Eko magazín

  • Na Slezské Hartě bude zázemí pro rybáře
  • Ostrava-Poruba ekologicky zbavuje stromy jmelí
  • Lidé vyrazili uklidit Nový Jičín
  • Havířov má letos 200 sdílených kol
  • Martin Strnad, Agentura ochrany přírody a krajiny: Projekt Connectgreen řeší migrační překážky

Dobrý den u sledování Ekomagazínu na polaru. V dnešních 15ti minutách se dozvíte novinky ze Slezské Harty, z Havířova, Ostravy a Novojičínska. ..mapovali jsme akci Ukliďme Česko, ...a znovu se vracíme k tématu likvidace jmelí. V rozhovoru s ekologem Martinem Strnadem jsme se zaměřili na budování migračních cest pro zvěř. Taková jsou dnešní témata.

Na Slezské Hartě bude zázemí pro rybáře

 Vodní nádrž Slezská Harta byla zahrnuta do ochranného pásma II. stupně. Kvůli tomu nemohou rybáři u přehrady bivakovat ani nepřetržitě rybařit v letních měsících. Vodohospodáři takto chtějí zvýšit kvalitu vody a zabránit jejímu znečišťování. Rybaření sice bude dál možné, ale jen za dodržení podmínek, na kterých se dohodli rybáři s Povodím Odry. Ochranné pásmo se rozšířilo o bezmála 1000 hektarů. Cílem Povodí Odry je zlepšit kvalitu vody pro vodárenskou nádrž Kružberk, která slouží jako zdroj pitné vody a se kterou nádrž Slezská Harta aktivně spolupracuje.

Petr Poledna, hrázný na Slezské Hartě: „Kružberk vlastně posílá přivaděčem tlakovým surovou vodu na úpravnu vody na Podhradí a ta musí být v co nejvyšší kvalitě. Proto my chceme tady na Slezské Hartě tím druhým ochranným pásmem docílit toho, ať my máme tady co nejkvalitnější surovou vodu.“

Největšími znečišťovateli jsou podle dlouhodobých průzkumů rybáři.

Rybář: „Bohužel poslední dobu neberou. Snažím se, ale nechcou. Ti násaďáci jsou takoví čtyřicítky, padesátky. Zatím větší se nepodařilo ještě chytit.“

Petr Poledna, hrázný na Slezské Hartě: „Rybáři vlastně tady nejezdí sami, ale jezdí tady celé rodiny, které tady vlastně pobývají 8, někdy 10 dní a tím vlastně zatěžují ty naše břehové pozemky a tím pádem to znečištění se promítá na kvalitě té surové vody.“

Někteří rybáři si dokonce v lese stavějí záchody, které tady po odjezdu samozřejmě nechají. O tom, co se na přehradě smí, nebo naopak nesmí, budou nově informovat naučné cedule, které budou nainstalovány kolem celé zátopové plochy.

Petr Poledna, hrázný na Slezské Hartě: „Ta tabule informační je označena QR kódem, kde si do chytrého telefonu můžete stáhnout vlastně všechny informace.“

Slezskou Hartu ročně navštíví na 70 tisíc rybářů. Když k tomu připočteme přátelé, nebo rodinné příslušníky, počet znečišťovatelů stoupne až na trojnásobek. Dobrou zprávou je také to, že je v přehradě díky deštivému roku, který byl vydatný na srážky, dostatek vody.

Petr Poledna, hrázný na Slezské Hartě: „Právě proto se to projevilo i na hladině na vodním díle Slezská Harta, že jsme vlastně se pohybovali celý rok na maximálních zásobních hodnotách. Zadržujeme nějakých 194 milionů kubíků vody. V případě nějakých nenadálých událostí, máme ještě k dispozici retenční prostor ovladatelný, kde můžeme zadržet 7 milionů kubíků vody.

Přísné podmínky by výrazně omezily rybolov. Slezská Harta je totiž doslova rybářským rájem, o který se nechtěli nechat milovníci rybaření připravit. Po dohodě Českého rybářského svazu se státním podnikem Povodí Odry vznikne takzvané rybářské zázemí, které chtějí rybáři vybudovat ještě letos. Stejně tak jsou připraveni na jednoduchý rezervační systém. Vyřeší se tak problematická místa pro parkování, včetně zajištění sociálního zázemí v podobě chemických toalet, možnost stanování, bivakování a využití schváleného veřejného ohniště.

Ostrava-Poruba ekologicky zbavuje stromy jmelí

 Ostrava-Poruba má ve svém obvodě přes 20 tisíc stromů. Zhruba 1 600 z nich je napadeno jmelím, které ze stromu odčerpává vodu a důležité živiny až ho zcela zahubí. Radnice se tomu snaží zabránit ekologickými postřiky.

V Ostravě-Porubě zachraňují stromy napadené jmelím. Na 60 vytipovaných stromů tam plikují speciální postřiky, po kterých do dvou týdnů jmelí odpadne a stromům přitom nijak neublíží.

MIROSLAV OTISK, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “My tento postřik provádíme už třetím rokem s tím, že každý rok vybereme přibližně 50 až 60 stromů, které jsou extrémně zasažené jmelím, pro které by klasické mechanické odstranění znamenalo vlastně ohromný šok, případně až jejich odumření. Kdežto tady tento postřik je ohleduplný právě vůči stromům.”

RENÁTA HOVIACKÁ, správkyně zeleně, MOb Ostrava-Poruba: “Když odstraňujete jmelí mechanicky, v podstatě musíte jakoby uřezat až dvě třetiny větve. Tím pádem ten strom přijde o listy, způsobí se velké rány. Do toho stromu v podstatě vnikají choroby, nebo viry, nebo nějaké hniloby a odumírají.”

Účinnost postřiku je až 97 procent. Takto efektivní je ale pouze v případě, že se správně načasuje.

VÁCLAV DRHLÍK, Safe Trees: “Důležité je to provádět v tuto dobu, v tom předjarním období, kdy ještě neraší stromy, ale zároveň už nemrzne. Nemělo by příliš foukat a samozřejmě mlha a déšť jsou jakoby špatné faktory. I na podzim po odpadu listí je možné aplikovat postřik proti jmelí bílému.”

Navíc nestačí ošetřit jen jeden nejvíce napadený strom, ale ideálně celou zasaženou lokalitu.

Václav Drhlík, Safe Trees: “Část těch keříků úplně zmizí, ale zčásti, respektive na té trase těch kořínků jmelí, tak se opět objeví malé keříčky. Ale trvá to zhruba 4, 5 let než tento keříček opět plodí, takže máme tu jistotu, že 4, 5, 6 let ten strom je bezpečný pro ostatní stromy, že neplodí a z něj pak ptáci neroznáší ta semínka dále.”

ALEŠ DRŽAVA Safe trees: “Je to dost složité a všechno záleží na tom, jakou máte plošinu. Některé plošiny jsou, řekněme, lepší na manipulaci, některé horší a tahle je skvělá. I přesto, že je strašně stará, tak je podle mě téměř nejlepší. Snažíme se to dělat tak, aby se nic nezlomilo, ale ne vždy to jde.”

Na velký strom, který je masivně zasažený jmelím, se spotřebuje až 10 litrů postřikové kapaliny. Jmelí se nejčastěji objevuje na méně vitálních stromech. Co se týká druhů, pak jsou to zejména lípy, javory a jabloně.

Lidé vyrazili uklidit Nový Jičín

K celorepublikové akci Ukliďme Česko se napříč republikou přihlásilo přes tisíc subjektů. Letošní pojetí kampaně vyzývalo veřejnost k individuálnímu úklidu. Udělat si zkrátka pořádek ve své oblíbené lokalitě. Malá skupinka lidí sbírala odpadky v novojičínské místní části Žilina.

Na výzvu “Ukliďme za humny” - jak byla letošní jarní celorepubliková kampaň „Ukliďme Česko“ pojata - se v malých skupinkách nebo jen tak v rámci procházky vydávali Novojičíňáci individuálně v průběhu více březnových dnů. Dokládají to fotografie, které zaslali na e-mail Zdravého města Nový Jičín.

LUCIE HRDLIČKOVÁ, koordinátorka Zdravého města Nový Jičín: “Kampaň Ukliďme česko už má třetí termín, který je nějakým způsobem postižený koronavirem. Pořadatelé této výzvy se snažili adaptovat na to, že pořádání hromadných akcí dobrovolníků teď není možné, takže přišli s výzvou Ukliďme za humny.”

Přímo v sobotu 27. března, která byla oficiálním termínem dobrovolnické akce, se malá skupina lidí rozhodla například uklidit kolem jízdárny koní a toku Jičínky v Žilině.

ANTONÍN KUTÁLEK, ved. střediska chovu koní Farma Nový Jičín - Žilina, VFU Brno: “My se této akce účastníme každý rok, uklízíme průběžně, ale teď v tom jarním období je to o něco intenzivněji.”

JAROSLAV PERÚTKA (KDU-ČSL), předseda Osadního výboru Žilina: “Žiliňáci se pravidelně zapojují do této akce, která bývá celorepubliková a hromadná, jenomže tou současnou situací je to omezené, takže ty úklidy mohou být, ale individuální. Hovořil jsem i s paní Čapkovou z chráněného bydlení, která pravidelně s klienty chodila uklízet. Tam je to trochu komplikovanější, opravdu nemohou, ale počítají s tím, že se zapojí d dubnu, kdy bude Den Země.”

účastnice akce: “My jsme nejprve uklidili kolem našeho areálu jízdárny Žilině pak jsme pokračovali tady kolem zvedacího mostu kolem obou břehů Jičínky. A co jsme tady našli, to je strašné, od plastů přes krabice od jídla, no prostě úplně všechno.”

EVA PAVLÍČKOVÁ, účastnice akce: “Já si myslím, že je to důležité, protože je to místo, kde máme koně a každý den tu chodíme. A myslím si, že není špatné to jednou za čas tady trošku zvelebit.”

RADMILA GROFOVÁ, účastnice akce: “Já mám tady tu místní část Nového Jičína ráda, a protože když člověk chodí kolem a vidí ten nepořádek, jak je to lidem lhostejné, a mi to lhostejné není, protože každý by měl začít u sebe, takže já jsem dneska začala tady v Žilině, ale neznamená to, že tyhle věci nedělám i dál. Například když jdeme z procházky, mám u sebe nějaký sáček, tak to prostě posbírám, protože mi to vadí.”

Odměnou byl těmto dobrovolnicím nejen dobrý pocit, ale nakonec i voňavá pochoutka. Podle dostupných informací lidé také uklízeli například ve Smetanových sadech, Svojsíkově aleji, cestou na Puntík nebo Svinec a nebo čistili některé úseky koryta Grasmanky.

1. TÉMA: TELÁTKO UTEKLO MAJITELI, POMÁHALI HASIČI

V sobotu 3. dubna pomáhali hasiči a policisté ve Střítěži na Třinecku s odchytem ročního telete. Kravku dovezl nový majitel domů a chystal se ji přesunout do chléva. Tele se však v novém prostředí cítilo zmateně a uteklo. Majitel se po vyčerpání všech dostupných možností rozhodl požádat o pomoc hasiče. Těm se telátko podařilo zahnat do místa, ze kterého už nebylo úniku. Aby se sklidnilo, musel telátko omámit přivolaný veterinář. Jednotka ho tak mohla bez zranění odtáhnout do chléva.

Havířov má letos 200 sdílených kol

V Havířově už opět jezdí sdílená kola. Letos jich kvůli velkému zájmu přibylo. Ve městě jich tak mají dvě stě. Tak jako v loňském roce, i letos se budou kvůli koronaviru kola pravidelně dezinfikovat. Někteří lidé by uvítali v ulicích i elektrokoloběžky. Město ale tuto službu prozatím neplánuje.

Martin Strnad, Agentura ochrany přírody a krajiny: Projekt Connectgreen řeší migrační překážky

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dunajsko-karpatský region je jedním z posledních útočišť velkých šelem v Evropě. Společně tam žije vlk obecný, rys ostrovid a medvěd hnědý, kteří jsou chráněni evropskou legislativou. V současné době se zde plánuje velký rozvoj infrastruktury. Hrozí však, že budou narušeny migrační koridory. Více k tématu už Martin Strnad z Agentury ochrany přírody a krajiny. Dobrý den. K tomuto tématu se věnuje projekt Connect Green. Na začátek vysvětlete o co jde. Co řeší projekt.

Martin Strnad, agentura ochrany přírody a krajiny: Pod ním vlastně běží už od roku 2018 a v letošním roce bude končit. Byl podpořen z dotačních programů. Řeší teda prostupnost krajiny v Karpatech. Pro velké šelmy, a mapování bariér v krajině.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak už jste řekl, tak letos projekt končí nebo blíží se k cíli a máte už nějaké hmatatelné výsledky?

Martin Strnad, agentura ochrany přírody a krajiny: Hlavním výstupem toho projektu bude mapa ekologické sítě pro velké šelmy na celé Karpaty, to je jedna úroveň celé Karpatská úroveň. A potom ještě menší mapy na pilotních oblastech.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak možná bychom našim divákům mohli vysvětlit, jakým způsobem je možné krajinu pro zvířata zprůchodnit, co by jim pomohlo?

Martin Strnad, agentura ochrany přírody a krajiny: Bariéry v krajině můžou být například dálnice, silnice, železnice. To vše může být zástavba i stavba vysokých plotů. Při plánování silnic a dálnic vlastně probíhá tzv. migrační studie, staví se podchody, mosty atd.. Problémem je také srůstání vesnic na zástavbu. Větší problém je podél údolí řek nebo v horských údolích, kde se staví dům vedle domu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké to má následky pro tu zvěř. Když najednou se jim postaví takové bariéry a i když jak říkáte staví se silnice a nebo se rozrůstající obce a města. Co to pro ně znamená, když najednou ztratí tu svojí cestu.

Martin Strnad, agentura ochrany přírody a krajiny: No určitě. Bohužel se nemohou dostat po jedné straně na druhou a hledají místo, kde mohou jíst, hledají partnera a bloudí vlastně. Můžou dostat do zástavby, kde potom dochází ke střetům s lidmi, ale v dlouhodobém hledisku může dojít až ke genetické degradaci, když se oddělí tyto dvě populace. Potom dochází vlastně k příbuzenskému páření a v dlouhodobém horizontu může dojít k vyhynutí malých populací, které jsou odříznuté někde a nemají napojení na ostatní jedince.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: My se tady bavíme o mezinárodním projektu. Je to tak, že v rámci těch zemí, které jsou do projektu zapojeny se řeší stejné problémy jako tady u nás? S migrací zvěře a bariérami.

Speaker2: Ano, ano určitě je to tak, je to tak. Tato problematika je celosvětová a není to jenom u nás v České republice. V západní Evropě už je v pokročilém stavu. Například v Holandsku se museli dodatečně zprůchodňovat některé trasy a stálo to mnohem více peněz, než kdyby to udělali při plánování. To samé teď hrozí ve východní Evropě, v Rumunsku je bouřlivý rozvoj vlastně silnic, dálnic. A ta naše mapa má sloužit pro to, aby se ti plánovači věděli, kde mají nechat průchody, kde stavět domy a tak dál. U nás v České republice jsme trošku ve výhodě. My už tu mapu máme. Jmenuje se to biotop zvláště chráněných velkých savců. Tam spadá vlk, rys, medvěd a u nás i los a tato vrstva už se od minulého roku postupně Agenturou ochrany přírody a krajiny je zahrnuta do toho plánování.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A to je asi to důležité. Dobře naplánovat a žít v souladu s tou přírodou a s tou zvěří. Pane Strnade, já vám děkuji za rozhovor a těším se zase někdy u jiného tématu na viděnou. Eko magazín končí. Těšte se na další témata na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat