Dobrý den u sledování Ekomagazínu na Polaru, jsme rádi, že se díváte. Hnutí DUHA Šelmy se připojuje k celoevropskému boji za ochranu vlka. Iniciativa kritizuje přiřazení zvířete na nižší ochranný status, což může ohrozit obnovu jeho populace v některých evropských zemích.

Vlci byli přeřazeni do nižšího ochranného statusu

Hnutí DUHA Šelmy se připojuje k celoevropskému boji za ochranu vlka. Iniciativa kritizuje přiřazení zvířete na nižší ochranný status, což může ohrozit obnovu jeho populace v některých evropských zemích.

Snazší lov a větší rizika pro vlčí populaci. To znamená přeřazení vlků do nižšího ochranného statusu - rozhodnutí členských států Stálého výboru Bernské úmluvy. Právě proti němu se nyní ohrazují evropské organizace v rámci kampaně European Action Wolves. Mezi nimi i české Hnutí Duha Šelmy.

Michal Feller, koordinátor Hnutí DUHA Šelmy: „Argument je ten, že by to mělo snížit konflikt, ale my to vnímáme tak, že to ten konflikt právě zvýší, protože se pro jednotlivé země může usnadnit lov vlka a na druhou stranu to také může ohrozit finanční kompenzace farmářů proti škodám, které může ten vlk způsobit.“

Kritizována je vědecká nepodloženost rozhodnutí i samotný rozhodovací proces.

Miroslav Kutal, akademik, Ústav ekologie lesa MENDELU: „Rozhodnutí o snížení ochrany vlka bylo čistě politické a ignorovalo dostupné vědecké studie, dokonce i ty, které si nechala zpracovat sama Evropská komise nebo Evropský parlament. Pokud chceme pomoci soužití mezi vlky a lidmi, musíme se zabývat detailně příčinami problémů a při rozhodování se opírat o fakta nikoli o to, co si zrovna myslí někteří chovatelé.“

Vlčí populace v Česku v posledních letech narůstá, protože mají dostatek potravy. V lesích je totiž dlouhodobě přemnožená spárkatá zvěř. Aktuálně se podle hrubých odhadů Agentury ochrany přírody a krajiny na našem území pohybuje zhruba 300 vlků ve 30 až 40 smečkách.

Miroslav Kutal, akademik, Ústav ekologie lesa MENDELU „Co se týče ochrany vlka u nás, tak směrodatný je postoj Ministerstva životního prostředí, aby jeho kroky vedly k zajištění příznivého stavu populace a nepodlehlo tlakům, které chtějí obnovující se populaci potlačit.“

Michal Feller, koordinátor Hnutí DUHA Šelmy: „Teď se v EU vlastně řeší změna směrnice o stanovištích, která by měla navazovat na to snížení, také o úroveň níž.

Návrh Komise má členským státům poskytnout větší flexibilitu při řízení jejich místních populací vlků, aby mohly přijímat opatření, která jsou dobře přizpůsobena regionálním podmínkám.

Protipovodňová opatření na řece Opavě v Branticích

Povodí Odry představilo lidem plánovaná protipovodňová opatření na řece Opavě v Branticích. S jejich realizací by se mělo začít v roce 2027. Počítá se mimo jiné s rozšířením koryta řeky, výstavbou ochranných hrází a betonových stěn.

Petr Birklen, generální ředitel Povodí Odry: “Jsme připraveni, pokud by to byla nějaká zásadní změna v těch parametrech, tak upravíme ta protipovodňová opatření. Ta opatření se vážou na realizaci přehradní nádrže, to znamená, že ta jejich plná funkčnost závisí na tom, že bude stát i přehrada Nové Heřminovy."

Loňská zářijová povodeň v Branticích zatopila na 350 domů, tedy až 90 procent obce. Protipovodňová opatření se tady plánují už od roku 1912 a stále žádná nejsou. Aktuální návrhy pracují s daty z povodní v roce 97. Data z těch loňských zatím nejsou známa.

Zákaz pálení biologického odpadu

Od března začala platit novela zákona o ochraně ovzduší, která zakazuje pálení biologického odpadu jako je tráva nebo listí. Výjimku má například opékání buřtů na suchém dřevě. Je třeba ale dodržet některá pravidla.

Kamila Langerová, mluvčí HZS MS kraje: "Oheň by měl být ohraničen nehořlavým materiálem, měli bychom také mít připraven dostatek hasebních prostředků. Může to být třeba hasící přístroj nebo písek či kbelík s vodou."

Pavel Staněk (SPD), člen rady kraje: MS kraj žádá miliony na obnovu po povodních

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Od ničivých zářijových povodní uplynulo už několik měsíců a kraj má za sebou první důležité kroky směrem k obnově. Jak rozsáhlé škody se podařilo zmapovat? Kolik peněz bude potřeba a jak rychle se daří získávat státní pomoc? I o tom dnes budeme mluvit s krajským radním Pavlem Staňkem. Dobrý den, vítejte u nás.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zkusme na začátek říct, jak rozsáhlé jsou škody tady u nás v Moravskoslezském kraji a jaký je odhad nákladů na jejich likvidaci?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: V Moravskoslezském kraji bylo z celkových 300 obcí povodní zasaženo 276 a z toho 33 obcí bylo zaplaveno tak významně, že některé lokality byly i několik dní odříznuty od základních služeb. K těm významně zaplaveným oblastem musíme započítat i větší města, tak jako byl Krnov, Opava, Bohumín a některé části Ostravy, zejména Svinov a Novou Ves. V Moravskoslezském kraji je odhad těch nákladů, škod v podstatě téměř 39 miliard korun, z čehož 7,5 miliard jsou škody na majetku obcí a 2,5 miliardy jsou škody na majetku kraje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké dotace může kraj získat na obnovu povodní poničených ať už staveb nebo čehokoliv, co bude třeba.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Tak z těch dotačních programů, které vypisuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Jsou to programy konkrétně Živel I, Živel III a Živel IV. Živel II, ten je pro obce, kde nebyl vyhlášen stav nebezpečí, což toto jsou obce, které nejsou v Moravskoslezském kraji. Tyto programy jsou vyhlášeny pro region a obce s rozšířenou působností Frýdlant v Libereckém kraji. Dále pro Olomoucký kraj a pro náš kraj Moravskoslezský. Ten program Živel, z něhož jsou čerpány finanční prostředky na obnovu jak infrastruktury, tak majetku kraje. A za ten půlrok Moravskoslezský kraj podal 124 žádostí a obce dalších 18 v celkově zatím hodnotě tři miliardy korun. Živel III Tak tento program je zaměřen na obnovu obydlí fyzických obyvatel a tam je alokace 3,5 miliardy korun. A program Živel IV, tak ten je zaměřen na zajištění dočasné a provozování klíčové infrastruktury, tak jako bylo náhradní ubytování obyvatel nebo předškolní a školní vzdělávání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Je náročné získat dotační peníze na obnovu? Myslím teď po té administrativní stránce.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Tak po administrativní stránce. Co se týče Moravskoslezského kraje, tak ať už je to odbor evropských projektů, který administruje žádosti, které kraj podával k nárokům na evropské i národní zdroje, zejména v rámci programu Živel I., a pak je to odbor regionálního rozvoje, který pomáhal obcím s vyřízením a administrací těch dotací. Takže si myslím, že ten problém nebyl nijak zvlášť výrazný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké další finanční zdroje kromě již zmíněných dotací může kraj využít pro obnovu povodněmi postižených oblastí?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Další dotační programy vyhlašovala ministerstva, jako například Ministerstvo životního prostředí, kde se jednalo o programy na povodňovou ochranu, obnovu infrastruktury spojenou s životním prostředím, tedy vodovody, kanalizace, výstražné systémy proti povodním a jiné. Národní rozvojová banka se zaměřila spíše na pomoc soukromým subjektům, a to formou zvýhodněných úvěrů. Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytovalo okamžitou finanční pomoc postiženým občanům. Ministerstvo obrany zajišťovalo přístup ke svým objektům v rámci obrany státu. Tady to využívala Armáda České republiky, a Ministerstvo zemědělství vypsalo dotační program a podporovalo opravy škod na vodních dílech (pro správce toků) a v lesích (pro správce lesů). Národní sportovní agentura také vypsala dotační program na obnovu sportovní infrastruktury po povodních.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Poprosím o krátkou odpověď. Myslíte si, že ta pomoc ze státu byla dostatečná, nebo se dalo udělat více?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Tak myslím si, že momentálně byla dostatečná, neboť ať už je to alokace v tom programu Živel I, kde bylo alokováno 5 miliard korun, tak je přislíbeno, že v případě potřeby ta částka bude navýšena.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já Vám děkuji pane Staňku za Vaše odpovědi. Vám děkuji za pozornost. Uvidíme se u dalšího tématu, dnešní Eko magazín končí.

Redakčně upraveno / zkráceno.