Eko magazín

  • Pazourky lze v moravskoslezské oblasti sbírat na polích
  • Proti přemnoženým hlodavcům zemědělci nasadili dravce
  • V Jablunkově čistí les
  • Hasiči zachránili zesláblou káni lesní
  • Ostravská ZOO má nového ředitele: Jiří Novák, ředitel Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava

Startuje další díl Eko magazínu, vítejte u něj. Tentokrát se vydáme po stopách pazourků, zemědělci v boji proti přemnoženým hrabošům spoléhají na dravce, zavítáme na Jablunkovsko, kde káceli stromy a představíme vám nového ředitele ostravské zoo.

Pazourky lze v moravskoslezské oblasti sbírat na polích

Pazourek byl pro své relativně snadné opracování a lasturnatý lom jedním z nejvíce užívaných materiálů pro výrobu nástrojů v době kamenné. Tvořily ostří primitivních nástrojů a zbraní. Pazourky se v přírodě stále vyskytují. Nejbližší rozsáhlé naleziště je u našich severních sousedů – v oblasti polského Krakova. Ani v MS kraji není nález pazourků nic neobvyklého. My jsme se za nimi vydali do okolí Studénky na Novojičínsko.

300 lokalit v Moravská bráně, kde se nacházejí pazourky. Někde jsou naleziště bohatší, jinde se musí více hledat. Jako například na poli za Studénkou, které obhospodařují zemědělci.

BRONISLAV NOVOSAD, vedoucí Vagonářského muzea Studénka, geolog: “Kdybychom zašli kousek dál, tak tam už jsou plochy, jsou to takové škvíry 10x10 metrů, kde je koncentrace takzvaných ledovcových souvků je větší a pravděpodobnost nalezení pazourků je samozřejmě vyšší. Ale je tam i celá řada další hornin, žuly a podobně. Pazourek dokazuje, že tady v této oblasti byl pevninský ledovec. V naší oblasti bylo pevninské zalednění dvakrát, trvalo 60 - 70 tisíc let. Po odtávání ledovce tady zůstával materiál, který tady dotáhl ledovec z oblasti Švédska, Norska, Finska. Pazourek je biogenního původu, takže je tam obrovské množství takové jakoby huspeniny, která obsahuje uzavřeniny plžů, mechovky, ostny ježovek.”

V době kamenné se pazourky využívaly k výrobě nástrojů. Ukázky zpracování pazourků jsou k vidění v bolatickém muzeu, kde je také největší sbírka pazourků v Česku. Čítá 16 tis.kusů.

JIŘÍ DUDEK, Bolatické muzeum pazourků: “Opracování pazourků je velmi složité, než jsem se to naučil, trvalo to. Otloukávačem se otlouká hlíza. Než jsem vyrobil první hrot, zničil jsem asi 1000 pazourků. Je to tvrdý kámen a je to hlavně o tom, jak člověk získá zručnost, a pak ze které strany a jak do pazourku otloukačem člověk klepne.”

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea Studénka, geolog: “Pazourek má mnohdy lasturnatý lom, a když se do něj bouchne, tak se ulomí tenké střípky, které jsou velice ostré. Ne nadarmo se mnohdy říkalo, že skalpely z pazourků jsou mnohem lepší než klasický skalpel lékařský, Proto se mnohdy experimentálně používal skalpel z pazourku třeba i na operaci očí.”

Pazourky mají různou velikost, někdy to jsou jen odštěpky kamene, ale dají se najít i takzvané celé hlízy. Na poli nejčastěji bývají jen úlomky a menší kusy, protože zemědělská technika je často takzvaně naporcuje.

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea Studénka, geolog: “Našli jsme klasický pazourek, ale bývají i různě zbarvené. Je to dáno různým chemickým složením. Já těm barevným říkám měďáčci a bohužel na tisíc kusů pazourků najdu jen asi jednoho “meďáčka”.”

Hodnota pazourku má několik hledisek. Zatímco geolog pazourky zkoumá a hledá v něm stopy minulosti, pro laika je to obyčejná radost z nálezu. Dlouholetí sběratelé ve svých úlovcích objevují i další krásy.

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea Studénka, geolog:
“Pazourky - hlízy - mnohdy evokují nejen zvířata, ale také další tvary a patvary. Na některé pazourky jsem pyšný, třeba tento, který jsem našel v Kuníně a připomíná krávu. To jsou úplně efektní kousky, který najdete jednou za život.”

