Co ovlivňuje v Ostravě čistotu ovzduší

Kvalita ovzduší na Ostravsku se zlepšuje. Za loňský rok stanice v Moravskoslezském kraji naměřily rekordně nejnižší koncentraci znečišťujících látek ve vzduchu. Důvodem jsou například přijímaná opatření pro lokální topeniště ale i průmyslové konglomeráty. Více v následující reportáži.

Vysoká koncentrace těžkého průmyslu a špatné rozptylové podmínky. To jsou hlavní faktory, jež přispívají k nepříznivému stavu ovzduší na Ostravsku. Spolu s polským Slezskem patří region k nejvíce znečištěným částem Evropy. Situace se ale v posledních letech zlepšuje.

Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: „Z hlediska posledního desetiletí jsou koncentrace v posledních pěti letech, v té druhé pětiletce, výrazně nižší, než tomu bylo v minulosti a rekordním byl rok 2023, kdy jsme naměřili historicky nejnižší koncentraci znečišťujících látek na Ostravsku a v Moravskoslezském kraji. – Jedná se o koncentrace suspendovaných částic, které ani na jedné ze stanic nepřekročily žádné z emisních limitů.“

V zimním období je pro ovzduší na Ostravsku zásadní koncentrace prachových částic, na jejímž základě jsou vyhlašovány smogové situace. V létě je to zase ozón.

Lucie Hellebrandová, vedoucí oddělení ovzduší Centra hygienických laboratoří, ZÚ Ostrava: „To je škodlivina, která vzniká vlivem dopravy a i díky ní se vlastně vyhlašují smogové situace, ale toho si tolik ti lidé nevšímají. Je spíš zajímá ta zima, ten prach, protože když je ho hodně, tak jde i vidět.“

Ke zlepšení stavu ovzduší přispívají opatření pro snížení emisí, jak pro lokální topeniště, tak pro velké průmyslové zdroje. Dále je to i obnova vozového parku s důrazem na bezemisní dopravu, jež je ve městech podporována.

Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: „K tomu přistupují zlepšené rozptylové podmínky, které v průměru v posledních letech zažíváme. Máme méně mrazových dnů, méně dnů s výskytem inverze, která pak tolik nebrání rozptylu znečištění do vyšších vrstev atmosféry, zkracují se topné sezóny a na ovzduší se to také pozitivně projevuje.“

Největším zdrojem znečištění ale zůstávají lokální topeniště. Jak správně topit v domácnostech lidem vysvětluje Jiří Horák, neboli Smokeman, a to prostřednictvím naučných videí.

Jiří Horák, VŠB-TUO, CEET, Výzkumné energetické centrum: „Když doma používáme na vytápění tuhá paliva, tak jsou 4 základní parametry, které nám ovlivní, co nám leze z našeho komínu. Do čeho to dávám – typ, kvalita spalovacího zařízení. Co tam dávám – například, že mám suché dřevo, ne mokré. Kdo to tam dává – kvalita obsluhy, jak ovládá ovládací prvky a jak se o to zařízení starám, to znamená kvalita servisu, když to takhle řeknu. Když jenom jeden z těch 4 parametrů je špatně, je špatné všechno a v tom je vlastně kámen úhelný, téhle problematiky.

Jiří Horák, VŠB-TUO, CEET, Výzkumné energetické centrum: Proto jsme vytvořili vlastně takové Smokemanovo desatero správného topiče, není to žádný všeobjímající plán, ale když se budeme řídit, těmi jednotlivými body, tak ten náš kouř může být menší.“

Podrobný přehled toho, jaké podmínky z hlediska kvality ovzduší panují, poskytují městu i veřejnosti monitorovací stanice. Po celé Ostravě jich je 10 a 5 z nich provozuje s podporou města Zdravotní ústav.

Ve spolupráci se zdravotním ústavem magistrát města měří kvalitu ovzduší už od roku 2002. Úplně první měřící stanice stojí v Radvanicích.

Při smogových situacích jsou nejnáchylnější lidé s dýchajícími obtížemi a děti. Ti by dle doporučení ústavu neměli po jejich vyhlášení vůbec pobývat venku.

Lucie Hellebrandová, vedoucí oddělení ovzduší Centra hygienických laboratoří, ZÚ Ostrava: „Udivují mě například lidi, kteří sportují, běhají kolem hlavních cest a ještě v době, kdy je smogová situace. To je samozřejmě úplně špatně. – Protože když se člověk věnuje nějaké fyzické aktivitě, tak samozřejmě to dýchání je úplně jiné a tím pádem může vdechovat víc a hlouběji, než je běžné.“

Aktuální stav kvality ovzduší na Ostravsku lidé naleznou na stránkách www.zdravaova.cz nebo v mobilní aplikaci SmogAlarm.

Aleš Boháč (nez), náměstek primátora Ostravy, Čistota ovzduší ve městě

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kvalita ovzduší se v Ostravě mění k lepšímu. Nemalou měrou k tomu přispěly kotlíkové dotace. Lidé si mění zastaralé lokální topeniště za moderní technologie. Na území Ostravy je aktuálně podle kvalifikovaných odhadů možno vyměnit ještě 500 až 600 kusů nevyhovujících kotlů. Další podrobnosti se dozvíte už za chvíli od Aleše Boháče, náměstka ostravského primátora. Dobrý den, vítejte u nás.

Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Pěkný den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, jak se za poslední dobu v obecné rovině v Ostravě změnilo? A jak už jsem řekla k lepšímu ovzduší.

Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Podle mě jde Ostrava dobrým směrem. Zlepšuje se kvalita ovzduší, což má velice příznivý vliv na zdraví našich obyvatel. Musím říct, že nám k tomu v posledních letech hodně pomáhaly klimatické podmínky. Dobré rozptylové podmínky, vyšší teploty a tím pádem méně lokálních topenišť. To znamená topení, což vidíme zrovna teď, kdy je v únoru venku 8 stupňů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme se věnovat 5. výzvě kotlíkových dotací. Já jenom zopakuji, že je určena pro domácnosti, kdy žadatelem je buď senior, nebo invalidní důchodce, anebo žadatel, který pobírá příspěvek na bydlení. Dá se říct, kolik Ostravanů už projevilo zájem o získání této dotace?

Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Dá se to říct z hlediska předchozích dotací, to se dá říct naprosto přesně. Z těch 4 předchozích kotlíkových dotací se v Ostravě vyměnilo 1908 kotlů. To je číslo všech žadatelů a vyměněných kotlů do konce roku 2023. Může ještě probíhat výměna. Ostrava na to přispěla bezúročnými půjčky ve výši něco přes 17 milionů korun i určitým příspěvkem. Z hlediska 5. kotlíkové výzvy už není ten trend, kdy se nocuje nebo stanuje před krajským úřadem, je to o něco pomalejší. Byla tady řečena čísla, že náš odhad je z posledního sčítání obyvatel, že nějakých 600 kotlů se ještě dá v Ostravě vyměnit, což je číslo, které může významně přispět ke zlepšení životnímu prostředí. U 5. kotlíkové výzvy je Ostrava připravena každému žadateli pomoci ještě částkou 20 tisíc korun, což je jednou tolik, než tomu bylo předtím, aby ho motivovala, aby k té výměně došlo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že Ostrava má alokovaných 600 krát 20 tisíc?

Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Ostrava má 12 milionů korun alokovaných na 3 roky ve svém rozpočtu. Je to odhadované maximálně možné číslo, ale kdyby bylo více žadatelů, určitě budeme mít radost a pokusíme se peníze někde najít. Je třeba říct, že žadatel žádá na Moravskoslezském kraji. Žadatel, který získá dotaci, jde k nám na město spolu s tou smlouvou a my mu k tomu ještě přidáme 20 tisíc, což mu může vylepšit investici tak, že se může dostat až na 95% dotaci celkem na výměnu kotle.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Což je asi velkou motivací pro budoucí žadatele.

Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Je to velkou motivací, ale opravdu si neodpustím říci všem vaším divákům, že byť někteří senioři říkají "Já už tady nebudu, já to nepotřebuju," tak já jim přeju všem pevné zdraví a myslím si, že by měli myslet na svoji budoucnost. Ukazuje se z předchozích let, že energie nikdy nebude levnější. První by měli uvažovat hlavně jejich vnuci, jejich rodiny a spolumajitelé baráku, aby snížili jeho energetickou náročnost. Měli by využít zelenou k úsporám, měli by barák zateplit, měli by snížit náklad toho, kolik na to topení potřebují a pak se zamyslet nad kotli. Já musím říct, že u té kotlíkové dotace jsem trochu zklamaný, že Česká republika byla papežštější než papež a vyřadila z podpory plynové kotly. Jsou tam jenom v podstatě biomasa a tepelné čerpadlo. To jsou kotle, které se ne úplně zcela vyplácí. Vzhledem k tomu, že je výzva mířena na seniory, připadá mi trošičku špatné mínění Ministerstva životního prostředí, protože si nedokážu představit tu babičku, která bude tahat 25 kilový pytel s peletami, aby ho nasypala do toho kotle.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme se ještě věnovat kvalitě ovzduší v globále. Teď jsme se bavili o kotlíkových dotacích, tedy o domácích topeništích, ale co ovlivňuje kvalitu ovzduší v Ostravě, je také doprava a průmyslové podniky. Nemůžeme nezmínit geografickou polohu Ostravy plus naše sousedy Poláky.

Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Je tomu tak. Pěkně jste shrnula všechny zajímavé atributy, které by mohly ovlivnit životní prostředí v Ostravě a také ho ovlivňují. Například snižováním lokálních topenišť. Upozorňuji, že v devátém měsíci bude končit ta posunutá výjimka používání kotlů první a druhé emisní třídy. Takže ať opravdu všichni využijí tu možnost ještě dostat dotaci, mohou se pak dostat do svízelné situace, protože nebudou mít na čem topit. Lokální topeniště je fajn stejně jako doprava, která se modernizuje. Městská hromadná doprava města Ostravy, která je skoro bezemisní, si šahá skoro na svoje dno z hlediska stávajících technologií a uvažuje se nejenom o elektrifikaci, ale už o vodíku a dalších jiných technologiích. Je tady poměrně hustá doprava, která je regionální, denně do Ostravy přijede 160 tisíc aut. Byli bychom rádi, kdyby se trochu posílila spolupráce mezi městy, kdyby kraj vytvořil jinou alternativu pro lidi, kteří dojíždějí do Ostravy. Pak je samotný průmysl, který je momentálně v nešťastné době z hlediska Liberty, kde se ukazuje, že momentální útlum Liberty má větší význam.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, co jste řekl, že měřící stanice prokázaly, že odstávka Liberty zlepšila kvalitu ovzduší minimálně v Radvanicích a Bartovicích?

Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Měřící stanice opravdu nezaznamenaly znečištění, na které byly zvyklé v minulých letech, když ten útlum nebyl. To zlepšení může být až poloviční na těch měřících stanicích, ne-li větší. Nicméně i z hlediska geografické polohy se tady v naší kotlině udržuje prašnost a benzo(a)pyrenu, to má taky na to vliv. My se ale bavíme jenom o prachu, ale je třeba říct, že v Ostravě standardně a dlouhodobě nebyly překročeny limity PM10. To je poprvé po dlouhých letech, kdy žádná měřící stanice v Ostravě nepřekročila hodnotu ani denní limity v tom průměru. Mezinárodní organizace říkají, že benzo(a)pyrenu by nemělo být více než 1 nanogram, v Ostravě ale plošně skoro na všech měřících stanicích byl tří násobně, na některých i devíti násobně, překračován. To je něco, co je rakovinotvorné z hlediska nebezpečí. To je něco, kde by Ostrava měla cílit. Jsou tam zase lokální topeniště, jsou tam dieselové automobily a je tam průmysl, ať už to jsou koksovny nebo cokoliv, co má svůj zdroj z hlediska benzo(a)pyrenu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A přidejme ještě teď hodně komentovanou Heřmanickou Haldu nebo Heřmanický odval, který také produkuje velké množství nečistot do ovzduší.

Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Vzhledem k tomu, že to bývala hlušina, na které je uhlí, dá se přirovnat k lokálním topeništím a k nedokonalému spalování. Takže jsme opět u zdroje benzo(a)pyrenu a mnohonásobně většího množství látek, než si dokážu představit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tomuto tématu se chceme věnovat v některém z následujících magazínů. Nicméně je únor, co magistrát zatím v této věci učinil za kroky?

Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Já si myslím, že občané našeho města můžou vidět v médiích, že je to momentálně opravdu živá kauza, že se o tom bavíme na týdenní bázi. Myslím si, že to je dobře a jsem rád, že to neutichá a že ten tlak se zvyšuje směrem na Diamo a směrem na stát. Je to divné a k zamyšlení, proč se o tom v předchozích letech vůbec nemluvilo, i když se 20 let Heřmanická halda likviduje a vidíme, že v posledních letech asi ne úplně dobrým způsobem. Vyzvali jsme k jednání jednotlivé instituce a těšíme se na jednání s Diamem, které získalo od nás jeden měsíc a doufám, že se dozvíme další kroky. Opravdu tlačíme na to, aby se co nejrychleji začala nebezpečná halda vyklízet, aby se snížilo riziko a hlavně, aby se pomocí vykopání vzdušných stěn oddělilo to, co hoří od toho místa, které vůbec není dotčené aktivitou. Jenom by tím prohořením se zvýšilo riziko znečištění životního prostředí a všech složek životního prostředí by se zhoršovalo. Takže priorita je oddělit hořící od nehořícího a aktivně a hbitě si lámat hlavu nad tím, jak likvidovat to, co hoří, abychom snížili jakékoliv znečištění.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, já Vám děkuji za rozhovor a tématu Heřmanického odvalu se budeme věnovat příště. Na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.