Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Eko magazín

Eko magazín

  • Koruny stromů zpevní kvůli bezpečnosti ocelová lana
  • Včelaři kontrolují, jak byla úspěšná podzimní léčba proti varroáze
  • Ostrava opět pomůže lidem s nápady na zkrášlení okolí. Program nese nový název Tvoříme prostor
  • Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR, Analýza odpadu z popelnic: lidé plýtvají jídlem

Dobrý den u sledování nového dílu Ekomagazínu, je nabitý letošními novinkami….uvidíte jak a proč arboristé v Opavě ořezávají stromy, ..včelaři se ani v zimě nepřestávají starat o svá včelstva…Ostravané už od roku 2017 pomáhají přetvářet různá prostranství města a v závěrečném rozhovoru se dozvíte, jak třídíme a co se v této oblasti připravuje nového.

Koruny stromů zpevní kvůli bezpečnosti ocelová lana

Arboristé v opavských parcích v lednu obnovovali bezpečnostní vazby dřevin. Jsou důležité pro jejich stabilitu. V korunách stromů nejdříve museli odstranit stará lana, která bránila rozlomení vzrostlých dřevin Následně je nahradili novými.

Tato lípa má asi 30 metrů. Patří spíš k těm průměrně vysokým stromům, které v opavských parcích rostou. Do její koruny šplhají arboristé, aby lany sepjali rozdvojený kmen, který by mohl způsobit rozlomení stromu a ohrozit kolemjdoucí. Ještě předtím ořežou suché větve a také ty, které ohrožují stabilitu stromu.

Robin Jaroš, technický pracovník, Arbotyl : „Musíme ten strom odlehčit, aby nebyl v zatíženém stavu a ta vazba by nebyla dopnutá.“

Dřevin, jejichž koruny poutá bezpečnostní vazba, je v Opavě 65. Většina lan už neplní svou funkci a potřebují vyměnit.

Jiří Nocar, arborista, Arbotyl: „Je to ocelové lano s jádrem ze syntetického materiálu. “

Zuzana Dočkalová, odb. životního prostředí, Magistrát města Opavy: „V případě, že končí životnost bezpečnostní vazby, tak ji musíme vyměnit."

Poté, co arboristé tuto práci dokončí, budou pokračovat v ošetřování stromů napadených jmelím. S touto činností začali už vloni v zimě.

Jiří Vaníček, ved. odb. životního prostředí, Magistrát města Opavy: „Ty ořezy rozhodně pomohly mnoha desítkám stromů. Jmelí jako prarazit je dehydrovalo a vysálo. Ty stromy pak usychají.“

Včelaři kontrolují, jak byla úspěšná podzimní léčba proti varroáze

Zdálo by se, že zima je obdobím, kdy se včelaři o své úly nemusí vůbec starat. Naopak, právě v tuto dobu nastává čas pro kontrolu broučků varroa v úlech. Včelaří sbírají takzvanou měl, kterou posílají k přezkoumání na státní veterinární správu.

Včely v zimě v úlech nespí, jak by se navenek mohlo zdát, seskupí se do chomáče a energii potřebnou pro tvorbu tepla čerpají z medových zásob. Postupně odvíčkovávají buňky a při tom padá na podložku na dně úlu takzvaná měl. A to je důvod, proč neodpočívají ani včelaři. Tuto měl sbírají a kontrolují, jak úspěšné bylo podzimní léčení včel proti varroáze.

Miroslav Škvarek, předseda ZO Nový Jičín, Český svaz včelařů: “To se dělá z toho důvodu, aby se dokázalo kontrolovat množství broučků varroy obsažené ve měli. Z těch podložek se právě ta měl sbírá a dává se na veterinu na vyšetření.”

Státní veterinárně správě musí včelaři vzorky odevzdat do 15. února. Dobrý výsledek znamená, že by výskyt neměl být vyšší než tři broučci na jedno včelstvo.

Kleštík Varroa destructor napadl loni na podzim také městské včely, i přes důkladné přeléčení dvě z osmi včelstev uhynula. Jiří Schindler, který se o včely stará, nyní odebral měl také v úlech v Žilině a u Lesoparku. Výsledek vyšetření bude znát zhruba za měsíc.

