Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Eko magazín

Eko magazín

  • Farma Bezdínek má nový skleník a energocentrum
  • 129 výrobků bojovalo o značku regionální potravina
  • Valerie a Stanislav Zámečníkovi, Farma u Stromovouse: Značka Regionální potravina pro Jesenický horský sýr

Farma Bezdínek má nový skleník a energocentrum

V současnosti největší producent rajčat v Česku. To je Farma Bezdínek u Karviné. Pro ještě větší zvýšení produkce nově zahájila provoz dalšího skleníku. Zároveň zde bylo otevřeno nové energocentrum, aby byla farma více energeticky nezávislá.

6000 tun rajčat ročně. Tolik díky otevření nového skleníku o rozloze zhruba 3,5 hektarů vyprodukuje Farma Bezdínek v Dolní Lutyni. Celková rozloha zdejších skleníků je tak nyní 15 hektarů.

Tomáš Dudák, generální ředitel společnosti SPUR: „My dneska produkujeme především rajčata. Malé koktejlky, střapeček na keříčku, který si naši zákazníci kupují na váhu i ty malé, řekl bych nejlepší rajčata, co máme na trhu, protože mají cukernatost 12 °Bx. To je náš hlavní produkt, převážně pro české odběratele. V malém množství tady ještě v demo skleníku, který je veřejnosti přístupný, pěstujeme i okurky a venku maliny.“

Díky otevření nového skleníku se zvýší roční produkce farmy o jednu třetinu.

Jan Fučík, manažer skleníků: „Tím, že jsme se rozšířili, tak vypěstujeme až o 800 tun rajčat více meziročně v porovnání s loňským rokem.“

Rajčata se zde pěstují v organickém kokosovém substrátu a k zavlažování se využívá dešťová voda.

Jan Fučík, manažer skleníků: „Každou rostlinku zavlažujeme zvlášť, takže jsme schopni přesně kontrolovat, kolik ke každé rostlince přiteče vody, přičemž samozřejmě ovlivňujeme její kvalitu a mícháme tu zálivku podle toho, co přesně ta rostlina potřebuje.“

Kromě provozu skleníku bylo spuštěno i nové energocentrum. Jeho cílem je dosáhnout energetické nezávislosti.

Jiří Stodůlka, jednatel Farmy Bezdínek: „Dosud jsme odebírali teplo z elektrárny ČEZ, nicméně tato uhelná elektrárna je na konci své životnosti a je plánované její uzavření. Z tohoto důvodu jsme potřebovali postavit nový tepelný zdroj, abychom byli schopni pokrýt ty energetické potřeby našeho provozu.“

Tomáš Dudák, generální ředitel společnosti SPUR: „Nám už minulý rok výrazně zdražili teplo o trojnásobek, tudíž jsme na to museli nějakým způsobem reagovat, abychom ten provoz skleníků tady nějak udrželi.“

Celkem se do nového skleníku i do energocentra investovalo 400 miliónů korun. 200 miliónů na každou z položek.

129 výrobků bojovalo o značku regionální potravina

Rajčata z farmy Bezdínek se objeví i v naší další reportáži. Letos totiž podlouhlá rajčata cherry vyhrála cenu Regionální potraviny v kategorii Ovoce a zelenina. O prestižní ocenění každoročně bojují desítky producentů z MS kraje. Letos se jich zúčastnilo 41 s téměř 130 výrobky.

Uzeniny, sýry, jogurty, další masné a mléčné výrobky, těstoviny, cukrovinky nebo alkoholické i nealko nápoje. Až 129 produktů místních výrobců zabojovalo o ocenění Regionální potraviny. To se uděluje každoročně ve všech krajích republiky.

Jindřich Fialka, ředitel sekce potravinářství, Ministerstvo zemědělství: „Vždycky oceňujeme v každém z těch 13 krajů, kde se soutěž koná, je nějaký nový, zajímavý výrobce a je to forma podpory. Aby se lidé nebáli dělat kvalitní výrobky z našich českých regionů a tím, že zvítězí v této soutěži, tak spotřebitel uvidí na první pohled značku regionální potravina a ví, že tento výrobek je kvalitní a z naší země.“

Na devět stolů a tedy do devíti kategorií umístilo své výrobky přes 40 regionálních producentů.

