už 90 euro za tunu, což pro představu diváků je v ceně tepla zhruba nějakých 250, možná 300 korun na gigajoul. Čili není to zanedbatelná část, je to třetina ceny tepla prakticky.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jde to pořád nahoru. Je to tak?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Cena emisních povolenek jde několik roků za sebou nahoru. Teď poslední dobou řekněme stagnovala v uvozovkách kolem těch osmdesáti, devadesáti euro, což je samozřejmě rekordní cena. Oproti tomu cena povolenky stála třeba deset, patnáct euro ještě v nedávné minulosti. Takže dnes je to cena, která zatěžuje cenu tepla tímto vysokým nákladem. My jsme se snažili a snažíme se jako teplárenské sdružení apelovat na vládu. Podařilo se prosadit do zákona jakousi možnost kompenzace ceny emisních povolenek pro teplárny. To znamená, vedlo by to ke snížení ceny tepla pro obyvatelstvo. Zatím probíhají diskuse s Evropskou komisí ohledně notifikace tohoto opatření tak, abychom mohli možná v příštím roce už nějakým způsobem tu kompenzaci získat. Zase s cenami, teplem, tepla, možná v rámci regionu trošku couvnout a trošku je snížit na ještě přijatelnější úroveň, než jsou dneska. Další náklady, které tam vstupují, jsou samozřejmě náklady na lidské zdroje. To znamená, potřebujeme lidi, aby obsluhovali naše zařízení, aby provozovali ty rozsáhlé soustavy. To je několik set kilometrů potrubí třeba jenom pod Ostravou. Potřebujeme náklady na opravu, údržbu, platíme firmy, které nám pomáhají to zařízení udržovat, zejména přes léto. Hlavním vstupem pro veškeré ty firmy, kromě materiálu je samozřejmě lidská práce. Inflace je dneska na nějaké úrovni, jaké je, takže i tyto náklady samozřejmě z roku na rok rostou. Takže když to všechno spočteme, toto jsou všechno náklady, které tvoří ve finále tu cenu tepla, kterou kterou účtujeme našim odběratelům.

Tomáš Tikal, TV Polar: Vy prý vašim zákazníkům radíte, jak mohou ušetřit na energiích. Tak pojďte nám to také prozradit, ať ušetříme.

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Snažíme se, snažíme se edukovat a vysvětlovat, že energie a všichni už si to myslím uvědomujeme, je opravdu drahá, je vzácná. To znamená, pojďme s ní šetřit, pojďme šetřit ty zdroje, které máme k dispozici. Snažíme se zákazníkům dát jakýsi návod, jak ušetřit v rámci vytápění domácnosti. To znamená, na jakou teplotu topit v jednotlivých místnostech, zda je nutné si napouštět vanu, nebo je lepší se osprchovat. Ty úspory, byť takovými drobnými opatřeními, jako že stáhnutí teploty o jeden stupeň dokážeme ušetřit až šest procent nákladů na energie v tom bytě. Sprcha taky ušetří obrovské peníze oproti vaně. Větrání nenechávat větráčku otevřenou celý den, ale větrat intenzivně ráno nebo večer, možná spíše ráno než večer s ohledem na tu smogovou situaci, kterou tady někdy na Ostravsku máme. Těch opatření nebo těch doporučení je celá řada a stačí se podívat na naše stránky spolecne2030.cz a tam naši odběratelé uvidí celou řadu těchhle možností, jak ušetřit.

Tomáš Tikal, TV Polar: Z fondu spravedlivé transformace přijde do našeho kraje téměř 19 miliard korun. Budou využity na nejrůznější projekty, které jsou známy. Je jich tuším 13, jestli se nepletu. Já navrhuji pojďme vzít všechny ty peníze a investovat je do výroby tepla tak, abychom se tady všichni měli dobře a ušetřili bychom, co vy na to?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Těch 19 miliard je taková kapička proti té obrovské hromadě peněz, která je v modernizační fondu. Tam se právě hromadí ty peníze z těch povolenek a mělo by to sloužit právě k tomu, aby se ty peníze použily na snižování těch fosilních paliv. Takže peněz na úpravy teplárenských soustav je opravdu v tom od fondu mnohem více než těch naši 19 miliard. Těch 19 miliard má skutečně sloužit k tomu, aby se ten kraj nakopl, restartoval, aby došlo k takovým změnám jak v zaměstnanecké struktuře, tak prostě v tom podnikání, aby ti lidé, kteří skončí v tom OKD nebo v těch návazných firmách, mohli najít práci, aby ten kraj byl zajímavější pro ty lidi, kteří odešli díky tomu, že tady ten vzduch byl, jaký byl.

