I v roce 2023 se můžete těšit na ekologická témata na Polaru. Tentokrát jsme pro vás připravili reportáž o ptačí chřipce, která se šíří také v MS kraji. Díky mírné zimě se na mnoha místech kraje ořezávají stromy. Také uvidíte reportáž z havířovského útulku, tématem budou silvestrovské oslavy a v závěrečném rozhovoru s náměstkyní hejtmana Zdenkou Němečkovou Crkvenjaš se zaměříme na revitalizaci rybníku Štěpán. Tolik ochutnávka z nových témat lednového dílu Ekomagazínu.
Ptačí chřipka se šíří MS krajem
Dobrý den u sledování prvního letošního Ekomagazínu. I v roce 2023 se budeme prostřednictvím vašich obrazovek setkávat u ekologických témat, která se dějí v MS kraji. Našim prvním tématem je ptačí chřipka, která se vyskytla v Ostravě-Bartovicích. Kvůli tomu platí od 3. ledna na Ostravsku, Karvinsku i Frýdecko-Místecku zvýšená opatření. Kromě toho, že majitelé nesmí zvířata volně pouštět, mají povinnost nahlásit obcím jejich druh a počet.
Tyto slepice musí mít pan Kotula z Havířova zavřené v kurníku, a to kvůli ptačí chřipce. Jelikož se ale město nachází v pásmu dozoru, které bylo stanoveno na základě výskytu nemoci v Ostravě-Bartovicích, bude mít chovatel další povinnost.
Milan Menšík, tajemník havířovského magistrátu: “Ti, kteří chovají nějaké ptactvo, by měli do 10. ledna oznámit svému obecnímu úřadu podle nařízení Státní veterinární správy počty kusů podle jednotlivých druhů chovaného ptactva s tím, že úřady posunou tyto informace dál Státní veterinární správě. Další podrobnosti bych doporučoval chovatelům, aby se seznámili s tímto nařízením.”
Veškeré informace lidé naleznou na stránkách Státní veterinární správy a také na úředních deskách jednotlivých obcí. Na internetových stránkách chovatelé naleznou také formuláře pro nahlášení počtu zvířat. S vyplněním lidem pomohou i na radnicích.
Jan Kotula, chovatel: “Není to pro nás nic příjemného, musíme se tomu podvolit. Od vás jsem se dozvěděl, že jsou nějaké zóny, což jsem teď rád a naklikám si, co vlastně pro mne platí a co ne. A co proto udělám? Budu muset mít ty slepice zavřené. Nic jiného mi nezbývá. Není to sice ideální, myslím si, že ani pro tu drůbež, protože se tam mohou šířit choroby a nějací paraziti na nich, ale bohužel s tím nejsem schopen nic udělat.”
Nařízení platí na určitou dobu.
Milan Menšík, tajemník havířovského magistrátu: “Opatření jsou časově rozdělena do dvou oblastí, a to oblast dozoru. To je vzdálenější oblast od epicentra, kde byla zjištěna ptačí chřipka v Ostravě-Bartovicích, tam je to devět dní. V ochranném pásmu, do kterého spadá část Šumbarku a s obcí Šenov a tam to je 21 dnů ode dne vyhlášení opatření, to znamená od třetího ledna.”
Během opatření budou v ochranném pásmu odebírány i vzorky, zda se nákaza nerozšířila. Jelikož ale platí celostátní nařízení, bude i nadále platit zákaz chovu pod širým nebem. Obce mají také povinnost rozmístit nádoby na uhynulé ptactvo. V Havířově se nacházejí ve sběrných dvorech a také v areálu Technických služeb. Magistrát doporučuje, aby lidé nález uhynulého ptactva nahlásili na odbor komunálních služeb, či Technické služby. Opatření se týkají obcí na Karvinsku, Ostravsku i Frýdecko-Místecku.
Mírná zima naordinovala místo odklízení sněhu ořezávání dřevin
Letošní zima prozatím příliš mnoho starostí pracovníkům opavských technických služeb nenadělala. Namísto odklízení sněhu se teď věnují ořezu stromů a keřů, čištění příkop nebo drobným opravám.
Stejně, jako v předchozích letech je prozatím průběh zimy velmi mírný. S výjimkou prosincového sněžení totiž spíš připomíná brzké jaro. A tak se pracovníci technických služeb namísto uklízení sněhu věnují činnostem, na které by zůstal prostor obvykle až později.
Martin Girášek, provozně technický náměstek, Technické služby Opava: „V současné době nám klimatické podmínky umožňují věnovat se činnostem, kterým se třeba v letní sezoně či při spadu sněhu věnovat nemůžeme. Takže děláme ořezy vzrostlé zeleně, uklízíme silniční příkopy, čistíme vpustě, opravujeme dopravní zábradlí, dopravní značky.“
Teploty nad nulou v těchto dnech jen potvrzují, že to tak nějaký čas ještě zůstane.
A tak zahradníci využívají období vegetačního klidu dřevin a věnují se jejich údržbě. Nejčastěji ořezávají keře, upravují živé ploty či okrasné dřeviny. V tomto období přichází na řadu i plánované kácení stromů. V ulicích Opavy je v tuto dobu často k vidění také multikára, která sváží vánoční stromky.
Jakub Fichna, mistr provozovny zahradnictví, Technické služby Opava: „Vánoční stromy mohou lidé odkládat na kontejnerová stání, která jsou k tomu určená. Nebo je mohou nechávat na volném prostranství nechat u kontejnerů.“
První odzdobené stromky se objevily hned po svátcích. A tak se u kontejnerů začaly vršit hromady jedliček a smrčků hned se začátkem nového roku.
Suché vánoční stromky rozdrtí štěpkovač. A vzniklou dřevní hmotu potom pracovníci technických služeb použijí při údržbě veřejné zeleně. Technické služby plánují svážení odložených vánočních stromků, až do začátku února.
Během silvestrovské noci se ošetřovatelé nezastaví
V poslední reportáži se ještě vrátíme k novoročním oslavám. Zatímco lidé slaví, v útulcích se během silvestrovské noci ošetřovatelé častokrát nezastaví. Příběh vystrašeného pejska jsme natáčeli v Havířově.
Přesto, že útulek každým rokem apeluje na pejskaře, aby hlavně během Silvestra měli svá zvířata pod dohledem, i tentokrát musela odchytová služba vyjíždět k zaběhnutým psům. Mnozí lidé se pak divili, proč útulku příjezd na místo trvá dlouho. Ošetřovatelé totiž nevěděli, kam dříve zajet. Jeden případ však stál zato.
Jiří Kaleta, ošetřovatel: “Další zážitek mám, že pan byl opilý a nedostal zrovna dobrý nápad s tím, že vzal psa a šel pouštět petardy. Bohužel to bylo se zraněním, musela ho odvést sanitka na ošetření. Pejsek mezi tím utekl. Byl odchycený a následně skončil u nás v útulku s tím, že za další hodinu asi ve tři mi volala majitelka, jestli psa máme. Řekl jsem, že ano a za další hodinu, což bylo asi kolem páté volal majitel z nemocnice po ošetření, že pejska potřebuje nutně zpátky. Když jsem mu sdělil, že až ráno, chtěl to řešit přes MP s tím, že tam padly i nějaké vulgární výrazy, ale nakonec majitelka si vyzvedla pejska ráno v devět a všechno dobře dopadlo.”
Lidé vám během té silvestrovské noci volali poměrně často. Jak si to vysvětlujete?
Jiří Kaleta, ošetřovatel: “No, to je to, na co si nikdy nedokážu odpovědět, protože se nám tady sešly telefonáty i z okolních obcí. Byla to Orlová, Dolní Domaslavice, Bartovice, Karviná. Není to problém jen havířovských občanů. Lidí si myslí, že to nějak dopadne, neřeší to a pak se diví, pláčou nám do telefonu, že nemají psa. Je to pořád stejné a jiné to asi nebude.”
Pro většinu vystrašených psů si majitelé do útulku přišli.
Dagmar Poláková, vedoucí útulku Max: “Z těch deseti se osm vrátilo zpět a dva tu zůstali. Nejsou čipování, takže se majitel bohužel nezjistil. My po odchytu následující den dáváme fotky na naše webové stránky. Pokud ten pes nemá čip, ať si ho majitel může najít podle fotky, ale bohužel nikdo se nám neozval, takže ti pejsci tu zůstali. Až si projdou karanténou, tak budou dáni zase do nabídky k adopci.”
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), náměstkyně hejtmana MS kraje: Rybník Štěpán prošel revitalizací
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rybník Štěpán prošel revitalizací, vytvářely se tůně na loukách i v rybníce. Odbahňovalo a modelovalo se dno a omlazovalo se osázení. Také se stavělo oplocení. Další podrobnosti už probereme se Zdenkou Němečkovou Crkvenjaš, náměstkyní hejtmana Moravskoslezského kraje. Dobrý den, vítejte.
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), náměstkyně hejtmana MS kraje: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní náměstkyně, na začátek v obecné rovině. Co to vlastně za území je, které se teď revitalizovalo v posledních měsících?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), náměstkyně hejtmana MS kraje: Je to území, které kdysi patřilo do velmi rozsáhlé, asi osmdesát hektarů velké Jilešovicko-Děhylovské rybniční soustavy. Teďka nám z toho zbylo asi pětačtyřicet hektarů celkem. Nicméně je to velmi významné území. Je to evropsky významná lokalita, kde máme vzácné jak rostlinné, tak živočišné druhy. Tohle území má Moravskoslezský kraj pod svojí správou. Nachází se v údolí řeky Opavy. Je to v podstatě na katastru Hlučína. Je to mezi Děhylovem a ostravskou částí Martinov. Myslím si, že hlavně obyvatelé Poruby ho velmi dobře znají, protože jsou tam cyklostezky, je tam naučná stezka, takže je to velmi pěkné místo i na rodinné výlety a procházky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já už jsem v úvodu vyjmenovala zhruba, co se tam asi v těch posledních měsících dělo. Z jakého důvodu? Proč se šlo do takové hloubky?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), náměstkyně hejtmana MS kraje: Víte, ono v posledních letech samozřejmě všichni víme, že je sucho a ty rybniční soustavy tím velmi, velmi trpí. Takže tady to mělo dva cíle. Jednak zvýšit zadržování vody v krajině a dalším cílem bylo udržení biodiverzity. Takže to byly dva cíle, které jsme sledovali. Vzhledem k tomu, že v předchozích letech, jak se tam i na těch loukách nehospodařilo správně, bylo to obrostlé náletovými dřevinami. Hodně rákosí tam vyrostlo. Tam se nedrží ty druhy, které my bychom potřebovali a které tam předtím byly. Takže museli jsme začít tím, že jsme dali asi tři hektary toho porostu rákosí pryč, což bylo taky mimochodem velmi obtížné, protože ty louky jsou podmáčené a muselo se tam jezdit speciální technikou a tím pádem se to samozřejmě všechno prodražilo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste zmínila, že se jedná o evropsky chráněnou a vzácnou lokalitu Rybník Štěpán. K čemu slouží?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), náměstkyně hejtmana MS kraje: Štěpán slouží v současné době k rybolovu. Hospodaří tam Rybářství Hodonín. Samozřejmě na těchhle chráněných územích máme určitá omezení, co se týká výsadby ryb. Musíme tam dávat omezené množství a určité druhy, to je všechno předepsané. Takže tam biologický dozor vždy doporučí, co se tam může nebo nemůže vysadit. Já si myslím, že tady ta revitalizace, která proběhla, bude určitě i pro Rybářství Hodonín velmi prospěšná, protože tam konečně dostali i novou plochu na výlov rybníků. Máme tam novou výpusť, takže i ten rybolov bude teďka myslím jednodušší než v minulých letech.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Plánuje kraj v následujícím období vytipovávat podobné lokality a podobně se do toho takhle opřít?