Povodí Odry pomocí ochranných hrází a dalších opatření chrání obyvatele regionu před velkou vodou, aktuálně státní podnik pracuje na výstavbě hráze v Pudlově . Odborníci zpracovali studii, na základě které by se mohlo za šest let znovu na Karvinsku těžit uhlí. Kraj s Arnikou oceňovali obce, které nejlépe třídí odpad a rozdávali oskary a v závěru vám představíme knihu Putování za vodou.

Povodí Odry staví hráze v Pudlově na Bohumínsku

Další ochrana obyvatel před stoletou vodou. Tentokrát státní podnik Povodí Odry pracuje na výstavbě protipovodňové hráze v místní části Bohumína - v Pudlově. Orlovská stružka i řeka Odra tam častokrát při větších deštích potrápila místní obyvatele. Přípravy projektu stavby říční hráze trvaly kvůli majetkovým vypořádáním více jak deset let. Bohumín kvůli stavbě změnil územní plán.

Přípravná fáze stavby byla velice zdlouhavá, a to kvůli majetkoprávnímu vypořádání. Ve vleklých vyjednáváních pomohl státnímu podniku Povodí Odry Bohumín i MS kraj. Po deseti letech tak mohly práce začít.

Šárka Vlčková, Povodí Odry s. p. : “Přípravy stavby trvaly deset let kvůli složitému majetkoprávnímu vypořádání.”

Jana Končítková, tisková mluvčí města Bohumín: „Největším úskalím bylo oddalování stavby, některých majitelů pozemků. Celý proces jednání a výkopů se vlekl šest let.”

Přípravné práce už byly zahájeny a pudlovičtí se mohou těšit, že budou před velkou vodou ochráněni. Stavba je rozdělena do třech etap tak, aby zátěž pro občany stavební činností byla co nejmenší.

Šárka Vlčková, Povodí Odry s. p. : “Nacházíme se v místě, kde bude zahájena první etapa výstavby těchto protipovodňových opatřen. Budeme ji zahájit výstavbou opěrné betonové zdi, která bude mít délku zhruba 190 m a výšku od jedno a půl metru do dvou metrů. Pokračovat bude zemní hráz, která bude končit až u mostu do štěrkovny. Součástí první etapy bude také rekonstrukce dvou mostů.”

Ve druhé etapě se vybudují zemní hráze až po blízkost antošovické lávky a poslední, třetí etapa bude pokračovat až po zavázání do tělesa železničního náspu trati Bohumín - Chalupki.

Šárka Vlčková, Povodí Odry s. p.: “Ochranná hráz je navržena v celkové délce kolem 2 800 m, šířka hráze v koruně je 4,0 m. V zastavěné oblasti bude výška hráze průměrně od 1,5 m do 2,5 m nad stávajícím terénem. Dvě třetiny hráze bude procházet nezastavěným územím a tam bude výška hráze tři metry.”

“Po výstavbě těchto hrází bude toto místo chráněno na povodňové průtoky 1555 m3 za sekundu, což znamená stoletý ovlivněný průtok plus převýšení půl metru.”

Za stavbu investor zaplatí 400 mil. korun, z toho 340 mil bude z dotace ministerstva zemědělství a 60 mil. státní podnik Povodí Odry. Hotovo by mělo být na podzim 2025 a tím bude završena stavba protipovodňových hrází na území Bohumína a okolí.

Obnova těžby na šachtách by trvala 6 let

Nejdříve za 6 let by se znovu mohlo těžit uhlí na uzavřených dolech na Karvinsku. Vyplývá to ze studie, kterou vypracovali odborníci kvůli energetické krizi. Stejnou dobu ale bude trvat přechod tepelných elektráren od uhlí na plyn a tak by Moravskoslezskému kraji otevření šachet příliš nepomohlo.

Loni v únoru skončila těžba na Dolech Darkov a ČSA. Pak se ale situace v energetice natolik změnila, že se státní podnik DIAMO zabýval možností šachty znovu otevřít. Cena surovin se dramaticky zvýšila a paliva je nedostatek. Studie potvrdila, že za 10 miliard korun by se za 6 let mohlo znovu těžit.

Jiří Golasowski, náměstek ředitele závodu Darkov, Diamo: "Prvních 6 let je vyloženě příprava těch oblastí. Prvním rokem těžby je sedmý rok toho 20letého období. Výsledkem je možnost získat až 14 milionů tun uhlí."

Josef Lazárek, ředitel závodu Darkov, Diamo: "Z pohledu dnešních astronomických cen by se to mohlo vyplatit, ale z pohledu cenové kulminace je to velmi problematické říct."

V podzemí je asi 14 milionů tun uhlí a jeho vytěžení by mohlo trvat přibližně 14 let. Problémem ale je, že samotném přípravné práce by trvaly 6 let, což je příliš dlouho. Kraj chtěl totiž pro občany zajistit teplo, pro které využívají teplárny uhlí.

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: "Od roku 2028 nám teplárny v Karviné a Třebovicích přejdou na plyn. Tím pádem nám obnovení těžby vůbec nepomůže, nemá žádný vliv na teplárny a z toho pohledu se budeme muset zařídit nějak jinak."

OKD bude uhlí těžit zřejmě do roku 2026 a další dva roky se pak překlenou buď dovozem uhlí a nebo mícháním uhlí s kaly. Uhlí z uzavřených šachet je navíc vhodné spíš pro podniky ke koksování a do tepláren se nehodí.

Obce produkující nejméně odpadu získaly Oskary

Nejméně odpadu v loňském roce vyprodukovali v Bukovci, Bocanovicích a Fulneku. Od zástupců kraje a Arniky, která soutěž organizuje, si představitelé vítězných obcí převzali ocenění Odpadový Oskar.

Spolek Arnika vyhlašoval Odpadové Oskary už poosmé. Společně se zástupci kraje oceňuje obce, které na skládky vyvážejí nejméně odpadu v přepočtu na obyvatele.

Milan Havel, Arnika, koordinátor soutěže Odpadový Oskar: “Oceňujeme ty, které mají nejnižší produkci zbytkového směsného komunálního odpadu. A děláme to proto, protože Česká republika má nadprůměrnou produkci zbytkového odpadu. Máme o 70 kg na obyvatele vyšší produkci, než je průměr EU.”

Ivo Vondrák (ANO), hejtman MSK: “Každá taková soutěž motivuje a myslím si, že naše moderní společnost je často velmi neobratná v tom, jak nakládá se svými odpady. Máme jich pořád hodně a jsem rád, když tady máme obce, které to skutečně umí a trvale obsazují ta nejlepší místa.”

Mezi obcemi s více než 5 tisíc obyvateli Oskara získal Fulnek, kde se pokusí množství odpadu dále snižovat.

Radka Krištofová (Fulnek pro lidi), starostka Fulneku: “Já si myslím, že do budoucna město Fulnek se bude zabývat tím, aby nám klesala ta složka směsných komunálních odpadů, respektive budeme se také více zabývat předcházení vzniku odpadu.”

Ocenění za třetí místo získali v Písečné na Jablunkovsku. Tam lidi motivují finančně.

David Čmiel (Písečná pro život), starosta Písečné: “Ten je založen na tom, že když domácnost pečlivě tříd odpady, separuje a zároveň tvoří méně komunálního odpadu, tak může získat tzv. ekobody. Hodnotu ekobodu odečteme z poplatku za odpady.”

Výsledky obcí v Moravskoslezském kraji podle údajů za rok 2021

obce do 1000 obyvatel:

1) Bocanovice – 491 obyvatel – 53,1 kg/ob/rok

2) Heřmanice u Oder – 357 obyvatel – 82,7 kg/ob/rok

3) Hrčava – 247 obyvatel – 87,4 kg/ob/rok

obce od 1001 do 5000 obyvatel:

1) Bukovec – 1374 obyvatel – 86,3 kg/ob/rok

2) Rybí – 1258 obyvatel – 90,9 kg/ob/rok

3) Písečná – 1027 obyvatel – 95,7 kg/ob/rok

obce nad 5000 obyvatel:

1) Fulnek – 5561 obyvatel – 101,3 kg/ob/rok

2) Bystřice – 5373 obyvatel – 125,0 kg/ob/rok

3) Příbor – 8428 obyvatel – 131,9 kg/ob/rok

V Moravskoslezském kraji je řada dalších obcí s produkcí směsného odpadu pod 150 kg/ob/rok: Jablunkov (142,1 kg/ob/rok), Ropice (99,3 kg/ob/rok), Milíkov (103,2 kg/ob/rok), Střítež (107,2 kg/ob/rok), Neplachovice (118,5 kg/ob/rok), Chotěbuz (118,7 kg/ob/rok) a řada obcí do 1000 obyvatel.