Jiří Schindler, včelař a správce městských lesů v NJ: “Pokud by ten výskyt kleštíka včelího byl vyšší než ty tři na jedno včelstvo, tak se musí v dubnu provést léčení přímo plodu, čili včelstvo se musí otevřít a přímo ten plod se musí natřít tím ochranným prostředkem.”

Miroslav Škvarek, předseda ZO Nový Jičín, Český svaz včelařů: “Takzvané jarní přeléčení je možné do 15. dubna, kdy může být naposledy použito léčivo, které by nemělo být obsaženo v medu. Tím se také zamezí šíření toho broučka.”

Kromě různých léčiv mohou včelaři používat na likvidaci škůdců také technická zařízení, například varroa controller, který působí bez chemie pouze teplem. Brouček varroa totiž snese nižší teploty než včely.

Miroslav Škvarek, předseda ZO Nový Jičín, Český svaz včelařů: “Tím teplem, kde se dosahuje určité teploty po určitou dobu, dochází opravdu ke zničení těch broučků a je to jeden z nejšetrnějších postupů. Bohužel je to dost nákladné.”

Jiří Schindler, včelař a správce městských lesů v NJ: ”Je to sice časově náročné, je to pracnější, ale je to technika, která pomocí tepla toho kleštíka zlikviduje. Takže si myslím, že je to užitečné a určitě to bude prospěšné. Nebude potřeba tolik chemie těm včelkám do úlu dávat.”

Novojičínská organizace včelařů by ráda tento přístroj zakoupila. Jeho cena se pohybuje kolem 60 tisíc korun, pokusí se požádat také o podporu z rozpočtu města.

Ostrava opět pomůže lidem s nápady na zkrášlení okolí. Program nese nový název Tvoříme prostor

V roce 2017 vyhlásila Ostrava poprvé dotační titul fajnOVy prostor, který se stal rychle velmi populární a vznikla díky němu řada hezkých míst. Zjednodušeně jde o příspěvek města na nápad obyvatel, kteří chtějí nějak zkrášlit okolí svým domovů a jsou ochotni sami přiložit ruku k dílu.

Program pokračuje i letos, ale s novým názvem Tvoříme prostor. 1. února skončila první výzva, ale v květnu, srpnu a listopadu budou další.

Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "Letos přicházíme opět s tímto úspěšným programem, jehož cílem je zkrášlení ostravských veřejných prostor, zvýšení jejich užitné hodnoty nebo získání nové funkce, a to podle představ a přání samotných občanů nebo návštěvníků Ostravy. Zajímavý nápad podpoříme opět částkou až 500 tisíc korun. Program se nově jmenuje TVOŘÍME PROSTOR!!!, ale jeho podmínky zůstaly takřka shodné. Je nastaven tak, že stačí, aby žadatel popsal svůj nápad do jednoduchého záměru a přiložil k tomu odhad rozpočtu."

Hodnotící komise předložené projekty posuzuje vždy z hlediska nejen estetické a užitné hodnoty, ale hlavně jke důležité zapojení komunity do samotné realizace projektu, což je jedna ze základních podmínek pro získání dotace. Loni získaly velkou popularitu umělecké hmyzí domky.

Ilona Rozehnalová, spoluautorka projektu hmyzích domků: "Jsem z toho nadšená. Kolem několika domků chodím do práce a mám velkou radost z toho, jak to dopadlo. I mladí sochaři, často studenti, ukázali perfektní věci."

Za 5 let existence programu město podpořilo 45 projektů za asi 12 milionů korun. Zájemci o dotaci najdou veškeré informace na webu TVORIMEPROSTOR.CZ.

