Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Eko magazín

Eko magazín

  • Liberty Ostrava prodala emisní povolenky
  • Vývoz odpadních žump
  • Na Havířovsku řádí pytláci
  • Skokan zelený se v Poodří rozmnožuje pomocí jiných druhů: Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita

Dobrý den u ekologických novinek z MS kraje. Vědci po dvaceti letech odtajnili jak se rozmnožuje skokan zelený, hledá si k tomu samičky jiného druhu. Zaměstnancům Liberty Ostrava se nelíbí, že huť prodala do Rumunska emisní povolenky.., myslivci na Karvinsku číhají na pytláky a také se dozvíte, že lidé v Karviné vytřídili za loňský rok 5 tun jedlých olejů.

Liberty Ostrava prodala emisní povolenky

Zaměstnancům Liberty Ostrava se nelíbí, že huť prodala do Rumunska emisní povolenky za miliardu korun bez souhlasu dozorčí rady. Obávají se, že se z toho stane nevratná půjčka. Huť zaměstnancům z prodeje vyplatila odměny a zbytek chce investovat do modernizace.

Odboráři Liberty Ostrava vyhlásili stávkovou pohotovost a první květnovou středu několik stovek lidí přišlo dát majiteli najevo, že nemůže svými kroky ohrožovat budoucnost fabriky. Jsou připraveni protestem zcela ohrozit fungování podniku.

PETR SLANINA, člen dozorčí rady a předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR: "Nesouhlasíme s chováním majitele k nám, k naší vládě, našemu státu, našemu kraji a tady ke všemu."

Lubomír Zaorálek (ČSSD), ministr kultury: "Stát tady mimochodem velmi významně podporuje technologie, rozvoj a modernizaci a tahle podpora je samozřejmě vázána na transparentní jednání vlastníka a vy víte, že se stalo několik věcí, které úplně čisté nebyly a vyvolávají pochyby."

Většinu peněz z prodeje chce huť použít na případný zpětný odkup emisních povolenek, zisk ve výši 260 milionů slíbila dát na investice a každý zaměstnanec dostal odměnu 13:070 korun. Liberty Ostrava má přes 6000 zaměstnanců, huť dodává své výrobky do více než 40 zemí.

Vývoz odpadních žump

Domácnosti, které z různých důvodů nemohou být napojeny na veřejnou kanalizaci a čistírnu odpadních vod, jsou odkázány na septiky a žumpy. Zhruba dvakrát ročně je musí nechat odčerpat. Vývozy provádí severomoravské vodovody a kanalizace.

Odpadní vody z domácností, které nejsou napojeny na kanalizaci pro veřejnou potřebu, je nezbytné likvidovat zodpovědně k životnímu prostředí a v souladu s  vodním zákonem. 

MAREK SÍBRT, mluvčí SmVaK: “V některých obcích, kde není zavedena kanalizace pro veřejnou potřebu, tak lidé musí řešit likvidaci odpadních vod jinou cestou. Jednou z možností je domovní čistírna odpadních vod nebo bezodtoková žumpa nebo septik.”

Alternativu žumpy zvolil i majitel rodinného domu v Petřvaldu na Karvinsku. Vybudování kanalizace tam není možné kvůli náročnému terénu.

ADAM ŠROMOVSKÝ, SmVaK: “Pán nechtěl čerpat do konce, protože se bál, že se žumpa zvedne kvůli vysoké spodní vodě. Tak se to nečerpá až na dno. Když někdo chce, tak tu žumpu vystříkáme a vypadá jako nová.”

Proces odčerpání žumpy včetně vyčištění je otázkou několika minut. Četnost vývozu závisí na velikosti septiku a počtu lidí, kteří v domě bydlí. Obvykle to bývá dvakrát až čtyřikrát ročně.

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: “Kanalizace se buduje tam, kde je to technicky možné a dává to také ekonomický smysl. To znamená, že jsou lokality, například pod horami, kde členitost terénu je taková, že vybudovat kanalizaci by bylo technicky i finančně velmi náročné, protože by bylo nutné velké množství čerpacích stanic a svod do centrální čistírny odpadních vod.”

Obcí, které řeší jiný způsob likvidace odpadních vod než veřejnou kanalizaci, je v MS kraji celá řada. Buď se rychle rozrůstají nebo je tam kvůli náročnému terénu složité kanalizaci vybudovat.

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: “Zákon mluví jasně, buď likvidujete odpadní vody pomocí napojení na veřejnou kanalizaci, potom to jsou domovní čistírny odpadních vod - žumpy nebo septiky a potom jsou i nelegální cesty, které bohužel lidé často využívají. To znamená, že bezohledně k sousedům i životnímu prostředí vypouští odpadní vody do polí nebo lesa. Hrozí jim pak vysoká pokuta.”

Objem zlikvidovaných vod by měl odpovídat množství dodané pitné vody do nemovitosti. Lze to jednoduše zkontrolovat prostřednictvím údajů na vodoměru vlastníka.

Na Havířovsku řádí pytláci

Myslivci v Havířově při kontrole svých revírů nalezli ostatky srn. Ze způsobu, jakým byla zvířata usmrcena, není pochyb, že v honitbě řádí pytlák. V lese myslivci nalezli i zakázané železné pasti.

Havířovští myslivci zažívají černou můru. V honitbě mají pytláka, který brutálně zabíjí srny.

DANIEL VARGA, hospodář Mysliveckého spolku Havířov: "Je to bezcitný predátor. Loví zvěř, není přesvědčen o tom, zda je zvěř mrtvá, uřeže zadní nohy a zvěř nechá na místě ležet. Loví srny před porodem, kdy ta srna by rodila do dvou dnů. Střelí srnu a nechá ji ležet, taky smutné. Tady bych poprosil veřejnost, aby kdykoliv když uslyší nějakou ránu a nezdá se jim to, viděli někoho podezřelého v lese i se zbraní, klidně volat policii.”

Myslivci rozmístili po revíru desítky fotopastí a využívají i termokameru. Podali i trestní oznámení na neznámého pachatele, jelikož pytláctví je trestný čin. V lesoparku u Merkuru nalezli i zakázané železné pasti.

JAN ADÁMEK, člen Mysliveckého spolku Havířov: "Viděl jsem nějaký drát ke stromu, potáhl jsem to a vytáhl jsem ty železa. Nebylo tam nic chycené, ale kdyby se tam chytl člověk, nebo dítě, tak se z toho nedostane.”

Myslivci především v tuto roční dobu, kdy se v přírodě rodí mláďata, rovněž prosí pejskaře, aby měli svá zvířata pod dohledem.

Třídění olejů - obyvatelé Karviné jsou vzorní

Obyvatelé Karviné vytřídili za loňský rok 5 tun jedlých olejů z domácnosti. Lidé si na třídění další komodity zvykli a je pravděpodobné, že letošní číslo bude ještě vyšší. Ve městě přibudou další nádoby na separaci.

Třídění jedlých olejů je od roku 2020 povinností ve všech obcích České republiky. V Karviné se připravili o rok dříve a z vlastních financí město pořídilo 35 kontejnerů s oranžovými víky.

Martin Veselý, manažer vývoje: "Veškerý kuchyňský olej i tuk doma slejete do plastové lahve – ideální je lahev s širokým hrdlem – a plnou lahev vhodíte do označeného kontejneru. A pokud nesmažíte, nevadí, velké množství oleje najdete i v jiných potravinách."

Jana Maierová, vedoucí odboru komunálních služeb MMK: "Vzhledem k tomu, že občané jsou v tomto tak poctiví v tomto třídění, tak nám společnost dodala dalších 20 nádob. Nádoby dodala zdarma i svozy máme zdarma, tzn. že město toto třídění nestojí ani korunu z rozpočtu města."

Skokan zelený se v Poodří rozmnožuje pomocí jiných druhů: Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Poodří má světový unikát, žijí tam skokani zelení, kteří nemají své samičky a rozmnožují se pomocí jiných druhů žab. Podrobnosti už doktor Lukáš Choleva z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd a také Ostravské univerzity. Dobrý den. Vítejte.