Proti přemnoženým hlodavcům zemědělci nasadili dravce

 V loňském roce si zemědělci stěžovali na přemnožené hraboše. Hlodavci jim ve velkém decimovali úrodu a v celé zemi se řešilo, jak škůdce zlikvidovat. Například v Bludovicích na hraboše nasadili dravé ptáky, na které budou spoléhat i letos.

Zemědělci s napětím očekávali jaký bude letos po zimě stav hlodavců. Loni jim totiž ve velkém likvidovali úrodu. V zimě sice mrzlo, ale sněhová pokrývka působila jako izolace a hlodavci proto mrazem netrpěli.

SLAVOMÍR BAČA, agronom: “Sněhová pokrývka způsobuje spíše zamokření půdy, než promrznutí. I to zamokření pro ty hraboše bude mít nepříjemné dopady. Takže jsme rádi, že je sníh.”

JAN KOTULA, zemědělec: “Hraboši jsou býložravci, takže oni ožírají kořínky, ožírají i nadzemní části rostlin, oslabují je. Oni ji nemusí sežrat celou, sežerou část té rostliny a tím pádem ona může vymrznou, případně je náchylnější na vnikání chorob a škůdců. Proto se snažíme o nějakou prevenci a nasazujeme berle, aby nám pomohlo i místní ptactvo.”

Hraboše je sice možné za určitých podmínek likvidovat chemicky, například v Bludovicích ale na ně nasadili dravé ptáky.

Jan Kotula, zemědělec: “Nasadili jsme berle. Ty necháváme spíše preventivně na poli, tedy na některých. Tím, že ta sněhová pokrývka byla a nebyla zas až tak velká, tak si myslíme, že nám to pomohlo.”

Slavomír Bača, agronom: “Hubení hrabošů je v současné době povoleno pouze na výjimku a chemický přípravek, který obsahuje účinnou látku na hraboše, není už tak účinný. Každopádně se musíme domlouvat s příslušnými orgány, abychom ty hraboše mohli hubit.”

Jaká bude letošní úroda, to zemědělci ještě netuší. Doufají však, že škod od hrabošů bude méně než loni.

V Jablunkově čistí les 

Zvuk motorových pil a mizející stromy na pahorku v Městském lese překvapily obyvatele Jablunkova. Radnice tam nechala obnovit les. Aby byly pokáceny jen vybrané stromy, dohlíží na práci dřevorubců lesní správce.

JIŘÍ HAMROZI (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “Je pravdou, že lidé volají k nám na radnici a ptají se, co děláme v Městském lese, proč kácíme tak velké plochy. Všechny tyto zásahy a kácení máme prokonzultované s naším lesním hospodářem. Dohodli jsem se na větší ploše, kdyby vznikaly nějaké povrtnostní vlivy, aby nedocházelo ke škodám a nemuseli jsme potom vykácet větší část lesa.

MARTIN FILIPCZYK, revírník Lesní správy Jablunkov, Lesy ČR: “Je to normální obnovní prvek, který provádíme běžně v každém vzrostlém lese. Podotýkám, že obnova takového smrkového porostu na takovém stanovišti začíná v 80 letech a ve 120 letech by měla skončit. V další fázi se tato holina zalesní.”

Na pahorku v Městském lese, kam lidé chodí odpočívat, sportovat nebo třeba pro vodu ze studánky, město plánuje vystavět altánek pro mladé včelaře, myslivce a rybáře.

Hasiči zachránili zesláblou káni lesní

Neobvyklou událost zažili hasiči ze stanice v Ostravě-Porubě. Do areálu jim přiletěla káně lesní. Několik hodin ji sledovali a všimli si, že dravec vůbec nechce odletět. Zavolali proto kolegy, kteří se věnují odchytům zvěře. Káně byla zesláblá a zřejmě by neměla šanci ve volné přírodě přežít. Skončila proto v Záchranné stanici v Bartošovicích.

Ostravská ZOO má nového ředitele: Jiří Novák, ředitel Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ostravská ZOO ztratila loni v srpnu dlouholetého ředitele Petra Čolase, který náhle a nečekaně zemřel. Od prvního dubna ho nahradil Jiří Novák, kterého vítám na dálku. Dobrý den, pane řediteli.

Jiří Novák, ředitel Zoo Ostrava: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na začátek velká gratulace k získání postu ředitele ostravské zoologické zahrady.