Tomáš Tikal, TV Polar: Takže pojďme k tomu druhému fondu, jak využijeme ty peníze a jak jsme schopni na ně dosáhnout?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Na něj sahají jednotlivé firmy, jak už třeba Veolia nebo další. Konkrétní příklad je, že teďka máme příští týden jednání právě se SFŽP, což je Státní fond životního prostředí, aby nám uvolnil jednu miliardu korun, abychom mohli konečně vyvrtat ten geotermální vrt do hloubky čtyř kilometrů a podívat se, jestli pod Karvinou je nebo není horká voda, protože pokud by tam byla a vědci říkají, že tam je, tak bychom nemuseli spalovat ani plyn, ale mohli bychom čerpat tu teplou vodu, vyrábět z ní elektřinu, protože ta voda má sto devadesát stupňů, mohli bychom vyrábět elektřinu a z toho odpadního tepla zásobovat Karvinou. Takže i na takové projekty předpokládám, že peníze najdeme.

Tomáš Tikal, TV Polar: Když se ráno probudíte a je mínus 17 stupňů, neřeknete si, aby tady brzy ta energetická chudoba opravdu nebyla ve větší míře?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Jasné, při pohledu na složenky se musíme modlit, aby těch mínus 17 opravdu bylo naprosto výjimečně, aby ta zima byla mírná, abychom tuto zimu a příští přežili. Protože myslím si, že za ty dva, tři roky už bude situace zcela jiná.

Tomáš Tikal, TV Polar: Co tedy děláte konkrétně pro to, aby ta energetická chudoba nenastala ve velké míře?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: To se bavíte o mém domě, kde docela sofistikovaný systém, ale to s tím souvisí. U nás doma máme počítačem řízené radiátory vlastně všechny a když někdo odejde, automaticky se vypne topení. Dokážeme si tam navolit, jak přicházíme z práce, jak přichází dcera ze školy a ty náklady na ten plyn opravdu šly o čtyřicet procent dolů. Takže to je třeba jeden ze způsobů, který budeme chtít v našich školách a úřadech dělat. To znamená regulace topení závislá na rozvrhu, závislá opravdu na přítomnosti v práci. To jsou desítky procent, které se pak dají ušetřit za velmi malé náklady. To je jeden způsob, druhý způsob je samozřejmě pořizování různých fotovoltaických elektráren na střechy tak, aby škola mohla elektřinu spotřebovat, když potřebuje a když nepotřebuje, třeba by ji mohla prodávat nemocnici, která stojí hnedka vedla.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Tobolo, předseda Teplárenského sdružení pan Topolánek se hrozí toho, že by se mohl ten systém centrálního zásobování teplem rozpadnout. Už je to tak, že to nehrozí, nebo ta hrozba tady je stále?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Že by se úplně rozpadl, to si nemyslím. Teplárenství jako takové je služba městu, municipality, obyvatelstvu, kterou využívá celá řada institucí, lidí, občanů. Zejména v těch řekněme obydlených částech, hustě obydlených částech, jako jsou sídliště, městská centra atd., ta alternativa moc není. To, že bychom tam postavili plynové kotelny do každého domku a vedly po fasádě škaredý komín, který bude nahoře kouřit, nebo bychom tam dali tepelné čerpadlo, ale potom jsem zvědavý, jakým způsobem tu elektřinu budeme schopni vyrábět a distribuovat. To určitě není cesta, to znamená centrální zásobování teplem se nerozpadne, pevně tomu věřím. Centrální zásobování teplem je kromě toho, že vyrábí teplo a distribuuje teplo občanům, je důležitým prvkem stabilizace energetické soustavy jako celku. Teplárny, když se na ně podíváte a podíváte se zejména z optiky Moravskoslezského kraje, který je velmi deficitní, co se týče výroby elektřiny, máme tady jednu velkou elektrárnu, a to je elektrárna Dětmarovice. Ta dneska jede na jeden, dva bloky, je na černé uhlí. Asi se také bude zavírat. Teplárny mají výrobu elektřiny, vyrábějí teplo, elektřinu dohromady. Poskytují tzv. podpůrné služby elektrizační soustavě, to znamená v případě výkyvů nedostatku elektřiny. Teplárny jsou schopny najet turbíny jsou schopny vyrovnávat systém a jsou schopny zajistit to, že máme všichni doma elektřinu. Tady tenhle prvek, byť nesouvisí s teplárenstvím jako takovým, je strašně důležitý. Právě to, že máme systémy zásobování teplem, nám umožňuje mít jakousi jistotu v dodávkách a výrobě elektřiny tady v kraji, kde opravdu těch možností nemáme mnoho.