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), náměstkyně hejtmana MS kraje: My už takové lokality vytipované máme. Nicméně přiznám se, že největší problém je přesvědčit vlastníky, aby do toho šli. Jsou to relativně velké zásahy, trvají dlouho. Třeba teď ta revitalizace trvala asi 15 měsíců, a to podotýkám, že to stihneme dřív, než bylo plánováno, protože ukončení prací bylo plánováno až na říjen tohoto roku. Nicméně vypadá to, že už teď k v lednu se chýlíme ke konci a že už bychom mohli tento rok, že už by se tam mohly ryby vrátit, což je velmi dobrá zpráva. Takže přesvědčit ty vlastníky je to nejtěžší. Musím říct, že nejen ty soukromé, ale bohužel i ty státní. Není to vůbec jednoduché. Nicméně máme vytipovaná alespoň území, na kterých budeme dělat v současné době trošku práce, trochu menšího rozsahu. Třeba různé tůně, takovou běžnou údržbu provádíme každý rok. Třeba jedno z těch území je Žermanický lom nebo třeba máme mokřady u rondelu, tam také budeme provádět revitalizaci. Je těch lokalit více a upřímně doufám, že se nám podaří přesvědčit vlastníky a že půjdeme i do takhle velkého projektu, který by opět mohl být hrazený z Operačního programu Životní prostředí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik revitalizace toho území, o kterém se bavíme, to znamená rybník Štěpán a jeho blízké okolí, kolik to stálo krajskou pokladnu?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), náměstkyně hejtmana MS kraje: Krajskou pokladnu to nestálo nic. Proč? Bylo to placené všechno z Operačního programu Životní prostředí. Tam to bylo stoprocentně hrazeno právě z toho důvodu, že se jedná o evropsky významnou lokalitu. Důvodem je mimochodem kuňka žlutobřichá, která se tam nachází, což je velmi ohrožený druh. Celkově to stálo 36 milionů korun, z toho 33 milionů byly ty práce samotné a 3 miliony stály, když to tak řeknu, ty papírové věci, včetně samozřejmě dozoru, protože jsme museli mít nejen stavební, ale i biologický dozor.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní náměstkyně, já Vám děkuji za rozhovor i za Váš čas, který jste věnovala EKO magazínu a vy se můžete těšit na další témata. Na viděnou.
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), náměstkyně hejtmana MS kraje: Na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
I v roce 2023 se můžete těšit na ekologická témata na Polaru. Tentokrát jsme pro vás připravili reportáž o ptačí chřipce, která se šíří také v MS kraji. Díky mírné zimě se na mnoha místech kraje ořezávají stromy. Také uvidíte reportáž z havířovského útulku, tématem budou silvestrovské oslavy a v závěrečném rozhovoru s náměstkyní hejtmana Zdenkou Němečkovou Crkvenjaš se zaměříme na revitalizaci rybníku Štěpán. Tolik ochutnávka z nových témat lednového dílu Ekomagazínu.
Ptačí chřipka se šíří MS krajem
Dobrý den u sledování prvního letošního Ekomagazínu. I v roce 2023 se budeme prostřednictvím vašich obrazovek setkávat u ekologických témat, která se dějí v MS kraji. Našim prvním tématem je ptačí chřipka, která se vyskytla v Ostravě-Bartovicích. Kvůli tomu platí od 3. ledna na Ostravsku, Karvinsku i Frýdecko-Místecku zvýšená opatření. Kromě toho, že majitelé nesmí zvířata volně pouštět, mají povinnost nahlásit obcím jejich druh a počet.
Tyto slepice musí mít pan Kotula z Havířova zavřené v kurníku, a to kvůli ptačí chřipce. Jelikož se ale město nachází v pásmu dozoru, které bylo stanoveno na základě výskytu nemoci v Ostravě-Bartovicích, bude mít chovatel další povinnost.
Milan Menšík, tajemník havířovského magistrátu: “Ti, kteří chovají nějaké ptactvo, by měli do 10. ledna oznámit svému obecnímu úřadu podle nařízení Státní veterinární správy počty kusů podle jednotlivých druhů chovaného ptactva s tím, že úřady posunou tyto informace dál Státní veterinární správě. Další podrobnosti bych doporučoval chovatelům, aby se seznámili s tímto nařízením.”
Veškeré informace lidé naleznou na stránkách Státní veterinární správy a také na úředních deskách jednotlivých obcí. Na internetových stránkách chovatelé naleznou také formuláře pro nahlášení počtu zvířat. S vyplněním lidem pomohou i na radnicích.
Jan Kotula, chovatel: “Není to pro nás nic příjemného, musíme se tomu podvolit. Od vás jsem se dozvěděl, že jsou nějaké zóny, což jsem teď rád a naklikám si, co vlastně pro mne platí a co ne. A co proto udělám? Budu muset mít ty slepice zavřené. Nic jiného mi nezbývá. Není to sice ideální, myslím si, že ani pro tu drůbež, protože se tam mohou šířit choroby a nějací paraziti na nich, ale bohužel s tím nejsem schopen nic udělat.”
Nařízení platí na určitou dobu.
Milan Menšík, tajemník havířovského magistrátu: “Opatření jsou časově rozdělena do dvou oblastí, a to oblast dozoru. To je vzdálenější oblast od epicentra, kde byla zjištěna ptačí chřipka v Ostravě-Bartovicích, tam je to devět dní. V ochranném pásmu, do kterého spadá část Šumbarku a s obcí Šenov a tam to je 21 dnů ode dne vyhlášení opatření, to znamená od třetího ledna.”
Během opatření budou v ochranném pásmu odebírány i vzorky, zda se nákaza nerozšířila. Jelikož ale platí celostátní nařízení, bude i nadále platit zákaz chovu pod širým nebem. Obce mají také povinnost rozmístit nádoby na uhynulé ptactvo. V Havířově se nacházejí ve sběrných dvorech a také v areálu Technických služeb. Magistrát doporučuje, aby lidé nález uhynulého ptactva nahlásili na odbor komunálních služeb, či Technické služby. Opatření se týkají obcí na Karvinsku, Ostravsku i Frýdecko-Místecku.
Mírná zima naordinovala místo odklízení sněhu ořezávání dřevin
Letošní zima prozatím příliš mnoho starostí pracovníkům opavských technických služeb nenadělala. Namísto odklízení sněhu se teď věnují ořezu stromů a keřů, čištění příkop nebo drobným opravám.
Stejně, jako v předchozích letech je prozatím průběh zimy velmi mírný. S výjimkou prosincového sněžení totiž spíš připomíná brzké jaro. A tak se pracovníci technických služeb namísto uklízení sněhu věnují činnostem, na které by zůstal prostor obvykle až později.
Martin Girášek, provozně technický náměstek, Technické služby Opava: „V současné době nám klimatické podmínky umožňují věnovat se činnostem, kterým se třeba v letní sezoně či při spadu sněhu věnovat nemůžeme. Takže děláme ořezy vzrostlé zeleně, uklízíme silniční příkopy, čistíme vpustě, opravujeme dopravní zábradlí, dopravní značky.“
Teploty nad nulou v těchto dnech jen potvrzují, že to tak nějaký čas ještě zůstane.
A tak zahradníci využívají období vegetačního klidu dřevin a věnují se jejich údržbě. Nejčastěji ořezávají keře, upravují živé ploty či okrasné dřeviny. V tomto období přichází na řadu i plánované kácení stromů. V ulicích Opavy je v tuto dobu často k vidění také multikára, která sváží vánoční stromky.
Jakub Fichna, mistr provozovny zahradnictví, Technické služby Opava: „Vánoční stromy mohou lidé odkládat na kontejnerová stání, která jsou k tomu určená. Nebo je mohou nechávat na volném prostranství nechat u kontejnerů.“
První odzdobené stromky se objevily hned po svátcích. A tak se u kontejnerů začaly vršit hromady jedliček a smrčků hned se začátkem nového roku.
Suché vánoční stromky rozdrtí štěpkovač. A vzniklou dřevní hmotu potom pracovníci technických služeb použijí při údržbě veřejné zeleně. Technické služby plánují svážení odložených vánočních stromků, až do začátku února.
Během silvestrovské noci se ošetřovatelé nezastaví
V poslední reportáži se ještě vrátíme k novoročním oslavám. Zatímco lidé slaví, v útulcích se během silvestrovské noci ošetřovatelé častokrát nezastaví. Příběh vystrašeného pejska jsme natáčeli v Havířově.