Karek Síbrt, autor knihy: Kniha Putování za vodou - vodní krásy MS regionu

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Putování za vodou, kniha plná dobrodružství, informací i tipů na výlety po Česku, ale i míst, která lidé ještě neobjevili. Ve studiu vítám Marka Síbrta, autora knihy. Ahoj, Marku, vítej.

Marek Síbrt, autor knihy: Ahoj, děkuji moc za pozvání a hezký den divákům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kniha čtenáře provede vodními krásami jednotlivých regionů naší země. Marku, prozraď našim divákům, proč ses pustil do tohoto díla.

Marek Síbrt, autor knihy: Já jsem se do psaní té knížky pustil původně někdy v roce 2020, těsně před tím, než vypukla ta první vlna covidové pandemie. Potom jsem na dva roky ty práce zastavil z mnoha důvodů a začal jsem se tomu věnovat opět na začátku letošního roku tak, aby v půlce nebo na začátku léta ta kniha letos mohla vyjít. Ty důvody jsou zhruba takové, že zaprvé rád cestuji a cestuji docela hodně i po ČR, která je v tomto ohledu pro mě mimořádně zajímavá a atraktivní. Druhým tím důležitým bodem je, že v současnosti pracuji ve vodárenství. To znamená, to téma vody je mi velmi blízké. Ta kniha je možná ukázka toho, že se to, co mě baví a to, co je teďka mojí profesí, vlastně propojilo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kniha má 200 stran, nabízí zhruba 90 výletů po celém Česku. Určitě bychom ji našli u nás v ČR daleko více. Které propadly sítem? Nebo jakým způsobem si vybíral místa, která okomentuješ v této knize?

Marek Síbrt, autor knihy: Těch míst by se našlo o hodně větší množství a propadlo jich sítem opravdu poměrně dost. Já jsem se snažil postupovat od západu na východ po těch jednotlivých regionech naší země. Ta kniha je strukturovaná do kapitol podle jednotlivých krajů, jak jsme administrativně v České republice členěni. Já, když jsem dával dohromady ten seznam těch výletů, které bych tam chtěl použít, potom pochopitelně se mi stalo, že místa, ke kterým mám bližší nebo užší vztah, což je samozřejmě Moravskoslezský kraj, kde ve Frýdku-Místku žiju, a potom jižní Čechy, odkud pocházím, tam pochopitelně těch typů na vodní výlety bych měl o hodně větší množství, než se jich nakonec do té knihy dostalo. Ale snažil jsem se, aby ta publikace působila vyváženě a věnovat se i těm regionům nebo krajům, kde jsem těch míst navštívil tolik.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmiňte kontrasty, o kterých já jsem mluvila. Jsou tam místa, která jsou častokrát navštěvovaná a známá, pro lidi, ale i taková nějaká utajená místa. Těch utajených nebo méně známých míst je zhruba kolik a která to jsou?

Marek Síbrt, autor knihy: Pochopitelně ta kniha, nahlédnu takto, má v sobě spoustu kontrastů. Na jednu stranu tam jsou místa, kde můžeme najít ještě v podstatě nedotčenou přírodu a nedotčenou krajinu spojenou s vodními krásami, ať to jsou například tady Meandry Odry, na česko-polské hranici u Bohumína, nebo ať to jsou údolí Oslavy, Jihlavy a těchto řek na Vysočině nebo některá místa na Šumavě. No a potom tam jsou pochopitelně také místa, která jsou spojena s technickým umem nebo s technickým stavitelství, které se týká vody, ať to jsou jednotlivé přehrady, nádrže nebo ať to jsou nejrůznější vodní kanály v ČR. Takže to je ten jeden kontrast. Já jsem do té knihy poměrně záměrně neuváděl úplně ta turisticky nejznámější místa, jako na první zamyšlení mě napadá například Lipno, protože to známe v zásadě všichni. Já jsem se snažil poukázat právě na ta místa, která jsou možná trochu stranou turistického zájmu a přitom jsou mimořádně působivá a krásná. Stojí za to se tam vypravit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Někdy ale odborníci a milovníci přírody říkají, že je dobře, že lidé na taková právě místa nechodí. Jak to vidíš ty?

