Eko magazín

  • Odpad z kuchyně i koupelen: problém pro kanalizační síť OVAK
  • V Arboretu v Pasece vybudovali skleník v podzemí
  • Poruba rozkvete tisíci letničkami
  • RE.VOLT carsharing v červnu končí
  • Vliv důlní vody na vodu v řekách, Václav Dombek, VŠB-TUO
  • Lev indický má v ostravské zoo nový domov

Dobrý den u Ekomagazínu. První červnový díl se věnuje problematice kanalizačních sítí. Uvidíte, co vše už tam našli zaměstnanci společnosti OVAK. Ukážeme vám nový skleník v arboretu v Pasece, který vznikl po drtírně kamene...v několika městech regionu končí sdílené koloběžky a také se dozvíte, jak důlní voda ovlivňuje kvalitu vody říční.

Odpad z kuchyně i koupelen: problém pro kanalizační síť OVAK

V třídění plastů, skla nebo papíru patříme v Evropě ke špičce. lidé by se ale měli také zamyslet nad tím, co vše vypustí do kanalizace z kuchyně, koupelny nebo toalety. Velké problémy v kanalizační síti způsobují zejména tuky a oleje. Usazují se na stěnách kanalizace, kde tuhnou a nabalují na sebe další nečistoty.

918 km, to je délka kanalizace, kterou v Ostravě provozuje společnost Ostravské vodárny a kanalizace. Celou síť jsou pracovníci schopni vyčistit za deset let, ročně to vychází na zhruba 90 km kanalizace, kterou zkontrolují a zbaví nežádoucích nečistot.

JAN BAŠTÍNSKÝ, vedoucí střediska údržby kanalizační sítě, OVAK: “Toto děláme proto, aby síť byla plně funkční a abychom zavčasu eliminovali nějaké nedostatky a nedošlo k problémům.”

A ty mohou způsobit například chemické látky, barvy, léky a řada dalších látek, mezi nimi také biologický odpad, jedlé tuky a oleje i hygienické potřeby. Všechny tyto věci ohrožují samotné fungování kanalizačního systému a čistíren odpadních vod. Zbytky potravin v kanalizaci podporují život různých živočichů. Naproti tomu odpad z kuchyňských drtičů zanáší kanalizaci usazenými pevnými látkami, na které se vážou zejména tuky, což může mít za následek snížení průtočnosti kanalizačních přípojek až po jejich úplného ucpání.

Jan Baštínský, vedoucí střediska údržby kanalizační sítě, OVAK: “Chtěl bych apelovat na občany, aby do kanalizace nevhazovali zbytky potravin a tuků. Způsobují tím více práce na kanalizační síti a potraviny a tuk chutnají potakanům, kteří jsou velkým problémem.”

PETR ŠIMKOVIČ, čistič kanalizačního zařízení, OVAK: “Jako taková zajímavost, co pamatuji, tak se v kanalizaci objevil sloup veřejného osvětlení, pamatuji třeba i koberce, televizi, najdete tam kolikrát zajímavé věci.”

Petr Šimkovič pracuje u Ostravských vodáren a kanalizací už 16 let, za tu dobu prošel už téměř celou síť a svou práci má rád.

Petr Šimkovič, čistič kanalizačního zařízení, OVAK: “V té době nebyly čistící stroje na takové úrovni. Bylo více problémů. Dnes jsou auta na takové úrovni, že si samy naberou odpadní vodu a nemusí se jezdit někde na hydrant. Teď už si rovnou nabíráme vodu z kanálu a čistíme. Za tu dobu se údržba zlepšila. Už jen když zmíním techniku, díky ní se údržba markantně posunula k lepšímu.”

Také proto naštěstí nedochází k fatálním následkům toho, že se do kanalizace dostane to, co tam nepatří. Třídění jedlých olejů je od roku 2020 povinností ve všech obcích České republiky. Karviná má speciální kontejnery dva roky aloni tam lidé nasbírali 5 tun.

MARCELA SKOKANOVÁ, marketing a komunikace, Trafin Oil: “U nás ve firmě si potom olej zpracujeme tak, že ho vyčistíme od všech nečistot, od vody, znova ho zrecyklujeme a používá se dále v průmyslu, nemusíte se bát, že byste ho koupili dál v obchodě, že je přečištěný, ale používá se dále v průmyslu jako přísada do biopaliv.

Popelnice na jedlé oleje poznáte velmi jednoduše. Jsou černé s jasně oranžovým víkem, ve kterém je otvor na pet lahev. Umístění speciálních sběrných nádob v Ostravě je zveřejněno na webu https://www.tridimolej.cz a https://mapy.ostrava.cz/separovany-odpad/mapa/ . Když si zadáte svoji polohu, tak vám interaktivní mapa ukáže, kde je nejbližší popelnice. 

V Arboretu v Pasece vybudovali skleník v podzemí

Postcovidové rozvolnění otevřelo další místa k návštěvám i relaxaci v přírodě. Jedním z nejoblíbenějších je Arboretum Maccu Picchu v Pasece u Sovince na Rýmařovsku. Má své kouzlo v každém ročním období.

Název arboretu daly stupňovité terasy, točité chodníčky i krásné výhledy, připomínající peruánskou dominantu. Díky své poloze na pomezí Jeseníků a nížiny Hané arboretum přečkává i náročná zimní období.

RADIM SLABÝ, zahradník a zakladatel arboreta: „Díky tomu, že to jaro není tak horké, jak bývávalo roky předtím, tak vlastně všechno kvete dýl, a třeba i zlaté deště nám už kvetou vlastně skoro dva měsíce. Mezitím už nakvétají další cibuloviny a dále to stíhají právě i ty kobercové trvalky, které teď ukazují nám všechny ty barvy a lákají člověka aby se sem přijel podívat.“

V arboretu přežívají zimu venku i mnohé exotické rostliny, mezi nimi i jedinečná sbírka kaktusů.

Radim Slabý, zahradník a zakladatel arboreta: „Nahoře máme velkou sbírku venkovních zimovzdorných kaktusů i přímo pod širým nebem, ty kaktusy tam byly i v zimě, tak je tam opravdu ohromné množství kaktusů venkovních, což je taky velmi pěkné.“

Návštěvnice arboreta: „Tak samozřejmě se mi líbí prostředí a myslím si, že v dnešní době je skvělé, mít se kde uchýlit, schovat a odpočinout si.“

Arboretum přichystalo opět spoustu novinek, čeká i exotickou úrodu fíků či melounů. Nově přestavěný skleník je umístěný pod povrchem země, v místě, kde se kdysi drtil kámen.

Radim Slabý, zahradník a zakladatel arboreta: „Teď jsme vlastně trochu i v podzemí, vlastně tady byl kdysi drtič na kámen tady v tomto místě. Pak se vlastně tady skládkovalo a my z toho základu toho drtiče na kámen jsme tady vytvořili tento skleníček, který když je v zemi, tak ho trošku zaizolujeme zeshora a už tady nemusíme vytápět. Máme tady spoustu kaktusů, které máme volně zasazené tady v tom čediči i v kameni, líbí se jim to tady.“

Poruba rozkvete tisíci letničkami

1. Poruba je čím dál pestřejší. Alespoň co se týče druhů rostlin, které tady každoročně vysadí. Jde zejména o různé cibuloviny a luční květiny. Navíc se v obvodu snaží o diferenciální seč. Vznikají tak malé ostrůvky trávy, které se nesekají tak často. Zcela nová luční louka, která dostala název medová, vznikla na konci frekventované Hlavní třídy. Jde o prostor o velikosti asi 2 a půl tisíce metrů čtverečních, který se musel předem připravit.

Renáta Hoviacká, správkyně zeleně, MOb Ostrava-Poruba: “Příprava spočívala v likvidaci stávajícího travního drnu, který jsme prováděli chemicky. Ta příprava začala někdy v říjnu, v listopadu se udělaly první dva postřiky, vlastně na jaro se udělaly další dva postřiky a potom, až vlastně tráva úplně vymizela, tak se provedla jakoby taková nízká podmítka, kdy se rozdrtil drn a dosypal se zahradnický substrát.”

Toho se spotřebovalo na 30 kubíků a poté tady vyseli barevné letničky, které budou postupně vykvétat.

RE.VOLT carsharing v červnu končí

2. Český startup re.volt carsharing v červnu končí svůj provoz. Firma v Moravskoslezském kraji působí v Ostravě, Novém a Starém Jičíně, Příboru a Kopřivnici. Z ulic těchto měst postupně zmizí všechny žluté stroje. Firma krach zdůvodňuje mixem faktorů, které vedly k dlouhodobé ztrátě. Majitelé společnosti už ji nejsou schopni financovat.

Lev indický má v ostravské zoo nový domov

3. Zoologická zahrada a botanický park Ostrava získala dvouletého lva indického. Mladý samec byl přivezen minulou středu ze Zoo Frankfurt. Aby měl dostatek klidu na seznámení s novým domovem, zůstane Pavilon indických zvířat zatím uzavřen návštěvníkům.

Ostrava bude mít černé kontejnery na odpad


4. Z Ostravy postupně mizí barevné kontejnery na odpad. Všechny nádoby budou nově černé v souladu s evropským standardem. Nádoby s modrým víkem budou na papír, se žlutým na plasty a s černým na směsný odpad. První vozy naložené kontejnery v novém designu mířily ze společnosti OZO Ostrava do Třebovic. Cílem výměny je mimo jiné zlepšení vzhledu kontejnerových stanovišť.

Vliv důlní vody na vodu v řekách, Václav Dombek, VŠB-TUO

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vědci z Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava a Hlavního institutu hornictví Katovice ukončili dvouletý výzkum vlivu důlních vod na kvalitu říční vody. V místech s vyústěním důlních vod do řek Ostravice, Odra a Olše prokázali významné výskyty anorganických solí a kovů barya a stroncia. Na dálku vítám z ostravského studia pana docenta Václava Dombka. Dobrý den. Vítejte.

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: Dobrý den, děkuji za pozvání

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane docenta, v tuto chvíli znáte výsledky dvouletého výzkumu. Vyšly podle vašeho očekávání?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: Nedá se říct, že by zrovna vyšly podle našeho očekávání, ve chvíli, kdy jsme projekt psali a poté zahájili jeho realizaci, jsme ještě ani netušili jaké výsledky můžeme očekávat. Každopádně ty, které jsme nakonec získali, jsou podle našeho přesvědčení příznivé.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Proč výzkum probíhal ve spolupráci s polskými kolegy?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: S polským partnerem, kterým je Hlavní báňský institut z Katovic, spolupracujeme na našich projektech již řadu let. Je to dáno jednak tím, že máme dlouholeté přátelské vztahy mezi našimi pracovníky, jednak je to dáno i tím, že vlastně řešíme obdobné problémy. Obě naše instituce řeší podobné problémy na své straně hranice, mám na mysli zejména negativní dopady dřívější průmyslové a hornické činnosti na životní prostředí. Ty společné předchozí projekty se zabývaly, mimo jiné, otázkou znečištění ovzduší prachovými i chemickými emisemi z průmyslových hald a důlních odvalů. A jako další téma, které se víceméně samo nabízelo, bylo možné ovlivnění povrchových toků v našich regionech důlními vodami.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když je to vlastně mezinárodní projekt, tak dá se očekávat, že ho podporovala finančně Evropská unie, nebo se mýlím?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: Ano tento projekt byl financován v rámci operačního programu Interreg V-A Česká republika - Polsko, tedy přeshraniční spolupráce mezi českými a polskými institucemi.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A teď možná ke konkrétním výsledkům, které já už jsem v úvodu naznačila. Výzkum prokázal významné výskyty anorganických solí a kovů barya a stroncia. Máme být my, jako laici, tím nálezem znepokojeni, nebo možná podrobně vysvětlete pro laickou veřejnost o čem ty výsledky vypovídají.

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: Je pravda, že monitoring prokázal, že v důsledku vypouštění důlní vody dochází v nejbližším okolí k několikanásobnému překračování imisních limitů v případě chloridů, a to po obou stranách hranice. Z hlediska toxikologického ovšem výraznější koncentrace chloridů v povrchových vodách nejsou nikterak alarmující. Navíc je třeba říct, že ta koncentrace je výrazná zejména v těsné blízkosti těch vyústění důlní vody a následně se, díky ředění, tyto koncentrace výrazně snižují. Totéž platí v případě stroncia a barya, tedy dvou kovů z těch sledovaných, kde se prokázaly zvýšené obsahy jejich koncentrací. I zde je nutno říci, že tato zvýšená koncentrace se ukázala nebo projevila zejména v případě řeky Ostravice, a to opět v těsné blízkosti toho vyústění. Nejedná se zase o nějaké alarmující výsledky, byť v případě barya se jedná o překročení určitého limitu. V případě, pokud to porovnáváme s normami environmentální kvality, ale ty se týkají povrchových vod pouze těch, které jsou dále využívány pro vodárenské účely, tedy jako zdroj například pitné vody, což v případě Ostravice skutečně nehrozí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste zkoumali to znečištění na třech řekách, dají se pak ty výsledky nějak porovnávat, nebo má to smysl porovnávat nebo nějak srovnávat? A jak tedy dopadly?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: My jsme sledovali na naší straně jednak to byl výtok z vodní jámy Jeremenko do řeky Ostravice, dále poté z vodní jámy Žofie, přes petřvaldskou a orlovskou stružku do řeky Odry a z činných dolů OKD přes karvinskou stružku do řeky Olše. Na polské straně zvolili podobné tři vyústění a tři toky, a bylo to proto, že vlastně právě tyto tři zdejší řeky jsou nebo mohou být těmito důlními vodami ovlivňovány. Proto jsme zvolili jednak ty řeky, jednak i ty způsoby vyústění. Odběrná místa jsme volili ve spolupráci s Povodím Odry, kdy jsme konzultovali, která místa jsou nejvhodnější a která mohou poskytovat reprezentativní výsledky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste také zjistili, že dochází k několikanásobnému překročení přípustného průměrného ročního znečištění povrchových vod chloridy. A já jenom takovou podotázku, vyjmenované výsledky, o kterých jsme se bavili, vy jste jakým způsobem se domluvili s Poláky na tom, co vlastně v těch důlních vodách budete zkoumat, které to znečištění?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: Samozřejmě tím, že tento projekt je vlastně projektem česko-polské spolupráce přeshraniční, tak jsme se snažili, aby ty výsledky, které získáme, aby v podstatě byly kompatibilní na obou stranách hranice, hlavně při srovnávání s legislativními nástroji, které v každé z těch zemí existují. Takže my jsme jednak se museli dohodnout na tom, které parametry budeme sledovat, ať už to byly anorganické soli dále kovy, radiační znečištění či organické látky, a poté jsme se museli shodnout na tom, které postupy odběru vzorků zvolíme, jaké postupy zpracování v laboratoři, a také následné stanovení tak, aby opravdu tyto postupy byly kompatibilní a srovnatelné. Domlouvali jsme se na celém postupu provádění, realizaci... A vlastně abychom to ještě více srovnávali, tak jsme si vzájemně vyměňovali vzorky a prováděli jsme analýzy paralelně v laboratořích u nás i v Polsku, tedy mezilaboratorní porovnávací zkoušky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A ty mezilaboratorní porovnávací zkoušky dopadly jak?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: Naprosto v pořádku. Kromě takových těch standardních statistických odchylek. Nebyly tam nějaké výrazné rozdíly a opravdu ty postupy byly zvoleny v pořádku a dobře.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak už tady padlo, výzkum probíhal dva roky. Jak se ty výsledky, ke kterým jste došli, měnily v čase?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: My jsme to vlastní provádění odběru vzorků analýzy prováděli zhruba v pravidelných měsíčních intervalech a to po dobu dvaceti pěti měsíců. To už, podle našeho názoru, byla dostatečně dlouhá časová řada, ve které se dá pak vyloučit, pomocí statistiky, nějaké prostě náhodné odchylky způsobené náhodnými jevy, klimatickými jevy, teplotami a prostě čímkoli ostatním. Lze poté říct, že v podstatě ty výsledky v časové ose byly velice konzistentní. Jediné takové rozdíly, které byly, byly samozřejmě u odběrů nebo u analýz vzorků povrchových vod u potoků od vyústění důlních vod a to z toho důvodu, že samozřejmě v průběhu ročních období se mění průtok vody v řekách a tedy se mění i určitá míra naředění vyšší nebo nižší a tedy potom určitá hodnota těch parametrů, které jsme sledovali. Ale to je logické.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, z toho co všechno jste už tady řekl, že nemáme být těmi výsledky znepokojeni. To znamená, že důlní vody nikterak neovlivňují kvalitu těch sledovaných řek ani kvalitu života v řekách, je to tak?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: V podstatě je to tak, důlní vody jako takové samozřejmě od svého původu jsou velice zasolenými roztoky, to znamená že obsahují vysoké množství anorganických solí. To se dá očekávat. Tyto anorganické soli však nejsou nějakým způsobem velice rizikové pro povrchové toky, a jak už jsem zmínil, dochází po délce toku řeky pak k jejich výraznému naředění a tedy i snížení jejich koncentrací. Takže ty hodnoty, které jsme naměřili, opravdu nejsou nikterak alarmující a řekl bych nepříjemné. Naopak řada z těch výsledků byla velice pozitivních, v tom dobrém slova smyslu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dvouletý výzkum skončil, co v těch následujících letech? Nepředpokládá se, že by se ty vámi naměřené výsledky mohly změnit ať již v negativním nebo pozitivním světle?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: Nemyslím si, že pokud budou režimy průtoku povrchových vod v řekách stejné, pokud se nezmění nějakým způsobem nakládání s důlními vodami, což nepředpokládám, tak není důvod očekávat, že by došlo k nějakým výrazným změnám. Ještě nutno podotknout, že kromě těch vyšších koncentrací anorganických solí a těch dvou kovů, které jsme zmínili, tak velice dobrou zprávou je to, že když jsme sledovali možnou radiační kontaminaci, tak důlní vody v žádném případě neovlivňují povrchové toky z hlediska radiační kontaminace, kdy vlastně se jedná o kontaminaci radioaktivními izotopy a jejich produkty jejich rozpadu, které v uhlí jsou. Stejně tak příznivý výsledek byl i v případě analýz a měření policyklických aromatických uhlovodíků, kdy také z důvodu důlních vod nejsou povrchové vody nějak ovlivněny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane docente, dvouletý výzkum je uzavřen, máte výsledky, kdo s těmi výsledky teď bude pracovat? Pro koho jsou určeny?

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: V etapě přípravy tohoto projektu a poté i následně při započetí jeho realizace jsme samozřejmě počítali s tím, že naše výsledky mohou být zajímavé pro některé zainteresované cílové skupiny, které pak mohou tyto výsledky používat ve svých procesech. Mezi ty hlavní cílové skupiny patří zejména orgány veřejné samosprávy dotčených regionů, ale i orgány státní správy a zástupci vládních organizací zodpovědných za kvalitu životního prostředí. Samozřejmě podstatnou cílovou skupinou je Státní podnik Diamo, odštěpný závod Odra, který s důlními vodami nakládá. Stejně tak naše výsledky určitě budou zajímat Státní podnik Povodí Odry, které problematiku vod ve zdejším regionu řeší. A v neposlední řadě jsme výsledky zaslali i na Státní úřad pro jadernou bezpečnost, právě z důvodu toho, že vlastně v rámci projektu se sledovala případná radiační kontaminace. A protože je to projekt, který má mít veřejně dostupné výstupy, tak samozřejmě ty naše výsledky jsou veřejně dostupné na našich internetových stránkách projektu. Takže kdokoliv se s nimi může seznámit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane docente, já Vám děkuji za rozhovor i za užitečné informace pro diváky televize Polar. Na viděnou.

Václav Dombek, VŠB-TU Ostrava, vedoucí projektu: Děkuji za pozvání. Na shledanou.


Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat