Eko magazín

  • Ochránci přírody ze Studénky loni vysázeli 6600 stromů
  • Jarní vypalování suché trávy je zakázáno
  • Vlčí hlídky sčítají šelmy v Beskydech
  • Jaroslav Oszelda, člena Mysliveckého sdružení Karviná-Ráj: Myslivci pomáhají nemocné zvěři

Začíná nový díl Eko magazínu, vítejte u něj. A co dnes uvidíte? Spolek ochránců přírody loni vysázeli jen na Novojičínsku skoro 7 tisíc stromů. Proběhlo sčítání šelem v Beskydech. Pálení trávy je nezákonné a v závěrečném rozhovoru se dozvíte, že myslivci zjišťují zdraví zvěře.

Ochránci přírody ze Studénky loni vysázeli 6600 stromů

Nová stromořadí vznikla na několik místech Novojičínska. Vysázeli je tam ochránci přírody ze Studénky. Mladé sazenice dubů, buků, habrů, ale i třeba lokální ovocné odrůdy budou oporou přírodě a lidem v budoucnu nabídnou příjemné procházky. Ochránci poskytují sazenicím maximální péči, první měsíce jsou pro budoucí stromy rozhodující.

Jistebník, Bravantice a Bílovec, území, kterým ochránci přírody darovali novou budoucnost. Stromy. Díky enviromentalistům na několika hektarech rostou původní odrůdy listnatých stromů, které odolají zejména jmelí.

MAGDA CIHLÁŘOVÁ ZAPLETALOVÁ, ČSOP: “My, jako Český svaz ochránců přírody v podstatě vytipujeme lokality, musíme si sehnat veškeré souhlasy, vyjádření atp., napíšeme projekt, který podáme na Státní fond životního prostředí, který program administruje a v případě, že projekt vyhodnotí jako smysluplný, tak nám ty peníze dají.”

Podobných území, jako je osázený pás u Psího potoka v Jistebníku, je na Novojičínsku více. Za pár let vytvoří les, který ochrání zvěř a lidem zpříjemní pobyt v přírodě.

IVAN BARTOŠ, ČSOP Studénka: “Výběr místa byl složitý a řídil se více zásadami. V prvé řadě někdo chtěl, aby se tady sadilo. Byla to obec Jistebník, která je k takovým závěrům velmi vstřícná a má tato území zakotvena v územním plánu. Našemu spolku ČSOP Studénka byl k výsadbě poskytnut nejen souhlas, ale i veškerá spolupráce. Už za deset roků to bude vypadat úplně jinak. Bude to 3x vyšší, budou to takové zelené hradby, uvnitř bude plno zvěře a kolem, doufám, plno hmyzu.”

Často se říká, že si příroda si pomůže sama. Ale na tomto území by zřejmě les nevyrostl. Odborníci si to vysvětlují dlouhotrvající zemědělskou činností, která narušila přirozený ráz krajiny.

Ivan Bartoš, ČSOP Studénka: “To bylo území zarostlé vysokými kopřivami a po nich by přišly agresivní druhy. Takže by to tady zarostlo zřejmě křídlatkou, topinamburem a do toho by vstoupil myrobalán, tzn. trnitá švestka, která se rozlézá a pokryje celé území tak, že už jím nejde projít a ani zvířata už to není, je to monokultura. Takže na jedné straně by byla řepka a na druhé monokultura.”

O vysazené stromky se členové spolku dobře starají, nechtějí přijít o plody své tvrdé práce. Vysázet lány stromů je dřina a dobrovolníci loni kvůli pandemickým opatřením pomáhat nemohli. Rostliny mají oporu v pořádných kůlech, každou podpírají tři, jejich ustavení stálo ochránce velkou námahu. U stromků ale vydrží až 15 let. Nutné je i pletivo, to sazenice chrání proti hladové zvěři. V lokalitě Jistebníku je navíc oplocené celé osázené území. Zvěř prochází přes průchody, kterých tam je několik.

Magda Cihlářová Zapletalová, ČSOP: “Stromy musí být zabezpečeny jednak proti povětrnostním vlivům a také proti zvěři. My jsme zvolili štípané dubové kůly, protože mají dlouhou životnost. My máme povinnost se o stromy starat deset let, říká se tomu udržitelnost a po celou tu dobu musí být stromy chráněné, a to až do chvíle, kdy jsou schopny fungovat bez ochrany samy.”

V Bravanticích podél potoka Jamník roste na třech hektarech přes dva tisíce stromů a keřů. Součástí nově vzniklého biotopu jsou také tůňky. Nejdříve ochránci terén modelovali, potom ho museli uměle odvodnit a srovnat. Některé tůňky budou vodou naplněny trvale, jiné se naplní vodou jen po deštích nebo oblevě. Díky tomu mají vhodné podmínky pro růst vlhkomilné rostliny, vznikla napajedla pro zvěř i hmyz a také příhodné místo pro rozmnožování obojživelníků.
Dalším loni osázeným místem je Hubleska, kousek za Bílovcem. Spolek ochránců přírody tam vysázel extenzivní ovocný sad plný lokálních odrůd. Do budoucna tam vznikne místo setkávání a vzdělávání. Pro místní je to magické území s výhledem na Bílovec. 

  Magda Cihlářová Zapletalová, ČSOP: “Tady jsme vysázeli ovocné stromy, výhradně staré odrůdy. Sad bude sloužit jako genofond starých odrůd, aby byly zachované pro budoucnost.”

Všechny zmíněné projekty pomáhají financovat operační programy životního prostředí. Na některé spolek shání další peníze nebo je dofinancuje z vlastních prostředků. Český svaz ochránců přírody jen za loňský roky vysázel 6600 stromů. Letos má spolek v plánu sázet stromy u Jistebníka, na dvou místech v okolí Velkých Albrechtic a také nedaleko Studénky.

Jarní vypalování suché trávy je zakázáno

Jarní vypalování suché trávy je zakázáno, fyzickým osobám hrozí pokuta až 25 000,- Kč a půl milionu pak firmám. Ochránci přírody upozorňují, že je to navíc úplně zbytečné. Suchá tráva chrání půdu, je zdrojem potravy pro další organizmy a navíc hořící tráva častokrát ohrozí hmyz, ale i třeba ježky a malé zajíčky. Případ takto zraněného ježka nedávno řešila Záchranná stanice v Bartošovicích.

Vlčí hlídky sčítají šelmy v Beskydech

Dobrovolníci v Beskydech pravidelně hledají stopy po velkých šelmách. Vlky, rysy a medvědy v tomto pohoří mapovali už posedmatřicáté. Takzvané vlčí hlídky se v terénu pohybují po předem stanovených trasách. K dispozici mají zákresové mapy a pomůcky pro dokumentaci. Výsledky mapování vyhodnocuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jak dopadlo letošní sčítání zvěře oznámí zřejmě v dubnu.

Jaroslav Oszelda, člena Mysliveckého sdružení Karviná-Ráj: Myslivci pomáhají nemocné zvěři

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znalost nemocí zvěře není pouze výsadbou odborníků. Každý myslivec by měl být schopen rozlišit alespoň ty, které podléhají povinnosti hlášení. Téma pro Jaroslava Oszeldu, člena mysliveckého sdružení Karviná Ráj a revírníka úseku Borek. Dobrý den, vítejte. Tak s jakými nemocemi lesní zvěře nebo ptactva se myslivci na Karvinsku potkávají nejčastěji a z jakého důvodu?

Jaroslav Oszelda, Myslivecké sdružení Karviná-Ráj: Taková otázka je spíš pro veterináře, ale myslivec by měl znát alespoň základní nemocí zvěře, které u nás žije. Pokud se bavíme o zvěři, která u nás žije, takže to máme nějakou tu zvěř sparkatou. Já osobně jsem sokolník, tak vlastně se staráme o dravce co mám na zahradě, takže tam některé nemoci známe. Ale správný chovatel pokud má nějaké ten pták nebo celkově ta zvěř nějaký příznak, tak se samozřejmě obrací na odborníka. Takové ty základní věci jako je třeba odčervení, tak to si samozřejmě ten chovatel udělá sám. Ale pokud je nějaký příznak, to znamená jestli ten dravec nebo zvíře je krotké, je nějaké načepýřené, tak se obrátíme na odborníka.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy už jste zmínil sparkatou zvěř a u nich se objevují skřečci. Říkám to správně? Co to znamená?

Jaroslav Oszelda, Myslivecké sdružení Karviná-Ráj: Ano, říkáte to správně. Může být, jak jsem říkal už v minulé reportáži srnčí nebo sparkatá zvěř může mít střečky mimo jiné může mít samozřejmě i jiné parazity. Střeček konkrétně může být buď podkožní nebo nosohltanový a projevuje se tak, že pokud ten myslivec vidí tu zvěř nebo tu sparkatu, tak ta zvěř se projevuje takovým kýcháním, praskáním a to je příznakem, že má pravděpodobně střečky. Třeba klíšťata, je to takový nepříjemný parazit i člověk dobře ví, že jak má klíště nebo ho štípne komár, tak to je velice nepříjemné jak pro lidi, tak samozřejmě i pro tu zvěř.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když vidíte tu kýchající, prskající zvěř, jak jste říkal, to znamená, že má střečky, tak vy je nějak léčíte nebo ta zvěř se z toho dostane sama?

Jaroslav Oszelda, Myslivecké sdružení Karviná-Ráj: To je věc veterináře. Dá se to preventivně léčit, že se dávají do korýtek nebo do toho krmného zařízení se dává ten lék, který je proti té střečkovitosti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ale vždycky to musí posoudit veterinář, jestli ten úsudek toho myslivce je správný.

Jaroslav Oszelda, Myslivecké sdružení Karviná-Ráj: Samozřejmě, jako může to posoudit i myslivec. Ale pokud se to dělá nebo bude dělat nebo dělalo se to kdysi, že se dávají léky, tak se to muselo zavolat do všech sdruženích, které hraničí a mělo by se dávat v jeden den. Aby ta zvěř to dostala najednou. Já nevím, přijde kupa sežere všechny krmelce a na druhé nezbude nic. Tak by to tak mělo být rozděleno.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se některým těm nemocem, které jste zmínil předcházet a jak?

Jaroslav Oszelda, Myslivecké sdružení Karviná-Ráj: No jak říkám, předcházet se dá tou prevencí, ale jsou nemoci, které se předcházet prostě nejde. Pokud už se bavíme o té sparkaté, tak většinou se nám stává na jaře pokud máme v revíru třeba řepku a po zimě se ta starkatá řepky nažere, tak může dostat průjem a na to uhynou. Takže tomu se nijak ani předejít nedá.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A vy jste říkal, že se specializujete na dravce s jakými nemocemi se dravci potýkají ve volné přírodě?

Jaroslav Oszelda, Myslivecké sdružení Karviná-Ráj: Takže tam na dravce číhá strašně hodně nástrah. Ale musím podotknout, že veškeré ty nástrahy jsou strůjcem člověka. Ať vezmete třeba vysoké napětí, to znamená elektriku, dravec usedne a shoří mu pařáty a je prostě bezmocný. Několik takových dravců jsem dal do záchranné stanice. Další takovou nástrahou je auto. Doprava jako tak celková, dochází ke srážkám. Řeknu to ze zkušenosti my třeba ročně bereme nás volají ke sraženým kusům sparkaté a pohybuje se to zhruba od těch dvaceti pěti až deseti kusů. A když už jsme u těch dravců, tak to je to samé s těmi dravci. Jak jsem řekl elektrika a taktéž obrovské prosklené plochy. Už ten dravec nebo nejenom dravec, ale i jiný pták může do těch poloh narazit. A to je všecko vlastně vytvořené člověkem. Ale samozřejmě se proti tomu brání lidi nebo ochránci, že dejme tomu na to vysoké napětí nebo na dráty se dávají takzvané ochranné takové prvky, aby dravec nemohl usednout na ty dráty.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: U těch dravců, ale se potýkáte určitě i s tím, že třeba nějaké jedy, které jsou určeny primárně pro jinou zvěř nebo pro jiné zvířata, tak pozřou právě dravci a pak mají potíže. Je to tak? Potkáváte se s těmito případy?

Jaroslav Oszelda, Myslivecké sdružení Karviná-Ráj: Ano, je to tak. Teď nedávno možná je tomu půlrok nebo rok předávali granule proti hlodavcům, jednou to povolili, pak zase zakázali. Pak řekli, že to se bude strkat pouze do děr hlodavců. Ale bylo to teda alespoň pro mě velice nepřehledné. Tam taky uhynulo spousta nejenom dravců, ale i jiné zvěře. Ale nejhorší je třeba, že já jsem myslivec, ale musím říct že... Já to řeknu asi takhle. Někdo dává otrávené návnady a ten dravec to sežere. Vemte si orel mořský třeba není takový lovec jako třeba orel skalní. A proto on pozře tu návnadu a je x případů, je to prokázané, že byl použit třeba karbofuran, takže tam už to je taková nezodpovědnost člověka.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já mám tady takovou zajímavost. Na Karvinsku se v poslední době vyskytují ve větším množství psíci mývalovití a jakto ? Jak se dostali k nám do přírody?

Jaroslav Oszelda, Myslivecké sdružení Karviná-Ráj: Máte pravdu. Je to velký problém pro myslivce. Jak se dostal? Ten psík se dostal vlastně z Ruska, než se dostal do Evropy přes Polsko, Slovensko a nakonec se dostal až k nám do České republiky. Osobně jsem viděl matku výskytu tohoto psíka ,který ty oblasti byly označeny červenými buňkami a skutečně ta Evropa byla červená, takže skutečně dělám myslivost skoro 40 let a kdysi můžu říct, že ti psíci nebyli v takovém množství jako teď. Byli viditelní, ale skutečně málo. A co se týče působení škody. Je to podobné jako Liška, i když je všežravec, ale sebere od potravy masité, sebere vajíčka, malého zajíčka a bažanta, takže je to skutečně...Já bych to nazval, že je to takový vysavač, který jezdí a sežere všechno co prostě najde.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžete jako myslivci zasáhnout a nějak omezit to množství výskytu?

Jaroslav Oszelda, Myslivecké sdružení Karviná-Ráj: No my to můžeme omezit dvěma způsoby a to je buď lov na odstřel anebo odchyt.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já vám děkuji za rozhovor mějte pěkné a zdravé dny.

Jaroslav Oszelda, Myslivecké sdružení Karviná-Ráj: Děkuji vám.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Eko magazín končí. Díky, že jste s námi byli až do konce na viděnou u dalšího tématu.


Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat