Eko magazín

  • Dobroslavice: Nová čistička a kanalizace za 90 mil. korun
  • Ptákem roku 2021 v Česku je káně lesní
  • Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: Od 1. ledna platí nový zákon o odpadech

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobrý den, všem, které zajímají ekologická témata v MS kraji. Právě startuje nový díl ekomagazínu, ve kterém se dozvíte podrobnosti o budování kanalizace v Dobroslavicích na Hlučínsku, představíme vám ptáka roku 2021 a seznámíme vás s podrobnostmi nového zákona o odpadech. Je toho více, tak zůstaňte s námi až do konce.

Dobroslavice: Nová čistička a kanalizace za 90 mil. korun

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dva roky se v Dobroslavicích budovala nová kanalizace a mechanicko-biologická čistírna odpadních vod. Původní kanalizační síť už byla někde více než šest desítek let stará. Někteří obyvatelé museli využívat žumpy nebo septiky. Nová čistírna pro zhruba 800 obyvatel výrazně přispěje ke zlepšení životního prostředí v atraktivní lokalitě nad Hlučínským jezerem, kde probíhá miliardová sanace.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobroslavice, malá obec, která má necelých osm set obyvatel. Leží nedaleko oblíbené rekreační oblasti Hlučínského jezera, kde už druhým rokem probíhá obrovská miliardová investice do území po těžbě štěrkopísku. Pro celé území je zásadní, aby i další kroky přispívaly k revitalizaci celé oblasti. A to platí i pro odpadní vodu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobroslavice byly pro vybudování nové kanalizační sítě skutečně oříškem. Složitá konfigurace terénu a náročné spádové podmínky se řešily systémem gravitačního odvádění odpadních vod do kanalizačních čerpacích stanic. 

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK:Kanalizační síť byla postavena před více jak 60 lety a tomu v některých místech samozřejmě odpovídal i její stav. Takže jsme ji museli místy úplně dobudovat. Spolu s vybudování čističky odpadních vod máme kompletně v obci vyřešeno odkanalizování.”

Hana Bližňáková, starostka Dobroslavic: “Podařilo se to díky tomu, že v historii se zastupitelé rozhodli, že celou kanalizační síť nechají SmVaKu a obec Dobroslavice se stala akcionářem.

“Pro Dobroslavice je to obrovská výhoda, máme 750 obyvatel a máme malý rozpočet. To znamená, že kdybychom si měli brát půjčku na 90 mil. korun, což tato investice stála, tak by to byla pro Dobroslavice neskutečná zátěž.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Před vybudováním moderního systému čištění odpadních vod měli obyvatelé Dobroslavic u domu žumpu nebo septik a voda pak směřovala kanalizační síti bez dalšího čištění do kanalizačních výustí. Od letošního roku je tomu jinak. Díky vybudované moderní technologii jsou splněny náročné parametry české i evropské legislativy.

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: “Čistírna odpadních vod má kapacitu 800 ekvivalentních obyvatel, čímž jsme ji vybudovali s dostatečnou rezervou, aby se případně v budoucnu mohli připojovat i další obyvatelé a obec se bude moci dále rozvíjet.

Hana Bližňáková, starostka Dobroslavic: Pro obec Dobroslavice je to velký posun k modernímu. Budeme mít čištěné všechny odpadní vody a staneme se moderní obcí.”

Kromě výstavby čističky odpadních vod probíhala i částečná rekonstrukce kanalizační sítě. Takže se dělaly opravy komunikací, což jsme zvládli. Občané jsou nyní spokojení, protože obce doinvestoval do asfaltování dalších ploch.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Do komplexního odvádění a čištění odpadních vod v Dobroslavicích investovala společnost SmVaK Ostrava zhruba 93 milionů korun. Další stovky milionů společnost letos investuje do modernizace a budování na Karvinsku, Frýdecko-Místecku a Opavsku.

Ptákem roku 2021 v Česku je káně lesní

Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2021 káni lesní. Pomyslné žezlo přebírá od jiřičky obecné. Udělením titulu káni chtějí ornitologové lépe představit veřejnosti tento přehlížený druh české krajiny.

V Krásném Poli bude nový mokřad, připravuje se dokumentace

Ostrava plánuje v obvodu Krásné Pole revitalizaci krajiny. V horní části toku potoka Mešnice vznikne nový mokřad, který vytvoří zázemí pro ptáky a obojživelníky. Jedná se o místo po bývalém rybníčku, který se zvětší a vznikne zadržovací nádrž. Součástí projektu je i vybudování naučné učebny pod širým nebem a soustava tůněk, které by zmírnily erozi břehů potoka. V současné době se zpracovává projektová dokumentace. 

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: Od 1. ledna platí nový zákon o odpadech

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Od 1. ledna vstoupil v platnost nový zákon o odpadech, který obcím ukládá povinnost více třídit. Těm také poroste poplatek za skládkování a klesnou příjmy z rozpočtového určení daní. Téma pro Karla Beldu, jednatele společnosti OZO Ostrava, dobrý den. Cílem ministerstva životního prostředí je skládkovat v r. 2035 pouze deset procent komunálního odpadu produkovaného v ČR, ale zákon už měl platit daleko dříve, proč k tomu nedošlo?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: Kolem toho zákona je zbytečně moc řečí. Zbytečně moc očekávání a ta výsledná podoba zákona, který vyšel samozřejmě koncem prosince, jak je v Česku zvykem je velké zklamání pro nás hospodáře, kteří v tom děláme je to velké zklamání a je to spíš komplikace než něco, co by nám pomohlo řešit problematiku odpadů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co přineslo to zklamání? A v čem jsou tedy velké komplikace o kterých hovoříte?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: Zklamání je v tom, že tento zákon nám nabobtnal do neskutečných rozměrů. Navíc v dnešní době, což už je skoro konec ledna k tomu nejsou prováděcí vyhlášky, tak de facto ten zákon je snůška deklarací hezkých přání a cílů, ale prakticky nevíme, jak s tímto zákonem nakládat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A tak nový zákon počítá s postupným navyšováním poplatku za skládkování využitelného odpadů z dnešních 500 korun za tunu až na 1850 za tunu v roce 2025. To je asi to nejvíc, co teď aktuálně řeší obce i vy tedy.

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: Určitě. Spíš hovoříme o snížené sazbě poplatku, protože poplatek se má zvyšovat, ale je tam zase část B, která říká že do 200 kilo na občana a rok za obec můžeme uplatňovat sníženou sazbu. Takže co jsme si tak předběžně propočítali, tak do listopadu tohoto roku budeme dál účtovat pětistovku a až pak někdy v prosinci přistoupíme na zvýšenou sazbu 800 korun. Těch 200 kilo na hlavu má dále klesat, takže v příštím roce to bude 190 kilo na hlavu a tak dále, takže ta motivace se projeví někdy za pět, za šest let.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Motivace pro občany a obce je, aby lépe třídili a ten odpad ještě dále využívali. To znamená, ať se co nejméně odpadu dostane na skládky.

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: Ta myšlenka je hezká. Ta myšlenka je hezká, ale pokud jenom třídíme a nemáme zatím ten průmysl, který zpracuje vytříděné suroviny, tak se logicky ptám, proč bychom měli třídit, když o to nemá nikdo zájem? Takže spíš ten zákon pořád nás nutí neustále více, více třídit, ale neřeší tu část číslo B, to znamená to, co s těmi odpady dále dělat?

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co tedy s těmi odpady dále dělat? Tedy podle vás, jak říkáte, když tady není ten průmysl. Kdyby ten průmysl mohl být, aby se mohl dále ten odpad zpracovávat?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: Já si spíš kladu otázku, jestli to zpracovávání za každou cenu má nějaký smysl? Předcházení vzniku odpadu materiálního využití, energetické využití, ale mě se zdá, že se tady zbytečně tlačí na materiálové využití a strašně v Česku opomíjíme energetické využití odpadu, což je naprosto srovnatelná cesta, jak ty odpady ze skládek odklonit a my tady tlačíme pořád na materiálové využití a pak nevíme co s tím. Nemá to logiku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Energetickému využití se proč v naší republice tedy vyhýbáme a reaguji na to co říkáte.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To kdybych já věděl. Tady někdy kdysi dávno přišlo ministerstvo životního prostředí s tím že spalovny jsou špatná věc pokud to tak můžu nazvat. A to se traduje už dvacet let a je to prostě takový politicko-občanský blok, který prostě nelze normálním způsobem prostřelit, takže tady pokud hovoříme o energetickém využívání odpadu vznikají okamžitě petice a lidové bouře a nikdo nic takového nechce. Ale přitom v dnešní době tady v kraji hovoříme o dekarbonizaci, o odklonu od uhlí a odpady jsou jedna z cest, jak nahradit uhlí. Takže tady se přímo nabízí ta možnost odpady energeticky využívat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když se vrátím zpátky k našemu tématu nového zákona. Požadovaná míra třídění poroste až na sedmdesát procent. Jak jste to naznačil. Každým rokem bude klesat množství odpadu, které budou moci obce skládkovat. 70 procent v roce 2035 je to vůbec možné? Podle toho, co už víte, jak se vyvíjí to třídění a jak by se mohlo dále využívat? Je ještě vůbec možné více třídit?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: Samozřejmě dneska si dovedu představit cokoliv. Možné je všechno v dnešní době. Otázka je proč jako? Proč si dáváme neustále smilejší a smilejší cíle, když není poptávka po těchto surovinách? Já to znám prostě špičkové linky, které třídí plasty, vyrábějí z toho produkty a nejsou ekonomicky konkurenceschopné. Jsou to technologie, které umí všechno udělat, ale o ty výrobky prostě za ty ceny, které oni mají není zájem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když to tady nebudeme umět, tak co s tím odpadem budeme dělat?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: Já pořád nabízím tu variantu energetického využití nebo spíš využití v energetice. Tady prostě musíme předělat kotle z uhlí na něco jiného. A tady se přímo nabízí ta otázka toho využívání odpadu jako náhrada černého uhlí. Takže jsou už tady konečné projekty. Některé firmy už to zvažují. Takže toto je řešení, jak ty odpady odklonit od skládek.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak si s odpady poradili okolní státy, které bychom mohli třeba kopírovat?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: Já vezmu příklad Polska. Máme to za humny. Byla to země, která v odpadech byla možná před deseti, patnácti lety kus za námi. Dneska jsou úplně jinde. Jsou vepředu. Protože postavili energetické koncovky. To znamená teplárny předělali na odpady. Tady se tomu říká spalovna. To jsou normální teplárny s výrobou elektřiny a mají tam třídící linky, které ty směsné komunální odpady z měst třídí na dílčí komodity, takže oni postavili tu infrastrukturu, ty velké zařízení, ty velké koncovky, které jsou schopny ty odpady energeticky případně materiálově využívat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bavíme se o tom, že města musí dodržovat určitá pravidla, jinak se jim navýší poplatek za skládkování. Ovšem nový zákon se dotýká i svozových společností, těch kdo se o ty skládky starají a tak dále. Jak se vás to týká?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: Neskutečně narostla administrativa. Tady ta touha po dokonalosti nás žene do extrému, kdy budeme evidovat každou fůru, kde mají rozpočítávat na podnikatele, obec. Ministerstvo dokonce preferuje vážní systémy, že očipujeme všechny nádoby, budeme prostě vážit každou nádobu na sídlištích. Nevím, jak si představují, že kontejner, který slouží padesáti domácnostem budeme rozpočítat po domácnostech. Tady jsou nějaké naivní představy o tom, že pay systémy zaplať kolik vyhodíš. To může platit v nějaké malé vesničce, ale v 300 tisícovém městě, kde dvě třetiny obyvatelstva je na sídlištích, je to naprosto nereálné. Ale bohužel tyto utopistické vize ovládají ministerstvo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se s tím ještě něco dělat, když už zákon platí?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: Postavit se k tomu čelem a řešit to za pochodu. Ne já nechci brát určitě občanům nějaké iluze nebo chuti do toho, že odpady jsou využívány. V žádném případě ne. Já už jsem to tady říkal několikrát. Naše společnost vyrábí z odpadů náhradní paliva. Mimo jiné pro cementárny. Takže v Ostravě a okolí my garantujeme, že skutečně to, co občané vyhodí, co je využito materiálově nebo energeticky, ale spíš ten nový zákon, který nám měl pomoci tu situaci řešit nám tu situaci komplikuje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A můžete ještě procentuálně vyjádřit, jak to je tady v Ostravě a okolí, jak říkáte. Kolik tun ročně se objeví na skládkách a kolik umíme recyklovat?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: Ta míra recyklace, no spíš třídění protože tam je klíčové, zda tam počítáte biologický odpad, to znamená trávu, listí. Toho v Ostravě máme 15 tisíc tun čili pokud započteme do třídění plastů, skla, papíru i biologické odpady, tak jsme někde kolem třiceti pěti čtyřiceti procent. A troufám si tvrdit, že v materiálu už těžko více vytřídíme. My ještě můžeme to zvýšit o procento o dvě, ale dosáhnout šedesáti pěti procent touto cestou je skutečně fikce. Není to realita.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A zákon také v uvozovkách ošetřil to, že pokud obce tohle nedodrží, tak jim bude moci inspekce životního prostředí udělit pokutu a to do výše až 0,5 milionů korun ročně.

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: No je fakt, že v tom zákoně jsou perfektně ošetřeny sankce. Tam jako otázka sankcí je řešena precizně. Tam přesně víte, kolik za co dostanete, ale pokud se ta praxe hodně rozejde s tou teorií v tom zákoně, tak si myslím, že přijde nějaká novela zákona.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdy by mohla přijít?

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: Za mě čím dříve tím lépe. Ale netroufám si odhadnout.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Děkuji za rozhovor i za užitečné informace pro diváky.

Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: Děkuji za pozvání.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat


Dnešní premiéry