Marek Síbrt, autor knihy: Pochopitelně je to trošku paradox té situace, protože já mám nejraději místa v přírodě ta, kde nepotkávám těch turistů příliš mnoho. Tím, že to místo zpopularizujete, pochopitelně v důsledku můžete větší pozornost těch lidí do té lokality přilákat. Já si tohohle paradoxu jsem vědom. Ostatně když jsem tu knihu vydal, s některými připomínkami tohoto typu u některých nedotčených míst jsem se setkal ze strany lidí, kteří si tu knihu koupili nebo se o ni zajímali.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zastavme se u Moravskoslezského kraje. Která místa zmiňuješ? Kam turisty a majitele této knihy zvež?

Marek Síbrt, autor knihy: Náš region je, co se týče možnosti putování za vodními krásami, mimořádně výživný a mimořádně atraktivní. Když budeme putovat od západu, to znamená od Jeseníků až na ten východ našeho regionu do Beskyd, najdeme velké množství míst, které jsou spojeny s vodou. Ať je to ta voda divoká, ať to jsou vodopády v Jeseníkách nebo v Beskydech, ať to jsou horské bystřiny v Beskydech nebo v Jeseníkách, ale najdeme tady velké množství také technických památek. Najdeme tady velké přehrady Slezskou Hartu, Kružberk. Najdeme tady unikátní chráněnou krajinnou oblast Poodří, kde můžeme v podstatě až z okraje Ostravy putovat tou chráněnou krajinnou oblastí, která je opravdu výjimečná v tom celorepublikovém kontextu. Těch míst je tam uvedeno poměrně hodně a právě v případě našeho regionu se musel opravdu ten počet výrazně redukovat, aby ta kniha nebyla jenom o Moravskoslezském kraji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jenom doplním, že je moc fajn, že ta kniha je plná fotografií a také obsahuje QR kódy, kde nás ten QR kód zavede? Nebo co se nám zobrazí?

Marek Síbrt, autor knihy: Já jsem opravdu všechna ta místa, která tam jsou uvedena, všechny ty výlety jsem prošel, prošel jsem je po nějakých trasách, které jsem si dopředu stanovil podle mapových aplikací. To byl ten důvod, proč my jsme tam uvedli vždycky na začátku té jednotlivé podkapitoly QR kódy, které Vy, když si mobilním telefonem vyfotíte, objeví se Vám v aplikaci v Mapách.cz právě ten itinerář, jak budete pokračovat, jak je ta trasa náročná, kolik km ujdete a jaké tam bude převýšení a jaké tam budou ty klíčové body, jimiž budete procházet. Takže pro nás je to pomůcka, abyste si tu knihu třeba nemuseli brát na ten výlet s sebou, mohli si to vyfotit a podle toho mohli vyrazit do přírody.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bude mít ta kniha pokračování nebo zaměření třeba na některý region?

Marek Síbrt, autor knihy: O pokračování v současnosti přemýšlím. V první fázi bych byl nejraději, kdybych prodal zbytek těchto knih, které ještě mám k dispozici. Ten druhý díl se pochopitelně nabízí a začal bych pracovat na Moravskoslezském kraji. To dává jasnou logiku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: S kým si na knize spolupracoval?

Marek Síbrt, autor knihy: Ty texty i ty fotky jsou moje. To je moje vlastní dílo. Ta grafika té knihy, o které si myslím, že je velmi vydařená, je velmi pěkná. Mám na ní opravdu pozitivní reakce. Je dílem tady ostravského grafika Aleše Nováka, s kterým dlouhodobě spolupracuji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Marku, já ti děkuji za rozhovor, i za zalistování v knize Putování za vodou. Knize, která je na pultech už několik měsíců a je plná tipů na výlety nejen u nás v Moravskoslezském kraji. Hodně štěstí i šťastnou ruku při psaní dalších podobných knih.

Marek Síbrt, autor knihy: Děkuji moc.

Redakčně upraveno / zkráceno.