Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Eko magazín

Eko magazín

  • Havířov se zapojil do projektu Clairo
  • Zabezpečte vodoměr před mrazem
  • Dobrovolníci sázeli v Beskydech stromy
  • Tip na vánoční dárek: adopce zvířete ze zoo
  • Co přinesl nový zákon o odpadech: Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s. r. o.

Dobrý den všem příznivcům témat z oblasti životního prostředí,, začíná ekomagazín na polaru. ...tentokrát se dozvíte, že i Havířov se zapojil do projektu Clairo...pokud přemýšlíte nad neradičním vánočním dárkem, můžete adoptovat zvíře z ostravské zoo, provedeme vás úspěšným ostravským reuse centrem a v závěrečném rozhovoru dozvíte se, co přinesl nový zákon o odpadech.

Havířov je dalším městem, které se zapojilo do projektu Clairo. Cílem projektu je měření koncentrací látek v ovzduší, na které naváže výsadba vhodného typu zeleně s pozitivním vlivem na kvalitu ovzduší.

Havířov se zapojil do projektu Clairo

Tento v podstatě nenápadný senzor umístěný na stožáru monitoruje základní znečišťující veličiny ovzduší. V Havířově jsou nyní v rámci projektu Clairo rozmístěny tři. Město se tak řadí mezi další v Moravskoslezském kraji, kde probíhá unikátní výzkum, do kterého jsou zapojeny tři univerzity.

Jiří Bílek, garant projektu Clairo, institut environmentálních technologií VŠB-TUO: “Cílem projektu Clairo je ověření způsobilosti zeleně odstraňovat znečišťující látky z ovzduší za předpokladu, že se o tu zeleň staráme tak, aby prosperovala v oblastech, které jsou ekologicky dotčené. Následně stromy sledujeme jestli prosperují a fungují.”

Vysoká koncentrace prachu například způsobuje černání listů, rostliny neprospívají a časem umírají. V Havířově jsou nově senzory v Prostřední Suché, na Šumbarku a v lokalitě Podlesí.

Jana Návratová, vedoucí odboru životního prostředí: “Vybrali jsme tyto lokality, aby jsme doplnili měření na stanicích, které jsou ve vlastnictví Českého meteorologického ústavu a Zdravotního ústavu, aby jsme měli lepší informace o kvalitě ovzduší na větším území města Havířova a dále jsme je vybrali v souladu s tímto projektem, aby až se bude provádět revitalizace v daných lokalitách zeleně, tak by jsme vybírali tu vhodnou zeleň a dávali jsme takové typy druhů stromů a keřů, které zlepší mikroklima v dané oblasti."

Na naměřené hodnoty se může jednoduše podívat i veřejnost, a to na stránkách floreon.eu

Jana Návratová, vedoucí odboru životního prostředí: “Na území města Havířova uvidí takové malé kroužky, kde jsou ty senzory umístěné. Je to na ulici G. Svobody, Kpt. Jasioka a K. Světlé a tyto senzory měří základní veličiny, částice prachu. Potom jsou tam těkavé látky, oxidy dusíku, ozon. Ty hodnoty jsou s hodinovým zpožděním. Takže pokud si občané najedou na stránky v danou hodinu, která se jim objeví, tak v tu chvíli tam nejsou uvedené hodnoty, ale musí se podívat o hodinu zpětně.”

Projekt byl zahájen v roce 2018 a zapojila se do něj města Ostrava, Opava, Frýdek-Místek ,Karviná či Rychvald. Měření v Havířově bude probíhat do dubna příštího roku.

Zabezpečte vodoměr před mrazem

S nadcházející zimou je třeba zabezpečit vodoměr před mrazy, zabráníte tak jeho poškození. Nemělo by totiž docházet k jeho neúměrnému prochlazování. . Pokud se potrubí a vodoměr nacházejí v hloubce, kde mohou zmrznout, je potřeba zajistit poklop tepelnou izolací. Použít je možné například polystyren nebo minerální izolační vatu.

Dobrovolníci sázeli v Beskydech stromy

K lepšímu zadržování vody v krajině jsou potřeba nejen mokřady, ale i zdravé lesy. Také proto pokračuje zalesňování Beskyd. Dobrovolníci a ČSOP Salamandr ve spolupráci s výrobcem piva během jediného dne vysadili přes 1500 sazenic jedlí na severních svazích hory Radhošť.

Tip na vánoční dárek: adopce zvířete ze zoo

Pokud hledáte tip na vánoční dárek, nabízíme možnost udělat dobrý skutek i radost najednou. Adoptujte některé z chovaných zvířat z ostravské zoo. Přispějete tím na jejich chov, ať už na krmení, nebo třeba na zlepšení životních podmínek. Adoptovat můžete jakékoliv zvíře již od částky 500 Kč na rok. Podrobnosti na webových stránkách ZOO Ostrava.

Co přinesl nový zákon o odpadech: Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s. r. o.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co přinesl nový zákon o odpadech? Kolik tun plastu vytřídíme v Moravskoslezském kraji? Ale i úspěšný projekt Reuse centra. Témata pro Karla Beldu, jednatele společnosti OZO Ostrava. Dobrý den, vítejte.

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Začneme pozitivně, Reuse centrum sklízí úspěchy, za rok fungování máte o čem vyprávět, tak chlubte se.

