V nejnovějším Eko magazínu se dozvíte, jak pokračuje boj se jmelím v kraji nebo jakým způsobem Frýdek-Místek podporuje hnízdění ptáků ve svých parcích. Také představíme novinky v kauze Heřmanická halda a ve studiu předseda včelařského spolku Moravy a Slezska prozradí, kolik medu se u nás ročně spotřebuje.
MS kraj má nejvyšší výskyt jmelí v Česku
Boj se jmelím pokračuje v řadě měst MS kraje. Parazit napadá velké množství stromů a způsobuje jejich usychání. Arboristé zasahovali například v Ostravě, Opavě nebo Karviné. V kraji se jmelí v posledních letech rozšířilo natolik, že odborníci mluví o kalamitě.
Diamo prý občany neinformuje o karcinogenních látkách
Tento billboard visí od úterý 19.3. přímo naproti vchodu do státního podniku Diamo v Ostravě-Vítkovicích. Stojí za tím stejní lidé, kteří organizují petici za odstranění Heřmanické haldy. Kritika míří přímo na Diamo, že neinformuje o karcinogenních látkách, které z hořící haldy vycházejí.
Jiří Michalisko, organizátor petice a autor billboardu: "Máme důkaz, kde nám pan ředitel odpovídá: "neinformovali," neprovedli žádnou takovou věc, přestože jsou data známá od roku 2010."
Petici za likvidaci haldy podporuje mnoho osobností i regionálních politiků. Poprvé už se sešla i meziresortní komise zřízená ministerstvem průmyslu a obchodu poté, co se na haldu přijel podívat přímo ministr Josef Síkela.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: "Je třeba o tom mluvit, protože Diamo, jako takové ukázalo za 20 let, jak mluví o své činnosti. V podstatě ji tajilo, nikdo to nevěděl a teď jsou všichni překvapeni a v úžasu, co se vlastně dělalo a kde se vynakládaly prostředky daňových poplatníků."
Diamo odmítá, že by něco tajilo a trvá na tom, že halda nijak významně ovzduší v Ostravě neznečišťuje.
Tomáš Indrei, mluvčí státního podniku Diamo: "Vliv na nejbližší okolí je minimální. Státní podnik Diamo netají žádné informace o Heřmanické haldě, naopak, výsledky pravidelných měření škodlivin unikajících do ovzduší jsou veřejně dohledatelné např. na našich webových stránkách."
Pod peticí už je více než 9 tisíc podpisů. K tomu, aby musela být projednána v parlamentu jich je potřeba 10 tisíc, organizátoři odhadují, že by to mělo být ještě v březnu.
Frýdek-Místek podpoří hnízdění ptáků v parcích
Parky ve Frýdku-Místku budou pro ptactvo lákavější. Radnice chce podpořit jejich hnízdění. Instaluje proto 30 nových vysoce odolných budek. Ptákům zajistí klid a bezpečí před predátory a zároveň nahradí chybějící přirozené dutiny ve stromech. Hnízdění se pak bude pravidelně vyhodnocovat.
Park Komenského sady ve Frýdku-Místku. Jedno z míst, které vybrali odborníci pro instalaci nových ptačích budek.
Petr Kulatý, referent odboru životního prostředí: "Na území města jsme v městských parcích vytipovali stromy, na které umísťujeme budky. Byly vybrány dva typy budek. Jeden typ pro menší ptáky. Například pro sýkory modřinky. A větší budky s větším otvorem pro jiné druhy ptáků, jako například sýkory koňadry nebo brhlíky, vrabce."
Nový typ budky doporučuje Česká ornitologická společnost. Zajišťují dobrou tepelnou izolaci, nehromadí vlhkost a tím pádem ani nehnijí. Zároveň ochrání ptáky před predátory.
Petr Kulatý, referent odboru životního prostředí: "Budky jsou ze směsi dřevěných pilin, cementu a nějaký speciální kompozit. Čili budky v podstatě jsou pevnější, není možné, aby ptáci ty budky narušili."
