Dlouho plánovaná a očekávaná stavba odstartovala. Ostrava a celý region bude mít novou moderní informační a vzdělávací instituci - Černou kostku. Nová vědecká knihovna bude prostorem se zaměřením na uživatele ve všech věkových skupinách a životních etapách.
Na plochu přes 16 tisíc metrů čtverečních se vejde nejenom rozsáhlý knižní fond, ale také konferenční sál, více než 20 studoven, kino, zasedací místnosti, makerspace a kreativní dílna pro nové technologie, nahrávací studio, digitalizační laboratoř, učebny, kavárna, prostor pro malé děti a mnoho dalších zajímavých věcí.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: „Je to symbol nejen změny, ale celkové transformace. Je to velký projekt a já věřím, že tak, jak je nastaveno ve smlouvě, že do 26 měsíců bude hotovo.“
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: „Stavíme parkovací dům, stavíme koncertní halu, rekonstruujeme Dům kultury, Sad Milady Horákové, plánuje se rekonstrukce samotné ulice 28. října, rekonstrukce Náměstí Republiky. Do toho všeho je vsazena stavba Černé kostky, vzniká tady úplně nová čtvrť.“
Andrej Harmečko, ředitel Černé kostky: „Ta základní funkce je ta nástrojová. To znamená, potřebuju něco zjistit, jdu do Černé kostky.“
Černá kostka je největší krajskou stavební investicí v historii.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Projekt Černá kostka stojí zhruba 2,6 miliardy korun, přičemž Evropská unie přispívá 1,6 miliardou korun. Zbylé peníze investuje MS kraj a město Ostrava.“
Unikátní stavba zkrátka spojí moderní knihovnu, digitální technologie a kreativní prostor pro vzdělávání i setkávání.
---
Ostravské letiště v Mošnově udělalo další velký krok k významnému rozšíření provozu. Přímo u nedávno dokončené odbavovací ploch o velikosti několika fotbalových hřišť byla otevřena hala pro odbavování zásilek nákladní přepravy.
Nákladní přeprava představuje pro ostravské letiště značný podíl činnosti. Jestliže loni letištěm prošlo více než 20 tisíc tun nákladu, nový terminál dokáže odbavit až 80 tisíc tun. Dá se proto očekávat, že letiště se stane důležitým nákladním uzlem.
Karin Gajdová, předsedkyně představenstva Letiště Leoše Janáčka Ostrava: “Obecně letiště Ostrava se chce soustředit na rozvoj carga a také leteckých linek pro běžné cestující, ale cargo je pro nás také dost důležité."
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana pro dopravu: “Moravskoslezský kraj má obrovskou radost, že se tato hala otevírá, protože samozřejmě je to další byznys na letišti, kde bude probíhat cargo business, takže překládka materiálu z letadel do letadla. A přeji firmě ENES, aby se jim dařilo, protože my tady máme také svůj cargo business a ten nám jede celkem krásně a pořád ho rozšiřujeme. A dráha letiště je velká, takže čím víc tady bude tady tohoto byznysu, tak jenom víc, abychom to letiště využívali."
Obřím terminálem budou procházet nejrozličnější zásilky všech velikostí z celého světa, včetně zvířat.
Sonny Sonnberger, generální ředitel ENES Cargo: “Budova byla postavena z důvodu cargo handlingu, což znamená, že se tudy provádí letecké zboží, které se rentgenuje a vyřizuje se zde veškerá celní dokumentace. Pak se staví letecké palety, které se nakládají do letadla."
Nový terminál bude poskytovat služby různým dopravcům, a to i slovenským a polským.
---
Radnice v Havířově se chystá na výstavbu tréninkové hokejové haly v ulici Tajovského. Opoziční zastupitele na zasedání zajímalo, proč se pro stavbu nevyužije volný pozemek po bývalé Základní škole Mánesova.
V Havířově se už mnoho let mluví o nutnosti postavit druhou ledovou plochu. Radnice nyní připravuje projekt tréninkové haly v ulici Tajovského. Původně měl stadion postavit soukromý subjekt na pozemku po demolici bývalé školy Mánesova, ze kterého ale sešlo a pozemek opět vlastní město. Opoziční zastupitele zajímalo, proč se hala nepostaví právě zde.
Milada Halíková (KSČM), zastupitelka: "Tréninkovou ledovou plochu prosím ano, ale několik let se prosazovala právě na ulici Mánesové. A najednou se dneska dozvídáme, že tento prostor zůstane nadále volný, částečně je upravený, částečně ne a v jiné zástavbě na Podlesí se bude budovat tréninková hokejová hala."
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Tréninková hala se tam vejde, navazuje na komplex soukromého sportoviště, které už tam je a my teď řešíme parkovací stání, příjezdové poměry, výhledové trojúhelníky."
Pozemek po bývalé škole plánuje město využít.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Je to od sociálních projektů, přes školské, kulturní, sportovní, ale ještě nejsme v té fázi, že bychom ten nějaký náš návrh představovali veřejnosti. Prozatím ho interně diskutujeme v rámci koalice a až takový návrh budeme mít, tak ho podrobíme veřejné diskuzi.”
Pokud radnice získá na druhou ledovou plochu dotaci, výstavba by měla začít v příštím roce.
---
Bouřlivou atmosféru mělo zasedání Obecního zastupitelstva v Horní Lomné. Soukromá společnost tam totiž připravuje těžbu zemního plynu. Obyvatelé beskydské obce se proti tomu bouří.
Zemní plyn se nachází na různých místech regionu. Například v Třanovicích se nachází strategický podzemní zásobník plynu právě v místě někdejšího přírodního ložiska. Zatímco v létě se plyn vtlačuje do horniny, v zimě se naopak odčerpává k energetickému využití. V Horní Lomné se nachází dosud nevytěžené ložisko s vrtem připraveným už od 80. let minulého století.
Kamil Kawulok (SNK Salajčané), starosta Horní Lomné: “Dotazů v poslední době výrazně přibylo. Proto jsme dnes svolali zastupitelstvo do největšího sálu v obci a přizvali jsme i občany, aby slyšeli, jaké možnosti má obec v současné chvíli. Momentálně jsme v takové fázi, že se můžeme vyjadřovat ke správním řízením, jakmile je vyhlásí CHKO. Následovat bude řízení stavebního úřadu a poté báňského úřadu. Budeme mít možnost připomínkovat věci, které jsou pro nás relevantní, aby nám nenarušily klidný život v obci.“
Obyvatelé Horní Lomné se bojí, že těžba plynu poškodí jejich obec i přírodu. V chráněné oblasti, kde je například i unikátní prales Mionší, by se těžit nemělo.
Kamil Kawulok (SNK Salajčané), starosta Horní Lomné: “Existuje několik variant, jak by mohl být plyn čerpán. Může být odvážen cisternami, může být veden potrubím, což je nákladné. Těžaři také zvažují instalaci kogeneračních jednotek, které by vyráběly elektřinu z plynu – tu by pak dodávali do sítě. Nejproblematičtější varianta z našeho pohledu je zřízení datového centra, které by elektřinu spotřebovávalo. Obáváme se, že by zde mohlo docházet k těžbě bitcoinů. Lidé bydlící v blízkosti mají oprávněné obavy. Zatím ale nevíme, co přesně zde bude instalováno – vše je v řešení a musí projít řádným schvalovacím procesem u hygieny, CHKO i stavebního úřadu. Teprve poté se v dalším správním řízení dozvíme, co se zde skutečně plánuje.“
Radim Kolářský, jednatel Lomenská těžební: “My jsme ze společnosti Lomenská těžební a přijeli jsme na schůzi, abychom vysvětlili obyvatelům a obecní radě naše budoucí záměry a seznámili se s otázkami a postojem občanů. Je to naše dobrá vůle, že jsme tady, protože chceme být dobrý soused v obci.“
Kamil Kawulok (SNK Salajčané), starosta Horní Lomné: “Vrty zde vznikly v 80. letech. Mluvím i o vrtech v Dolní Lomné, kde však již byl vrt zlikvidován. U nás zůstal jeden, který byl uzavřen po dobu 37 let. Jednou zde proběhly zkoušky asi před 10 nebo 12 lety. Vrt je v podstatě připraven k otevření a čerpání.“
V ložisku pod Horní Lomnou se nachází přibližně 90 milionů kubíků plynu, z nichž by se dala vytěžit zhruba polovina. Zda se těžit bude, o tom se ještě bude rozhodovat.