Tomáš Tikal, TV Polar: Moravskoslezský kraj se cítí být lídrem ve vodíkových technologiích, byť vždy zdůrazňujete, že se to týká pouze dopravy. Proč se to nemůže týkat tepla?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Byl by absolutní nesmysl technicky, ekonomicky spalovat draze vyrobený vodík někde v kotli. To je zvrácenost, kterou nemůže nikdo myslet vážně. Možná někde na pobřeží Norska nebo Švédska, kde mají offshore elektrárny v moři a vyrobí si vodíku kolik budu potřebovat. Ale u nás, kde to sluníčko svítí, jak svítí a vítr fouká, jak fouká, myslet si, že budeme topit vodíkem je opravdu úplně nesmysl. Pojďme vodík používat tam, kde to má význam, a to je opravdu v dopravě a nikde jinde.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Tobolo, určitě jste zaznamenal to, že se chystají projekty komunitní energetiky. Drobné nejlépe po celém Moravskoslezském kraji. Nebude to vaše konkurence, když se sousedi domluví, budou si navzájem pomáhat a zavolají na tu vaši linku, že už od vás teplo nechtějí?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Nemyslím si, komoditní energetika je určitě krok správným směrem a umožňuje nebo měla by umožnit, uvidíme, jakým způsobem to bude u nás v rámci legislativy prosazena, ale měla by umožnit jakousi samostatnost v rámci nějakých menších územních celků, v rámci několika domů, v rámci nějakého sídliště. Samostatnost třeba ve výrobě a distribuci elektrické energie. To znamená, pokud mám fotovoltaiku na školce, školka přes léto fotovoltaiku vyrobí, navíc je školka prázdna, děti mají prázdniny, tak tu elektřinu nepouštět do sítě, ale využít ji v rámci toho okolí v rámci toho sídliště, v rámci okolních domů, ať už bytových či jiných. Takže pro mě komunitní energetika je spíše o tom sdílení obnovitelné energie, popřípadě nějaké alternativní energie, kterou si vyrobíme. CZT systémy dálkového zásobování teplem jsou takovou jako historickou velkou komunitní energetikou, když to takhle vezmeme.

Tomáš Tikal, TV Polar: Takže jste byli první, prakticky?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Přesně tak. Dá se to tak říct.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane náměstku, proč jsou ty energie tak drahé? Diváci nám sem třeba volají, ptají se a říkají zeptejte se toho Unucky, proč jde plyn třikrát čtyřikrát nahoru a elektřina to samé?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Je to jednoduché. Všechno v tomto případě zlo pochází z Německa, které se rozhodlo naprosto nepochopitelně odstavovat jaderné elektrárny a uhelné elektrárny nebo jakékoliv a topí plynem. Když se podíváte třeba dneska na Německo, tak sluníčko nic, vítr nic, jede uhlí a jede plyn v neskutečném množství. Protože toho plynu je málo, tak to vyhání tu cenu nahoru. Takže kdyby Němci nebyli blázni a nezavřeli, tak plyn stojí stejně jako stál před pěti lety.

Tomáš Tikal, TV Polar: Optimismem nás trošku naplnila zpráva z tisku, že američtí vědci poprvé provedli jadernou fúzi, při níž se vyrobilo více energie, než zprostředkovala, teda zaznamená, než se spotřebovalo. Pardon, nezaznamenal jste to také? Uvažoval jste o tom, jak to jednou Veolia využije?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Zaznamenal jsem to. Do momentu, kdy to budeme moc využít, si myslím ještě uběhne hodně let. Nicméně alternativa výroby tepla z jádra v rámci nějakých malých modulárních reaktorů je do budoucna jedna z alternativ pro teplárenství, která má dneska celou řadu otazníků, ať už technických, technologických, legislativních a jiných. Je to nicméně směr, na který se díváme. Podepsali jsme s krajem a se společností Vítkovic memorandum o spolupráci na právě takové přípravě tohoto projektu a analýze možností využití malých modulárních reaktorů v rámci teplárenství. Je to směr, na který se dívá i největší energetika v Česku ČEZ. To znamená, není to něco, co bychom nechtěli do budoucna nebo čemu bychom se bránili. Naopak, ale potrvá to ještě nějakou dobu. Proto ten přechod na jiná paliva, která jsou dnes dostupná, ať už to jsou odpady, biomasa nebo zemní plyn, nás stejně nemine.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane náměstku, co Vy očekáváte od podpisu tohoto memoranda? Ještě doplním tedy Vysokou školu báňskou Technickou univerzitu Ostrava, která tam je také tak.

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Všechno to vychází z toho, co česká vláda nebo všechny vlády v Evropě podepsaly. Podepsaly to, že v roce 2050 nebudeme topit fosilními palivy. To je zákonem dáno. Ať si můžeme říkat o sluníčku, větru cokoliv, tak jediná energie, která v tu chvíli bude k dispozici je jádro. Nemůže to být to velké jádro v Dukovanech nebo nebo v Temelíně nebo v Blahutovicích, protože ta stavba trvá desítky let a budou to právě ty malé modulární reaktory, které budou vyrábět jak elektřinu, tak teplo. Aby to mělo nějaký význam, musí zůstat zachovaná síť toho CZT tak, aby místo Třebovické uhelné teplárny byla malá modulární jaderná teplárna, která bude vyrábět elektřinu nejenom pro Porubu, ale i pro zbytek Ostravy a bude vyrábět to teplo, které se dneska vyrábí z uhlí. Takže jestli to bude zdroj, malý modulární jaderný reaktor, nebo to bude už možná nějaká termonukleární fúze, to nevíme. Ale nějaký takový zdroj, to zcela jistě bude. Takový, aby bylo bezemisní, aby nebyl závislý na fosilních palivech. Uvidíme, jak to půjde a myslím si, že tolik peněz, kolik se dává bohužel všude jinde než v Evropě do těch malých reaktorů, tak to zcela jistě povede k nějakému rozumnému výsledku. Ať už to jsou Američané nebo Jihokorejci nebo další. Kanaďané jsou velmi daleko, myslím si, že ty jaderné malé reaktorky opravdu budou budoucností celého celého světa.