V hodnotitelské komisi zasedli tradičně zástupci ministerstva zemědělství, Státního zemědělského intervenčního fondu, zemědělské a potravinářské inspekce, veterinární správy, agrární a potravinářské komory i krajského úřadu.

Jindřich Fialka, ředitel sekce potravinářství, Ministerstvo zemědělství: „Máme na to platnou metodiku. Máme tady senzorické vlastnosti, kvalitativní vlastnosti, budeme hodnotit ty obaly a zejména vztah k regionu.“

Radek Podstawka, porotce, náměstek hejtmana MS kraje: „Těším se. Budu poprvé dneska v porotě, ale vím, že na Severní Moravě je spousta lidí, kteří vyrábějí vynikající potraviny, takže už teď vím, že to bude složité vybrat ty nejlepší, které budou nejchutnější, možná některé i nejzdravější. Uvidíme.“

Vítěze kategorií čeká také reprezentace na řadě regionálních i celostátních výstav.

Jindřich Fialka, ředitel sekce potravinářství, Ministerstvo zemědělství: „Účastní se i země živitelky v Českých Budějovicích, což je skutečně přehlídka toho nejlepšího, co v daném roce vyhrálo v rámci celé České republiky.“

Kromě vítězství v jednotlivých kategoriích mohli výrobci získat také cenu hejtmana kraje. Tu obdržel například likér Vařonka.

Valerie a Stanislav Zámečníkovi, Farma u Stromovouse: Značka Regionální potravina pro Jesenický horský sýr

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve studiu vítáme vítěze kategorie sýry včetně tvarohu manželé Valerii a Stanislava Zámečníkovy z farmy U Stromovouse ze Staré Vody. Dobrý den Vám.

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: Dobrý den.

Stanislav Zámečník, Farma u Stromovouse: Dobrý den.

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: Valerie. začněme na startovní čáře vašeho podnikání. To byl rok 2011, nemýlím-li se. Nebo možná, kdy padlo to rozhodnutí, že úplně převrátí svůj život naruby a začnete se věnovat zemědělství? Nebo úplně ten začátek? Ano, rok 2011 byl takové rozhodnutí, že trošku změníme život. Odstěhujeme se z Ostravy do Jeseníků, kde jsme měli chalupu a začneme si dělat výrobky pro sebe. Ten prvotní záměr, že budeme mít farmu, to na začátku vůbec nebylo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Stanislave, po 10 letech, jak to vnímáte? Bylo to správné rozhodnutí?

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: No, tak jak říkala manželka, ona to byla taková neřízená evoluce. Prostě kdyby nám teďka, nebo před 10 lety někdo řekl, jak se to vyvine tady, tak bysme tomu nevěřili. A na otázku odpovím jednoznačně. Ano, bylo to správné rozhodnutí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Valerie, jak vypadá váš každodenní život? Každý den, protože já jsem se vás před natáčením ptala, jestli si vůbec můžete vzít jeden nebo druhý nějaké volno. Vy jste mi řekli, že maximálně tři dny, a to vždycky jeden na farmě musí zůstat.

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: Přesně tak. Zvířata to jsou živé tvory. Potřebují denně vodu, žrádlo, obstarat je, podojit. Takže to je opravdu dennodenní práce s nima.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: No tak ráno, v kolik hodin vstáváte?

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: Tak je to zase taky různé. Podle období je různě v zimě a jinak je to v létě. V zimě se stává později třeba v 6 hodin. V 7 hodin se jde ke zvířatům, tam se jim musí poklidit, nakrmit, nanosit voda, podojit. Tak toto trvá zhruba dvě a půl tři hodiny. Když se nic nestane, když není žádný problém, to znamená, neulehne vám nějaké zvíře, prostě nerozbije vám nějaké dvířka nebo něco, prostě když není problém. A to samé se opakuje večer.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak máte na farmě rozdělené práce? Kdo se o co stará?