---
Léčebné konopí mohou na chronickou bolest nově předepsat i praktičtí lékaři. Téma se stalo jedním z ústředních na letošním veletrhu konopí Konopex v Ostravě.
Od prvního dubna v Česku platí zásadní změna legislativy v oblasti léčebného konopí. To mohou nyní předepisovat i praktičtí lékaři, a to i osobám mladším 18cti let.
Václav Trojan, doktor, specialista na léčebné konopí: „Máme za sebou 10 let léčby s konopím, přičemž nejrozvinutější oblast je léčba chronické bolesti. Troufám si říct, že to je dnes běžné léčivo, používané specialisty v oblasti léčby bolesti.“
Nejčastěji je konopí užíváno na neutišitelnou bolest ale také jako součást léčby rakoviny či následků roztroušené sklerózy. Předepisujících lékařů bylo zatím zhruba 250. Nyní se k nim přidají všeobecní praktici.
Václav Trojan, doktor, specialista na léčebné konopí: „Dejme obvodním lékařům čas a nechme je seznámit s novým způsobem předepisování, nutností registrace – je tam samozřejmě nějaká administrativa.“
Téma se stalo jedním z ústředních na osmém ročníku veletrhu KONOPEX v Ostravě, poprvé pod záštitou primátora. Dorazilo zde přes 120 vystavovatelů z celého světa.
Veronika Flašková, moderátorka akce: „Rozšiřujeme povědomí o rostlině, jako takové, o tom, co všechno dokáže, protože už dávno to není symbol alternativy ale symbol budoucnosti. Můžeme z ní stavět domy, užívat ji v medicíně a právě tady na Konopexu všechny tyto světy propojujeme.“
Lékaři loni předepsali přibližně 319 kilogramů léčebného konopí a užívalo ho průměrně kolem 3300 pacientů měsíčně.
---
Návštěvnická sezona na hradě Hukvaldy musela být o měsíc posunuta. Důvodem bylo riziko zavlečení slintavky a kulhavky do obory, která se rozprostírá kolem hradu. Nákaza by tam mohla ohrozit daňky, muflony a divoká prasata.
Pracovníci Muzea Beskyd byli připraveni přivítat letošní první návštěvníky na hradě Hukvaldy už počátkem dubna. Otevření však museli odložit, protože byl vyhlášen zákaz vstupu do obory.
Kateřina Bordovská, kastelánka hradu Hukvaldy: "Vzhledem k těm veterinárním opatřením, která teď panovala, jsme otevření hradu posunuli o měsíc. Není to dlouho, nicméně na tuto dobu připadaly velikonoční svátky, takže ztrátu ze vstupného, i s ohledem na to prodloužené volno, určitě pocítíme."
Konec zákazu uvítali jak pracovníci hradu, tak návštěvníci.
Anketa: "My jsme tady s kamarádkou zrovna šly podívat na hrad a jsme rády, že bude otevřený. Nás strašně mrzelo, že byl zavřený, tak jsme se šly aspoň projít a budeme určitě rády, že to tady budeme moct navštívit."
Anketa: "Já jsem každopádně ráda, že už je konečně hrad zase otevřený a obora také. Bylo to takové smutné, že bylo všude zavřeno, tak snad už bude všude otevřeno."
Dalibor Vrána, průvodce: "My průvodci víme, že hrad Hukvaldy je velice oblíbený turistický cíl v tomto kraji, a proto se na nové návštěvníky a opožděný začátek sezóny velice těšíme."
Vedle běžných prohlídek třetí největší zříceniny v zemi nabízí hrad Hukvaldy také možnost přenocování s doprovodným programem.
Kateřina Bordovská, kastelánka hradu Hukvaldy: "Jsme rádi, že po měsíci můžeme opět otevřít. I přesto, že jsme se rozhodli zrušit některé akce, věříme, že o program návštěvníci úplně nepřijdou a budeme se ho snažit alespoň částečně nahradit. Už teď mohu prozradit, že se návštěvníci mohou těšit na velmi oblíbenou akci Noc na hradě Hukvaldy, kdy nabízíme přespání přímo na hradě – a už teď jsou lístky v prodeji. Dotazů na otevírací dobu hradu bylo mnoho. Nicméně na všech komunikačních platformách jsme tuto informaci zveřejnili, takže se zpravidla ptali ti, kteří moc nečetli."