Přesto, že útulek každým rokem apeluje na pejskaře, aby hlavně během Silvestra měli svá zvířata pod dohledem, i tentokrát musela odchytová služba vyjíždět k zaběhnutým psům. Mnozí lidé se pak divili, proč útulku příjezd na místo trvá dlouho. Ošetřovatelé totiž nevěděli, kam dříve zajet. Jeden případ však stál zato.
Jiří Kaleta, ošetřovatel: “Další zážitek mám, že pan byl opilý a nedostal zrovna dobrý nápad s tím, že vzal psa a šel pouštět petardy. Bohužel to bylo se zraněním, musela ho odvést sanitka na ošetření. Pejsek mezi tím utekl. Byl odchycený a následně skončil u nás v útulku s tím, že za další hodinu asi ve tři mi volala majitelka, jestli psa máme. Řekl jsem, že ano a za další hodinu, což bylo asi kolem páté volal majitel z nemocnice po ošetření, že pejska potřebuje nutně zpátky. Když jsem mu sdělil, že až ráno, chtěl to řešit přes MP s tím, že tam padly i nějaké vulgární výrazy, ale nakonec majitelka si vyzvedla pejska ráno v devět a všechno dobře dopadlo.”
Lidé vám během té silvestrovské noci volali poměrně často. Jak si to vysvětlujete?
Jiří Kaleta, ošetřovatel: “No, to je to, na co si nikdy nedokážu odpovědět, protože se nám tady sešly telefonáty i z okolních obcí. Byla to Orlová, Dolní Domaslavice, Bartovice, Karviná. Není to problém jen havířovských občanů. Lidí si myslí, že to nějak dopadne, neřeší to a pak se diví, pláčou nám do telefonu, že nemají psa. Je to pořád stejné a jiné to asi nebude.”
Pro většinu vystrašených psů si majitelé do útulku přišli.
Dagmar Poláková, vedoucí útulku Max: “Z těch deseti se osm vrátilo zpět a dva tu zůstali. Nejsou čipování, takže se majitel bohužel nezjistil. My po odchytu následující den dáváme fotky na naše webové stránky. Pokud ten pes nemá čip, ať si ho majitel může najít podle fotky, ale bohužel nikdo se nám neozval, takže ti pejsci tu zůstali. Až si projdou karanténou, tak budou dáni zase do nabídky k adopci.”
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), náměstkyně hejtmana MS kraje: Rybník Štěpán prošel revitalizací
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rybník Štěpán prošel revitalizací, vytvářely se tůně na loukách i v rybníce. Odbahňovalo a modelovalo se dno a omlazovalo se osázení. Také se stavělo oplocení. Další podrobnosti už probereme se Zdenkou Němečkovou Crkvenjaš, náměstkyní hejtmana Moravskoslezského kraje. Dobrý den, vítejte.
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), náměstkyně hejtmana MS kraje: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní náměstkyně, na začátek v obecné rovině. Co to vlastně za území je, které se teď revitalizovalo v posledních měsících?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), náměstkyně hejtmana MS kraje: Je to území, které kdysi patřilo do velmi rozsáhlé, asi osmdesát hektarů velké Jilešovicko-Děhylovské rybniční soustavy. Teďka nám z toho zbylo asi pětačtyřicet hektarů celkem. Nicméně je to velmi významné území. Je to evropsky významná lokalita, kde máme vzácné jak rostlinné, tak živočišné druhy. Tohle území má Moravskoslezský kraj pod svojí správou. Nachází se v údolí řeky Opavy. Je to v podstatě na katastru Hlučína. Je to mezi Děhylovem a ostravskou částí Martinov. Myslím si, že hlavně obyvatelé Poruby ho velmi dobře znají, protože jsou tam cyklostezky, je tam naučná stezka, takže je to velmi pěkné místo i na rodinné výlety a procházky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já už jsem v úvodu vyjmenovala zhruba, co se tam asi v těch posledních měsících dělo. Z jakého důvodu? Proč se šlo do takové hloubky?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), náměstkyně hejtmana MS kraje: Víte, ono v posledních letech samozřejmě všichni víme, že je sucho a ty rybniční soustavy tím velmi, velmi trpí. Takže tady to mělo dva cíle. Jednak zvýšit zadržování vody v krajině a dalším cílem bylo udržení biodiverzity. Takže to byly dva cíle, které jsme sledovali. Vzhledem k tomu, že v předchozích letech, jak se tam i na těch loukách nehospodařilo správně, bylo to obrostlé náletovými dřevinami. Hodně rákosí tam vyrostlo. Tam se nedrží ty druhy, které my bychom potřebovali a které tam předtím byly. Takže museli jsme začít tím, že jsme dali asi tři hektary toho porostu rákosí pryč, což bylo taky mimochodem velmi obtížné, protože ty louky jsou podmáčené a muselo se tam jezdit speciální technikou a tím pádem se to samozřejmě všechno prodražilo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste zmínila, že se jedná o evropsky chráněnou a vzácnou lokalitu Rybník Štěpán. K čemu slouží?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), náměstkyně hejtmana MS kraje: Štěpán slouží v současné době k rybolovu. Hospodaří tam Rybářství Hodonín. Samozřejmě na těchhle chráněných územích máme určitá omezení, co se týká výsadby ryb. Musíme tam dávat omezené množství a určité druhy, to je všechno předepsané. Takže tam biologický dozor vždy doporučí, co se tam může nebo nemůže vysadit. Já si myslím, že tady ta revitalizace, která proběhla, bude určitě i pro Rybářství Hodonín velmi prospěšná, protože tam konečně dostali i novou plochu na výlov rybníků. Máme tam novou výpusť, takže i ten rybolov bude teďka myslím jednodušší než v minulých letech.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Plánuje kraj v následujícím období vytipovávat podobné lokality a podobně se do toho takhle opřít?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), náměstkyně hejtmana MS kraje: My už takové lokality vytipované máme. Nicméně přiznám se, že největší problém je přesvědčit vlastníky, aby do toho šli. Jsou to relativně velké zásahy, trvají dlouho. Třeba teď ta revitalizace trvala asi 15 měsíců, a to podotýkám, že to stihneme dřív, než bylo plánováno, protože ukončení prací bylo plánováno až na říjen tohoto roku. Nicméně vypadá to, že už teď k v lednu se chýlíme ke konci a že už bychom mohli tento rok, že už by se tam mohly ryby vrátit, což je velmi dobrá zpráva. Takže přesvědčit ty vlastníky je to nejtěžší. Musím říct, že nejen ty soukromé, ale bohužel i ty státní. Není to vůbec jednoduché. Nicméně máme vytipovaná alespoň území, na kterých budeme dělat v současné době trošku práce, trochu menšího rozsahu. Třeba různé tůně, takovou běžnou údržbu provádíme každý rok. Třeba jedno z těch území je Žermanický lom nebo třeba máme mokřady u rondelu, tam také budeme provádět revitalizaci. Je těch lokalit více a upřímně doufám, že se nám podaří přesvědčit vlastníky a že půjdeme i do takhle velkého projektu, který by opět mohl být hrazený z Operačního programu Životní prostředí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik revitalizace toho území, o kterém se bavíme, to znamená rybník Štěpán a jeho blízké okolí, kolik to stálo krajskou pokladnu?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), náměstkyně hejtmana MS kraje: Krajskou pokladnu to nestálo nic. Proč? Bylo to placené všechno z Operačního programu Životní prostředí. Tam to bylo stoprocentně hrazeno právě z toho důvodu, že se jedná o evropsky významnou lokalitu. Důvodem je mimochodem kuňka žlutobřichá, která se tam nachází, což je velmi ohrožený druh. Celkově to stálo 36 milionů korun, z toho 33 milionů byly ty práce samotné a 3 miliony stály, když to tak řeknu, ty papírové věci, včetně samozřejmě dozoru, protože jsme museli mít nejen stavební, ale i biologický dozor.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní náměstkyně, já Vám děkuji za rozhovor i za Váš čas, který jste věnovala EKO magazínu a vy se můžete těšit na další témata. Na viděnou.
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), náměstkyně hejtmana MS kraje: Na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