Tomáš Tikal, TV Polar: Tito partneři se nedohodli pouze na využití těchto reaktorů, ale na jejich vývoji. Věříte tomu, že se podaří tady v našich končinách vymyslet něco takového, co nikde jinde ještě vymyšleno nebylo?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Nevmýšlíme úplně věci nové, vymýšlíme spíše, jak to vyrobit jednodušeji a s tím, co tady v těch Vítkovicích máme. Nesmíme dopustit to, co se děje dneska. Kde se vyrábí solární panely? V Číně. Kde se vyrábí větrné elektrárny? V Číně. Zase všechno se vyrábí v Číně a u nás se nevyrábí nic a cílem proč kraj přistoupil na to memorandu je opravdu, aby výroba tady těchto nových zdrojů energie v budoucnosti probíhala na území ČR i dál v Ostravě. Ale aby proběhla v Evropě, abychom nebyli závislí. Před tím jsme byli na Rusku a dneska jsme zase na Číně. To je úplně špatně, pojďme si to vyrábět sami a nebuďme závislí a to je cílem toho memoranda. Pevně věřím, že i Veolie vedly tyto pohnutky, protože čím víc to budeme dělat tady, tak tím víc na to budeme mít vliv a můžeme to upravovat k obrazu svému.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pánové, jste svědky poprvé v historii televize Polar takového experimentu. Máte možnost zeptat se jeden druhého na něco, co by vás zajímalo. Takže, pane náměstku, můžete začít. Co byste chtěl vědět od pana Toboly?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Mě by zajímalo, Veolie je velká nadnárodní firma. Jakým způsobem probíhá transfer těch různých poznatků, které máte z Francie a z dalších zemí tady do Česka? To je jedna. A druhá věc je, jak probíhá potom ty poznatky, které máte z Česka směrem ven? Jestli se bavíte spolu napříč Evropou, co kde funguje, co kde nefunguje a jestli ano, tak jaký to má třeba vliv a jaký to má dopad na nás?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Děkuju, za ty otázky a bavíme se napříč firmou, bavíme se s kolegy jak z Paříže, tak s kolegy z celého světa. Setkáváme se pravidelně. Ta transformace... Veolie je firma, která kromě energetiky řeší vodárenství a odpady. Ono to do sebe docela docela dobře zapadá. Jak ta voda, tak ty odpady, tak ta energetika jsou krásně propojitelné. Dá se využívat odpadní teplo z čistírny odpadních vod. Odpady se dají nějakým způsobem třídit, recyklovat, spalovat a energetika je schopna z toho vyrobit teplo a teplo a elektřinu. Takže bavíme se na úrovni celé Veolie. Máme dokonce i vlastní výzkumné centrum Veolie, které právě dělá výzkum a vývoj moderních technologií, ať už v oblasti energetiky či vodárenství nebo odpadů. A ta nejužší diskuze probíhá tam, kde Veolia je v energetice nejsilnější, a to je střední a východní Evropa, to znamená ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, to jsou nejsilnější země v rámci Veolie i z pohledu řekněme ekonomické síly těch zemí. Tam ta diskuze je nejsilnější. My jsme součástí Veolie, ale zároveň jsme součástí zóny střední a východní Evropa, kterou řídí jeden člověk, která má jeden management, a to v rámci té zóny probíhají diskuze se všemi zeměmi, to znamená třeba s Polskem. Kolegové v Polsku řeší obdobný problém jako my, odchod do uhlí. Velmi často si telefonujeme, velmi často máme společné mítinky. Takže snažíme se ze všech stran získat to nejlepší, co Veolia umí, a přinést to tady. Pro nás samozřejmě využití je všech občanů a všech našich klientů.

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Protože když jsme byli v Edenu v tom našem vysněném Edenu v Anglii, tak jsme viděli samolepku Veolie na energetickém hospodářství i v Anglii. A právě zkušenosti, třeba konkrétně z toho Edenu, by nás vlastně velmi zajímaly, protože tam ta geotermální elektrárna je. Je tam 192 stupňů, teplá voda z pěti km vrtu, ze kterého se vyrábí elektřina, ze kterého se vyrábí teplo. A třeba takový to transfer technologií, by byl úplně super, kdyby se povedl k nám do kraje.

Tomáš Tikal, TV Polar: Vaše otázka, pane řediteli.