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Cholevo, jak jste na takovou anomálii přišli? Tedy, že v Povodí Odry žije skokan zelený, který je unikátní tím, že má jen samce a samičky si vyhledává úplně z jiného druhu.

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: My se věnujeme skokanům dlouhodobě, nějakých 20 let, a naším takovým jakýmsi primárním cílem bylo historicky zjistit, jakým způsobem se vlastně obecně rozmnožují skokani zelení, obecně skokani vodní napříč celou Českou republikou. Čili začátky nebyly pouze na Ostravsku nebo v Povodí Odry, ale i v jiných částech České republiky, a tak vlastně začala tato anabáze, kdy jsme se později zaměřili, pro takové specifické vlastnosti těch našich oderských skokanů, mimo jiné, do detailu i na to území právě Poodří.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je to opravdu jako unikátní jev, anebo i třeba jiné živočišné druhy mají tuto schopnost, že mají třeba jenom samečky a rozmnožují se pomocí samiček jiných druhů, nebo je to opravdu unikát? Tento skokan zelený.

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: Ono to rozmnožování, kterému se říká hybridogeneze, tak se obecně vyskytuje třeba například i u některých zástupců rostlin, bezobratlých, některého hmyzu nebo obratlovců, třeba také ryb, ale to že by v rámci té hybridogeneze tito jedinci měli pouze samčí pohlaví, a ještě dokonce čtvernožci suchozemští obratlovci, jako v našem případě, tak to je opravdu světový unikát.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem někde četla, že tento druh žab žije i jinde jinde v Evropě, ale jen v Poodří má tu schopnost, že využívá ke svému rozmnožování samičky jiných druhů. Je to tak?

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: Je to tak do té míry, že třeba i na našem území v České republice máme třeba samečky i samičky skokanů zelených, ale to je úplně jiný systém reprodukční, který je typický pro, dejme tomu, třeba tady na Ostravsku v oblasti pahorkatin, jako třeba Těšínská, Podbeskydská pahorkatina nebo Nízký Jeseník, tak tam se nachází jak samečci tak samičky skokana zeleného a skokanem krátkonohým, což je ten druhý hostitelský druh, kterého oni potřebují k tomu, aby se rozmnožili. Ale to zase je systém, který nežije například v Poodří. A právě v Poodří ten skokan zelený využívá takový ten svůj druhý rodičovský druh k tomu, aby sebe sama rozmnožil a tím je skokan skřehotavý.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžete tedy podrobně popsat jak k tomu rozmnožování dochází, jak si hledají ty správné samičky, a a proč to vlastně dělají tímto způsobem?

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: Tak třeba v tom Poodří si ti samečci skokanů zelených musí hledat samičku, a už jen proto, že svou vlastní samičku svého vlastního druhu z nějakého hybridního původu nemají, a proto oni vlastně musí soupeřit, teď během toho května a začátku června, se samečkem skokana skřehotavého o samičku skokana skřehotavého. Takže on je vlastně takový, svým způsobem, sexuální parazit a snaží se ukořistit vlastně samičku, která není vlastně stejného genotypu jako je on samotný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A jak se potom stane, že se zase narodí jenom samečci? Jak to ta příroda zařídí?

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: Ta příroda to zařídila tak, že si vezmete, že máte samečka toho skokana zeleného, tak on vlastně umí to, že ve svých pohlavních buňkách tvoří, respektive předá do další generace pouze sadu chromozomů jakoby od svého vlastního otce, to znamená, jakoby my lidé jsme měli tu schopnost, že bychom do další generace předali chromozomy pouze jednoho rodiče a toho druhého rodiče bychom úplně eliminovali, vyloučili při tvorbě pohlavních buněk. To znamená on takhle z generace na generaci předává pouze chromozomy svého jakoby otce, samečka, klonálním způsobem, čili to je kopie chromozomů a kopie genetické informace. A potřebuje v každé generaci právě tu samičku skokana skřehotavého, aby znovu mohl vzniknout skokan zelený a to právě proto, že skokan zelený, jako takový, je hybridního původu je to mezidruhový kříženec.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Omluvte mě za možná laickou otázku, ale jak to, že dopustí ta samička skokana skřehotavého, že ji oplodnění skokan zelený?