Pro umístění byla vybrána klidnější místa v parcích, aby se ptáci cítili v bezpečí.
Petr Kulatý, referent odboru životního prostředí: "Budky mají své evidenční číslo, toto bude zaneseno do městského pasportu a každoročně bude provedena kontrola těch budek. Budka se vyčistí a zároveň se provede vyhodnocení. Není ještě řečeno, že v každé bude zahnízděno. Podle toho můžeme případně tu budku přemístit a najít nějakou jinou, vhodnější, lokalitu."
Ve volné přírodě hnízdí ptáci v dutinách stromů. V městských parcích může být s takovými stromy problém kvůli bezpečnosti. Proto město volí přídavné budky.
Životnost nových typů budek je garantována až na 25 let.
Radnice v Havířově rozdává nádoby na bioodpad
Na kontejnerových stáních jsou v Havířově rozmístěny hnědé popelnice na bioodpad. Nyní radnice pořídila i malé zelené nádoby do domácností, které si mohou lidé vyzvednout na magistrátu.
Lidé mohou třídit papír, plasty, sklo, speciální nádoby jsou také na kontejnerových stáních na použitý olej po smažení. Magistrát získal od MS kraje dotaci na pořízení i těchto malých nádob, do kterým mohou domácnosti vyhazovat biologický odpad.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: "V současné době bychom jich měli mít 1600. Teď nám přišla první dodávka zhruba třetina, kdy evidujeme a za což jsme velmi rádi, velký zájem občanů. Tyto nádoby by měly navázat už na sběrné nádoby, které mám nainstalované v bytovém fondu ve městě. To jsou takové ty klasické hnědé nádoby na bioodpad. A když si řekneme, co tam patří, tak součástí těch malých nádob, které přijdou do domácností, je vždy i sada sáčků, které jsou rozkladatelné a je tam takový návod, kde je uvedeno, co to bioodpad je. Takže na to bychom chtěli upozornit občany, že ne všechno je tam možné dávat. Především gastro odpad, nebo na druhém místě mastné oleje, tuky, kosti. Takže to tam nepatří.”
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nahrává letošní počasí včelám? Bude dost medu? A kolik za něj asi zaplatíme? Podrobnosti už předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska, Václav Sciskala. Dobrý den, vítejte.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nahrává letošní počasí včelám? Bude dost medu? A kolik za něj asi zaplatíme? Podrobnosti už předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska, Václav Sciskala. Dobrý den, vítejte.
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Václave, tak jak fungují včely v tomto období? Letos je mírná zima, teď už je od února prakticky jaro, tak co to s těma včelkami dělá?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: No, včely si asi uznale ťukají na hlavu a říkají "Co nám to ten člověk dělá?". Protože to počasí je opravdu abnormální. Je to taková anomálie, kterou my nepamatujeme, alespoň já ne. Takže včely se probudily poměrně brzo, už začátkem února. Stihly už odebrat z lísky pyl a začaly plodovat, nosily pyl. Uvidíme, co to udělá. Je to opravdu brzo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Říká se, a je také pravda, že Česko má nejvíce včelařů na obyvatele v rámci Evropy. Má také Česko nejvíce medu?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Ne, ne, nemá. Česko musí dovážet med, aby uspokojilo svou poptávku. Ale faktem je, že jsme nejvíce zavčelená země v Evropě. No tak úplně ne, Maďaři mají víc a Turci mají taky víc. Ale opravdu, jestli máme dvanáct včelstev na kilometr čtvereční, a ekologové? Ti staří kdysi říkali, že ideální stav je jedno včelstvo na kilometr čtvereční. Takže opravdu jsme převčeleni. A z toho důvodu zase je, že přírody nebo toho medu je diametrálně tolik, a včelstev je násobek, tak se musí podělit. Takže opravdu toho medu nemáme, nemáme nejvíc.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak poznáme my odběratelé, jaký medy je kvalitní a jaký ne?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: No právě proto, že máme hodně včelařů, tak ideální stav je. Najděte si svého včelaře, a máte čistý kvalitní med.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To je vaše motto, to už známe.
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Je to tak.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na čem vlastně ta kvalita medu závisí?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Závisí na přírodě. Nic jiného. Jenom příroda, sluníčko, květena, směska. Protože včely navštěvují jenom hmyzosnubné kultury. Aby byla pestrá, ta příroda a potom opravdu, aby bylo teplo, přiměřeně vlhko a ty včely posbírají co se dá.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se říct nějaké číslo? Kolik tedy medu spotřebujeme v Česku na obyvatele? Nebo celkem?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Průměr vychází teď někde kolem kilogramu, což je opravdu pěkné číslo. Když si vezmeme 30 let zpátky, to bylo čtvrt kilogramu na hlavu. Takže kilogram máme dneska.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ročně.
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Ale vemte si, Japonsko má 4 kilogramy. Takže máme co dohánět. A na Japonce se díváme, že opravdu oni ten životní styl udržují jiný. Mají vyšší věkový průměr dožití, atd. atd. Takže máme nějaké vzory.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Václave, vy jste celoživotní včelař. Jste opravdu odborník. Řekněte našim divákům. Podle čeho se včely rozhodují, která z nich bude matka a která dělnice?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: No tak to mají geneticky dané. Za prvé. A o tom opravdu rozhoduje aktuální stav toho včelstva. Pokud je matka dobrá, mladá, výkonná, tak včely nemají důvod ji měnit. Ale pokud už ta matka chřadne, třeba tři roky, čtyři roky už chřadne, tak ony potom si jí vyberou nebo rozhodnou, že si vychovají novou. Ony přimějí tu královnu, ony vystaví tzv. mateční buňku, přimějí královnu, aby tam položila vajíčko a od prvního dne, od prvního okamžiku jí jinak krmí to vajíčko než vajíčko běžné včely. Takže ta včelí královna se líhne v jiné buňce, jinou potravu dostává a za 16 dnů od položení vajíčka se vylíhne královna. A obyčejně v tom období, jak ta mladá se líhne, tak ta stará královna končí svou existenci tím, že odchází z toho úlu s rojem. To znamená, část včel ji doprovodí ven, a hledá nové obydlí. A té mladé královně nechá to, co tam nahospodařila.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je pravda, že ta královna je vždycky větší než ty ostatní včelky?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Je větší než včely, je větší než trubec. Ona musí být větší, protože v tom úlu máte 30 až 50 tisíc jedinců, a včelař potřebuje ji taky někdy vidět. No a kdyby byla stejná jak ty včely, tak jak by to poznal, že jo. My si samozřejmě pomáháme. My si tu královnu označíme barvičkou, nějakou značkou, aby když po tom plástu chodí, aby jí bylo vidět snadněji. Ale je větší.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A k čemu to slouží? Abyste ji viděli, abyste viděli, jak prospívá nebo?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Některé matky třeba nedělají to, co my chceme. My jsme furt jako lidé, my jsme prostě takový, že jo. Pořád chceme víc, lépe, dál, takže víceméně chceme tu královnu nějak kontrolovat. Aby ucelený plod byl, aby se dobře rozvíjela, aby třeba včas přestala plodovat na podzim. Když ta včela, ta matka to nedělá, no tak co, tak je chytíme, zlikvidujeme a dáme tam jinou matku. Takže takzvaně řízeně to včelstvo prostě nějak organizujeme.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A pojďme si něco také říct o sršni asijské, která je pohromou pro včelaře. Co hrozí včelařům, kdyby se tady opravdu objevila i u nás na Moravě?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Ono v globálu včelařům nehrozí nic, ale hrozí včelám. Protože ta sršeň asijská, která se objevila, která decimuje Španělsko, Francii, Belgii, už je v Německu. Teď se objevila i u nás, že jo? Na podzim, už teďka na jaře se zase kdesi v Rokycanech objevila. Kamionem přijeli 4 kusy viděli, ale 3 jenom zabili, jeden utek. Takže víceméně to je predátor, který vyloženě loupí úly a žere včely. Chytá včely na česně. Ta včela přiletí k úlu, chce domů a on ji tam lapne a sežere. Takže ukousne ji hlavu, ukousne hruď a zbytek nechá být. Když najdou takový zdroj potravy, tak prostě se sletí houf těch sršní a zdecimují komplet ten úl. Ony vyžerou včely, vyžerou plod.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se dá proti nim bojovat?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: No jedině tím, že je včas odhalíme a budeme likvidovat ta hnízda, která oni staví na stromech a tak dál. Protože jinak bojovat se nedá. V tom případě nějaké lapače na ty úly nasadit, a chytat to. Protože víceméně není, není obrana.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se už teď teď odhadnout, kolik bude medu a v jaké bude kvalitě?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: No odhadnout. Odhadovat můžeme leccos, ale já si myslím, že to je ještě moc a moc brzo. Já vždycky říkám zajíce, počítáme po honu a my opravdu i ten med lidem říkáme po medobraní. Protože ono může být sebekrásnější jaro a potom v době, když to kvete, to se stalo třeba loni, když začal kvést akát, se ochladilo a nebylo z toho nic. Prostě i ta květena potřebuje teplo, potřebuje podmínky, potřebuje klima. Takže to se tak těžko odhaduje. My bychom si strašně přáli, aby med byl, protože v tom našem regionu už dva roky nebyl. V jiných regionech byl. Tak si říkáme kluci, pusťte nám taky něco. Takže těšíme se na to, že bude.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mějte se hezky, a děkuji Vám za rozhovor.
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Já Vám moc děkuji.
Redakčně upraveno / zkráceno.
V nejnovějším Eko magazínu se dozvíte, jak pokračuje boj se jmelím v kraji nebo jakým způsobem Frýdek-Místek podporuje hnízdění ptáků ve svých parcích. Také představíme novinky v kauze Heřmanická halda a ve studiu předseda včelařského spolku Moravy a Slezska prozradí, kolik medu se u nás ročně spotřebuje.
MS kraj má nejvyšší výskyt jmelí v Česku
Boj se jmelím pokračuje v řadě měst MS kraje. Parazit napadá velké množství stromů a způsobuje jejich usychání. Arboristé zasahovali například v Ostravě, Opavě nebo Karviné. V kraji se jmelí v posledních letech rozšířilo natolik, že odborníci mluví o kalamitě.
Diamo prý občany neinformuje o karcinogenních látkách
Tento billboard visí od úterý 19.3. přímo naproti vchodu do státního podniku Diamo v Ostravě-Vítkovicích. Stojí za tím stejní lidé, kteří organizují petici za odstranění Heřmanické haldy. Kritika míří přímo na Diamo, že neinformuje o karcinogenních látkách, které z hořící haldy vycházejí.
Jiří Michalisko, organizátor petice a autor billboardu: "Máme důkaz, kde nám pan ředitel odpovídá: "neinformovali," neprovedli žádnou takovou věc, přestože jsou data známá od roku 2010."
Petici za likvidaci haldy podporuje mnoho osobností i regionálních politiků. Poprvé už se sešla i meziresortní komise zřízená ministerstvem průmyslu a obchodu poté, co se na haldu přijel podívat přímo ministr Josef Síkela.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: "Je třeba o tom mluvit, protože Diamo, jako takové ukázalo za 20 let, jak mluví o své činnosti. V podstatě ji tajilo, nikdo to nevěděl a teď jsou všichni překvapeni a v úžasu, co se vlastně dělalo a kde se vynakládaly prostředky daňových poplatníků."
Diamo odmítá, že by něco tajilo a trvá na tom, že halda nijak významně ovzduší v Ostravě neznečišťuje.
Tomáš Indrei, mluvčí státního podniku Diamo: "Vliv na nejbližší okolí je minimální. Státní podnik Diamo netají žádné informace o Heřmanické haldě, naopak, výsledky pravidelných měření škodlivin unikajících do ovzduší jsou veřejně dohledatelné např. na našich webových stránkách."
Pod peticí už je více než 9 tisíc podpisů. K tomu, aby musela být projednána v parlamentu jich je potřeba 10 tisíc, organizátoři odhadují, že by to mělo být ještě v březnu.
Frýdek-Místek podpoří hnízdění ptáků v parcích
Parky ve Frýdku-Místku budou pro ptactvo lákavější. Radnice chce podpořit jejich hnízdění. Instaluje proto 30 nových vysoce odolných budek. Ptákům zajistí klid a bezpečí před predátory a zároveň nahradí chybějící přirozené dutiny ve stromech. Hnízdění se pak bude pravidelně vyhodnocovat.
Park Komenského sady ve Frýdku-Místku. Jedno z míst, které vybrali odborníci pro instalaci nových ptačích budek.
Petr Kulatý, referent odboru životního prostředí: "Na území města jsme v městských parcích vytipovali stromy, na které umísťujeme budky. Byly vybrány dva typy budek. Jeden typ pro menší ptáky. Například pro sýkory modřinky. A větší budky s větším otvorem pro jiné druhy ptáků, jako například sýkory koňadry nebo brhlíky, vrabce."
Nový typ budky doporučuje Česká ornitologická společnost. Zajišťují dobrou tepelnou izolaci, nehromadí vlhkost a tím pádem ani nehnijí. Zároveň ochrání ptáky před predátory.
Petr Kulatý, referent odboru životního prostředí: "Budky jsou ze směsi dřevěných pilin, cementu a nějaký speciální kompozit. Čili budky v podstatě jsou pevnější, není možné, aby ptáci ty budky narušili."
Pro umístění byla vybrána klidnější místa v parcích, aby se ptáci cítili v bezpečí.
Petr Kulatý, referent odboru životního prostředí: "Budky mají své evidenční číslo, toto bude zaneseno do městského pasportu a každoročně bude provedena kontrola těch budek. Budka se vyčistí a zároveň se provede vyhodnocení. Není ještě řečeno, že v každé bude zahnízděno. Podle toho můžeme případně tu budku přemístit a najít nějakou jinou, vhodnější, lokalitu."
Ve volné přírodě hnízdí ptáci v dutinách stromů. V městských parcích může být s takovými stromy problém kvůli bezpečnosti. Proto město volí přídavné budky.
Životnost nových typů budek je garantována až na 25 let.
Radnice v Havířově rozdává nádoby na bioodpad
Na kontejnerových stáních jsou v Havířově rozmístěny hnědé popelnice na bioodpad. Nyní radnice pořídila i malé zelené nádoby do domácností, které si mohou lidé vyzvednout na magistrátu.
Lidé mohou třídit papír, plasty, sklo, speciální nádoby jsou také na kontejnerových stáních na použitý olej po smažení. Magistrát získal od MS kraje dotaci na pořízení i těchto malých nádob, do kterým mohou domácnosti vyhazovat biologický odpad.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: "V současné době bychom jich měli mít 1600. Teď nám přišla první dodávka zhruba třetina, kdy evidujeme a za což jsme velmi rádi, velký zájem občanů. Tyto nádoby by měly navázat už na sběrné nádoby, které mám nainstalované v bytovém fondu ve městě. To jsou takové ty klasické hnědé nádoby na bioodpad. A když si řekneme, co tam patří, tak součástí těch malých nádob, které přijdou do domácností, je vždy i sada sáčků, které jsou rozkladatelné a je tam takový návod, kde je uvedeno, co to bioodpad je. Takže na to bychom chtěli upozornit občany, že ne všechno je tam možné dávat. Především gastro odpad, nebo na druhém místě mastné oleje, tuky, kosti. Takže to tam nepatří.”
Václav Sciskala, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nahrává letošní počasí včelám? Bude dost medu? A kolik za něj asi zaplatíme? Podrobnosti už předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska, Václav Sciskala. Dobrý den, vítejte.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nahrává letošní počasí včelám? Bude dost medu? A kolik za něj asi zaplatíme? Podrobnosti už předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska, Václav Sciskala. Dobrý den, vítejte.
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Václave, tak jak fungují včely v tomto období? Letos je mírná zima, teď už je od února prakticky jaro, tak co to s těma včelkami dělá?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: No, včely si asi uznale ťukají na hlavu a říkají "Co nám to ten člověk dělá?". Protože to počasí je opravdu abnormální. Je to taková anomálie, kterou my nepamatujeme, alespoň já ne. Takže včely se probudily poměrně brzo, už začátkem února. Stihly už odebrat z lísky pyl a začaly plodovat, nosily pyl. Uvidíme, co to udělá. Je to opravdu brzo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Říká se, a je také pravda, že Česko má nejvíce včelařů na obyvatele v rámci Evropy. Má také Česko nejvíce medu?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Ne, ne, nemá. Česko musí dovážet med, aby uspokojilo svou poptávku. Ale faktem je, že jsme nejvíce zavčelená země v Evropě. No tak úplně ne, Maďaři mají víc a Turci mají taky víc. Ale opravdu, jestli máme dvanáct včelstev na kilometr čtvereční, a ekologové? Ti staří kdysi říkali, že ideální stav je jedno včelstvo na kilometr čtvereční. Takže opravdu jsme převčeleni. A z toho důvodu zase je, že přírody nebo toho medu je diametrálně tolik, a včelstev je násobek, tak se musí podělit. Takže opravdu toho medu nemáme, nemáme nejvíc.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak poznáme my odběratelé, jaký medy je kvalitní a jaký ne?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: No právě proto, že máme hodně včelařů, tak ideální stav je. Najděte si svého včelaře, a máte čistý kvalitní med.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To je vaše motto, to už známe.
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Je to tak.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na čem vlastně ta kvalita medu závisí?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Závisí na přírodě. Nic jiného. Jenom příroda, sluníčko, květena, směska. Protože včely navštěvují jenom hmyzosnubné kultury. Aby byla pestrá, ta příroda a potom opravdu, aby bylo teplo, přiměřeně vlhko a ty včely posbírají co se dá.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se říct nějaké číslo? Kolik tedy medu spotřebujeme v Česku na obyvatele? Nebo celkem?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Průměr vychází teď někde kolem kilogramu, což je opravdu pěkné číslo. Když si vezmeme 30 let zpátky, to bylo čtvrt kilogramu na hlavu. Takže kilogram máme dneska.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ročně.
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Ale vemte si, Japonsko má 4 kilogramy. Takže máme co dohánět. A na Japonce se díváme, že opravdu oni ten životní styl udržují jiný. Mají vyšší věkový průměr dožití, atd. atd. Takže máme nějaké vzory.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Václave, vy jste celoživotní včelař. Jste opravdu odborník. Řekněte našim divákům. Podle čeho se včely rozhodují, která z nich bude matka a která dělnice?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: No tak to mají geneticky dané. Za prvé. A o tom opravdu rozhoduje aktuální stav toho včelstva. Pokud je matka dobrá, mladá, výkonná, tak včely nemají důvod ji měnit. Ale pokud už ta matka chřadne, třeba tři roky, čtyři roky už chřadne, tak ony potom si jí vyberou nebo rozhodnou, že si vychovají novou. Ony přimějí tu královnu, ony vystaví tzv. mateční buňku, přimějí královnu, aby tam položila vajíčko a od prvního dne, od prvního okamžiku jí jinak krmí to vajíčko než vajíčko běžné včely. Takže ta včelí královna se líhne v jiné buňce, jinou potravu dostává a za 16 dnů od položení vajíčka se vylíhne královna. A obyčejně v tom období, jak ta mladá se líhne, tak ta stará královna končí svou existenci tím, že odchází z toho úlu s rojem. To znamená, část včel ji doprovodí ven, a hledá nové obydlí. A té mladé královně nechá to, co tam nahospodařila.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je pravda, že ta královna je vždycky větší než ty ostatní včelky?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Je větší než včely, je větší než trubec. Ona musí být větší, protože v tom úlu máte 30 až 50 tisíc jedinců, a včelař potřebuje ji taky někdy vidět. No a kdyby byla stejná jak ty včely, tak jak by to poznal, že jo. My si samozřejmě pomáháme. My si tu královnu označíme barvičkou, nějakou značkou, aby když po tom plástu chodí, aby jí bylo vidět snadněji. Ale je větší.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A k čemu to slouží? Abyste ji viděli, abyste viděli, jak prospívá nebo?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Některé matky třeba nedělají to, co my chceme. My jsme furt jako lidé, my jsme prostě takový, že jo. Pořád chceme víc, lépe, dál, takže víceméně chceme tu královnu nějak kontrolovat. Aby ucelený plod byl, aby se dobře rozvíjela, aby třeba včas přestala plodovat na podzim. Když ta včela, ta matka to nedělá, no tak co, tak je chytíme, zlikvidujeme a dáme tam jinou matku. Takže takzvaně řízeně to včelstvo prostě nějak organizujeme.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A pojďme si něco také říct o sršni asijské, která je pohromou pro včelaře. Co hrozí včelařům, kdyby se tady opravdu objevila i u nás na Moravě?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Ono v globálu včelařům nehrozí nic, ale hrozí včelám. Protože ta sršeň asijská, která se objevila, která decimuje Španělsko, Francii, Belgii, už je v Německu. Teď se objevila i u nás, že jo? Na podzim, už teďka na jaře se zase kdesi v Rokycanech objevila. Kamionem přijeli 4 kusy viděli, ale 3 jenom zabili, jeden utek. Takže víceméně to je predátor, který vyloženě loupí úly a žere včely. Chytá včely na česně. Ta včela přiletí k úlu, chce domů a on ji tam lapne a sežere. Takže ukousne ji hlavu, ukousne hruď a zbytek nechá být. Když najdou takový zdroj potravy, tak prostě se sletí houf těch sršní a zdecimují komplet ten úl. Ony vyžerou včely, vyžerou plod.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se dá proti nim bojovat?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: No jedině tím, že je včas odhalíme a budeme likvidovat ta hnízda, která oni staví na stromech a tak dál. Protože jinak bojovat se nedá. V tom případě nějaké lapače na ty úly nasadit, a chytat to. Protože víceméně není, není obrana.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se už teď teď odhadnout, kolik bude medu a v jaké bude kvalitě?
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: No odhadnout. Odhadovat můžeme leccos, ale já si myslím, že to je ještě moc a moc brzo. Já vždycky říkám zajíce, počítáme po honu a my opravdu i ten med lidem říkáme po medobraní. Protože ono může být sebekrásnější jaro a potom v době, když to kvete, to se stalo třeba loni, když začal kvést akát, se ochladilo a nebylo z toho nic. Prostě i ta květena potřebuje teplo, potřebuje podmínky, potřebuje klima. Takže to se tak těžko odhaduje. My bychom si strašně přáli, aby med byl, protože v tom našem regionu už dva roky nebyl. V jiných regionech byl. Tak si říkáme kluci, pusťte nám taky něco. Takže těšíme se na to, že bude.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mějte se hezky, a děkuji Vám za rozhovor.
Václav Sciskala, včelař, předseda Včelařského spolku Moravy a Slezska: Já Vám moc děkuji.
Redakčně upraveno / zkráceno.