---
Dlouho plánovaná a očekávaná stavba odstartovala. Ostrava a celý region bude mít novou moderní informační a vzdělávací instituci - Černou kostku. Nová vědecká knihovna bude prostorem se zaměřením na uživatele ve všech věkových skupinách a životních etapách.
Na plochu přes 16 tisíc metrů čtverečních se vejde nejenom rozsáhlý knižní fond, ale také konferenční sál, více než 20 studoven, kino, zasedací místnosti, makerspace a kreativní dílna pro nové technologie, nahrávací studio, digitalizační laboratoř, učebny, kavárna, prostor pro malé děti a mnoho dalších zajímavých věcí.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: „Je to symbol nejen změny, ale celkové transformace. Je to velký projekt a já věřím, že tak, jak je nastaveno ve smlouvě, že do 26 měsíců bude hotovo.“
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: „Stavíme parkovací dům, stavíme koncertní halu, rekonstruujeme Dům kultury, Sad Milady Horákové, plánuje se rekonstrukce samotné ulice 28. října, rekonstrukce Náměstí Republiky. Do toho všeho je vsazena stavba Černé kostky, vzniká tady úplně nová čtvrť.“
Andrej Harmečko, ředitel Černé kostky: „Ta základní funkce je ta nástrojová. To znamená, potřebuju něco zjistit, jdu do Černé kostky.“
Černá kostka je největší krajskou stavební investicí v historii.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Projekt Černá kostka stojí zhruba 2,6 miliardy korun, přičemž Evropská unie přispívá 1,6 miliardou korun. Zbylé peníze investuje MS kraj a město Ostrava.“
Unikátní stavba zkrátka spojí moderní knihovnu, digitální technologie a kreativní prostor pro vzdělávání i setkávání.
---
Ostravské letiště v Mošnově udělalo další velký krok k významnému rozšíření provozu. Přímo u nedávno dokončené odbavovací ploch o velikosti několika fotbalových hřišť byla otevřena hala pro odbavování zásilek nákladní přepravy.
Nákladní přeprava představuje pro ostravské letiště značný podíl činnosti. Jestliže loni letištěm prošlo více než 20 tisíc tun nákladu, nový terminál dokáže odbavit až 80 tisíc tun. Dá se proto očekávat, že letiště se stane důležitým nákladním uzlem.
Karin Gajdová, předsedkyně představenstva Letiště Leoše Janáčka Ostrava: “Obecně letiště Ostrava se chce soustředit na rozvoj carga a také leteckých linek pro běžné cestující, ale cargo je pro nás také dost důležité."
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana pro dopravu: “Moravskoslezský kraj má obrovskou radost, že se tato hala otevírá, protože samozřejmě je to další byznys na letišti, kde bude probíhat cargo business, takže překládka materiálu z letadel do letadla. A přeji firmě ENES, aby se jim dařilo, protože my tady máme také svůj cargo business a ten nám jede celkem krásně a pořád ho rozšiřujeme. A dráha letiště je velká, takže čím víc tady bude tady tohoto byznysu, tak jenom víc, abychom to letiště využívali."
Obřím terminálem budou procházet nejrozličnější zásilky všech velikostí z celého světa, včetně zvířat.
Sonny Sonnberger, generální ředitel ENES Cargo: “Budova byla postavena z důvodu cargo handlingu, což znamená, že se tudy provádí letecké zboží, které se rentgenuje a vyřizuje se zde veškerá celní dokumentace. Pak se staví letecké palety, které se nakládají do letadla."
Nový terminál bude poskytovat služby různým dopravcům, a to i slovenským a polským.
---
Radnice v Havířově se chystá na výstavbu tréninkové hokejové haly v ulici Tajovského. Opoziční zastupitele na zasedání zajímalo, proč se pro stavbu nevyužije volný pozemek po bývalé Základní škole Mánesova.
V Havířově se už mnoho let mluví o nutnosti postavit druhou ledovou plochu. Radnice nyní připravuje projekt tréninkové haly v ulici Tajovského. Původně měl stadion postavit soukromý subjekt na pozemku po demolici bývalé školy Mánesova, ze kterého ale sešlo a pozemek opět vlastní město. Opoziční zastupitele zajímalo, proč se hala nepostaví právě zde.
Milada Halíková (KSČM), zastupitelka: "Tréninkovou ledovou plochu prosím ano, ale několik let se prosazovala právě na ulici Mánesové. A najednou se dneska dozvídáme, že tento prostor zůstane nadále volný, částečně je upravený, částečně ne a v jiné zástavbě na Podlesí se bude budovat tréninková hokejová hala."
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Tréninková hala se tam vejde, navazuje na komplex soukromého sportoviště, které už tam je a my teď řešíme parkovací stání, příjezdové poměry, výhledové trojúhelníky."
Pozemek po bývalé škole plánuje město využít.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Je to od sociálních projektů, přes školské, kulturní, sportovní, ale ještě nejsme v té fázi, že bychom ten nějaký náš návrh představovali veřejnosti. Prozatím ho interně diskutujeme v rámci koalice a až takový návrh budeme mít, tak ho podrobíme veřejné diskuzi.”
Pokud radnice získá na druhou ledovou plochu dotaci, výstavba by měla začít v příštím roce.
---
Bouřlivou atmosféru mělo zasedání Obecního zastupitelstva v Horní Lomné. Soukromá společnost tam totiž připravuje těžbu zemního plynu. Obyvatelé beskydské obce se proti tomu bouří.
Zemní plyn se nachází na různých místech regionu. Například v Třanovicích se nachází strategický podzemní zásobník plynu právě v místě někdejšího přírodního ložiska. Zatímco v létě se plyn vtlačuje do horniny, v zimě se naopak odčerpává k energetickému využití. V Horní Lomné se nachází dosud nevytěžené ložisko s vrtem připraveným už od 80. let minulého století.
Kamil Kawulok (SNK Salajčané), starosta Horní Lomné: “Dotazů v poslední době výrazně přibylo. Proto jsme dnes svolali zastupitelstvo do největšího sálu v obci a přizvali jsme i občany, aby slyšeli, jaké možnosti má obec v současné chvíli. Momentálně jsme v takové fázi, že se můžeme vyjadřovat ke správním řízením, jakmile je vyhlásí CHKO. Následovat bude řízení stavebního úřadu a poté báňského úřadu. Budeme mít možnost připomínkovat věci, které jsou pro nás relevantní, aby nám nenarušily klidný život v obci.“
Obyvatelé Horní Lomné se bojí, že těžba plynu poškodí jejich obec i přírodu. V chráněné oblasti, kde je například i unikátní prales Mionší, by se těžit nemělo.
Kamil Kawulok (SNK Salajčané), starosta Horní Lomné: “Existuje několik variant, jak by mohl být plyn čerpán. Může být odvážen cisternami, může být veden potrubím, což je nákladné. Těžaři také zvažují instalaci kogeneračních jednotek, které by vyráběly elektřinu z plynu – tu by pak dodávali do sítě. Nejproblematičtější varianta z našeho pohledu je zřízení datového centra, které by elektřinu spotřebovávalo. Obáváme se, že by zde mohlo docházet k těžbě bitcoinů. Lidé bydlící v blízkosti mají oprávněné obavy. Zatím ale nevíme, co přesně zde bude instalováno – vše je v řešení a musí projít řádným schvalovacím procesem u hygieny, CHKO i stavebního úřadu. Teprve poté se v dalším správním řízení dozvíme, co se zde skutečně plánuje.“
Radim Kolářský, jednatel Lomenská těžební: “My jsme ze společnosti Lomenská těžební a přijeli jsme na schůzi, abychom vysvětlili obyvatelům a obecní radě naše budoucí záměry a seznámili se s otázkami a postojem občanů. Je to naše dobrá vůle, že jsme tady, protože chceme být dobrý soused v obci.“
Kamil Kawulok (SNK Salajčané), starosta Horní Lomné: “Vrty zde vznikly v 80. letech. Mluvím i o vrtech v Dolní Lomné, kde však již byl vrt zlikvidován. U nás zůstal jeden, který byl uzavřen po dobu 37 let. Jednou zde proběhly zkoušky asi před 10 nebo 12 lety. Vrt je v podstatě připraven k otevření a čerpání.“
V ložisku pod Horní Lomnou se nachází přibližně 90 milionů kubíků plynu, z nichž by se dala vytěžit zhruba polovina. Zda se těžit bude, o tom se ještě bude rozhodovat.
