Eko magazín

  • V kunínském parku je strom, který pamatuje hraběnku Walburgu
  • Výsledky výzkumu CLAIRO pomohou vybrat vhodnou zeleň
  • Kaly z Ostravy se likvidují v Německu
  • Klimatické změny nejsou jedinou příčinou úbytku hmyzu: Petr Kočárek, entomolog, Ostravská univerzita

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobrý den všem, které zajímají ekologická témata.

V kunínském parku je strom, který pamatuje hraběnku Walburgu

Kunínský zámek je jedním z nejcennějších barokních zámků severní Moravy a Slezska. Byl navržen architektem Johannem Lucasem von Hildebrandtem. Součástí zámku je i rozlehlá zahrada s nejstarším stromem, který byl zasazen před více jak 250 lety.

Kaly z Ostravy se likvidují v Německu

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar:  Na konci roku 2020 byla konečně zlikvidována jedna z největších ekologických zátěží v Ostravě ropné kaly po chemičce Ostramo. Kaly nejprve končily ve Vřesové na Sokolovsku. Tamní spalovna z nich vytvářela plyn pro další využití. Po jejím uzavření vozí firma AVE nebezpečný odpad k likvidaci do Německa.

Martin Chyba, společnost AVE.CZ: "Největší problémy byly v případě předúpravy zavápněných kalů páleným vápnem, kdy byla koncentrace oxidu siřičitého a pachová zátěž pro okolní zástavbu opravdu enormní."

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar:  V lokalitě bude ještě několik let fungovat čistička spodních vod, kterou spravuje společnost Diamo. Co bude s kontaminovanou lokalitou dále, se ještě neví. Vedení kraje i Ostrava odmítají vytvoření sarkofágu, který by oblast zakonzervoval, jak plánuje ministerstvo financí. Po vyčištění zemin by oblast měla sloužit pro lehký průmysl.

Výsledky výzkumu CLAIRO pomohou vybrat vhodnou zeleň

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar:  Frýdek-Místek se zapojil do speciálního projektu na měření emisí CLAIRO. Jeho data poslouží po několikaměsíčním výzkumu k výběru vhodné zeleně, která dokáže pohlcovat škodliviny v ovzduší. Emise měří soběstačné malé stanice napájené solárním panelem, které zpracovávají důležitá data pro unikátní výzkum. Rozmístěny jsou na třech místech ve městě.

Jiří Bílek, garant projektu CLAIRO, institut enviromentálních technologií VŠB-TUO: "Uvnitř jsou prachoměr, senzor pro měření ozónu, senzor pro měření oxidu dusíku, mikropočítač, který vlastně řídí celý ten systém a odesílá data online vlastně na web na internet a pak tam jsou ještě další speciální čidla na organické látky."

Klimatické změny nejsou jedinou příčinou úbytku hmyzu: Petr Kočárek, entomolog, Ostravská univerzita

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Petr Kočárek, entomolog z Ostravské univerzity. Dobrý den, vítejte u nás ve studiu.

Petr Kočárek, entomolog, Ostravská univerzita: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Naším tématem je hmyz versus klimatické změny. Tak pane docenta, jak se mění počet a druhy hmyzu v závislosti na klimatických změnách. Které druhy možná patrněji reagují na klimatické změny nebo jestli vůbec to tak je v té říši hmyzu?

Petr Kočárek, entomolog, Ostravská univerzita: Tak já to vezmu mírně obšírněji, abychom si vysvětlili jakým způsobem vlastně ty klimatické změny na hmyz a vůbec na organismy působí. Takže všechny organismy, všechny druhy nejen hmyzu, ale vůbec živočichů, rostlin, nějakým způsobem využívají to prostředí, ve kterém žijí a vlastně tomu se říká v ekologii nika. Každý druh má nějakou svoji niku, ta nika je mnohorozměrná, není to jen závislost na teplotě, ale má zdrojích potravy, na slunečním záření, na vlhkosti, a na spoustě dalších věcí. No a některé druhy mají tu niku úzkou, některé mají širokou, ale je třeba si uvědomit, že v tom ekosystému jsou ty vzájemné vlivy velmi složité a to klima působí na některé druhy nepřímo. Takže některé druhy, které mají rády teplo, se třeba namnoží, a tím omezují niky jiných druhů, kterým samotné teplo nevadí, ale tím že nemají ten prostor, chybí jim třeba potrava, tak vlastně v konečném důsledku tím klimatem ovlivněni jsou taky, takže taky ubývají.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: My, jako laici, vypozorujeme ty změny klimatu u některých druhů hmyzu?