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: To my, abych se přiznal, opravdu ještě do detailů nevíme, protože je zajímavé, že je i já, prostě jako člověk, jsem schopen rozlišit hlas skokana zeleného v Poodří od hlasu skokana skřehotavého, a tím spíš by to měla umět ta samička, vědět, že její sameček se už dívá jinak a půjde tím pádem přivábena za ním, než za samečkem skokana zeleného. Ale je možné, pravděpodobné, že ten skokan zelený využívá toho, že bývá na těch společných voláníštích, na rybnících, přimíchán mezi ty samečky skokana skřehotavého a prostě ten sameček skokana skřehotavého, když je, dejme tomu, nějakým způsobem zaměstnaný do toho volání v rámci těch žabích chórů, které vydávají, tak ten skokan zelený sameček jednoduše přiskočí a tu samičku oplodní rychleji než její vlastní sameček.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nedojde k tomu, z pohledu let, že skokan zelený vytlačí toho skokana skřehotavého? Nebo z jakého důvodu vlastně je tento proces takhle nastaven v Poodří?

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: Ono by se zdálo, to je velmi dobrá otázka, že k tomu zákonitě dojde, protože když si vezmete, že vlastně potom výsledek takového potomstva, kdy se kříží skokan zelený sameček se samičkou skokana skřehotavého, tak je téměř výhradně hybridní potomstvo právě těch samečků, ale samozřejmě ta příroda to má pojištěno tím způsobem, že samozřejmě se vzrůstajícím počtem třeba těch samečků skokanů zelených zákonitě se dostává nedostatku těch samiček. Čili samoregulace funguje v tom, že vlastně limitujícím faktorem je pak nedostatek samiček, to znamená i kdyby těch samečků skokanů zelených bylo tisíc na jednu samičku skokana skřehotavého, tak, zcela logicky, se třeba 999 samečků samičky nedotklo, a to zákonitě povede k tomu, že oni se sami sebe nebudou schopni po sezonu, nebo několik sezon, rozmnožit a povede to opět k poklesu těch hybridních samečků.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A nebo, mohlo by i nastat, že by si nacházeli samičky jiného druhu, to znamená, že by to nebyla samička skokana skřehotavého, ale jiného druhu, aby zachovali nebo se rozmnožovali a ten svůj počet v Poodří zvyšovali?

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: Víme, že tohle umí třeba některé druhy koloniálních ryb, jako třeba sekavci, kteří žijí na území České republiky, ti se rozmnožují jiným způsobem, to jsou plně hybridní, stoprocentně hybridní klony. Ale v případě skokanů zelených o tom nevíme, a ono to svým způsobem vlastně ani nejde, protože tím, že ten skokan zelený je mezidruhový kříženec právě toho skokana krátkonohého a skřehotavého a přenáší vlastně chromozomy toho skokana krátkonohého, tak potřebuje chromozomy a potřebuje samičku skřehotavého, aby znovu vznikl tady tento hybrid nebo hybridní genotyp. Jinými slovy, je velmi zajímavé, že kdybychom tady tohoto samečka z Poodří, tedy toho, který žije se skokanem skřehotavým, třeba právě jsme přenesli někam, což není žádoucí, dejme tomu někam do nějaké Těšínské pahorkatiny nebo do podhůří Jeseníků, ke skokanu krátkonohému, tak výsledné potomstvo by byl skokan krátkonohý. To je opravdu unikátní výsledek právě toho mechanismu hybridogeneze jakým se rozmnožuje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná je to dobře, proto tady zůstane takovým unikátem. Já Vám děkuji za rozhovor, pane doktore. Mějte se hezky.

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: Já Vám také děkuji. Na shledanou.


Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Eko magazín
18. května 2021, 17:40

Dobrý den u ekologických novinek z MS kraje. Vědci po dvaceti letech odtajnili jak se rozmnožuje skokan zelený, hledá si k tomu samičky jiného druhu. Zaměstnancům Liberty Ostrava se nelíbí, že huť prodala do Rumunska emisní povolenky.., myslivci na Karvinsku číhají na pytláky a také se dozvíte, že lidé v Karviné vytřídili za loňský rok 5 tun jedlých olejů.

Liberty Ostrava prodala emisní povolenky

Zaměstnancům Liberty Ostrava se nelíbí, že huť prodala do Rumunska emisní povolenky za miliardu korun bez souhlasu dozorčí rady. Obávají se, že se z toho stane nevratná půjčka. Huť zaměstnancům z prodeje vyplatila odměny a zbytek chce investovat do modernizace.

Odboráři Liberty Ostrava vyhlásili stávkovou pohotovost a první květnovou středu několik stovek lidí přišlo dát majiteli najevo, že nemůže svými kroky ohrožovat budoucnost fabriky. Jsou připraveni protestem zcela ohrozit fungování podniku.

PETR SLANINA, člen dozorčí rady a předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR: "Nesouhlasíme s chováním majitele k nám, k naší vládě, našemu státu, našemu kraji a tady ke všemu."

Lubomír Zaorálek (ČSSD), ministr kultury: "Stát tady mimochodem velmi významně podporuje technologie, rozvoj a modernizaci a tahle podpora je samozřejmě vázána na transparentní jednání vlastníka a vy víte, že se stalo několik věcí, které úplně čisté nebyly a vyvolávají pochyby."

Většinu peněz z prodeje chce huť použít na případný zpětný odkup emisních povolenek, zisk ve výši 260 milionů slíbila dát na investice a každý zaměstnanec dostal odměnu 13:070 korun. Liberty Ostrava má přes 6000 zaměstnanců, huť dodává své výrobky do více než 40 zemí.

Vývoz odpadních žump

Domácnosti, které z různých důvodů nemohou být napojeny na veřejnou kanalizaci a čistírnu odpadních vod, jsou odkázány na septiky a žumpy. Zhruba dvakrát ročně je musí nechat odčerpat. Vývozy provádí severomoravské vodovody a kanalizace.

Odpadní vody z domácností, které nejsou napojeny na kanalizaci pro veřejnou potřebu, je nezbytné likvidovat zodpovědně k životnímu prostředí a v souladu s  vodním zákonem. 

MAREK SÍBRT, mluvčí SmVaK: “V některých obcích, kde není zavedena kanalizace pro veřejnou potřebu, tak lidé musí řešit likvidaci odpadních vod jinou cestou. Jednou z možností je domovní čistírna odpadních vod nebo bezodtoková žumpa nebo septik.”

Alternativu žumpy zvolil i majitel rodinného domu v Petřvaldu na Karvinsku. Vybudování kanalizace tam není možné kvůli náročnému terénu.

ADAM ŠROMOVSKÝ, SmVaK: “Pán nechtěl čerpat do konce, protože se bál, že se žumpa zvedne kvůli vysoké spodní vodě. Tak se to nečerpá až na dno. Když někdo chce, tak tu žumpu vystříkáme a vypadá jako nová.”

Proces odčerpání žumpy včetně vyčištění je otázkou několika minut. Četnost vývozu závisí na velikosti septiku a počtu lidí, kteří v domě bydlí. Obvykle to bývá dvakrát až čtyřikrát ročně.

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: “Kanalizace se buduje tam, kde je to technicky možné a dává to také ekonomický smysl. To znamená, že jsou lokality, například pod horami, kde členitost terénu je taková, že vybudovat kanalizaci by bylo technicky i finančně velmi náročné, protože by bylo nutné velké množství čerpacích stanic a svod do centrální čistírny odpadních vod.”

Obcí, které řeší jiný způsob likvidace odpadních vod než veřejnou kanalizaci, je v MS kraji celá řada. Buď se rychle rozrůstají nebo je tam kvůli náročnému terénu složité kanalizaci vybudovat.

Marek Síbrt, mluvčí SmVaK: “Zákon mluví jasně, buď likvidujete odpadní vody pomocí napojení na veřejnou kanalizaci, potom to jsou domovní čistírny odpadních vod - žumpy nebo septiky a potom jsou i nelegální cesty, které bohužel lidé často využívají. To znamená, že bezohledně k sousedům i životnímu prostředí vypouští odpadní vody do polí nebo lesa. Hrozí jim pak vysoká pokuta.”

Objem zlikvidovaných vod by měl odpovídat množství dodané pitné vody do nemovitosti. Lze to jednoduše zkontrolovat prostřednictvím údajů na vodoměru vlastníka.

Na Havířovsku řádí pytláci

Myslivci v Havířově při kontrole svých revírů nalezli ostatky srn. Ze způsobu, jakým byla zvířata usmrcena, není pochyb, že v honitbě řádí pytlák. V lese myslivci nalezli i zakázané železné pasti.

Havířovští myslivci zažívají černou můru. V honitbě mají pytláka, který brutálně zabíjí srny.

DANIEL VARGA, hospodář Mysliveckého spolku Havířov: "Je to bezcitný predátor. Loví zvěř, není přesvědčen o tom, zda je zvěř mrtvá, uřeže zadní nohy a zvěř nechá na místě ležet. Loví srny před porodem, kdy ta srna by rodila do dvou dnů. Střelí srnu a nechá ji ležet, taky smutné. Tady bych poprosil veřejnost, aby kdykoliv když uslyší nějakou ránu a nezdá se jim to, viděli někoho podezřelého v lese i se zbraní, klidně volat policii.”

Myslivci rozmístili po revíru desítky fotopastí a využívají i termokameru. Podali i trestní oznámení na neznámého pachatele, jelikož pytláctví je trestný čin. V lesoparku u Merkuru nalezli i zakázané železné pasti.

JAN ADÁMEK, člen Mysliveckého spolku Havířov: "Viděl jsem nějaký drát ke stromu, potáhl jsem to a vytáhl jsem ty železa. Nebylo tam nic chycené, ale kdyby se tam chytl člověk, nebo dítě, tak se z toho nedostane.”

Myslivci především v tuto roční dobu, kdy se v přírodě rodí mláďata, rovněž prosí pejskaře, aby měli svá zvířata pod dohledem.

Třídění olejů - obyvatelé Karviné jsou vzorní

Obyvatelé Karviné vytřídili za loňský rok 5 tun jedlých olejů z domácnosti. Lidé si na třídění další komodity zvykli a je pravděpodobné, že letošní číslo bude ještě vyšší. Ve městě přibudou další nádoby na separaci.

Třídění jedlých olejů je od roku 2020 povinností ve všech obcích České republiky. V Karviné se připravili o rok dříve a z vlastních financí město pořídilo 35 kontejnerů s oranžovými víky.

Martin Veselý, manažer vývoje: "Veškerý kuchyňský olej i tuk doma slejete do plastové lahve – ideální je lahev s širokým hrdlem – a plnou lahev vhodíte do označeného kontejneru. A pokud nesmažíte, nevadí, velké množství oleje najdete i v jiných potravinách."

Jana Maierová, vedoucí odboru komunálních služeb MMK: "Vzhledem k tomu, že občané jsou v tomto tak poctiví v tomto třídění, tak nám společnost dodala dalších 20 nádob. Nádoby dodala zdarma i svozy máme zdarma, tzn. že město toto třídění nestojí ani korunu z rozpočtu města."

Skokan zelený se v Poodří rozmnožuje pomocí jiných druhů: Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Poodří má světový unikát, žijí tam skokani zelení, kteří nemají své samičky a rozmnožují se pomocí jiných druhů žab. Podrobnosti už doktor Lukáš Choleva z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd a také Ostravské univerzity. Dobrý den. Vítejte.

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Cholevo, jak jste na takovou anomálii přišli? Tedy, že v Povodí Odry žije skokan zelený, který je unikátní tím, že má jen samce a samičky si vyhledává úplně z jiného druhu.

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: My se věnujeme skokanům dlouhodobě, nějakých 20 let, a naším takovým jakýmsi primárním cílem bylo historicky zjistit, jakým způsobem se vlastně obecně rozmnožují skokani zelení, obecně skokani vodní napříč celou Českou republikou. Čili začátky nebyly pouze na Ostravsku nebo v Povodí Odry, ale i v jiných částech České republiky, a tak vlastně začala tato anabáze, kdy jsme se později zaměřili, pro takové specifické vlastnosti těch našich oderských skokanů, mimo jiné, do detailu i na to území právě Poodří.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je to opravdu jako unikátní jev, anebo i třeba jiné živočišné druhy mají tuto schopnost, že mají třeba jenom samečky a rozmnožují se pomocí samiček jiných druhů, nebo je to opravdu unikát? Tento skokan zelený.

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: Ono to rozmnožování, kterému se říká hybridogeneze, tak se obecně vyskytuje třeba například i u některých zástupců rostlin, bezobratlých, některého hmyzu nebo obratlovců, třeba také ryb, ale to že by v rámci té hybridogeneze tito jedinci měli pouze samčí pohlaví, a ještě dokonce čtvernožci suchozemští obratlovci, jako v našem případě, tak to je opravdu světový unikát.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem někde četla, že tento druh žab žije i jinde jinde v Evropě, ale jen v Poodří má tu schopnost, že využívá ke svému rozmnožování samičky jiných druhů. Je to tak?

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: Je to tak do té míry, že třeba i na našem území v České republice máme třeba samečky i samičky skokanů zelených, ale to je úplně jiný systém reprodukční, který je typický pro, dejme tomu, třeba tady na Ostravsku v oblasti pahorkatin, jako třeba Těšínská, Podbeskydská pahorkatina nebo Nízký Jeseník, tak tam se nachází jak samečci tak samičky skokana zeleného a skokanem krátkonohým, což je ten druhý hostitelský druh, kterého oni potřebují k tomu, aby se rozmnožili. Ale to zase je systém, který nežije například v Poodří. A právě v Poodří ten skokan zelený využívá takový ten svůj druhý rodičovský druh k tomu, aby sebe sama rozmnožil a tím je skokan skřehotavý.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžete tedy podrobně popsat jak k tomu rozmnožování dochází, jak si hledají ty správné samičky, a a proč to vlastně dělají tímto způsobem?

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: Tak třeba v tom Poodří si ti samečci skokanů zelených musí hledat samičku, a už jen proto, že svou vlastní samičku svého vlastního druhu z nějakého hybridního původu nemají, a proto oni vlastně musí soupeřit, teď během toho května a začátku června, se samečkem skokana skřehotavého o samičku skokana skřehotavého. Takže on je vlastně takový, svým způsobem, sexuální parazit a snaží se ukořistit vlastně samičku, která není vlastně stejného genotypu jako je on samotný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A jak se potom stane, že se zase narodí jenom samečci? Jak to ta příroda zařídí?

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: Ta příroda to zařídila tak, že si vezmete, že máte samečka toho skokana zeleného, tak on vlastně umí to, že ve svých pohlavních buňkách tvoří, respektive předá do další generace pouze sadu chromozomů jakoby od svého vlastního otce, to znamená, jakoby my lidé jsme měli tu schopnost, že bychom do další generace předali chromozomy pouze jednoho rodiče a toho druhého rodiče bychom úplně eliminovali, vyloučili při tvorbě pohlavních buněk. To znamená on takhle z generace na generaci předává pouze chromozomy svého jakoby otce, samečka, klonálním způsobem, čili to je kopie chromozomů a kopie genetické informace. A potřebuje v každé generaci právě tu samičku skokana skřehotavého, aby znovu mohl vzniknout skokan zelený a to právě proto, že skokan zelený, jako takový, je hybridního původu je to mezidruhový kříženec.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Omluvte mě za možná laickou otázku, ale jak to, že dopustí ta samička skokana skřehotavého, že ji oplodnění skokan zelený?

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: To my, abych se přiznal, opravdu ještě do detailů nevíme, protože je zajímavé, že je i já, prostě jako člověk, jsem schopen rozlišit hlas skokana zeleného v Poodří od hlasu skokana skřehotavého, a tím spíš by to měla umět ta samička, vědět, že její sameček se už dívá jinak a půjde tím pádem přivábena za ním, než za samečkem skokana zeleného. Ale je možné, pravděpodobné, že ten skokan zelený využívá toho, že bývá na těch společných voláníštích, na rybnících, přimíchán mezi ty samečky skokana skřehotavého a prostě ten sameček skokana skřehotavého, když je, dejme tomu, nějakým způsobem zaměstnaný do toho volání v rámci těch žabích chórů, které vydávají, tak ten skokan zelený sameček jednoduše přiskočí a tu samičku oplodní rychleji než její vlastní sameček.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nedojde k tomu, z pohledu let, že skokan zelený vytlačí toho skokana skřehotavého? Nebo z jakého důvodu vlastně je tento proces takhle nastaven v Poodří?

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: Ono by se zdálo, to je velmi dobrá otázka, že k tomu zákonitě dojde, protože když si vezmete, že vlastně potom výsledek takového potomstva, kdy se kříží skokan zelený sameček se samičkou skokana skřehotavého, tak je téměř výhradně hybridní potomstvo právě těch samečků, ale samozřejmě ta příroda to má pojištěno tím způsobem, že samozřejmě se vzrůstajícím počtem třeba těch samečků skokanů zelených zákonitě se dostává nedostatku těch samiček. Čili samoregulace funguje v tom, že vlastně limitujícím faktorem je pak nedostatek samiček, to znamená i kdyby těch samečků skokanů zelených bylo tisíc na jednu samičku skokana skřehotavého, tak, zcela logicky, se třeba 999 samečků samičky nedotklo, a to zákonitě povede k tomu, že oni se sami sebe nebudou schopni po sezonu, nebo několik sezon, rozmnožit a povede to opět k poklesu těch hybridních samečků.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A nebo, mohlo by i nastat, že by si nacházeli samičky jiného druhu, to znamená, že by to nebyla samička skokana skřehotavého, ale jiného druhu, aby zachovali nebo se rozmnožovali a ten svůj počet v Poodří zvyšovali?

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: Víme, že tohle umí třeba některé druhy koloniálních ryb, jako třeba sekavci, kteří žijí na území České republiky, ti se rozmnožují jiným způsobem, to jsou plně hybridní, stoprocentně hybridní klony. Ale v případě skokanů zelených o tom nevíme, a ono to svým způsobem vlastně ani nejde, protože tím, že ten skokan zelený je mezidruhový kříženec právě toho skokana krátkonohého a skřehotavého a přenáší vlastně chromozomy toho skokana krátkonohého, tak potřebuje chromozomy a potřebuje samičku skřehotavého, aby znovu vznikl tady tento hybrid nebo hybridní genotyp. Jinými slovy, je velmi zajímavé, že kdybychom tady tohoto samečka z Poodří, tedy toho, který žije se skokanem skřehotavým, třeba právě jsme přenesli někam, což není žádoucí, dejme tomu někam do nějaké Těšínské pahorkatiny nebo do podhůří Jeseníků, ke skokanu krátkonohému, tak výsledné potomstvo by byl skokan krátkonohý. To je opravdu unikátní výsledek právě toho mechanismu hybridogeneze jakým se rozmnožuje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná je to dobře, proto tady zůstane takovým unikátem. Já Vám děkuji za rozhovor, pane doktore. Mějte se hezky.

Lukáš Choleva, AV, Ostravská univerzita: Já Vám také děkuji. Na shledanou.


Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/eko-magazin/eko-magazin-18-05-2021-17-40