---
Léčebné konopí mohou na chronickou bolest nově předepsat i praktičtí lékaři. Téma se stalo jedním z ústředních na letošním veletrhu konopí Konopex v Ostravě.
Od prvního dubna v Česku platí zásadní změna legislativy v oblasti léčebného konopí. To mohou nyní předepisovat i praktičtí lékaři, a to i osobám mladším 18cti let.
Václav Trojan, doktor, specialista na léčebné konopí: „Máme za sebou 10 let léčby s konopím, přičemž nejrozvinutější oblast je léčba chronické bolesti. Troufám si říct, že to je dnes běžné léčivo, používané specialisty v oblasti léčby bolesti.“
Nejčastěji je konopí užíváno na neutišitelnou bolest ale také jako součást léčby rakoviny či následků roztroušené sklerózy. Předepisujících lékařů bylo zatím zhruba 250. Nyní se k nim přidají všeobecní praktici.
Václav Trojan, doktor, specialista na léčebné konopí: „Dejme obvodním lékařům čas a nechme je seznámit s novým způsobem předepisování, nutností registrace – je tam samozřejmě nějaká administrativa.“
Téma se stalo jedním z ústředních na osmém ročníku veletrhu KONOPEX v Ostravě, poprvé pod záštitou primátora. Dorazilo zde přes 120 vystavovatelů z celého světa.
Veronika Flašková, moderátorka akce: „Rozšiřujeme povědomí o rostlině, jako takové, o tom, co všechno dokáže, protože už dávno to není symbol alternativy ale symbol budoucnosti. Můžeme z ní stavět domy, užívat ji v medicíně a právě tady na Konopexu všechny tyto světy propojujeme.“
Lékaři loni předepsali přibližně 319 kilogramů léčebného konopí a užívalo ho průměrně kolem 3300 pacientů měsíčně.
---
Návštěvnická sezona na hradě Hukvaldy musela být o měsíc posunuta. Důvodem bylo riziko zavlečení slintavky a kulhavky do obory, která se rozprostírá kolem hradu. Nákaza by tam mohla ohrozit daňky, muflony a divoká prasata.
Pracovníci Muzea Beskyd byli připraveni přivítat letošní první návštěvníky na hradě Hukvaldy už počátkem dubna. Otevření však museli odložit, protože byl vyhlášen zákaz vstupu do obory.
Kateřina Bordovská, kastelánka hradu Hukvaldy: "Vzhledem k těm veterinárním opatřením, která teď panovala, jsme otevření hradu posunuli o měsíc. Není to dlouho, nicméně na tuto dobu připadaly velikonoční svátky, takže ztrátu ze vstupného, i s ohledem na to prodloužené volno, určitě pocítíme."
Konec zákazu uvítali jak pracovníci hradu, tak návštěvníci.
Anketa: "My jsme tady s kamarádkou zrovna šly podívat na hrad a jsme rády, že bude otevřený. Nás strašně mrzelo, že byl zavřený, tak jsme se šly aspoň projít a budeme určitě rády, že to tady budeme moct navštívit."
Anketa: "Já jsem každopádně ráda, že už je konečně hrad zase otevřený a obora také. Bylo to takové smutné, že bylo všude zavřeno, tak snad už bude všude otevřeno."
Dalibor Vrána, průvodce: "My průvodci víme, že hrad Hukvaldy je velice oblíbený turistický cíl v tomto kraji, a proto se na nové návštěvníky a opožděný začátek sezóny velice těšíme."
Vedle běžných prohlídek třetí největší zříceniny v zemi nabízí hrad Hukvaldy také možnost přenocování s doprovodným programem.
Kateřina Bordovská, kastelánka hradu Hukvaldy: "Jsme rádi, že po měsíci můžeme opět otevřít. I přesto, že jsme se rozhodli zrušit některé akce, věříme, že o program návštěvníci úplně nepřijdou a budeme se ho snažit alespoň částečně nahradit. Už teď mohu prozradit, že se návštěvníci mohou těšit na velmi oblíbenou akci Noc na hradě Hukvaldy, kdy nabízíme přespání přímo na hradě – a už teď jsou lístky v prodeji. Dotazů na otevírací dobu hradu bylo mnoho. Nicméně na všech komunikačních platformách jsme tuto informaci zveřejnili, takže se zpravidla ptali ti, kteří moc nečetli."
---