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Pravda je, že ten projekt se nám hodně povedl. My jsme čekali nějakou odezvu, ale tak širokou odezvu a pozitivní odezvu jsme skutečně nečekali. Jednak to přijali občané na straně toho, že nosí do toho centra věcí. Pochopili, že věci, které jsou ještě funkční, hezké a je jim to líto vyhodit do odpadu, tak nám to nosí a na straně druhé, že je tam spousta lidí, kteří zas o tyto věci mají zájem. Takže my jsme takto propojení mezi těmi, co ty věci poskytují a těmi, co je potřebují a chtějí. A navíc kromě toho přispívají za symbolické ceny 10, 20 korun do fondu, se kterým ozónujeme Ostravu. Takže je tam toto krásné propojení mezi věcmi, které už neslouží původním majitelům, ale mohou sloužit novým majitelům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste to teď ve vánočním období Reuse centrum povýšili ještě i o vánoční zboží. Je to tak?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Ano, my tam děláme spíš akce, kdy mohou občané přijít a můžou si ulít svůj vlastní adventní věnec. Můžou si tam dělat přímo na místě ozdoby vánoční, to všechno z použitých věcí. Takže i tato forma nejen jakoby to poskytovat k užívání, ale vyrábět si přímo na místě věci, které následně mohou sloužit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik peněz už díky Reuse centru šlo do zeleně v Ostravě?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Na tom kontě, které má sloužit k ozonění Ostravy je už skoro devět set tisíc korun. Takže když si vezmete, že e to složeno z těch deseti, dvaceti korun, které tam občané dávají, tak je to úžasná částka. Asi jich více než čtyřicet pět tisíc kusů věcí si našlo nového majitele a máme projekty už na čtyři sta tisíc korun, kde budeme Ostravu ozoňovat a příští rok budeme vypisovat tematický výzvu, kde poskytneme další peníze právě na tyto účely.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k dalšímu tématu, od Nového roku platí nový zákon o odpadech. Co přinesl?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Já nechci být neslušný, tak řeknu nic. Nic pozitivního, přinesl nám spousty administrativy, spousty byrokracie, spousty zbytečné evidence, ale z praktického hlediska nepřinesl podle mého soudu nic. Jsou tam nějaké představy, ví se cirkulární ekonomice a ty jdou - to říkám svůj názor, to nechci zobecňovat - podle mě mimo realitu. Takže než naběhnout bude to nějakou dobu trvat. Otázka je, zda vůbec naběhnou. Jenom takový příklad. Součástí nového zákona je skládkovací poplatek. To znamená, že my musíme zatížit naše náklady, to znamená i ceny pro naše zákazníky poplatkem, který se bude centrálně odvádět do Prahy na fond životního prostředí. Nechci být špatným prorokem, ale nemyslím si, že by ten fond zpětně ty prostředky účelně investoval do životního prostředí. Takže zase je to další nárůst finanční a administrativní náročnost bez nějakých efektů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k tomu, co jste i nakousl. Je to také ten nový zákon - budu Vás citovat - pokus o zavedení cirkulární ekonomiky. To znamená, že chceme, aby se co nejvíce toho odpadů vrátilo jakýmsi způsobem zpátky do oběhu. Jak se nám to daří v Moravskoslezském kraji?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Ta myšlenka je v pořádku. Tady spíš je otázka za jakou cenu chceme, aby to fungovalo. Protože asi není problém do toho vloží další stovky miliónů korun. Vytvoří tady umělé zařízení, které budou chrlit nějaké výrobky recyklované, o které nebude zájem na trhu. Pak se bude dotovat jejich výroba, jejich prodej. Takže ta myšlenka je v pořádku, ale musíme si uvědomit, že všechno něco stojí. Tu jde o to nalézt tu míru mezi tím, co je ekologické a ekonomické. Představa, že budeme do budoucna třídit veškeré odpady je sice fajn, ale to bychom museli začít u výrobců obalů. Jestli dneska máme 200 druhů obalových materiálů, které máte sebrat, roztřídit, vyčistit a poskytnout výrobcům, tak je to neřešitelný problém. Pokud ti výrobci obalů se shodnou, že budou vyrábět obaly ze tří, čtyř druhů materiálu, pak ano, pak to může fungovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Stav je zatím jiný než vy navrhujete. Co s tím?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Naše společnost už patnáct let vyrábí ne výrobky, ale náhradní paliva. Takže my tyto materiály energeticky využíváme. Tady se strašně preferuje materiálové využití před energetickým a nechápu proč. Protože obojí má smysl a to energetické využití je dneska dostupné. My to děláme, děláme to čím dál více. Loni jsme vyrobili 35 tisíc tun náhradních paliv právě z těchto druhů odpadů. Takže to funguje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kde se tyto náhradní paliva, alternativní paliva, kde se spaluje?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: My dlouhodobě spolupracujeme s Cement Hranice, což je tady koncovka asi jediná v okolí. Jsme v tom hlavní dodavatelé těchto náhradních paliv, které nahrazují černé uhlí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že OZO Ostrava umí zpracovat veškerý odpad?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Ano, jsme jedni z mála, kteří jsou schopní jak materiálově, což je asi 15%, 20% u plastů, tak jí energeticky, což je zbývajících 80%, těchto tříděných odpadů využít. Takových firem v Česku není hodně, ty linky na výrobu paliv nejsou běžná záležitost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co se teda v tom případě dostane na skládky?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: My se bavíme teď o tříděném odpadu. Na skládkách končí směsný komunální odpad, to znamená ten odpad, který občané dávají v Ostravě do zelených jinak do černých kontejnerů a nádob. Dneska se skládkuje a tam do budoucna je potřeba postavit energetické koncovky, to znamená multi-palivové kotle, teplárny, které budou schopny tuto část odpadů energeticky využívat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik takového odpadu vy čili OZO Ostrava na skládku sveze?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Dneska, když si vezmu město Ostravu, tak tam končí 52 tisíc tun těchto odpadů z okolních obcí a od podnikatelů dalších asi 25, 30 tisíc tun, takže celkem sedmdesát tisíc tun těchto odpadů dneska končí na skládkách ročně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ty skládky ale vy i umíte nějak šikovně upravit tak, aby životní prostředí nebo půda nebyla kontaminovaná. Je to tak? Děláte to stále?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Je to zákon a povinnost. To nejen pro nás, pro všechny skládkaře je to skládka, je to v podstatě stavba, která má své přísné parametry, jsou tam nějaká jílová těsnění nepropustné, jsou tam nějaké svařované fólie. Ta skládka je zařízení, které v podstatě minimalizuje průsaky a dopady do okolního do okolního prostředí. Navíc každá skládka je povinně vybavena zařízením najímání skládkového plynu, protože 40% těchto odpadů jsou tvořeny zbytky jídel, organickými odpady, které produkují skládkové plyny. Takže každá skládka má své jímání bioplynu a buďto spalují anebo z toho děláme v našem případě elektrickou energii.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Odpusťte mi možná tady to laickou otázku, ale když budete stále vršit odpady na těch vašich skládkách, tak vzniknou kopce čím dál tím větší nebo jak to budete řešit do budoucna?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Časem vršení se stává kopcem, zase ve Štramberku těží vápenec, takže tam zmizí kopec, takže z hlediska krajino tvorby vyrovnáme úbytky, které vznikají někde jinde.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nicméně v sídle OZA, kde tu skládku máte, tak časem byste se museli někde přemístit, protože nemůžete sídlit někde pod kopcem nebo je to možné?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Naše společnost nesídlí na skládce, my sídlíme někde jinde, ale skládka je v Ostravě Hrušově asi u dálnice, všichni znají, kolem toho jezdí. Ta skládka skutečně roste. My tam ještě máme pozemky a prostory na dalších asi deset let. Příštích ještě deset let budeme schopní skládkování. Nicméně už dneska jednáme právě o tom, že bychom směsný komunální odpad třídili a následně tu energetickou část dodávali do tepláren, do teplárenských kotlů, které tady mají v kraji nebo v okolí vzniknout.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Máte už vyhodnocený projekt. Myslím, že v Ludgeřovicích, kde bylo několik druhů popelnic. Vy jste nějakou dobu občany nechali třídit přímo každého zvlášť. Vyplatilo se to?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Je to otázka přístupu. My jsme navrhovali dva systémy. První je, že ke každému domu uvolníme zástavby, dáme nádobu na směsný odpad, bioodpad, plast a papír a budeme to svážet odděleně už u původců. Druhá varianta byla Radvanicích, kde jsme přistavěli nádobu směšnou bio a kombinaci žluté a modré. To znamená, že se všechno využitelné dávalo do další nádoby. Bylo to z hlediska ekonomiky levnější, nicméně nový zákon o odpadech jasně řekl, že jsme povinni separovat všechny složky odděleně. Takže tento systém dneska bohužel je v rozporu se stávající legislativou, takže to nemůžeme dál rozšiřovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor i za užitečné informace pro diváky Eko magazínu.

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Děkuji za pozvání a přeji všechno nejlepší do nového roku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nápodobně přeji i Vám.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Eko magazín
07. prosince 2021, 17:40

Dobrý den všem příznivcům témat z oblasti životního prostředí,, začíná ekomagazín na polaru. ...tentokrát se dozvíte, že i Havířov se zapojil do projektu Clairo...pokud přemýšlíte nad neradičním vánočním dárkem, můžete adoptovat zvíře z ostravské zoo, provedeme vás úspěšným ostravským reuse centrem a v závěrečném rozhovoru dozvíte se, co přinesl nový zákon o odpadech.

Havířov je dalším městem, které se zapojilo do projektu Clairo. Cílem projektu je měření koncentrací látek v ovzduší, na které naváže výsadba vhodného typu zeleně s pozitivním vlivem na kvalitu ovzduší.

Havířov se zapojil do projektu Clairo

Tento v podstatě nenápadný senzor umístěný na stožáru monitoruje základní znečišťující veličiny ovzduší. V Havířově jsou nyní v rámci projektu Clairo rozmístěny tři. Město se tak řadí mezi další v Moravskoslezském kraji, kde probíhá unikátní výzkum, do kterého jsou zapojeny tři univerzity.

Jiří Bílek, garant projektu Clairo, institut environmentálních technologií VŠB-TUO: “Cílem projektu Clairo je ověření způsobilosti zeleně odstraňovat znečišťující látky z ovzduší za předpokladu, že se o tu zeleň staráme tak, aby prosperovala v oblastech, které jsou ekologicky dotčené. Následně stromy sledujeme jestli prosperují a fungují.”

Vysoká koncentrace prachu například způsobuje černání listů, rostliny neprospívají a časem umírají. V Havířově jsou nově senzory v Prostřední Suché, na Šumbarku a v lokalitě Podlesí.

Jana Návratová, vedoucí odboru životního prostředí: “Vybrali jsme tyto lokality, aby jsme doplnili měření na stanicích, které jsou ve vlastnictví Českého meteorologického ústavu a Zdravotního ústavu, aby jsme měli lepší informace o kvalitě ovzduší na větším území města Havířova a dále jsme je vybrali v souladu s tímto projektem, aby až se bude provádět revitalizace v daných lokalitách zeleně, tak by jsme vybírali tu vhodnou zeleň a dávali jsme takové typy druhů stromů a keřů, které zlepší mikroklima v dané oblasti."

Na naměřené hodnoty se může jednoduše podívat i veřejnost, a to na stránkách floreon.eu

Jana Návratová, vedoucí odboru životního prostředí: “Na území města Havířova uvidí takové malé kroužky, kde jsou ty senzory umístěné. Je to na ulici G. Svobody, Kpt. Jasioka a K. Světlé a tyto senzory měří základní veličiny, částice prachu. Potom jsou tam těkavé látky, oxidy dusíku, ozon. Ty hodnoty jsou s hodinovým zpožděním. Takže pokud si občané najedou na stránky v danou hodinu, která se jim objeví, tak v tu chvíli tam nejsou uvedené hodnoty, ale musí se podívat o hodinu zpětně.”

Projekt byl zahájen v roce 2018 a zapojila se do něj města Ostrava, Opava, Frýdek-Místek ,Karviná či Rychvald. Měření v Havířově bude probíhat do dubna příštího roku.

Zabezpečte vodoměr před mrazem

S nadcházející zimou je třeba zabezpečit vodoměr před mrazy, zabráníte tak jeho poškození. Nemělo by totiž docházet k jeho neúměrnému prochlazování. . Pokud se potrubí a vodoměr nacházejí v hloubce, kde mohou zmrznout, je potřeba zajistit poklop tepelnou izolací. Použít je možné například polystyren nebo minerální izolační vatu.

Dobrovolníci sázeli v Beskydech stromy

K lepšímu zadržování vody v krajině jsou potřeba nejen mokřady, ale i zdravé lesy. Také proto pokračuje zalesňování Beskyd. Dobrovolníci a ČSOP Salamandr ve spolupráci s výrobcem piva během jediného dne vysadili přes 1500 sazenic jedlí na severních svazích hory Radhošť.

Tip na vánoční dárek: adopce zvířete ze zoo

Pokud hledáte tip na vánoční dárek, nabízíme možnost udělat dobrý skutek i radost najednou. Adoptujte některé z chovaných zvířat z ostravské zoo. Přispějete tím na jejich chov, ať už na krmení, nebo třeba na zlepšení životních podmínek. Adoptovat můžete jakékoliv zvíře již od částky 500 Kč na rok. Podrobnosti na webových stránkách ZOO Ostrava.

Co přinesl nový zákon o odpadech: Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s. r. o.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co přinesl nový zákon o odpadech? Kolik tun plastu vytřídíme v Moravskoslezském kraji? Ale i úspěšný projekt Reuse centra. Témata pro Karla Beldu, jednatele společnosti OZO Ostrava. Dobrý den, vítejte.

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Začneme pozitivně, Reuse centrum sklízí úspěchy, za rok fungování máte o čem vyprávět, tak chlubte se.

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Pravda je, že ten projekt se nám hodně povedl. My jsme čekali nějakou odezvu, ale tak širokou odezvu a pozitivní odezvu jsme skutečně nečekali. Jednak to přijali občané na straně toho, že nosí do toho centra věcí. Pochopili, že věci, které jsou ještě funkční, hezké a je jim to líto vyhodit do odpadu, tak nám to nosí a na straně druhé, že je tam spousta lidí, kteří zas o tyto věci mají zájem. Takže my jsme takto propojení mezi těmi, co ty věci poskytují a těmi, co je potřebují a chtějí. A navíc kromě toho přispívají za symbolické ceny 10, 20 korun do fondu, se kterým ozónujeme Ostravu. Takže je tam toto krásné propojení mezi věcmi, které už neslouží původním majitelům, ale mohou sloužit novým majitelům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste to teď ve vánočním období Reuse centrum povýšili ještě i o vánoční zboží. Je to tak?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Ano, my tam děláme spíš akce, kdy mohou občané přijít a můžou si ulít svůj vlastní adventní věnec. Můžou si tam dělat přímo na místě ozdoby vánoční, to všechno z použitých věcí. Takže i tato forma nejen jakoby to poskytovat k užívání, ale vyrábět si přímo na místě věci, které následně mohou sloužit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik peněz už díky Reuse centru šlo do zeleně v Ostravě?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Na tom kontě, které má sloužit k ozonění Ostravy je už skoro devět set tisíc korun. Takže když si vezmete, že e to složeno z těch deseti, dvaceti korun, které tam občané dávají, tak je to úžasná částka. Asi jich více než čtyřicet pět tisíc kusů věcí si našlo nového majitele a máme projekty už na čtyři sta tisíc korun, kde budeme Ostravu ozoňovat a příští rok budeme vypisovat tematický výzvu, kde poskytneme další peníze právě na tyto účely.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k dalšímu tématu, od Nového roku platí nový zákon o odpadech. Co přinesl?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Já nechci být neslušný, tak řeknu nic. Nic pozitivního, přinesl nám spousty administrativy, spousty byrokracie, spousty zbytečné evidence, ale z praktického hlediska nepřinesl podle mého soudu nic. Jsou tam nějaké představy, ví se cirkulární ekonomice a ty jdou - to říkám svůj názor, to nechci zobecňovat - podle mě mimo realitu. Takže než naběhnout bude to nějakou dobu trvat. Otázka je, zda vůbec naběhnou. Jenom takový příklad. Součástí nového zákona je skládkovací poplatek. To znamená, že my musíme zatížit naše náklady, to znamená i ceny pro naše zákazníky poplatkem, který se bude centrálně odvádět do Prahy na fond životního prostředí. Nechci být špatným prorokem, ale nemyslím si, že by ten fond zpětně ty prostředky účelně investoval do životního prostředí. Takže zase je to další nárůst finanční a administrativní náročnost bez nějakých efektů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k tomu, co jste i nakousl. Je to také ten nový zákon - budu Vás citovat - pokus o zavedení cirkulární ekonomiky. To znamená, že chceme, aby se co nejvíce toho odpadů vrátilo jakýmsi způsobem zpátky do oběhu. Jak se nám to daří v Moravskoslezském kraji?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Ta myšlenka je v pořádku. Tady spíš je otázka za jakou cenu chceme, aby to fungovalo. Protože asi není problém do toho vloží další stovky miliónů korun. Vytvoří tady umělé zařízení, které budou chrlit nějaké výrobky recyklované, o které nebude zájem na trhu. Pak se bude dotovat jejich výroba, jejich prodej. Takže ta myšlenka je v pořádku, ale musíme si uvědomit, že všechno něco stojí. Tu jde o to nalézt tu míru mezi tím, co je ekologické a ekonomické. Představa, že budeme do budoucna třídit veškeré odpady je sice fajn, ale to bychom museli začít u výrobců obalů. Jestli dneska máme 200 druhů obalových materiálů, které máte sebrat, roztřídit, vyčistit a poskytnout výrobcům, tak je to neřešitelný problém. Pokud ti výrobci obalů se shodnou, že budou vyrábět obaly ze tří, čtyř druhů materiálu, pak ano, pak to může fungovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Stav je zatím jiný než vy navrhujete. Co s tím?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Naše společnost už patnáct let vyrábí ne výrobky, ale náhradní paliva. Takže my tyto materiály energeticky využíváme. Tady se strašně preferuje materiálové využití před energetickým a nechápu proč. Protože obojí má smysl a to energetické využití je dneska dostupné. My to děláme, děláme to čím dál více. Loni jsme vyrobili 35 tisíc tun náhradních paliv právě z těchto druhů odpadů. Takže to funguje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kde se tyto náhradní paliva, alternativní paliva, kde se spaluje?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: My dlouhodobě spolupracujeme s Cement Hranice, což je tady koncovka asi jediná v okolí. Jsme v tom hlavní dodavatelé těchto náhradních paliv, které nahrazují černé uhlí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že OZO Ostrava umí zpracovat veškerý odpad?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Ano, jsme jedni z mála, kteří jsou schopní jak materiálově, což je asi 15%, 20% u plastů, tak jí energeticky, což je zbývajících 80%, těchto tříděných odpadů využít. Takových firem v Česku není hodně, ty linky na výrobu paliv nejsou běžná záležitost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co se teda v tom případě dostane na skládky?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: My se bavíme teď o tříděném odpadu. Na skládkách končí směsný komunální odpad, to znamená ten odpad, který občané dávají v Ostravě do zelených jinak do černých kontejnerů a nádob. Dneska se skládkuje a tam do budoucna je potřeba postavit energetické koncovky, to znamená multi-palivové kotle, teplárny, které budou schopny tuto část odpadů energeticky využívat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik takového odpadu vy čili OZO Ostrava na skládku sveze?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Dneska, když si vezmu město Ostravu, tak tam končí 52 tisíc tun těchto odpadů z okolních obcí a od podnikatelů dalších asi 25, 30 tisíc tun, takže celkem sedmdesát tisíc tun těchto odpadů dneska končí na skládkách ročně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ty skládky ale vy i umíte nějak šikovně upravit tak, aby životní prostředí nebo půda nebyla kontaminovaná. Je to tak? Děláte to stále?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Je to zákon a povinnost. To nejen pro nás, pro všechny skládkaře je to skládka, je to v podstatě stavba, která má své přísné parametry, jsou tam nějaká jílová těsnění nepropustné, jsou tam nějaké svařované fólie. Ta skládka je zařízení, které v podstatě minimalizuje průsaky a dopady do okolního do okolního prostředí. Navíc každá skládka je povinně vybavena zařízením najímání skládkového plynu, protože 40% těchto odpadů jsou tvořeny zbytky jídel, organickými odpady, které produkují skládkové plyny. Takže každá skládka má své jímání bioplynu a buďto spalují anebo z toho děláme v našem případě elektrickou energii.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Odpusťte mi možná tady to laickou otázku, ale když budete stále vršit odpady na těch vašich skládkách, tak vzniknou kopce čím dál tím větší nebo jak to budete řešit do budoucna?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Časem vršení se stává kopcem, zase ve Štramberku těží vápenec, takže tam zmizí kopec, takže z hlediska krajino tvorby vyrovnáme úbytky, které vznikají někde jinde.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nicméně v sídle OZA, kde tu skládku máte, tak časem byste se museli někde přemístit, protože nemůžete sídlit někde pod kopcem nebo je to možné?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Naše společnost nesídlí na skládce, my sídlíme někde jinde, ale skládka je v Ostravě Hrušově asi u dálnice, všichni znají, kolem toho jezdí. Ta skládka skutečně roste. My tam ještě máme pozemky a prostory na dalších asi deset let. Příštích ještě deset let budeme schopní skládkování. Nicméně už dneska jednáme právě o tom, že bychom směsný komunální odpad třídili a následně tu energetickou část dodávali do tepláren, do teplárenských kotlů, které tady mají v kraji nebo v okolí vzniknout.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Máte už vyhodnocený projekt. Myslím, že v Ludgeřovicích, kde bylo několik druhů popelnic. Vy jste nějakou dobu občany nechali třídit přímo každého zvlášť. Vyplatilo se to?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Je to otázka přístupu. My jsme navrhovali dva systémy. První je, že ke každému domu uvolníme zástavby, dáme nádobu na směsný odpad, bioodpad, plast a papír a budeme to svážet odděleně už u původců. Druhá varianta byla Radvanicích, kde jsme přistavěli nádobu směšnou bio a kombinaci žluté a modré. To znamená, že se všechno využitelné dávalo do další nádoby. Bylo to z hlediska ekonomiky levnější, nicméně nový zákon o odpadech jasně řekl, že jsme povinni separovat všechny složky odděleně. Takže tento systém dneska bohužel je v rozporu se stávající legislativou, takže to nemůžeme dál rozšiřovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor i za užitečné informace pro diváky Eko magazínu.

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava s.r.o.: Děkuji za pozvání a přeji všechno nejlepší do nového roku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nápodobně přeji i Vám.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/eko-magazin/eko-magazin-07-12-2021-17-40