Petr Kočárek, entomolog, Ostravská univerzita: Určitě si můžeme všimnout, že některé druhy se třeba významně šíří. Lidé si nejčastěji všímají toho, co mají doma, co mají na zahrádce. Takže jsou to i některé druhy obtížného hmyzu, řekněme, kterým vyhovují teplé roky, mírné zimy, takže bývá více třeba komárů, více klíšťat, když odběhnu od hmyzu a tak dále. A samozřejmě těch druhů druhů je více. No a můžeme si všimnout i některých třeba invazivních druhů, které se šíří. Já myslím, že docela nápadné na podzim bývá Slunéčko asijské.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy, jako odborníci, v jakém časovém horizontu vnímáte ty změny?

Petr Kočárek, entomolog, Ostravská univerzita: Když se díváme na ty klimatické změny, tak samozřejmě není to úplně něco nového. Klima se mění v průběhu tisíciletí, sta tisíciletí, milionů let, a mění se v různých cyklech, objevují se doby ledové, meziledové a tak dále. Ale teď když se podíváme do té naší současnosti, tak je zřejmé, že posledních několik desítek let se klima otepluje a zřejmě teda v tom má nějaké, aspoň trošku, prsty člověk.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jsou mezi těmi druhy, které zmizely nebo potom přibyly, i ty které my, jako laici, známe? Můžete jmenovat některé?

Petr Kočárek, entomolog, Ostravská univerzita: Tak ty které přibyly, určitě si lidé všimli Klíněnky jírovcové, to je takový typický druh, který už u nás zdomácněl a je u nás teprve asi třicet let. To Slunéčko asijské už jsme si zmínili, Slunéčko východní, to je u nás od roku 2004. A možná zahrádkáři si všimli v posledních letech, jak umírají krušpánky - buxusy, tak Zavíječ zimostrázový je příčinou, a ten je u nás teprve necelých deset let. Takže velmi krátce a je vidět, že se mu daří dobře právě proto, že si našel takzvanou neobsazenou niku, protože ty krušpánky nic jiného nežere a po něm je katastrofa. To jsou ty sežrané živé ploty anebo nějaké ozdobné dřeviny v zahradách a parcích.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžeme se chviličku také věnovat kůrovci? V Moravskoslezském kraji se říká, že už je na ústupu ta největší hrůza, kterou způsobil.

Petr Kočárek, entomolog, Ostravská univerzita: To, že vlastně ten kůrovec, tak jakoby poškozuje naše hospodářství bylo způsobeno už v dávné minulosti tím, že byly vysazovány smrkové lesy do nevhodných poloh. To se bavíme o době zhruba druhé poloviny devatenáctého století, kdy bylo založeno takové to intenzivní lesní hospodaření. No a ty smrky v těch nižších polohách, kam vlastně nepatří, trpí právě klimatem, trpí suchem, což je vlastně ta záležitost posledních let. No a taková ta opakovaná suchá léta, několik po sobě, většinou způsobují gradaci toho kůrovce. Když se vrátím do toho období druhé poloviny devatenáctého století, to byla takzvaná malá doba ledová, takže ono bylo jako chladněji výrazně a vlhčeji, takže v té době, těm co sázeli ty smrky, jim nepřišlo, že by to bylo až tak jako špatné. Problém je, že klima se změnilo a bude se měnit dál. Takže když se dneska vysazují lesy, je třeba myslet na to, že tady porostou dalších sto let než se budou kácet, takže je třeba vybírat vhodné polohy. No a teď abych se vrátil k tomu k tomu dotazu, ano na severní Moravě, dá se říct, že ta kůrovcová kalamita je na ústupu, a je to jednak proto, že většina těch ohnisek byla už vytěžena, takže opravdu už to hlavní bylo sežráno. A druhá věc, letošní rok byl jiný, už jsme si řekli, byl chladnější, deštivější, takže to těm kůrovcům tak nesvědčí. Letos měli u nás kůrovci jenom dvě generace, obvykle mají 3 až 4, takže i to se projevilo na tom ústupu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se očekávat, že by se zase tak kůrovcové kalamita vrátila jenom tím, že se změní počasí, že třeba příští léto by bylo zase to horké, které jim svědčí, to sucho atd...

Petr Kočárek, entomolog, Ostravská univerzita: Zase jich bude více, to jako určitě. Ono v podstatě tu kalamitu můžeme ukončit tím, že změníme strukturu našich lesů, takže upustíme od takového toho vysazování monokultur smrkových v nevhodných polohách, takže je třeba vysazovat smíšené lesy nebo listnaté lesy. Ono je to vlastně od loňského roku i nařízeno Ministerstvem zemědělství, že ten les povinně musí mít nějakou část, čtvrtinu, musí mít listnatou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane docente, já vám děkuji za rozhovor pro EKOmagazín.

Petr Kočárek, entomolog, Ostravská univerzita: Také děkuji. Na shledanou.


Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat


Dnešní premiéry