Festival Štěrkovna Open Music rozvíjí ekologický přístup

Festival Štěrkovna Open Music, který se letos konal na konci července na břehu Hlučínského jezera, patří mezi desítku nejlepších malých festivalů v Evropě. V posledních letech festival rozvíjí svůj ekologický přístup. Pod označením Trvale udržitelná zábava hledá cesty, jak pořádat kulturní akci šetrněji k přírodě.

Třídění odpadu, kontrola uhlíkové stopy či lepší hospodaření s vodou. To jsou ekologická opatření, kterými chce hlučínský festival Štěrkovna Open Music zmírnit jeho dopad na přírodu.

Jan Halfar, ekolog festivalu v Štěrkovna Open Music: „Ta environmentální udržitelnost se zaměřuje hlavně na dopravu, odpady, energie a odpadní vody a celkově na vodní hospodářství. S tím, že jsme se spojili s Vysokou školou Báňskou, se kterou jsme v loňském roce poprvé zpracovávali uhlíkovou stopu festivalu v Štěrkovna Open Music jako jedni z prvních v České republice.“

Ambice festivalu do budoucna je být uhlíkově neutrální a to nejlépe do roku 2028.

Jan Halfar, ekolog festivalu v Štěrkovna Open Music: „Samozřejmě chceme toho dosáhnout tak, že se budeme snažit snížit co nejvíce ty naše emise, které produkujeme tímto festivalem a to, co už logicky snížit nepůjde, protože ne všechno je dostat dneska na nulu, tak to budeme kompenzovat offsety a výsadbou nějakých stromů.“

Důležitou součástí enviromentální udržitelnosti je lepší hospodaření s vodou.

Jan Halfar, ekolog festivalu v Štěrkovna Open Music: „My na festivalu používáme keramické toalety a pisoáry, které jsou napojeny na místní kanalizaci a tím pádem ty odpadní vody se vyčistí tady v Hlučíně lokálně a nemusí se převážet někam pryč a celkově také ušetříme chemické náplně, které se používají v těch chemických toaletách.“

Důraz organizátoři kladou i na třídění odpadu.

Jan Halfar, ekolog festivalu v Štěrkovna Open Music: „Tak, tady jsme na odpadovém kiosku, tento kiosek slouží k tomu, že když návštěvník nebude vědět, kde a jak co vytřídit, přijde tady, máme tady šikovného kolegu, který vám pomůže, kde jaký odpad uložit, aby to bylo správně a můžete se také informovat o všem, co tady na festivalu děláme.“

Co se nevytřídí v areálu putuje ještě na třídící linku.

V létě proběhnul také o mnoho větší festival Colours of Ostrava – i zde proběhla snaha o snížení dopadu na životní prostředí.

Filip Košťálek, hudební dramaturg, Colours of Ostrava: “Je to obrovské město, které má své nároky na ekologii a samozřejmě i na odpady, ale každý rok se snažíme poslouchat a radit se s odborníky, jak můžeme být ještě šetrnější k životnímu prostředí. Takže i letos například všichni stánkaři používají recyklovatelné obaly. Například k tomu přistupujeme zodpovědně i v backstage umělců a snažíme se minimalizovat odpad jídla a naopak třeba preferovat lokální dodavatele.“

Festival Štěrkovna chce svými opatřeními působit jako inspirace pro ostatní nejen regionální festivaly, jak dělat zábavu udržitelnější.

Centrum pro využití komunálního odpadu má stavební povolení

Centrum pro využití komunálních odpadů CEVYKO, které vznikne v Havířově, je o krok blíže k výstavbě. Radnice nejdříve investuje do vybudování infrastruktury, jelikož v dané lokalitě vznikne současně nová průmyslová zóna.

Lokalita Burianovka v Havířově-Prostřední suché je v územním plánu určena pro těžký průmysl. A právě zde bude stát Centrum pro využití komunálních odpadů. Projekt nyní získal stavební povolení.

Václav Zyder, ředitel společnosti CEVYKO: “Nás to posouvá do toho, že teď už se zpracovává projektová dokumentace pro provedení stavby. Když budeme mít hotovo, může se jít soutěžit zhotovitele a následně se můžeme dostat k výstavbě samotného areálu, závodu, technologie a atd.”

Výstavba CEVYKA by měla začít na počátku roku 2027.

Jakub Chlopecký (ANO), náměstek primátora: "CEVYKO bude primárně zpracovávat komunální odpad. Bude ho připravovat podle legislativy tak, jak bude potřeba s tím, že tam bude i výroba tuhého alternativního paliva a cílem CEVYKA je zpracovat odpad tak, aby na skládku už šlo minimum, co už je nevyužitelné.”

Radnice chce v lokalitě celou novou průmyslovou zónu, a proto na podzim začne s budováním potřebné infrastruktury.

Ondřej Baránek (ANO), primátor Havířov: “V minulém kvartálu se nám ohlásil další potencionální investor, který projevil zájem vybudovat tam zařízení na zpracování plastů, to znamená, je to přesně to, co je v návaznosti na CEVYKO. Bavili se o hodnotě investic ve výši asi 2,5 miliardy korun. Což je přínosné a je to to, co my přesně od té zóny čekáme.”

Do infrastruktury město investuje 200 milionů korun.

Pavel Staněk (SPD), radní kraje, Stavba větrných elektráren v MS kraji

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dnes se budeme věnovat plánované výstavbě větrných elektráren, jejím přínosům i možným rizikům. Hostem je Pavel Staněk, radní kraje. Dobrý den, vítejte u nás.

Pavel Staněk, člen rady MS kraje: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké největší dopady na krajinný ráz a životní prostředí se očekávají s tím, že by se začaly "množit" lidově řečeno větrné elektrárny neboli ty větrníky?

Pavel Staněk, člen rady MS kraje: Vzhledem k tomu, že je možný a Moravskoslezský kraj je proti masovému a plošnému rozvoji větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje, ale některé obce již s investory vyjednávají, tak je možný rozvoj těchto větrných elektráren. A samozřejmě dopad to může mít jak na životní prostředí, co se týče krajinného rázu, je to hluk, stroboskopický efekt, tak samozřejmě i ty sousedské vztahy anebo vztahy mezi těmi jednotlivými obcemi. Ať už to jsou potom třeba ty právní důsledky smluv, kdy obce to s investorem uzavřou. Nakonec se může ukázat, že ta smlouva není výhodná pro obec, ale je výhodná zejména pro investora, protože ti investoři do toho vstupují s tím, aby maximalizovali svůj zisk, ne zisk obce.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vedení Moravskoslezského kraje je proti rozvoji větrných elektráren, ale obce už s některými investory vyjednávají. Můžete do toho jednání zasáhnout nebo ovlivnit to, aby třeba ty větrné elektrárny obec smlouvu s investorem neuzavřela?

Pavel Staněk, člen rady MS kraje: Moravskoslezský kraj nemá kompetenci na to, aby obcím nařídil, zdali ta větrná elektrárna v katastru obce bude či nebude. Samozřejmě jednotlivá vedení obcí, pokud si nejsou v něčem jisti, tak jsme jim nápomocni, že při tom jednání s investorem, ale při těch problémech, které oni cítí, tak v tomto jim samozřejmě pomoci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste zmínil stroboskopický efekt a hlukovou zátěž. Jak je toto řešeno? Jak je obec s tím vypořádá, aby nerušil větrník obyvatele?

Pavel Staněk, člen rady MS kraje: V každém případě, ať už se jedná o hluk nebo ať už se jedná o stroboskopický neboli stínový efekt, tak ty hlukové limity, ty jsou normovány. Ale v každém případě, pokud by větrná elektrárna měla vyrůst někde, kde před tím toto území bylo, v podstatě když to řekneme klidné, tak i ty limity toho hluku, které nedosahují maxima, mohou být rušivé a tudíž vyžadovat studie. A s tím, aby v té studii byly zakomponovány ty limity nižší, než které jsou. Co se týče stroboskopického efektu, to je problematická věc, ale vzhledem k tomu, když slunce vychází nebo zapadá, tak mohou být oblasti, kde v podstatě dojde k tomu přerušovanému dennímu světlu nebo světelnému toku do jednotlivých oblastí a může to působit rušivě a vyvolávat samozřejmě psychické a zdravotní problémy. Takže i tam vyžádat dopadovou studii, kde tento stroboskopický efekt může nastat, které lokality nebo které domy tímto mohou být ovlivněny a pak vyžádat na investorovi, aby toto bylo prostě omezeno v době provozu buďto úplným odstavením větrné elektrárny, anebo prostě i tou dobou, kdy může být tak, že nebude úplně odstavena, ale ten provoz bude v podstatě minimalizován.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaký hluk vyrábí větrník při provozu?

Pavel Staněk, člen rady MS kraje: Tak je to zajedno hluk, který vydává převodovka a generátor, ale dále je to i ten aerodynamický hluk toho větru, který prochází těmi lopatkami. Tak jak jsem řekl, ty limity, které jsou nastaveny, tak většina těch větrných elektráren je splňuje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kolik by těch větrníků nebo větrných elektráren mělo teď v krátké budoucnosti vyrůst napříč Moravskoslezským krajem?

Pavel Staněk, člen rady MS kraje: Tak jedná se momentálně o možnost desítky větrných elektráren.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Hodně se také hovoří o tom, že ta životnost není moc dlouhá. Kolik je životnost?

Pavel Staněk, člen rady MS kraje: Předpokládá se kolem pětadvaceti let a je otázkou, zdali pětadvacet let.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A co pak s likvidací, to je také složité.

Pavel Staněk, člen rady MS kraje: To ano, v každém případě, protože těch pětadvacet let je určitý úsek, který nám uplyne. Ti, co byli na počátku, tak na tom konci už nemusí se toho účastnit a je to zátěž třebas pro budoucí generaci. Vzhledem k tomu, že ty materiály, z kterých větrné elektrárny jsou stavěny, tak jejich recyklace je v podstatě nemožná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak co se s nimi děje? Kam budou uloženy a jak budou zlikvidovány?

Pavel Staněk, člen rady MS kraje: To je to, co jsme hovořili o těch nelegálních skládkách při přeshraničním převozu, kdy jak vidno, z některých zemí se k nám dostává odpad, kde ten původ byl opravdu větrné elektrárny, protože momentálně společnost, když si to tak řekneme na rovinu, si s nimi úplně neví rady. Maximálně, že by mohly být skládkování tedy někde zakopány.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Znamená to, že třeba obce by měly řešit i tady tohle s investorem už dopředu?

Pavel Staněk, člen rady MS kraje: V každém případě tak, aby byl na to vytvořen fond na tuto likvidaci. A nestalo se třebas po těch pětadvaceti letech, že investor ukončí svou činnost a ta veškerá likvidace zůstane jako finanční zátěž pouze na obci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já vám děkuji za rozhovor a vám za pozornost. Mějte se moc hezky, uvidíme se u dalšího eko tématu.

Pavel Staněk, člen rady MS kraje: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.