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Já možná otázku, zkusím nějakou otázku položit také. Jenom jsem chtěl říct, že my jsme velmi rádi, jak probíhá diskuze s krajem v posledních letech. Kraj se do toho opravdu obul. Kraj se opravdu začal o tu energetiku zajímat, začal se zajímat o teplárenství, udělal tu obrovskou studii toho, co s teplárenství do budoucna, zda zachovat, nezachovat systémy CZT, jaký to má dopad, je ta dopadová studie na stole. Jsme velmi rádi, že se to pohnulo. To, co bych se chtěl možná zeptat pana náměstka je, jak dál máme studie, máme dopadové studie, víme, co chceme, ale co pro nás ještě kraj pro teplárníky a pro naše občany může udělat dál tak, abychom se pohnuli teď dopředu?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Vy jste to řekl správně, jako pro teplárníky by neudělal nic, ale pro ty občany. To je přesně o tom, aby se ty peníze z té obrovské hromady od fondu vrátily tam, kam mají na naše tři kraje: Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský se podílí čtyřiceti pěti procenty na tvorbě CO2 v ČR. Očekávali bychom, že se čtyřicet pět procent těch peněz vrátí do kraje. Bohužel, zatím to bylo naplánováno tak, že ani ne půlka. Takže to je největší úkol asi politiků z těch tří krajů pokusit se přesměrovat ty peníze tak, aby nemusela Veolia topit uhlím, aby nemuseli ve Frýdlantě topit uhlím, aby nemuseli v Bruntále topit uhlím, aby ty peníze tak jako sliby šly využít tak, aby aby ten náš kraj ne smrděl. Protože opravdu všichni, kdo z toho kraje utíkají pryč a je jich tisíce a tisíce, tak tvrdí, že utíkají právě protože tady je znečištěné životní prostředí a byť ty fakta jsou trošku jiné, ale dobře, když to ti lidi říkají, pojďme udělat všechno pro to, aby tady ten vzduch byl co nejčistší. Proto já říkám ty šachty zavřeme, protože pokud budeme těžit, bude se pořád prášit a pořád budou lidi utíkat pryč. Takže pojďme ty peníze, které tady jsou a je jich obrovské množství, využít k tomu, abychom ten kraj vyčistili, aby ten tok těch lidí byl zase zase naopak z té Prahy tady, protože v té Praze ty auta budou asi furt, ale tady můžeme mít krásný čistý kraj.

Tomáš Tikal, TV Polar: Děkuji tedy za vaši účast. Jsme rádi, že jste přišli, vážíme si toho.

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Také děkuji za pozvání a přeji příjemný zbytek roku.

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Takže já děkuji hlavně za pozvání a děkuji divákům za trpělivost, protože těch 40 minut určitě nebylo jednoduchých. Ale pevně věřím, že takováto diskuze přispěje k tomu, že budeme se chovat ekologičtější, levněji a ten kraj opravdu bude čistější.

Tomáš Tikal, TV Polar: Fajn, díky moc a děkujeme za pozornost. Mějte se hezky a někdy příště u Energií zase na viděnou.

Tomáš Tikal, TV Polar: Dobrý den, vítám vás u diskuzního fóra televize Polar, které se ponese v duchu energií. Tématem je teplo za přijatelnou cenu a také bezuhelná energetika po roce 2030. Našimi hosty jsou pan Jakub Lucka, 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje, kterého tady vítám. Dobrý den.

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Hezký, zimní den.

Tomáš Tikal, TV Polar: A pan Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia, který také přišel mezi nás. Dobrý den.

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Z mé strany také hezký zimní den.

Tomáš Tikal, TV Polar: O zimě tady asi bude řeč také, ale hlavně o teple. Pane Unucko, v našem kraji se teplo tradičně vyrábělo z uhlí, což byla sice levná, ale zároveň neekologická varianta. Jak to je s tím podílem uhlí při výrobě tepla v současné době a v průběhu toho času celkově?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Z černého uhlí jsme naprosto atypickým krajem v ČR, to je všude jinde, kde to je hnědé uhlí. My jsme jediný kraj, který je dán na to černé uhlí. Je to logické, protože tady ty šachty byly. Stejně tak je logické, že se topí hnědým uhlím v severních Čechách nebo vůbec vlastně v celých Čechách. Od toho se odvíjí ty problémy, které dnes máme. To znamená šachty se zavírají a otázka je, odkud to černé uhlí budeme brát. Jak to ekologické asi každý cítí na svůj vlastní nos. Byly doby, kdy šlo vidět, co dýcháme a dneska už to vidět nejde. Dneska jsme v jednom procentu toho, co bylo před rokem 1989 a pevně doufám, že budeme pokračovat v té ekologizaci dál.

Tomáš Tikal, TV Polar: Celkově to procento při výrobě tepla v současné době v našem kraji?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Je to na třetiny. Třetina je průmysl včetně teda výroby tepla, třetina jsou domky a třetina je doprava. Samozřejmě záleží v jakém jsme období dneska ty domky tvoří, řekl bych, drtivou většinu toho smradu, který dýcháme.