Stanislav Zámečník, Farma u Stromovouse: My to máme rozdělané tak trošku opačně. Tu fyzicky těžší práci dělá kvůli mému zdravotnímu stavu manželka, takže se stará o zvířata a veškerá ta péče je na ní a já v podstatě dělám mlékárnu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k tomu, za co jste dostali ocenění. Není to poprvé, co jste získali značku Regionální potraviny. Tak letos to bylo za co?

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: Tak letos jsme vlastně obhajovali sýr Jesenický horský sýr. Je to vysoko vyhřívaný sýr. Obhajovali jsme vlastně tuto značku z roku 2020. Jaká je vaše produkce? Kolik těch sýrů jste schopni vyrobit?

Stanislav Zámečník, Farma u Stromovouse: No tak vzhledem k tomu, že máme 5 dojných krávy a 25 plemenných koz, spíš bych to řekl tak, že ve vrcholu zpracováváme, když ta jerseyka dává nějakých já nevím, 16 litrů krát 5, tak tolik mléka asi denně zpracováváme kravského. Plus to kozí mléko. Což teda zaznamená, protože každý to mléko děláte zvlášť, tak to znamená vlastně dvakrát tu práci denně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: No a jak to vypadá s odběrateli? Chodí za vámi lidé?

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: No, ono je to takhle. My v podstatě jsme celý ten marketing soustředili na to, aby jsme si naučili lidi chodit k nám. Celé to máme soustředěné na to, aby ti lidé poznali tu farmu, poznali, jak to děláme. Mlékárna je prosklená, máme tam prostě nějaké posezení, takovou letní kavárničku, kde si ti lidé můžou dát prostě naše výrobky. A jako povídáme o tom, sem tam uděláme nějakou exkurzi, pokud na to máme čas. Takže my jedeme ten styl, aby ti lidi k nám jezdili a prostě začala jezdit spousta lidí na výlety z Ostravy, z Karviné, z Čech, kdy jedou na celodenní výlet. Takže ta produkce naše směřuje právě tady na tento segment. Plus v okolí dodáváme do dobrých restaurací, kde jsme na jídelních lístcích a vlastně takhle to celé směřujeme tu produkci a prodáváme jí výhradně z farmy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je třeba si udržovat početné stádo na tom počtu 25 koz plus 3 až 5 krav? Je to třeba dodržovat, abyste to zvládli?

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: To je naše maximum, co dokážou čtyři ruce zvládnout, víc ne. I když lidi nám vždycky říkají, proč se nerozšiřujete? Ne, my chceme zachovat ten standard, který my jsme si nasadili vysoko teda. Tím vlastně je i ta Regionální potravina, o tom to je. Musí to být tak vyvážené, aby nás to uživilo. Protože už vlastně oba dva se tady tím živíme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak těžké je vyrobit takový výrobek, který je oceněn Regionální potravinou a udržet si ten standard?

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: To už je asi otázka na manžela, protože ten je ten hlavní výrobce.

Stanislav Zámečník, Farma u Stromovouse: Ono je třeba říct, že my vlastně od toho roku 2017, kdy jsme získali poprvé cenu hejtmana v roce 2018, jsme získali Regionální potravinu za Jesenický bochník. Potom v roce 2020 jsme získali za Jesenický horský sýr poprvé, v roce 2021 na jogurty a v roce 2023 jsme získali cenu hejtmana na tvarohovou pomazánku. Ale to jsme obhajovali ten Jesenický horský sýr. Takže tam v prvé řadě ten sýr musíte vytvořit. My nekopíruje receptury, ale máme vlastní receptury, vlastní složení kultur, vlastní technologické postupy. Což u toho sýru je trošku problém, protože ten sýr zraje 3 měsíce, takže vy ho vlastně až po třech měsících otevřete a teprve zjistíte, jestli je blbě nebo dobře. To je první problém.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A stává se, že je někdy "blbý"? Jak říkáte?

Stanislav Zámečník, Farma u Stromovouse: Když to tvoříte a vlastně vymýšlíte úplně nový typ sýru, tak samozřejmě jo. To by bylo jackpot ve sportce, kdyby se vám to povedlo na poprvé. Druhá věc, která je nutná říct k tomu, je to, že ano, vytvoříte potom dobrý sýr, ale vy musíte udržet ten standard dál. On se vám povede, ale ten druhý se vám třeba nepovede a vy teď musíte přemýšlet proč. Jo a až toto máte, tak teprve potom to může fungovat. Takže ono jako jednoduché to není. Ono to vypadá jednoduše. Spousta lidí prostě si myslí, že si přečte nějaký recept na internetu a že je z něho sýrař, ale takhle to fakt nefunguje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já si myslím, že to není jenom u sýru, ale i u ostatních receptů. To znají určitě lidé, kteří vaří, pečou a tak dále. Že to opravdu není jednoduché. Není to jenom o tom dodržet recept, ale je k tomu i dalších x věcí, které mohou ovlivnit potom ten výsledek.

Stanislav Zámečník, Farma u Stromovouse: Ano, ano, samozřejmě, protože u toho je spousta vychytávek, který v těch receptech samozřejmě nenajdete, protože to je určitým způsobem know how a ty se nedozvíte ani na žádných sýrařských kurzech a podobně. Protože pokud jako sýrař nepochopí, jak to mléko funguje, co dělá která kultura, kterých je mimochodem 50, 60 a jsou mezofilní termofilní podle teplot a neví, jak to mléko bude fungovat, tak v životě recepturu jako nevytvoří. Na to je prostě potřeba trošku vědět i teorie.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste vyjmenoval za co všechno jste už získali značku Regionální potravina. Co je u lidí z těch vašich produktů nejoblíbenější?

Stanislav Zámečník, Farma u Stromovouse: No to je těžko, protože jako každý má rád něco jiného. Někdo je prostě na tvaroh, někdo je na jogurty, někdo má rád třeba ten Jesenický horský sýry ten je takový typ švýcarských nasládlejších sýrů do ementálu. Někdo třeba nesnáší ty sladké sýry a má radši prostě výrazné sýry. Něco na způsob třeba italského pecorina toskánského. A to je třeba zas ten Jesenický bochník. A ta je právě na tom to, že když držíte ten širší sortiment, tak každý si tam vybere to, co má rád.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Říkáte širší sortiment, tak kolik druhů sýrů a tvarohů vyrábíte?

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: Takže vyrábíme čerstvé sýry, které děláme z několika druhů koření. Samozřejmě tvaroh, z tvarohu děláme potom takové my tomu říkáme Jesenický skřítek. Je to takový krémáček, něco na způsob vzdáleně pribiňáků. Z těch dalších sýrů děláme polotvrdé sýry nebo extra tvrdé sýry, děláme jogurty a potom děláme třeba takové speciality jako halloumi na gril, nebo prostě balkánské sýry na zeleninu a podobně. Takže tam toho sortimentu jako je dost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mě napadá, vy jste byli milovníci sýrů, že jste se vydali touto cestou?

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: Tak všeobecně. Nedá se říct, že by úplně jako, ale prostě ta naše cesta byla, chtěli jsme si dělat pro sebe ty potraviny. To znamená i maso. Chovali jsme slepice, prasátko, pěstovali jsme zeleninu. Takže ne že bychom byli milovníci jako úplně duší, ale sýry máme rádi určitě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Po čem vy dva a vaše rodina nejčastěji z vašich produktů sáhne?

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: V létě je to asi halloumi, bochník, tvrdé sýry, vesměs všechno. Teďka jsme začali dělat balkánský sýr, takže taky výborný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já vám oběma děkuji za rozhovor, přeji vám hodně štěstí, ať se stále tak úspěšní a máte i lidi, kteří za vámi stále rádi chodí a ty vaše produkty ochutnávají a objednávají a jedí.

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: Děkujeme.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Eko magazín
21. května 2024, 17:40

Farma Bezdínek má nový skleník a energocentrum

V současnosti největší producent rajčat v Česku. To je Farma Bezdínek u Karviné. Pro ještě větší zvýšení produkce nově zahájila provoz dalšího skleníku. Zároveň zde bylo otevřeno nové energocentrum, aby byla farma více energeticky nezávislá.

6000 tun rajčat ročně. Tolik díky otevření nového skleníku o rozloze zhruba 3,5 hektarů vyprodukuje Farma Bezdínek v Dolní Lutyni. Celková rozloha zdejších skleníků je tak nyní 15 hektarů.

Tomáš Dudák, generální ředitel společnosti SPUR: „My dneska produkujeme především rajčata. Malé koktejlky, střapeček na keříčku, který si naši zákazníci kupují na váhu i ty malé, řekl bych nejlepší rajčata, co máme na trhu, protože mají cukernatost 12 °Bx. To je náš hlavní produkt, převážně pro české odběratele. V malém množství tady ještě v demo skleníku, který je veřejnosti přístupný, pěstujeme i okurky a venku maliny.“

Díky otevření nového skleníku se zvýší roční produkce farmy o jednu třetinu.

Jan Fučík, manažer skleníků: „Tím, že jsme se rozšířili, tak vypěstujeme až o 800 tun rajčat více meziročně v porovnání s loňským rokem.“

Rajčata se zde pěstují v organickém kokosovém substrátu a k zavlažování se využívá dešťová voda.

Jan Fučík, manažer skleníků: „Každou rostlinku zavlažujeme zvlášť, takže jsme schopni přesně kontrolovat, kolik ke každé rostlince přiteče vody, přičemž samozřejmě ovlivňujeme její kvalitu a mícháme tu zálivku podle toho, co přesně ta rostlina potřebuje.“

Kromě provozu skleníku bylo spuštěno i nové energocentrum. Jeho cílem je dosáhnout energetické nezávislosti.

Jiří Stodůlka, jednatel Farmy Bezdínek: „Dosud jsme odebírali teplo z elektrárny ČEZ, nicméně tato uhelná elektrárna je na konci své životnosti a je plánované její uzavření. Z tohoto důvodu jsme potřebovali postavit nový tepelný zdroj, abychom byli schopni pokrýt ty energetické potřeby našeho provozu.“

Tomáš Dudák, generální ředitel společnosti SPUR: „Nám už minulý rok výrazně zdražili teplo o trojnásobek, tudíž jsme na to museli nějakým způsobem reagovat, abychom ten provoz skleníků tady nějak udrželi.“

Celkem se do nového skleníku i do energocentra investovalo 400 miliónů korun. 200 miliónů na každou z položek.

129 výrobků bojovalo o značku regionální potravina

Rajčata z farmy Bezdínek se objeví i v naší další reportáži. Letos totiž podlouhlá rajčata cherry vyhrála cenu Regionální potraviny v kategorii Ovoce a zelenina. O prestižní ocenění každoročně bojují desítky producentů z MS kraje. Letos se jich zúčastnilo 41 s téměř 130 výrobky.

Uzeniny, sýry, jogurty, další masné a mléčné výrobky, těstoviny, cukrovinky nebo alkoholické i nealko nápoje. Až 129 produktů místních výrobců zabojovalo o ocenění Regionální potraviny. To se uděluje každoročně ve všech krajích republiky.

Jindřich Fialka, ředitel sekce potravinářství, Ministerstvo zemědělství: „Vždycky oceňujeme v každém z těch 13 krajů, kde se soutěž koná, je nějaký nový, zajímavý výrobce a je to forma podpory. Aby se lidé nebáli dělat kvalitní výrobky z našich českých regionů a tím, že zvítězí v této soutěži, tak spotřebitel uvidí na první pohled značku regionální potravina a ví, že tento výrobek je kvalitní a z naší země.“

Na devět stolů a tedy do devíti kategorií umístilo své výrobky přes 40 regionálních producentů.

V hodnotitelské komisi zasedli tradičně zástupci ministerstva zemědělství, Státního zemědělského intervenčního fondu, zemědělské a potravinářské inspekce, veterinární správy, agrární a potravinářské komory i krajského úřadu.

Jindřich Fialka, ředitel sekce potravinářství, Ministerstvo zemědělství: „Máme na to platnou metodiku. Máme tady senzorické vlastnosti, kvalitativní vlastnosti, budeme hodnotit ty obaly a zejména vztah k regionu.“

Radek Podstawka, porotce, náměstek hejtmana MS kraje: „Těším se. Budu poprvé dneska v porotě, ale vím, že na Severní Moravě je spousta lidí, kteří vyrábějí vynikající potraviny, takže už teď vím, že to bude složité vybrat ty nejlepší, které budou nejchutnější, možná některé i nejzdravější. Uvidíme.“

Vítěze kategorií čeká také reprezentace na řadě regionálních i celostátních výstav.

Jindřich Fialka, ředitel sekce potravinářství, Ministerstvo zemědělství: „Účastní se i země živitelky v Českých Budějovicích, což je skutečně přehlídka toho nejlepšího, co v daném roce vyhrálo v rámci celé České republiky.“

Kromě vítězství v jednotlivých kategoriích mohli výrobci získat také cenu hejtmana kraje. Tu obdržel například likér Vařonka.

Valerie a Stanislav Zámečníkovi, Farma u Stromovouse: Značka Regionální potravina pro Jesenický horský sýr

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve studiu vítáme vítěze kategorie sýry včetně tvarohu manželé Valerii a Stanislava Zámečníkovy z farmy U Stromovouse ze Staré Vody. Dobrý den Vám.

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: Dobrý den.

Stanislav Zámečník, Farma u Stromovouse: Dobrý den.

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: Valerie. začněme na startovní čáře vašeho podnikání. To byl rok 2011, nemýlím-li se. Nebo možná, kdy padlo to rozhodnutí, že úplně převrátí svůj život naruby a začnete se věnovat zemědělství? Nebo úplně ten začátek? Ano, rok 2011 byl takové rozhodnutí, že trošku změníme život. Odstěhujeme se z Ostravy do Jeseníků, kde jsme měli chalupu a začneme si dělat výrobky pro sebe. Ten prvotní záměr, že budeme mít farmu, to na začátku vůbec nebylo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Stanislave, po 10 letech, jak to vnímáte? Bylo to správné rozhodnutí?

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: No, tak jak říkala manželka, ona to byla taková neřízená evoluce. Prostě kdyby nám teďka, nebo před 10 lety někdo řekl, jak se to vyvine tady, tak bysme tomu nevěřili. A na otázku odpovím jednoznačně. Ano, bylo to správné rozhodnutí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Valerie, jak vypadá váš každodenní život? Každý den, protože já jsem se vás před natáčením ptala, jestli si vůbec můžete vzít jeden nebo druhý nějaké volno. Vy jste mi řekli, že maximálně tři dny, a to vždycky jeden na farmě musí zůstat.

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: Přesně tak. Zvířata to jsou živé tvory. Potřebují denně vodu, žrádlo, obstarat je, podojit. Takže to je opravdu dennodenní práce s nima.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: No tak ráno, v kolik hodin vstáváte?

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: Tak je to zase taky různé. Podle období je různě v zimě a jinak je to v létě. V zimě se stává později třeba v 6 hodin. V 7 hodin se jde ke zvířatům, tam se jim musí poklidit, nakrmit, nanosit voda, podojit. Tak toto trvá zhruba dvě a půl tři hodiny. Když se nic nestane, když není žádný problém, to znamená, neulehne vám nějaké zvíře, prostě nerozbije vám nějaké dvířka nebo něco, prostě když není problém. A to samé se opakuje večer.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak máte na farmě rozdělené práce? Kdo se o co stará?

Stanislav Zámečník, Farma u Stromovouse: My to máme rozdělané tak trošku opačně. Tu fyzicky těžší práci dělá kvůli mému zdravotnímu stavu manželka, takže se stará o zvířata a veškerá ta péče je na ní a já v podstatě dělám mlékárnu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k tomu, za co jste dostali ocenění. Není to poprvé, co jste získali značku Regionální potraviny. Tak letos to bylo za co?

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: Tak letos jsme vlastně obhajovali sýr Jesenický horský sýr. Je to vysoko vyhřívaný sýr. Obhajovali jsme vlastně tuto značku z roku 2020. Jaká je vaše produkce? Kolik těch sýrů jste schopni vyrobit?

Stanislav Zámečník, Farma u Stromovouse: No tak vzhledem k tomu, že máme 5 dojných krávy a 25 plemenných koz, spíš bych to řekl tak, že ve vrcholu zpracováváme, když ta jerseyka dává nějakých já nevím, 16 litrů krát 5, tak tolik mléka asi denně zpracováváme kravského. Plus to kozí mléko. Což teda zaznamená, protože každý to mléko děláte zvlášť, tak to znamená vlastně dvakrát tu práci denně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: No a jak to vypadá s odběrateli? Chodí za vámi lidé?

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: No, ono je to takhle. My v podstatě jsme celý ten marketing soustředili na to, aby jsme si naučili lidi chodit k nám. Celé to máme soustředěné na to, aby ti lidé poznali tu farmu, poznali, jak to děláme. Mlékárna je prosklená, máme tam prostě nějaké posezení, takovou letní kavárničku, kde si ti lidé můžou dát prostě naše výrobky. A jako povídáme o tom, sem tam uděláme nějakou exkurzi, pokud na to máme čas. Takže my jedeme ten styl, aby ti lidi k nám jezdili a prostě začala jezdit spousta lidí na výlety z Ostravy, z Karviné, z Čech, kdy jedou na celodenní výlet. Takže ta produkce naše směřuje právě tady na tento segment. Plus v okolí dodáváme do dobrých restaurací, kde jsme na jídelních lístcích a vlastně takhle to celé směřujeme tu produkci a prodáváme jí výhradně z farmy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je třeba si udržovat početné stádo na tom počtu 25 koz plus 3 až 5 krav? Je to třeba dodržovat, abyste to zvládli?

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: To je naše maximum, co dokážou čtyři ruce zvládnout, víc ne. I když lidi nám vždycky říkají, proč se nerozšiřujete? Ne, my chceme zachovat ten standard, který my jsme si nasadili vysoko teda. Tím vlastně je i ta Regionální potravina, o tom to je. Musí to být tak vyvážené, aby nás to uživilo. Protože už vlastně oba dva se tady tím živíme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak těžké je vyrobit takový výrobek, který je oceněn Regionální potravinou a udržet si ten standard?

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: To už je asi otázka na manžela, protože ten je ten hlavní výrobce.

Stanislav Zámečník, Farma u Stromovouse: Ono je třeba říct, že my vlastně od toho roku 2017, kdy jsme získali poprvé cenu hejtmana v roce 2018, jsme získali Regionální potravinu za Jesenický bochník. Potom v roce 2020 jsme získali za Jesenický horský sýr poprvé, v roce 2021 na jogurty a v roce 2023 jsme získali cenu hejtmana na tvarohovou pomazánku. Ale to jsme obhajovali ten Jesenický horský sýr. Takže tam v prvé řadě ten sýr musíte vytvořit. My nekopíruje receptury, ale máme vlastní receptury, vlastní složení kultur, vlastní technologické postupy. Což u toho sýru je trošku problém, protože ten sýr zraje 3 měsíce, takže vy ho vlastně až po třech měsících otevřete a teprve zjistíte, jestli je blbě nebo dobře. To je první problém.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A stává se, že je někdy "blbý"? Jak říkáte?

Stanislav Zámečník, Farma u Stromovouse: Když to tvoříte a vlastně vymýšlíte úplně nový typ sýru, tak samozřejmě jo. To by bylo jackpot ve sportce, kdyby se vám to povedlo na poprvé. Druhá věc, která je nutná říct k tomu, je to, že ano, vytvoříte potom dobrý sýr, ale vy musíte udržet ten standard dál. On se vám povede, ale ten druhý se vám třeba nepovede a vy teď musíte přemýšlet proč. Jo a až toto máte, tak teprve potom to může fungovat. Takže ono jako jednoduché to není. Ono to vypadá jednoduše. Spousta lidí prostě si myslí, že si přečte nějaký recept na internetu a že je z něho sýrař, ale takhle to fakt nefunguje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já si myslím, že to není jenom u sýru, ale i u ostatních receptů. To znají určitě lidé, kteří vaří, pečou a tak dále. Že to opravdu není jednoduché. Není to jenom o tom dodržet recept, ale je k tomu i dalších x věcí, které mohou ovlivnit potom ten výsledek.

Stanislav Zámečník, Farma u Stromovouse: Ano, ano, samozřejmě, protože u toho je spousta vychytávek, který v těch receptech samozřejmě nenajdete, protože to je určitým způsobem know how a ty se nedozvíte ani na žádných sýrařských kurzech a podobně. Protože pokud jako sýrař nepochopí, jak to mléko funguje, co dělá která kultura, kterých je mimochodem 50, 60 a jsou mezofilní termofilní podle teplot a neví, jak to mléko bude fungovat, tak v životě recepturu jako nevytvoří. Na to je prostě potřeba trošku vědět i teorie.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste vyjmenoval za co všechno jste už získali značku Regionální potravina. Co je u lidí z těch vašich produktů nejoblíbenější?

Stanislav Zámečník, Farma u Stromovouse: No to je těžko, protože jako každý má rád něco jiného. Někdo je prostě na tvaroh, někdo je na jogurty, někdo má rád třeba ten Jesenický horský sýry ten je takový typ švýcarských nasládlejších sýrů do ementálu. Někdo třeba nesnáší ty sladké sýry a má radši prostě výrazné sýry. Něco na způsob třeba italského pecorina toskánského. A to je třeba zas ten Jesenický bochník. A ta je právě na tom to, že když držíte ten širší sortiment, tak každý si tam vybere to, co má rád.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Říkáte širší sortiment, tak kolik druhů sýrů a tvarohů vyrábíte?

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: Takže vyrábíme čerstvé sýry, které děláme z několika druhů koření. Samozřejmě tvaroh, z tvarohu děláme potom takové my tomu říkáme Jesenický skřítek. Je to takový krémáček, něco na způsob vzdáleně pribiňáků. Z těch dalších sýrů děláme polotvrdé sýry nebo extra tvrdé sýry, děláme jogurty a potom děláme třeba takové speciality jako halloumi na gril, nebo prostě balkánské sýry na zeleninu a podobně. Takže tam toho sortimentu jako je dost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mě napadá, vy jste byli milovníci sýrů, že jste se vydali touto cestou?

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: Tak všeobecně. Nedá se říct, že by úplně jako, ale prostě ta naše cesta byla, chtěli jsme si dělat pro sebe ty potraviny. To znamená i maso. Chovali jsme slepice, prasátko, pěstovali jsme zeleninu. Takže ne že bychom byli milovníci jako úplně duší, ale sýry máme rádi určitě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Po čem vy dva a vaše rodina nejčastěji z vašich produktů sáhne?

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: V létě je to asi halloumi, bochník, tvrdé sýry, vesměs všechno. Teďka jsme začali dělat balkánský sýr, takže taky výborný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já vám oběma děkuji za rozhovor, přeji vám hodně štěstí, ať se stále tak úspěšní a máte i lidi, kteří za vámi stále rádi chodí a ty vaše produkty ochutnávají a objednávají a jedí.

Valerie Zámečníková, Farma u Stromovouse: Děkujeme.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/eko-magazin/eko-magazin-21-05-2024-17-40