Jiří Novák, ředitel Zoo Ostrava: Moc vám děkuju. I když už se našli lidé, kteří mi taky kondolovali.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To snad ne. Pane řediteli, vy v zoo pracujete od roku 1998. Posledních 12 let jako vedoucí zoologického oddělení a od roku 2014 také jako statutární zástupce ředitele. Je post ředitele pro vás jakýmsi přirozeným a očekávaným posunem v kariéře?

Jiří Novák, ředitel Zoo Ostrava: Dá se říct, že svým způsobem ano. Je to asi i z toho důvodu, že vlastně pracuji v zoologické zahradě opravdu téměř pětadvacet let a prošel jsem si vlastně různými profesemi od dělnických přes řekněme, jak jste zmínila zoologické profese. A musím říct, že znám v podstatě nebo myslím si, že znám v zoologické zahradě defakto každý šroubek a tak z tohoto důvodu jsem rád, že mohu vlastně uplatnit svoje dlouholeté zkušenosti a vlastně i zoologické znalosti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak ono to je asi fajn. Takže jste si prošel tolika profesí, jak říkáte v zoologické zahradě a také, že tam znáte každý šroubek. Jen tak vás asi něco nepřekvapí, nicméně ještě se zeptám. Pamatujete si na své začátky v ostravské zoo?

Jiří Novák, ředitel Zoo Ostrava: Tak to si pamatuju docela přesně. To z toho důvodu, že já jsem nastupoval do zoologické zahrady už v roce 1996 a tehdy jsem jako jeden z prvních využil možnosti civilní služby a skutečně jsem tady začal pracovat jako normální dělník, pomocník, pomocná síla a v podstatě po dvou letech jsem se stal vychovatelem zvířat a dostal jsem hnedka na starost a na zodpovědnost poměrně velká charismatická zvířata jako jsou například žirafy, zebry a podobně, taky nosorožci, hroši a jeden z velkých zážitků, který samozřejmě mě bude provázet celý život byl porod žirafy u kterého jsem poprvé měl možnost asistovat a tehdy to byla vlastně velmi zajímavá doba, protože v té době bylo zvykem, že chovatelé, ale taky třeba zoologové nocovali v pavilonu a hlídkovali kdyby náhodou se stalo něco, co by vyžadovalo nějaký zásah. Takže na přespání v pavilonu žiraf vzpomínám velmi rád a samozřejmě ten samotný akt porodu mladé žirafy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ta vám věříme a také ostravská zoologická zahrada vznikla v padesátých letech minulého století. Jak se za tu dobu změnila? Myslím tím velikost a pohled na chovatelství a rozdíl mezi tehdejším a nynějším cílem zoologické zahrady.

Jiří Novák, ředitel Zoo Ostrava: No myslím si, že ta cesta kterou urazila nejen ostravská zoologická zahrada, ale vlastně všechny moderní zoologické zahrady je ohromná. Ta změna je očividná a v podstatě dříve musím říct, že vlastně Zoo Ostrava bude slavit letos sedmdesát let. Čili můžu říct, že před těmi sedmdesáti lety byla ostravská zoologická zahrada podobně jako jiné zoologické zahrady zaměřená především na prezentaci zvířat. Čili v podstatě pouze ukazovali návštěvníkům zvířata a to bez třeba nějakého kontextu s adekvátním prostorem, životními podmínkami či třeba náznakem nějakého biotopu. Dneska je situace diametrálně odlišná. Samozřejmě všechno to mělo svůj složitý vývoj a evoluci. Ale můžu říct, že zoologické zahrady ty moderní zoologické zahrady se vyvinuly vskutku v komplexní organizace, které mají za cíl nejenom tu samozřejmě stále platnou prezentaci zvířat, ale mají celou řadu dalších úloh a rolí a jednou z těch nejzásadnějších rolí z mého pohledu je vlastně akcent na ochranu přírody a tam si myslím, že ostravská zoologická zahrada slaví velký úspěch.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A snad se nebudete zlobit, když se zmíním ještě o vašem předchůdci. O kterém se říká o Petru Čolasovi, že byl vizionář. Ostravské zoo dal nový směr a vybudoval z ní jednu z předních světových chovatelských a ochranářských institucí. Bude těžké na něj navázat?

Jiří Novák, ředitel Zoo Ostrava: Určitě to nebude jednoduché. Petr Čolas nastavil úžasně vysokou, ale úžasně vysokou laťku a de facto umřel velice náhle, bylo to nečekané, bylo to rychlé. Takže nedošlo k žádnému pomy a systematickému dlouhodobému předávání nějakého žezla nebo něco takového. Takže samozřejmě zůstala tady ta velmi vysoká laťka. Na druhou stranu s Petrem jsem velice úzce spolupracoval a ještě řada dalších kolegů tady v zoologické zahradě. Tvořili jsme dobrý tým a tandem a myslím si, že řadu věcí zkrátka jsme tvořili i společně, takže je na co navazovat. Z mého pohledu já samozřejmě kladu důraz na tu kontinuitu v tom co Petr vlastně dokázal a kam tu zahradu dostal.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ostravská zoologická zahrada je zapojená do celosvětových záchranných programů. Budete pokračovat nebo respektive bude zahrada pokračovat i pod vaším vedením v těchto záchranných programech?

Jiří Novák, ředitel Zoo Ostrava: Bezesporu. Tohle je jeden z mých řekněme hlavních cílů. Máme tady navíc skvělý dneska už bych řekl tým, který se věnuje projektům pod vedením vlastně koordinátora. Myslím si, že máme už i tradici řekněme v podpoře některých projektů. V loňském roce jsme podpořili čtrnáct projektů pod záštitou toho programu, který je pod záštitou města Ostravy a v podstatě těch 14 projektů je po celém světě. Od Střední Ameriky, po jihovýchodní Asii od Evropy až po Afriku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A teď se zmíním o pandemii. Ta sužuje celosvětově lidstvo více jak rok. Jak se v zoologické zahradě srovnáváte se ztrátami?

Jiří Novák, ředitel Zoo Ostrava: Je to obtížné období pro všechny zoologické zahrady. Ostravskou zoologickou nevyjímaje. Já bych uvedl takový příklad. V loňském roce jsme byli zavření celkem 112 dnů, což znamená velkou ztrátu v návštěvnosti asi sto šedesáti tisíc návštěvníků. A z finančního hlediska potom vyjádřená ztráta byla přes 16 milionů korun. V tom letošním roce jsme už uzavřeni k dnešnímu dni 96 dní. 96 dní už jsme uzavřeni. A samozřejmě před náma je sezóna, která je nejistá. Vlastně nevíme, co bude a je asi důležité vědět, že ostravská zoologická zahrada má zhruba poloviční vlastní příjmy a z těch vlastních příjmů tvoří návštěvnost respektive peníze z návštěvnosti asi 80 procent.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: I tak se vás zeptám, co čeká ostravskou zoo v nejbližších měsících. Myslím teď nějaké přestavby, modernizace a podobně. Na což už jsme u vás my všichni návštěvníci zvyklí, že tam pořád něco vylepšuje.

Jiří Novák, ředitel Zoo Ostrava: My jsme několik staveb a několik věcí rozjeli ještě před tou pandemickou situací, takže zcela zásadní pro nás je dokončení a práce na dokončení velké stavby pro makaky lví a gibony bělolící, což jsou dva ohrožené druhy primátů, které chováme v naší zoologické zahradě a pro které stavíme myslím si nadčasové a dobré podmínky. Ale v podstatě rozjeli jsme ještě před pandemickou situací několik menších staveb. Budujeme chovatelské zázemí pro naše sovy, naše myšleno sovy české přírody, které bychom rádi dál v podstatě vypustili do volné přírody, takže chceme rozšířit tady chov v zázemí. A z letošních řekněme čerstvých investic se nám podařilo získat peníze od Moravskoslezského kraje, celkem 1 milionu korun a mohli jsme začít stavět a vlastně dokončujeme v těchto chvílích, v těchto dnech stínidlo pro slony, což je řekněme věc, která je už v nějakém starším expoziční zařízení, ale je nezbytná pro to, aby jsme vlastně těm slonům vylepšili podmínky a vlastně jim taky dopřáli větší možnosti venku. Zkrátka aby se měli jak schovat před sluníčkem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, já vám děkuji za rozhovor a ještě jednou vám gratuluji a přeji Vám hodně štěstí ve funkci ředitele ostravské zoologické zahrady, ale také vašim kolegům přeji, ať se s vámi dobře spolupracuje a rozvíjí se Ostravská zoologická zahrada podle vašich představ. Mějte hezké dny.

Jiří Novák, ředitel Zoo Ostrava: Já vám mockrát děkuju za celý ostravský tým. Taky hezké dny, na shledanou.


Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat