Už za šest let začne platit konec skládkování využitelného odpadu na klasické skládky. První moderní třídící linku má už v provozu OZO Ostrava. V Havířově se začne stavět v příštím roce.
CEVYKO - Centrum pro využití komunálního odpadu už odevzdalo na krajský úřad zpracovanou studii na posuzování vlivů na životní prostředí. Třídící linka se začne stavět na bývalém kališti dolu František v Havířově-Prostřední Suché.
Václav Zyder, ředitel společnosti CEVYKO: "V současné době také probíhá už projektování samotné stavby, Předpokladem je, že na konci letošního roku by mělo být požádáno o stavební povolení a samotné zahájení stavby máme naplánováno na druhou polovinu příštího roku."
V CEVYKU se bude třídit veškerý odpad, který se hodí k materiálové recyklaci. Do projektu je zapojena společnost ASOMPO tedy obce Novojičínska, Havířov a spolek, který tvoří například obce Rychvald, Orlová, Horní Suchá a další.
Už nyní CEVYKO získalo také nově povolení pro nakládání se sklem, které se bude z okolních obcí svážet do havířovských technických služeb.
Václav Zyder, ředitel společnosti CEVYKO: "My následně zabezpečíme jeho přepravu velkokapacitními kamiony do skláren přímo k recyklaci. Takové zařízení v tomto regionu, v okrese Karviná, není."
Miroslav Sternadel, vedoucí střediska odpadového hospodářství TSH: "Ušetříme spoustu času u svozu, protože při té staré činnosti, když jsme to vozili do OZO, to je minimálně 20 minut jedna cesta tam a 20 minut cesta zpátky a 20 minut vykládka na místě. O to rychleji svezeme město Havířov, o to toho svezeme více a nepřeplňují se kontejnery.”
Společnost předpokládá, že by mohla k recyklaci převést až 200 tun skla měsíčně.
V přírodní rezervaci Kotvice u Studénky začala obnova rybníků a mokřadů. Revitalizace území je nutná pro další ochranu vzácných druhů vodních ptáků a obojživelníků, kteří tu žijí. Práce potrvají rok.
Pestřejší a bezpečnější možnosti pro hnízdění zvláště chráněných druhů vodních ptáků, pro rozmnožování obojživelníků, a také lepší podmínky pro růst vodních rostlin. K tomu povedou rozsáhlé práce, které začaly v přírodní rezervaci Kotvice u Studénky.
Václav Osmančík, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: “Voda z řeky Odry se dostává do rybniční kotliny, což má za následek ubývání rozlohy rákosových porostů, a současně dochází k rozplavování hnízdních hrázek. Postupem času také dochází k zárustu ostrovů vzrostlou vegetací, což také limituje ty hnízdní možnosti.”
Prioritním cílem prací je ochrana ptáka motáka pochopa, který zde hnízdí. Tohoto ptáka má i Chráněná oblast Poodří ve svém znaku.”
Lepší domov by zde měl získat i racek chechtavý a potápka černokrká. Zpět by se tu mohl vrátit bukač velký.
Nutné je tedy opravit především hráze rybníků Nový a Kotvice, které jsou ve špatném stavu a nedokážou zabránit povodňovým rozlivům Odry. Vzniknou tu i tři nové tůně.
Práce potrvají do konce března příštího roku. Po celou dobu bude zakázán vstup na naučnou stezku, která kolem rybníků v části Studénky - Nová Horka vede.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Samozřejmě zaznamenáváme i připomínky občanů. Takže my jsme vyvolali i jednání. Bohužel, je to staveniště, ale opravdu jsou to ti ochránci přírody, kteří se o tu krajinu starají, a ti vyhodnotili, že je opravdu tahle revitalizace nutná a veškeré zásahy dělají se svou odborností.”
Václav Osmančík, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: “Stavební činnost je pod dozorem biologického dozoru, který samozřejmě situaci monitoruje tak, aby došlo, pokud možno, k co nejmenším škodám na předmětech ochrany a krajiny jako takové.”
Revitalizace oblasti přijde na 63 milionů korun, hrazena je z prostředků Národního plánu obnov.
Opavané zbavili okolí Stříbrného jezera odpadků v rámci akce Ukliďme Česko
Stalo se už tradicí, že jsou první dubnové dny spojené s akcí ukliďme Česko. Do akci se už po 10. zapojili také Opavané. Jedna ze skupinek dobrovolníků se vydala uklízet kolem Stříbrného jezera.
Karin Pěluchová, organizátorka akce: “Připravili jsme pytle, do kterých se budou sbírat odpadky, rukavice jednak jednorázové, ale i tady ty lepší pracovní. Měli jsme pro ně připravené občerstvení. Sbírat budeme tedy kolem útulku, cestou na sádrovnu a kolem celé sádrovny. Loni nás bylo zhruba 30, nasbírali jsme 25 pytlů, našli jsme ale i nějaké matrace, zbytky od trabantu a bylo toho poměrně dost loni.”
Letos se do úklidu zapojilo 25 dobrovolníků. Podtrženo, sečteno, dohromady naplnili 12 plastových pytlů, což mnohé překvapilo.
anketa: účastníci úklidové akce: “Já jsem potřetí na té akci a jsem ohromena, že snad lidi přestali odhazovat odpadky, Našli jsme toho opravdu dost málo, ty malé děti, ty holčičky mi to dosvědčí, že loni to byly kvanta. Jaký druh, no hlavně od piva ty plechové a petky. To nejvíc, ale loni jsme našli lyžařské boty, no hrůzy úplně neskutečné. Desky natahané v lese.”
“Já jsem našel i nějaký koberec, potom jsem našel nějaké pití, nějaké piva a potom jsem našel další koberec a líbilo se mi to tady. Nasbíral jsem celý pytel.”
Další úklidová akce, tentokrát s Barbie, proběhne 20. dubna. Úklid koordinuje odbor životního prostředí magistrátu města a likvidaci veškerého nasbíraného odpadu zajišťují Technické služby Opava.
Lukáš Choleva, Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Borovecké rybníky - klíčový ekosystém na Příborsku
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rybáři, biologové a školáci obnovovali jeden ze soustavy Boroveckých rybníků u Příbora. Pět vodních ploch zabírá více než 9 hektarů. Ve studiu vítám Lukáše Cholevu. Dobrý den, vítejte, a Aleše Dolného z katedry biologie a ekologie. Dobrý den i Vám, Ostravské univerzity, ať to máme úplně celé správně doplněno. Tak Lukáši, na úvod představte nám Borovecké rybníky.
Lukáš Choleva, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Borovecké rybníky se nachází poblíž Příbora. Jsou v povodí řeky Sedlnice, čili je to místo, které historicky bylo plné vody. Celá ta niva řeky dříve, než se třeba nějakým způsobem regulovala řeka samotná nebo nějakým způsobem melionovary ty louky, tak to bylo podmáčené území, kde žilo spousta druhů právě mimo jiné takových mokřadních, které mají rády vodu, která má rády vlhko. Dneska ta krajina, samozřejmě kulturní, využívána člověkem a v jednom místě vznikla soustava rybníků. Je tam takový velký rybník, druhý, menší nad ním a další 3 plůdkové rybníky, které primárně plní roli v chovu a odchovu ryb. Ony tady ty rybníky samozřejmě jsou vytvořené člověkem a staly se už součástí té naší kulturní krajiny už po několik stovek let. Čili ty rybníky už považujeme za jakési naše kulturní a přírodní bohatství. Samozřejmě ten charakter je dneska i těch rybníků jiný, než by byl, kdyby ta řeka Sedlnice tam divoce meandrovala, byla původní. Ale díky tomu, že vlastně jak jsme odvodnili, vysušili jakoby jiné části, jakoby to toho povodí nebo té řeky, tak že ty druhy se stahují právě do těch rybníků. No a když se o ty rybníky staráte dobře, tak vám tam budou žít nejenom ryby, ale dokáží s nimi pohromadě žít i třeba některé další druhy živočichů nebo rostlin.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Aleši, jakou roli mají biologové z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity při obnově těch Boroveckých rybníků?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Naše role je role odborníků nebo role biologů, kteří dávají náměty a kteří tvoří ten program managementu. A taky samozřejmě to byla ta prvotní role role výzkumníků, protože my s kolegou a s našimi studenty zkoumáme živočichy na Boroveckých rybnících možná zhruba 20 let. A tak jsme samozřejmě natrefili na řadu vzácných, ohrožených i chráněných druhů, jak tady bylo řečeno. Ale taky jsme za tu dobu mohli pozorovat nějaké změny. A ty změny byly zejména v posledních letech spíše negativní. Takže naše role byla nejprve výzkumná a následně jsme si říkali, že bychom o tom, co pozorujeme v tom negativním slova smyslu, měli informovat veřejnost.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co je cílem té akce?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Cílem konkrétní akce bylo zvrátit samozřejmě ten negativní trend a primárně eliminovat vyšší koncentrace fosforu, které způsobují změny v celém tom společenstvu. Kdybych to měl říct velmi jednoduše, kde je hodně fosforu, tam se v rybnících nebo v mokřadech rozvíjí velké množství sinic, řas a jiných rostlin, ale až do takové míry, že to způsobí nestabilitu. To znamená, že ostatním druhům organismů, včetně těch živočichů, se tam přestává dařit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste odborník na vážky, tak kolik druhů vážek v Boroveckých rybnících žije?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: My jsme zaznamenali za těch 20 let, jak jsem řekl, víc než 45 druhů, něco mezi 45 a 50 druhy, což představuje zase více než 60% všech druhů vážek z České republiky, kterých je u nás 74, což je mimořádné číslo. To číslo je mimořádné proto, že řada vážek je velmi specializovaných co do stanovištních požadavků. To znamená, že se některé z nich vyskytují třeba jenom v horách, některé jsou v potocích, některé ve velkých řekách atd., tak už jenom z podstaty této věci nemohou být na rybnících všechny druhy, ale víceméně my jsme tam zaznamenali téměř všechny druhy, které by v daném typu biotopu mohly být. Což je opravdu číslo mimořádné a ukazuje to nebo naznačuje to ten obrovský ekologický význam, který ten rybník, já chci říct, ještě přítomný čas má. I když bych možná mohl spíš říct měl, protože některé právě z těch druhů vážek se v dnešní době už na Boroveckých rybnících nevyskytují.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A nějaký unikátní druh vážky tam jste objevili?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Samozřejmě, je jich víc. Jsou tam druhy i jak už jsem říkal, chráněné, dokonce celoevropsky přísně chráněné, které patří mezi tzv. naturové, které jsou chráněné ve všech státech EU. Ale já bych tady zmínil jeden druh, kterým je vážka rumělková a která mizí v celé Evropě v souvislosti se změnou v krajině, v otevřené krajině. Ty změny jsou vázány zejména na intenzivní zemědělství. A právě na tom plůdkovém Boroveckém rybníku je dlouhodobě přítomna tato vážka v naprosto unikátních, fantastických, velikých početnostech. My jsme zaznamenali v jednom roce podle odhadu až 300 tisíc jedinců, což znamená, že je to možná největší populace v celé střední Evropě. A což taky znamená, že z celé Evropy se na tuto lokalitu a na tu vážku jezdí dívat odborníci.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké další druhy zajímavé, živočišné, jste v Boroveckých rybnících, a ještě napovím společně se studenty, ale i také žáky základní školy tamní našli?
Lukáš Choleva, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Jedna taková významná skupina živočichů, které tam žijí, jsou obojživelníci, a to hned několik druhů a právě ten jejich výskyt ukazuje na takovou dobrou péči o ty rybníky tím, že je to soustava. Ne všechny rybníky jsou intenzivně rybářsky využívány na maximum. To znamená, ty větší rybníky mají kolem sebe alespoň v některých místech litorální pásmo, to je takové zarostlé rostlinami, nějakými vodními polo vodními rákosy, částečně orobincem, do kterého se dokáží ti obojživelníci schovat. A plus ty další tři průtokové rybníčky, ty jsou hezky zarostlé, takže tam zase si najdou své místo druhy, které jsou citlivější. Právě třeba na přítomnost velkých ryb nebo dravých ryb, kde by se stali potravou. Takže my jsme jenom během té první půlhodiny, hodiny nám začali nosit studenti, kteří pracovali na vyčištění dna toho rybníka, tak nosili rosničky, nosili čolky obecné, chytli skokana hnědého. Měli jsme tam ropuchy, hned vedle byly jejich snůšky ropuch obecných, takže hned několik druhů obojživelníků během jedné hodiny. A ukazuje to na to, že ti obojživelníci už se těší na to, aby se rybníček napustil, který se udržoval a mohli do něj naklást vajíčka.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z toho co tady už doposavad padlo, vyplývá, že Borovecké rybníky jsou vzácné, že by měly být zachovány. Tak, jak ta záchova bude vypadat, nebo jak se o ně budete starat, nebo jestli vůbec máte šanci ovlivnit to, jakým směrem Borovecké rybníky půjdou dál?
Lukáš Choleva, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Já bych upozornili na jednu věc že to, kam půjde dál, tak samozřejmě záleží nejen na našem přání, ale samozřejmě na vlastnících těch rybníků a těch, kteří se o ně starají nebo pečují o ně a mají tam své ryby. Pořád je to rybník. A čeho třeba já se bojím, tak je to vysychání té krajiny. Viděli jsme, jaký byl tropický loňský rok a tím, že ty rybníky nemají nějaký stabilnější nebo výraznější dotaci jakoby vodního zdroje a tak tam je takové nebezpečí. Prostě, že jednoho dne můžeme o ty rybníky přijít už jenom tím, že nebude dostatek vody, které budou napájet, protože samy z těch ploch rybníků dneska je velký letní odpar. To znamená, nestačí jenom přetékat voda, ale ona se ve velkém odpařuje, takže ty přítoky, které třeba stačily v minulých letech, už stačit nemusí a nebudou. Takže je to i o tom. Tím pádem nejen vlastně o nás vlastnících, ale třeba i o vlastnících širších pozemků a samozřejmě místní samosprávy, která třeba může pomoci najít nový zdroj vody, případně vytvořit nějaké poldry. Důležitá je spolupráce se zemědělci, aby nám tam nešli do těch rybníčků splachy z půdy, která zase příliš jakoby eutrofizace nebo znečišťuje organickými látkami tu vodu. Takže to jsou věci, které určitě bude potřeba řešit pro to, aby ty rybníky se udržely.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste říkal ve vztahu k hláškám, že už 20 let na Borovecké rybníky jezdíte je pozorovat, hledat, možná opečovávat. Jak dlouho to ještě může trvat?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: No, doufám, že to bude trvat dlouho, že ty vážky budou mít tento biotop k dispozici. A doufám, že taky výzkumy budou probíhat dlouho, i ten management, který jsme tady zmiňovali. Výzkumy nepochybně ano, protože stále máme dostatek zájemců z řad našich studentů Ostravské univerzity, kteří tam zkoumají v rámci svých bakalářských, diplomových nebo doktorských prací. A já bych ještě dodal jednu věc. V návaznosti na předchozí dotaz, že ta lokalita je unikátní taky v tom, že může být příkladem výborné spolupráce mezi výzkumníky, ekology, ochranáři, rybáři, kteří využívají ty prostory, ale taky městem a školami.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Krásná tečka na závěr našeho rozhovoru. Děkuji vám oběma za něj a vám děkuji za pozornost.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Už za šest let začne platit konec skládkování využitelného odpadu na klasické skládky. První moderní třídící linku má už v provozu OZO Ostrava. V Havířově se začne stavět v příštím roce.
CEVYKO - Centrum pro využití komunálního odpadu už odevzdalo na krajský úřad zpracovanou studii na posuzování vlivů na životní prostředí. Třídící linka se začne stavět na bývalém kališti dolu František v Havířově-Prostřední Suché.
Václav Zyder, ředitel společnosti CEVYKO: "V současné době také probíhá už projektování samotné stavby, Předpokladem je, že na konci letošního roku by mělo být požádáno o stavební povolení a samotné zahájení stavby máme naplánováno na druhou polovinu příštího roku."
V CEVYKU se bude třídit veškerý odpad, který se hodí k materiálové recyklaci. Do projektu je zapojena společnost ASOMPO tedy obce Novojičínska, Havířov a spolek, který tvoří například obce Rychvald, Orlová, Horní Suchá a další.
Už nyní CEVYKO získalo také nově povolení pro nakládání se sklem, které se bude z okolních obcí svážet do havířovských technických služeb.
Václav Zyder, ředitel společnosti CEVYKO: "My následně zabezpečíme jeho přepravu velkokapacitními kamiony do skláren přímo k recyklaci. Takové zařízení v tomto regionu, v okrese Karviná, není."
Miroslav Sternadel, vedoucí střediska odpadového hospodářství TSH: "Ušetříme spoustu času u svozu, protože při té staré činnosti, když jsme to vozili do OZO, to je minimálně 20 minut jedna cesta tam a 20 minut cesta zpátky a 20 minut vykládka na místě. O to rychleji svezeme město Havířov, o to toho svezeme více a nepřeplňují se kontejnery.”
Společnost předpokládá, že by mohla k recyklaci převést až 200 tun skla měsíčně.
V přírodní rezervaci Kotvice u Studénky začala obnova rybníků a mokřadů. Revitalizace území je nutná pro další ochranu vzácných druhů vodních ptáků a obojživelníků, kteří tu žijí. Práce potrvají rok.
Pestřejší a bezpečnější možnosti pro hnízdění zvláště chráněných druhů vodních ptáků, pro rozmnožování obojživelníků, a také lepší podmínky pro růst vodních rostlin. K tomu povedou rozsáhlé práce, které začaly v přírodní rezervaci Kotvice u Studénky.
Václav Osmančík, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: “Voda z řeky Odry se dostává do rybniční kotliny, což má za následek ubývání rozlohy rákosových porostů, a současně dochází k rozplavování hnízdních hrázek. Postupem času také dochází k zárustu ostrovů vzrostlou vegetací, což také limituje ty hnízdní možnosti.”
Prioritním cílem prací je ochrana ptáka motáka pochopa, který zde hnízdí. Tohoto ptáka má i Chráněná oblast Poodří ve svém znaku.”
Lepší domov by zde měl získat i racek chechtavý a potápka černokrká. Zpět by se tu mohl vrátit bukač velký.
Nutné je tedy opravit především hráze rybníků Nový a Kotvice, které jsou ve špatném stavu a nedokážou zabránit povodňovým rozlivům Odry. Vzniknou tu i tři nové tůně.
Práce potrvají do konce března příštího roku. Po celou dobu bude zakázán vstup na naučnou stezku, která kolem rybníků v části Studénky - Nová Horka vede.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Samozřejmě zaznamenáváme i připomínky občanů. Takže my jsme vyvolali i jednání. Bohužel, je to staveniště, ale opravdu jsou to ti ochránci přírody, kteří se o tu krajinu starají, a ti vyhodnotili, že je opravdu tahle revitalizace nutná a veškeré zásahy dělají se svou odborností.”
Václav Osmančík, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: “Stavební činnost je pod dozorem biologického dozoru, který samozřejmě situaci monitoruje tak, aby došlo, pokud možno, k co nejmenším škodám na předmětech ochrany a krajiny jako takové.”
Revitalizace oblasti přijde na 63 milionů korun, hrazena je z prostředků Národního plánu obnov.
Opavané zbavili okolí Stříbrného jezera odpadků v rámci akce Ukliďme Česko
Stalo se už tradicí, že jsou první dubnové dny spojené s akcí ukliďme Česko. Do akci se už po 10. zapojili také Opavané. Jedna ze skupinek dobrovolníků se vydala uklízet kolem Stříbrného jezera.
Karin Pěluchová, organizátorka akce: “Připravili jsme pytle, do kterých se budou sbírat odpadky, rukavice jednak jednorázové, ale i tady ty lepší pracovní. Měli jsme pro ně připravené občerstvení. Sbírat budeme tedy kolem útulku, cestou na sádrovnu a kolem celé sádrovny. Loni nás bylo zhruba 30, nasbírali jsme 25 pytlů, našli jsme ale i nějaké matrace, zbytky od trabantu a bylo toho poměrně dost loni.”
Letos se do úklidu zapojilo 25 dobrovolníků. Podtrženo, sečteno, dohromady naplnili 12 plastových pytlů, což mnohé překvapilo.
anketa: účastníci úklidové akce: “Já jsem potřetí na té akci a jsem ohromena, že snad lidi přestali odhazovat odpadky, Našli jsme toho opravdu dost málo, ty malé děti, ty holčičky mi to dosvědčí, že loni to byly kvanta. Jaký druh, no hlavně od piva ty plechové a petky. To nejvíc, ale loni jsme našli lyžařské boty, no hrůzy úplně neskutečné. Desky natahané v lese.”
“Já jsem našel i nějaký koberec, potom jsem našel nějaké pití, nějaké piva a potom jsem našel další koberec a líbilo se mi to tady. Nasbíral jsem celý pytel.”
Další úklidová akce, tentokrát s Barbie, proběhne 20. dubna. Úklid koordinuje odbor životního prostředí magistrátu města a likvidaci veškerého nasbíraného odpadu zajišťují Technické služby Opava.
Lukáš Choleva, Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Borovecké rybníky - klíčový ekosystém na Příborsku
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rybáři, biologové a školáci obnovovali jeden ze soustavy Boroveckých rybníků u Příbora. Pět vodních ploch zabírá více než 9 hektarů. Ve studiu vítám Lukáše Cholevu. Dobrý den, vítejte, a Aleše Dolného z katedry biologie a ekologie. Dobrý den i Vám, Ostravské univerzity, ať to máme úplně celé správně doplněno. Tak Lukáši, na úvod představte nám Borovecké rybníky.
Lukáš Choleva, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Borovecké rybníky se nachází poblíž Příbora. Jsou v povodí řeky Sedlnice, čili je to místo, které historicky bylo plné vody. Celá ta niva řeky dříve, než se třeba nějakým způsobem regulovala řeka samotná nebo nějakým způsobem melionovary ty louky, tak to bylo podmáčené území, kde žilo spousta druhů právě mimo jiné takových mokřadních, které mají rády vodu, která má rády vlhko. Dneska ta krajina, samozřejmě kulturní, využívána člověkem a v jednom místě vznikla soustava rybníků. Je tam takový velký rybník, druhý, menší nad ním a další 3 plůdkové rybníky, které primárně plní roli v chovu a odchovu ryb. Ony tady ty rybníky samozřejmě jsou vytvořené člověkem a staly se už součástí té naší kulturní krajiny už po několik stovek let. Čili ty rybníky už považujeme za jakési naše kulturní a přírodní bohatství. Samozřejmě ten charakter je dneska i těch rybníků jiný, než by byl, kdyby ta řeka Sedlnice tam divoce meandrovala, byla původní. Ale díky tomu, že vlastně jak jsme odvodnili, vysušili jakoby jiné části, jakoby to toho povodí nebo té řeky, tak že ty druhy se stahují právě do těch rybníků. No a když se o ty rybníky staráte dobře, tak vám tam budou žít nejenom ryby, ale dokáží s nimi pohromadě žít i třeba některé další druhy živočichů nebo rostlin.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Aleši, jakou roli mají biologové z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity při obnově těch Boroveckých rybníků?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Naše role je role odborníků nebo role biologů, kteří dávají náměty a kteří tvoří ten program managementu. A taky samozřejmě to byla ta prvotní role role výzkumníků, protože my s kolegou a s našimi studenty zkoumáme živočichy na Boroveckých rybnících možná zhruba 20 let. A tak jsme samozřejmě natrefili na řadu vzácných, ohrožených i chráněných druhů, jak tady bylo řečeno. Ale taky jsme za tu dobu mohli pozorovat nějaké změny. A ty změny byly zejména v posledních letech spíše negativní. Takže naše role byla nejprve výzkumná a následně jsme si říkali, že bychom o tom, co pozorujeme v tom negativním slova smyslu, měli informovat veřejnost.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co je cílem té akce?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Cílem konkrétní akce bylo zvrátit samozřejmě ten negativní trend a primárně eliminovat vyšší koncentrace fosforu, které způsobují změny v celém tom společenstvu. Kdybych to měl říct velmi jednoduše, kde je hodně fosforu, tam se v rybnících nebo v mokřadech rozvíjí velké množství sinic, řas a jiných rostlin, ale až do takové míry, že to způsobí nestabilitu. To znamená, že ostatním druhům organismů, včetně těch živočichů, se tam přestává dařit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste odborník na vážky, tak kolik druhů vážek v Boroveckých rybnících žije?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: My jsme zaznamenali za těch 20 let, jak jsem řekl, víc než 45 druhů, něco mezi 45 a 50 druhy, což představuje zase více než 60% všech druhů vážek z České republiky, kterých je u nás 74, což je mimořádné číslo. To číslo je mimořádné proto, že řada vážek je velmi specializovaných co do stanovištních požadavků. To znamená, že se některé z nich vyskytují třeba jenom v horách, některé jsou v potocích, některé ve velkých řekách atd., tak už jenom z podstaty této věci nemohou být na rybnících všechny druhy, ale víceméně my jsme tam zaznamenali téměř všechny druhy, které by v daném typu biotopu mohly být. Což je opravdu číslo mimořádné a ukazuje to nebo naznačuje to ten obrovský ekologický význam, který ten rybník, já chci říct, ještě přítomný čas má. I když bych možná mohl spíš říct měl, protože některé právě z těch druhů vážek se v dnešní době už na Boroveckých rybnících nevyskytují.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A nějaký unikátní druh vážky tam jste objevili?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Samozřejmě, je jich víc. Jsou tam druhy i jak už jsem říkal, chráněné, dokonce celoevropsky přísně chráněné, které patří mezi tzv. naturové, které jsou chráněné ve všech státech EU. Ale já bych tady zmínil jeden druh, kterým je vážka rumělková a která mizí v celé Evropě v souvislosti se změnou v krajině, v otevřené krajině. Ty změny jsou vázány zejména na intenzivní zemědělství. A právě na tom plůdkovém Boroveckém rybníku je dlouhodobě přítomna tato vážka v naprosto unikátních, fantastických, velikých početnostech. My jsme zaznamenali v jednom roce podle odhadu až 300 tisíc jedinců, což znamená, že je to možná největší populace v celé střední Evropě. A což taky znamená, že z celé Evropy se na tuto lokalitu a na tu vážku jezdí dívat odborníci.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké další druhy zajímavé, živočišné, jste v Boroveckých rybnících, a ještě napovím společně se studenty, ale i také žáky základní školy tamní našli?
Lukáš Choleva, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Jedna taková významná skupina živočichů, které tam žijí, jsou obojživelníci, a to hned několik druhů a právě ten jejich výskyt ukazuje na takovou dobrou péči o ty rybníky tím, že je to soustava. Ne všechny rybníky jsou intenzivně rybářsky využívány na maximum. To znamená, ty větší rybníky mají kolem sebe alespoň v některých místech litorální pásmo, to je takové zarostlé rostlinami, nějakými vodními polo vodními rákosy, částečně orobincem, do kterého se dokáží ti obojživelníci schovat. A plus ty další tři průtokové rybníčky, ty jsou hezky zarostlé, takže tam zase si najdou své místo druhy, které jsou citlivější. Právě třeba na přítomnost velkých ryb nebo dravých ryb, kde by se stali potravou. Takže my jsme jenom během té první půlhodiny, hodiny nám začali nosit studenti, kteří pracovali na vyčištění dna toho rybníka, tak nosili rosničky, nosili čolky obecné, chytli skokana hnědého. Měli jsme tam ropuchy, hned vedle byly jejich snůšky ropuch obecných, takže hned několik druhů obojživelníků během jedné hodiny. A ukazuje to na to, že ti obojživelníci už se těší na to, aby se rybníček napustil, který se udržoval a mohli do něj naklást vajíčka.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z toho co tady už doposavad padlo, vyplývá, že Borovecké rybníky jsou vzácné, že by měly být zachovány. Tak, jak ta záchova bude vypadat, nebo jak se o ně budete starat, nebo jestli vůbec máte šanci ovlivnit to, jakým směrem Borovecké rybníky půjdou dál?
Lukáš Choleva, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Já bych upozornili na jednu věc že to, kam půjde dál, tak samozřejmě záleží nejen na našem přání, ale samozřejmě na vlastnících těch rybníků a těch, kteří se o ně starají nebo pečují o ně a mají tam své ryby. Pořád je to rybník. A čeho třeba já se bojím, tak je to vysychání té krajiny. Viděli jsme, jaký byl tropický loňský rok a tím, že ty rybníky nemají nějaký stabilnější nebo výraznější dotaci jakoby vodního zdroje a tak tam je takové nebezpečí. Prostě, že jednoho dne můžeme o ty rybníky přijít už jenom tím, že nebude dostatek vody, které budou napájet, protože samy z těch ploch rybníků dneska je velký letní odpar. To znamená, nestačí jenom přetékat voda, ale ona se ve velkém odpařuje, takže ty přítoky, které třeba stačily v minulých letech, už stačit nemusí a nebudou. Takže je to i o tom. Tím pádem nejen vlastně o nás vlastnících, ale třeba i o vlastnících širších pozemků a samozřejmě místní samosprávy, která třeba může pomoci najít nový zdroj vody, případně vytvořit nějaké poldry. Důležitá je spolupráce se zemědělci, aby nám tam nešli do těch rybníčků splachy z půdy, která zase příliš jakoby eutrofizace nebo znečišťuje organickými látkami tu vodu. Takže to jsou věci, které určitě bude potřeba řešit pro to, aby ty rybníky se udržely.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste říkal ve vztahu k hláškám, že už 20 let na Borovecké rybníky jezdíte je pozorovat, hledat, možná opečovávat. Jak dlouho to ještě může trvat?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: No, doufám, že to bude trvat dlouho, že ty vážky budou mít tento biotop k dispozici. A doufám, že taky výzkumy budou probíhat dlouho, i ten management, který jsme tady zmiňovali. Výzkumy nepochybně ano, protože stále máme dostatek zájemců z řad našich studentů Ostravské univerzity, kteří tam zkoumají v rámci svých bakalářských, diplomových nebo doktorských prací. A já bych ještě dodal jednu věc. V návaznosti na předchozí dotaz, že ta lokalita je unikátní taky v tom, že může být příkladem výborné spolupráce mezi výzkumníky, ekology, ochranáři, rybáři, kteří využívají ty prostory, ale taky městem a školami.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Krásná tečka na závěr našeho rozhovoru. Děkuji vám oběma za něj a vám děkuji za pozornost.
Redakčně upraveno / zkráceno.