Tomáš Tikal, TV Polar: Bavíme se o transformaci Moravskoslezského kraje, ke které patří i rok 2030 úplně bez uhlí. Stále to platí, stále jsme schopni to stihnout?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Stále to platí a jsme schopni to stihnout. Ale bude záležet samozřejmě tady na kolezích z Veolie a dalších teplárnících, jestli do toho půjdu, jestli stále platí ty jejich plány, že v roce 2030 to bude bez uhlí, naše dopadové studie říkají, že to půjde, aniž by to muselo být výrazně dražší a aniž by to muselo nějakým způsobem omezovat lidi v tom komfortu, jaký dneska mají.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pro ty, kteří neví, připomínám, že Veolia je největším dodavatelem tepla v našem regionu. Rozšiřuje ho dálkovým zásobováním. Jak se vám daří odstupovat postupně od toho uhlí?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Nám se celkem daří v tom horizontu roku 2030. Plánujeme opravdu, že bychom uhlí opustili v rámci regionu. Už jsme provedli celou řadu ekologizačních akcí na našich teplárnách, kdy se snažíme uhlí nahradit primárně lokálním palivem, které je k dispozici. To znamená uvažujeme o biomase, což je třeba případ Frýdku-Místku nebo Krnova. Uvažujeme třeba o využití energetickém odpadu. O tom budeme asi ještě v průběhu pořadu hovořit a zároveň nemusíme, nemůžeme zastírat, že plyn je také jedním z řešením, na které se budeme muset postupně obrátit. Takže třeba Frýdek-Místek, Krnov už jsou z velké části ekologizované. Ekologizovali jsme Teplárnu v Přívoze, to znamená jednu část vytápění pro Ostravu už dneska máme prakticky bez uhlí a můžeme jet pouze na zemní plyn, popřípadě na koksárenský plyn a další teplárny budou následovat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Je to tak rok, dva zpátky, kdy lidé uvažovali o tom, že se nebo masivnější uvažovali o tom, že se odpojí od vaší centrální soustavy. Jak to dopadlo? Ještě pořád funguje tento trend?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Tento trend už se zastavil. On nebyl nijak vysoký, to znamená ty žádosti byly v řádech jednotek, možná menších desítek v rámci celé severní Moravy. Ten trend se zastavil zcela. Dnes myslím si, že lidé si uvědomili, že to dobrodružství vydání se nějakým vlastním zdrojem tepla, ať už je to elektřina v případě tepelného čerpadla nebo zemního plynu, nedej bože v případě plynové kotelny, z dlouhodobého hlediska ten směr není správný. Není ekonomicky zajímavý. Soustava CZT, ať už to teplo vyrábíme z čehokoliv, má tu výhodu, že je stabilní, že teplo je vždycky k dispozici a ten dodavatel v rámci svých nákupů komodit, nákupu energií, ať už to je plyn, uhlí, biomasa nebo jiné, je schopný dosáhnout úspor, které malí odběratelé už dosáhnout nemohou.

Tomáš Tikal, TV Polar: Uhlí samozřejmě jsme historicky brali z OKD. Jak to vypadá aktuálně, pane náměstku? Jaká je situace s těžbou uhlí v našem regionu?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Situace je jasná, jedna šachta funguje. Důl ČSM, který těží zhruba milion tun uhlí, to je zhruba to, co se pak spálí pro výrobu tepla pro domácnosti a pro podniky a bude fungovat minimálně jeden rok. Modlíme se, aby to byly ty roky minimálně. Až do roku 2025, protože potom, pokud se nemýlím, teplárna Karviná už uhlí nebude potřebovat. Zůstane zde pouze jedna teplárna a to jsou Třebovice, která bude potřebovat uhlí. Já pevně věřím, že si poradíme i potom. Samozřejmě objevily se úvahy o znovuobnovení těžby na dole ČSA, případně Darkov, ale ty jsou úplně nesmyslné, protože první uhlí by bylo někdy v roce 2030-2031 a stálo by to neuvěřitelné peníze. Takže těžba uhlí tady skončí a opravdu bude záležet na tom, jestli se povede těm velkým výrobcům tepla přejít na plyn. Nezastírám, že ten plyn to médium přechodové bude. Plynu je ve světě dost. Akorát ty trubky k nám zrovna moc nevedou na severní Moravu. Takže pevně doufám, že se do toho roku 2026 povede protáhnout ten plynovod s Dějlova přes Háď do Polska, odkud může proudit ten plyn z těch terminálů zkapalněného plynu na severní pobřeží.

Tomáš Tikal, TV Polar: Neříkáte si zpětně, že to byla chyba uzavřít doly OKD? Samozřejmě, v té době nikdo ještě netušil, jaká situace přijde.

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Ne, ta krajina, tak z plundrovala. Vidíme to sami, co tady zbylo po té dvousilové těžbě. Opravdu ukončeme to už jednou provždy. Ty náhrady tady jsou a nedevastujme tu krajinu zase znova.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Tobolo, odkud berete uhlí vy?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Uhlí pro naše teplárny tady v kraji, to znamená černé uhlí nakupujeme primárně od společnosti OKD, která stále, jak říkal pan náměstek, těží. Ale zároveň nakupujeme uhlí i z okolních zemí. To znamená velká část uhlí přichází z Polska.

Tomáš Tikal, TV Polar: Co budete dělat, až OKD úplně ustane a Poláci třeba zdraží?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: To se samozřejmě stát může. OKD ustane, o tom jsme se bavili. To znamená, počítáme s tím, že uhlí z OKD bychom mohli mít k dispozici do roku 2025, což je mimochodem i ten rok, kdy z jedné části našich zdrojů, našich tepláren, počítáme s přechodem na jiná paliva. To znamená, bavili jsme se tady o Teplárně Karviná, která dneska zásobuje Karvinou a Havířov. Teplárna Karviná by měla projít transformací, ekologizací. Dnes se tam dodělává plynová část, to znamená plynová část teplárny, která bude používat zemní plyn pro výrobu tepla a elektřiny. Do budoucna to znamená někdy v tom roce 2025 začátkem roku 2026 bychom v Karviné rádi viděli nový multipalivový kotel, který by mohl spalovat jednak vytříděné a už dále nevyužitelné komunální odpady anebo biomasu.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak to vypadá s ostatními komoditami? Máte problém nakupovat plyn a biomasu a další věci, nebo je to v pohodě?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Letošní rok je opravdu velmi složitý z pohledu energií, z pohledu nákupu energií. Uhlí byl problém sehnat na letošní topnou sezónu. Čekali jsme právě, jakým způsobem se posune těžba v OKD, zda bude pokračovat, nebude pokračovat. To se naštěstí podařilo. Stejně tak uhlí z Polska je menší množství, než jsme byli zvyklí v minulosti a ceny jsou zhruba trojnásobné oproti loňskému roku, takže s uhlím byl trochu problém. Paradoxně dneska je problém i s hnědým uhlím, kterého by mělo být dostatek, ale zase jsou problémy s dopravou. Transportní kapacita není, takže i hnědouhelné elektrárny se potýkají s problémy s uhlím. Co se týče biomasy, biomasa je kapitola sama pro sebe. V letošním roce došlo k té situaci, že biomasy je najednou na trhu málo. Biomasa se vozí všude možně i do zahraničí od nás. Biomasa opravdu k dispozici není na tom českém trhu, což se odrazilo také v ceně biomasy. Takže biomasa je také zhruba dva a půl krát dražší než byla. Co se týče zemního plynu, ten máme nasmlouvaný, máme ho nasmlouvaný dlouhodobě dopředu, to znamená pro naše zákazníky máme zemní plyn nasmlouvaný za ceny, které se ani neblíží tomu stropu, který stanovila vláda. Máme daleko levnější plyn. Samozřejmě ta obava v případě zemního plynu, kterou jsme měli na podzim. To, že ten plyn nebude, to znamená, že se toky plynu zastaví, se momentálně nenaplňuje, zatím plyn je k dispozici a doufáme, že to tak vydrží celou zimu.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane náměstku, plyn, to se může stát, že plyn nebude. Navíc nemáme potřebný dostatek trubek, jak jste zmiňoval. Proč nejdeme tou cestou, že bychom podrželi to uhlí i do té doby, než budou modulární jaderné reaktory?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Modulární reaktory budou někdy v roce 2045. Opravdu do té doby těžit to nejde. To opravdu nejde, a proto ten plyn, jak říkám, plynu je ve světě dost, akorát nám chybí trubka našeho kraje. Ta se během dvou, tří let dá postavit. Myslím si, že letošní rok je naprosto atypický, co se týká války na Ukrajině. Předpokládáme, že ta válka skončí co nejdříve a pak se vrátí svět do normálu a my budeme brát plyn z různých zdrojů. Nebudeme závislí pouze na jedné trubce do toho Ruska. Opravdu předpokládám, že nebude žádný problém přejít opravdu na spalování plynu, protože ať si můžeme říkat, co chceme, biomasa není v takovém množství a všechny ostatní zdroje nenahradí tu energii, která je buď v plynu nebo v tom uhlí.

Tomáš Tikal, TV Polar: Co stlačený plyn, který by se dal dopravit do našeho kraje? Nebo dal by se dopravit?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Ne, vozit cisterny se stlačeným plynem je nesmysl. To se opravdu musí z toho tankeru na pobřeží dostat do potrubí a potrubím to tady dostat, protože to by stálo neuvěřitelné peníze.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Tobolo, platí závazek, že do roku 2030 opravdu skončíte s uhlím, nebo si to pouze přejete?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Ne, ten závazek vznikl daleko před tím, než jsme zjistili, že uhlí skončí možná dříve než v roce 2030 v rámci regionu. Veolia se rozhodla celosvětově odejít od spalování fosilních paliv do roku 2040 pokud možno a uhlí do roku 2030. To znamená ten náš závazek platí. Máme na to řešení, ať už je to to přechodové palivo, o kterém jsme se bavili, zemní plyn, anebo jsou to lokální zdroje energií, o kterých jsem mluvil také. Takže platí a budeme v tom pokračovat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Vy jste rozjeli projekt společně se společností OZO Ostrava. Budete spalovat odpady, což se tuším už děje ve vaší spalovně v Přerově, jestli se nepletu. Jak tedy ten projekt dál pokračuje?

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: Já bych možná poupravil trošku ten termín spalovna a spalování odpadů. Ono nejedná se o spalovnu jako takovou. To, co jsme postavili v Přerově a to, co máme v plánu postavit v Karviné je multipalivový kotel, který umožňuje spalování paliva, které se vyrábí ze zbytků komunálního odpadu, který už se dále nedá využít recyklovat. To znamená, je tak tzv. TAP tuhá látka, tuhé alternativní palivo, čili je to něco, co je vyrobeno. Je to výrobek, který slouží jako palivo pro tyto kotle. Se společností OZO jsme navázali spolupráci, protože společnost OZO je největším nebo vlastní největší skládku tady v rámci regionu. Společnost OZO chce investovat do třídící linky, která by tato paliva pro nás vyráběla a my pro naše kotle jak v Přerově, tak Karviné budeme to palivo potřebovat. Takže OZO je jedním z dodavatelů a jedním z prvních dodavatelů teď pro nový kotel v Přerově, který chceme spustit někdy na začátku roku 2023.

Tomáš Tikal, TV Polar: Toto řešení by vyřešilo i skládkování odpadu jako takového. Proč jsme s tím nezačali už dávno.

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: V celém civilizovaném západním světě se odpady spalují. Na spalování odpadu je závislé Německo, Dánsko, všichni to spalují, protože je to naprosto konstantní. Lidi produkují odpadu pořád stejně a všude ty spalovny jsou. U nás samozřejmě hysterická reakce lidí na slovo spalovna z počátku devadesátých let. Ani se nedivím, protože ty tehdejší technologie nebyly vůbec dobré. Ale to, co provozuje Veolia nebo to, co provozuje Brno je zcela něco jiného. To jsou opravdu moderní zařízení, které jsou na úrovni plynových tepláren nebo čehokoliv jiného. Takže opravdu odpad patří spálit, určitě nepatří na skládku, ale dívejme se samozřejmě na skladovací lobby, kolik peněz mají ze skládek obce, kolik peněz mají ze skládek vlastně ti, kteří ty skládky vlastní. Takže tato lobby je možná po myslivcích druhá nejsilnější v ČR.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak to bude dál? Myslíte si, že se to podaří prolomit? Toto je první vlaštovka tady v našem regionu.

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Musíme, protože opravdu pokud se podíváme na to, kolik stojí energie, je to hřích. Opravdu vozit to někde tady do Hrušova na skládku, případně někde jinde, je to opravdu bohapusté plýtvání a pokud jsou technologie, které umí ten odpad využít energeticky, pojďme do něj. Já když to teda je ten multipalivový kotel, nebo to jsou různé pyrolýzy nebo plazmy, to je úplně jedno. Ten odpad opravdu využijme ho tak, jak je potřeba.

Tomáš Tikal, TV Polar: Kdysi jsme se bavili i o spalování kalů po těžbě. Jaká je situace?

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje pro energetiku a průmysl: Velké téma, protože pokud se podíváme, kolik těch kalů tady je tady energie zhruba na 20 let pro kraj a je otázka, jestli budeme spalovat ty kaly tím otevřeným plamenem, jak se to děje dneska, což asi není to nejlepší řešení. Anebo ho budeme termicky využívat nějakým způsobem jinak. Jsou tady pokusy pomocí termické reakce z těch uhelných kalů vyrobit plyn a ten plyn mohl být potom použit i klasicky v teplárně. To jsme na počátku. Pevně doufám, že to bude příští rok, tak už ty výsledky dál nebudou a budeme vědět, kolik plynu jsme z těch kalů schopni vyrobit. Ale ty kaly tady zůstat nemohou, protože je to ekologická hrozba. Zase zlikvidujeme je dříve, než tady začneme opravdu tu krajinu na Karvinsku. Nechceme asi postavit další věci, které plánujeme a do toho prostě vozit náklaďáky s kaly kolem nich. Takže čím dříve je zlikvidovat, tím lépe.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane Tobolo, lidé se obávají toho, že jim skončí fixace ceny energií, konkrétně třeba zemního plynu. Jak je to u vás? Říkal jste, že máte nasmlouváno, ale to také jednou skončí.

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: To také jednou skončí. Nicméně my nakupujeme průběžně dopředu, to znamená snažíme se nakupovat tak, aby naše cena tepla výsledná nebyla zasažena těmi největšími výkyvy, což se v letošním roce projevilo jako velmi dobré rozhodnutí. To znamená, my jsme plyn na příští rok, popřípadě elektřinu, popřípadě naše paliva nakupovali třeba s dvouletým předstihem. To znamená kupovali jsme v průběhu loňského roku i před loňského roku tak, aby ta výsledná cena byla co nejnižší, popřípadě průměrná, ale nebyla zasažena těmi nejvyššími výkyvy, což se také projeví potom na našich cenách tepla, které na rozdíl od třeba ceny plynu, která vyrostla prakticky o 500 %, cena elektřiny se ztrojnásobila, čtyřnásobila, naše ceny tepla zůstávají na velmi rozumné úrovni a ten nárůst na příští rok se pohybuje v řádu desítek procent maximálně.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak to děláte, abyste uchránili ty své zákazníky od toho skokového nárůstu?