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR, Analýza odpadu z popelnic: lidé plýtvají jídlem

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak mají lidé v Moravskoslezském kraji v třídění odpadu rezervy?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: Určitě tak jako každý kraj v České republice má své mezery. Nicméně Moravskoslezský kraj je někde v průměrné oblasti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: S jakými výsledky se nejčastěji při dotřiďování setkáváte?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: Nejčastější výsledky téměř vždy jsou úplně klasický scénář 30% stejného komunálního odpadu je ten zbytkový odpad, který tam opravdu patří. Dalších pětatřicet procent zhruba bývá ten odpad toho biologického původu, to znamená nějaký kuchyňský nebo gastro odpad. Potom tam jsou různé kombinace plastu, papíru, skla, textilu, kovů a tak podobně, samozřejmě, které tam nemají, co dělat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: S jakými reakcemi se potom, když předloží ty výsledky, ať už jednotlivcům nebo těm samosprávám s jakými těmi reakcemi se setkáváte? Co na to říkají?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: Vždycky jsou z výsledku překvapení a udivení, protože nikdy nečekají takové výsledky. Vždycky si myslí, že třídí relativně dobře a toho odpadu, který tam nepatří tam moc není. Ale když předložíme tu výslednou zprávu, tak jim to samozřejmě patřičně vysvětlíme, okomentuje a ukážeme jim i celorepublikové průměry a průměry z ostatních fyzických analýz, které proběhly ať už u nich v kraji nebo celorepublikově. A dostaneme se vždy na velmi podobné výsledky a ty a výsledky si můžeme potom obhájit a pracovat s nimi do budoucna.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste řekl, že Moravskoslezský kraj je někdy na středu to znamená, že tak průměrně umíme třídit. Kdo je nejlepší a kdo je naopak na chvostu?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: To je otázka, kterou bych úplně nechtěl přesně konkretizovat, protože ty data se rok, co rok tak nějak krásně míchají a liší. Ale nějaký ten průměr, ten medián je opravdu podobný napříč celou Českou republikou. Je to někde okolo 250 kilogramů směsného komunálního odpadu na občana.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zkusme teď našim divákům přiblížit, jak probíhá probírka odpadu vaší firmou v praxi.

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: V praxi to probíhá tak, že si rostou roztřídíme ty odpady, které nám sveze svazová společnost dané lokality a většinou je to okolo 500 kilogramů odpadu a roztřídíme si to do patnácti základních kategorií. To znamená my si připravíme patnáct pytlů na odpady a potom ten celkový odpad třídíme. Postupně opravdu pytel od pytle a rozšiřujeme do těch jednotlivých komodit, které bychom měli opravdu vidět a chtít s nimi pracovat poté výsledné fyzické analýze.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžete vyjmenovat těch patnáct položek? Když máte patnáct pytlů, tak těch patnáct položek, které třídíte?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: Určitě, jsou to tři druhy plastu ,nějaké tři druhy papíru, tři druhy kuchyňského a gastro odpadů, potom tam máme nějaký elektro odpad, stavební odpad, skla textilní odpady, nebezpečné odpady a potom už to jsou minoritní složky, kterých tam častokrát nebývá ani jedno procento. Ale snažíme se to opravdu udělat, co detailněji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak často se objevuje biologický odpad jako součást toho komunálního?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: To je opravdu ta nejčastější složka, která se tam objevuje zpravidla zhruba v pětatřiceti procentech.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ten biologický odpad chápu, to jsou BIO popelnice, ale když mají lidé zbytky jídla, tak kam s nimi?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: Je překvapivé, že říkáte, že i ten klasický bioodpad toho rostlinného původu, že by měl končit v těch hnědých bio popelnicích. Ale většina lidí to stále ještě nedělá, i když mají tu možnost a klasický kuchyňský odpad rostlinného a živočišného původu, který v podstatě nám končí v černých nádobách a popelnicích, tak by nejlépe měl končit vlastně v speciálních nádobách, které jsou na to určeny. Ale je to problém, kterému se začínáme intenzivně věnovat po celé České republice. A to je ten problém, že momentálně ještě není rozvinutá síť nádob, kde bychom mohli opravdu jako občané odkládat a vyhazovat tyhle zbytky z toho kuchyňského jídla. My se snažíme tuto síť rozšiřovat a pracovat na tom. A pokud je vlastně dané město nebo samospráva umožňuje třídit ten kuchyňský odpad, tak jsou na to speciální hnědé nádoby ze speciálním polepem a tento odpad musí jít na likvidaci do bioplynové stanice kupříkladu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že nám přibyde třeba na těch svazových místech, na těch hnízdech tzv. i nová popelnice do budoucna nebo v krátkém čase?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: My pevně doufáme, že se nám podaří v horizontu třeba tří let prosadit to, ať všechny větší města mají opravdu ve svých hnízdech, ve svých kontejnerových stání mají nádobu na kuchyňský odpad, ano.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zažili jste za svou praxi už nějaká překvapení? Například něco neobvyklého jste našli v odpadu nebo v těch popelnicích?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: Každou fyzickou analýzu nás něco překvapí. Někdy je to běžnější věc, někdy je to naprostá rarita. Byl to úplně nový kovový obrovský mlýnek na maso. Byly to úplně originálně zabalené velké balení sypaných čajů v podle mě v obrovské hodnotě a byla to samozřejmě i mrtvá, uhynulá zvířata. Bylo tam toho opravdu hodně. Naposledy teď v Opavě, když jsme dělali fyzickou analýzu, tak tam bylo několik holubic. To nás taky asi nejvíc překvapilo tuhle analýzu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když analyzujete odpad na místě, jak dlouho potom trvá než předložíte objednateli výsledek? A co pak na základě něj může město udělat? Jak potom může třeba efektivněji nakládat s odpadem? Radíte?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: Ano, výsledná zpráva z fyzické analýzy bývá v průměru tři až čtyři týdny od samotné fyzické analýzy předložena městu. S tím městem si následně sedneme a celý výsledek fyzické analýzy s hodnotíme, probereme a navrhneme následné kroky. Samozřejmě tyto všechny kroky a tato doporučení jsou již napsány v té fyzické analýze, v té výsledné zprávě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Máte potom i takovou zpětnou vazbu nebo vracíte se do těch jednotlivých měst. Abyste zjistili. Jestli to město jde tou cestou vašich rad a zlepšuje se v tříděním odpadu?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: My se snažíme s těmi městy dlouhodobě spolupracovat na pravidelné bázi a máme pravidelné schůzky během roku a fyzická analýza je jenom jedním z prvků, který proto město poskytujeme a je to pro nás v podstatě takový pomocný nástroj k tomu, abychom si stanovili nebo udělali nějaké následné kroky. Dokonce jsme zjistili, že není úplně špatné ze strategického hlediska ty fyzické analýzy opakovat dejme tomu ve frekvenci jednou za rok, za dva.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane já Vám děkuji za rozhovor a přeji Vám nebo nám všem ať lépe třídíme i na základě vašich statistik a vašich rad.

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: Děkuji moc. Děkuji za pozvání.


Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Eko magazín
22. února 2022, 17:40

Dobrý den u sledování nového dílu Ekomagazínu, je nabitý letošními novinkami….uvidíte jak a proč arboristé v Opavě ořezávají stromy, ..včelaři se ani v zimě nepřestávají starat o svá včelstva…Ostravané už od roku 2017 pomáhají přetvářet různá prostranství města a v závěrečném rozhovoru se dozvíte, jak třídíme a co se v této oblasti připravuje nového.

Koruny stromů zpevní kvůli bezpečnosti ocelová lana

Arboristé v opavských parcích v lednu obnovovali bezpečnostní vazby dřevin. Jsou důležité pro jejich stabilitu. V korunách stromů nejdříve museli odstranit stará lana, která bránila rozlomení vzrostlých dřevin Následně je nahradili novými.

Tato lípa má asi 30 metrů. Patří spíš k těm průměrně vysokým stromům, které v opavských parcích rostou. Do její koruny šplhají arboristé, aby lany sepjali rozdvojený kmen, který by mohl způsobit rozlomení stromu a ohrozit kolemjdoucí. Ještě předtím ořežou suché větve a také ty, které ohrožují stabilitu stromu.

Robin Jaroš, technický pracovník, Arbotyl : „Musíme ten strom odlehčit, aby nebyl v zatíženém stavu a ta vazba by nebyla dopnutá.“

Dřevin, jejichž koruny poutá bezpečnostní vazba, je v Opavě 65. Většina lan už neplní svou funkci a potřebují vyměnit.

Jiří Nocar, arborista, Arbotyl: „Je to ocelové lano s jádrem ze syntetického materiálu. “

Zuzana Dočkalová, odb. životního prostředí, Magistrát města Opavy: „V případě, že končí životnost bezpečnostní vazby, tak ji musíme vyměnit."

Poté, co arboristé tuto práci dokončí, budou pokračovat v ošetřování stromů napadených jmelím. S touto činností začali už vloni v zimě.

Jiří Vaníček, ved. odb. životního prostředí, Magistrát města Opavy: „Ty ořezy rozhodně pomohly mnoha desítkám stromů. Jmelí jako prarazit je dehydrovalo a vysálo. Ty stromy pak usychají.“

Včelaři kontrolují, jak byla úspěšná podzimní léčba proti varroáze

Zdálo by se, že zima je obdobím, kdy se včelaři o své úly nemusí vůbec starat. Naopak, právě v tuto dobu nastává čas pro kontrolu broučků varroa v úlech. Včelaří sbírají takzvanou měl, kterou posílají k přezkoumání na státní veterinární správu.

Včely v zimě v úlech nespí, jak by se navenek mohlo zdát, seskupí se do chomáče a energii potřebnou pro tvorbu tepla čerpají z medových zásob. Postupně odvíčkovávají buňky a při tom padá na podložku na dně úlu takzvaná měl. A to je důvod, proč neodpočívají ani včelaři. Tuto měl sbírají a kontrolují, jak úspěšné bylo podzimní léčení včel proti varroáze.

Miroslav Škvarek, předseda ZO Nový Jičín, Český svaz včelařů: “To se dělá z toho důvodu, aby se dokázalo kontrolovat množství broučků varroy obsažené ve měli. Z těch podložek se právě ta měl sbírá a dává se na veterinu na vyšetření.”

Státní veterinárně správě musí včelaři vzorky odevzdat do 15. února. Dobrý výsledek znamená, že by výskyt neměl být vyšší než tři broučci na jedno včelstvo.

Kleštík Varroa destructor napadl loni na podzim také městské včely, i přes důkladné přeléčení dvě z osmi včelstev uhynula. Jiří Schindler, který se o včely stará, nyní odebral měl také v úlech v Žilině a u Lesoparku. Výsledek vyšetření bude znát zhruba za měsíc.

Jiří Schindler, včelař a správce městských lesů v NJ: “Pokud by ten výskyt kleštíka včelího byl vyšší než ty tři na jedno včelstvo, tak se musí v dubnu provést léčení přímo plodu, čili včelstvo se musí otevřít a přímo ten plod se musí natřít tím ochranným prostředkem.”

Miroslav Škvarek, předseda ZO Nový Jičín, Český svaz včelařů: “Takzvané jarní přeléčení je možné do 15. dubna, kdy může být naposledy použito léčivo, které by nemělo být obsaženo v medu. Tím se také zamezí šíření toho broučka.”

Kromě různých léčiv mohou včelaři používat na likvidaci škůdců také technická zařízení, například varroa controller, který působí bez chemie pouze teplem. Brouček varroa totiž snese nižší teploty než včely.

Miroslav Škvarek, předseda ZO Nový Jičín, Český svaz včelařů: “Tím teplem, kde se dosahuje určité teploty po určitou dobu, dochází opravdu ke zničení těch broučků a je to jeden z nejšetrnějších postupů. Bohužel je to dost nákladné.”

Jiří Schindler, včelař a správce městských lesů v NJ: ”Je to sice časově náročné, je to pracnější, ale je to technika, která pomocí tepla toho kleštíka zlikviduje. Takže si myslím, že je to užitečné a určitě to bude prospěšné. Nebude potřeba tolik chemie těm včelkám do úlu dávat.”

Novojičínská organizace včelařů by ráda tento přístroj zakoupila. Jeho cena se pohybuje kolem 60 tisíc korun, pokusí se požádat také o podporu z rozpočtu města.

Ostrava opět pomůže lidem s nápady na zkrášlení okolí. Program nese nový název Tvoříme prostor

V roce 2017 vyhlásila Ostrava poprvé dotační titul fajnOVy prostor, který se stal rychle velmi populární a vznikla díky němu řada hezkých míst. Zjednodušeně jde o příspěvek města na nápad obyvatel, kteří chtějí nějak zkrášlit okolí svým domovů a jsou ochotni sami přiložit ruku k dílu.

Program pokračuje i letos, ale s novým názvem Tvoříme prostor. 1. února skončila první výzva, ale v květnu, srpnu a listopadu budou další.

Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "Letos přicházíme opět s tímto úspěšným programem, jehož cílem je zkrášlení ostravských veřejných prostor, zvýšení jejich užitné hodnoty nebo získání nové funkce, a to podle představ a přání samotných občanů nebo návštěvníků Ostravy. Zajímavý nápad podpoříme opět částkou až 500 tisíc korun. Program se nově jmenuje TVOŘÍME PROSTOR!!!, ale jeho podmínky zůstaly takřka shodné. Je nastaven tak, že stačí, aby žadatel popsal svůj nápad do jednoduchého záměru a přiložil k tomu odhad rozpočtu."

Hodnotící komise předložené projekty posuzuje vždy z hlediska nejen estetické a užitné hodnoty, ale hlavně jke důležité zapojení komunity do samotné realizace projektu, což je jedna ze základních podmínek pro získání dotace. Loni získaly velkou popularitu umělecké hmyzí domky.

Ilona Rozehnalová, spoluautorka projektu hmyzích domků: "Jsem z toho nadšená. Kolem několika domků chodím do práce a mám velkou radost z toho, jak to dopadlo. I mladí sochaři, často studenti, ukázali perfektní věci."

Za 5 let existence programu město podpořilo 45 projektů za asi 12 milionů korun. Zájemci o dotaci najdou veškeré informace na webu TVORIMEPROSTOR.CZ.

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR, Analýza odpadu z popelnic: lidé plýtvají jídlem

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak mají lidé v Moravskoslezském kraji v třídění odpadu rezervy?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: Určitě tak jako každý kraj v České republice má své mezery. Nicméně Moravskoslezský kraj je někde v průměrné oblasti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: S jakými výsledky se nejčastěji při dotřiďování setkáváte?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: Nejčastější výsledky téměř vždy jsou úplně klasický scénář 30% stejného komunálního odpadu je ten zbytkový odpad, který tam opravdu patří. Dalších pětatřicet procent zhruba bývá ten odpad toho biologického původu, to znamená nějaký kuchyňský nebo gastro odpad. Potom tam jsou různé kombinace plastu, papíru, skla, textilu, kovů a tak podobně, samozřejmě, které tam nemají, co dělat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: S jakými reakcemi se potom, když předloží ty výsledky, ať už jednotlivcům nebo těm samosprávám s jakými těmi reakcemi se setkáváte? Co na to říkají?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: Vždycky jsou z výsledku překvapení a udivení, protože nikdy nečekají takové výsledky. Vždycky si myslí, že třídí relativně dobře a toho odpadu, který tam nepatří tam moc není. Ale když předložíme tu výslednou zprávu, tak jim to samozřejmě patřičně vysvětlíme, okomentuje a ukážeme jim i celorepublikové průměry a průměry z ostatních fyzických analýz, které proběhly ať už u nich v kraji nebo celorepublikově. A dostaneme se vždy na velmi podobné výsledky a ty a výsledky si můžeme potom obhájit a pracovat s nimi do budoucna.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste řekl, že Moravskoslezský kraj je někdy na středu to znamená, že tak průměrně umíme třídit. Kdo je nejlepší a kdo je naopak na chvostu?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: To je otázka, kterou bych úplně nechtěl přesně konkretizovat, protože ty data se rok, co rok tak nějak krásně míchají a liší. Ale nějaký ten průměr, ten medián je opravdu podobný napříč celou Českou republikou. Je to někde okolo 250 kilogramů směsného komunálního odpadu na občana.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zkusme teď našim divákům přiblížit, jak probíhá probírka odpadu vaší firmou v praxi.

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: V praxi to probíhá tak, že si rostou roztřídíme ty odpady, které nám sveze svazová společnost dané lokality a většinou je to okolo 500 kilogramů odpadu a roztřídíme si to do patnácti základních kategorií. To znamená my si připravíme patnáct pytlů na odpady a potom ten celkový odpad třídíme. Postupně opravdu pytel od pytle a rozšiřujeme do těch jednotlivých komodit, které bychom měli opravdu vidět a chtít s nimi pracovat poté výsledné fyzické analýze.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžete vyjmenovat těch patnáct položek? Když máte patnáct pytlů, tak těch patnáct položek, které třídíte?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: Určitě, jsou to tři druhy plastu ,nějaké tři druhy papíru, tři druhy kuchyňského a gastro odpadů, potom tam máme nějaký elektro odpad, stavební odpad, skla textilní odpady, nebezpečné odpady a potom už to jsou minoritní složky, kterých tam častokrát nebývá ani jedno procento. Ale snažíme se to opravdu udělat, co detailněji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak často se objevuje biologický odpad jako součást toho komunálního?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: To je opravdu ta nejčastější složka, která se tam objevuje zpravidla zhruba v pětatřiceti procentech.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ten biologický odpad chápu, to jsou BIO popelnice, ale když mají lidé zbytky jídla, tak kam s nimi?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: Je překvapivé, že říkáte, že i ten klasický bioodpad toho rostlinného původu, že by měl končit v těch hnědých bio popelnicích. Ale většina lidí to stále ještě nedělá, i když mají tu možnost a klasický kuchyňský odpad rostlinného a živočišného původu, který v podstatě nám končí v černých nádobách a popelnicích, tak by nejlépe měl končit vlastně v speciálních nádobách, které jsou na to určeny. Ale je to problém, kterému se začínáme intenzivně věnovat po celé České republice. A to je ten problém, že momentálně ještě není rozvinutá síť nádob, kde bychom mohli opravdu jako občané odkládat a vyhazovat tyhle zbytky z toho kuchyňského jídla. My se snažíme tuto síť rozšiřovat a pracovat na tom. A pokud je vlastně dané město nebo samospráva umožňuje třídit ten kuchyňský odpad, tak jsou na to speciální hnědé nádoby ze speciálním polepem a tento odpad musí jít na likvidaci do bioplynové stanice kupříkladu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že nám přibyde třeba na těch svazových místech, na těch hnízdech tzv. i nová popelnice do budoucna nebo v krátkém čase?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: My pevně doufáme, že se nám podaří v horizontu třeba tří let prosadit to, ať všechny větší města mají opravdu ve svých hnízdech, ve svých kontejnerových stání mají nádobu na kuchyňský odpad, ano.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zažili jste za svou praxi už nějaká překvapení? Například něco neobvyklého jste našli v odpadu nebo v těch popelnicích?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: Každou fyzickou analýzu nás něco překvapí. Někdy je to běžnější věc, někdy je to naprostá rarita. Byl to úplně nový kovový obrovský mlýnek na maso. Byly to úplně originálně zabalené velké balení sypaných čajů v podle mě v obrovské hodnotě a byla to samozřejmě i mrtvá, uhynulá zvířata. Bylo tam toho opravdu hodně. Naposledy teď v Opavě, když jsme dělali fyzickou analýzu, tak tam bylo několik holubic. To nás taky asi nejvíc překvapilo tuhle analýzu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když analyzujete odpad na místě, jak dlouho potom trvá než předložíte objednateli výsledek? A co pak na základě něj může město udělat? Jak potom může třeba efektivněji nakládat s odpadem? Radíte?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: Ano, výsledná zpráva z fyzické analýzy bývá v průměru tři až čtyři týdny od samotné fyzické analýzy předložena městu. S tím městem si následně sedneme a celý výsledek fyzické analýzy s hodnotíme, probereme a navrhneme následné kroky. Samozřejmě tyto všechny kroky a tato doporučení jsou již napsány v té fyzické analýze, v té výsledné zprávě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Máte potom i takovou zpětnou vazbu nebo vracíte se do těch jednotlivých měst. Abyste zjistili. Jestli to město jde tou cestou vašich rad a zlepšuje se v tříděním odpadu?

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: My se snažíme s těmi městy dlouhodobě spolupracovat na pravidelné bázi a máme pravidelné schůzky během roku a fyzická analýza je jenom jedním z prvků, který proto město poskytujeme a je to pro nás v podstatě takový pomocný nástroj k tomu, abychom si stanovili nebo udělali nějaké následné kroky. Dokonce jsme zjistili, že není úplně špatné ze strategického hlediska ty fyzické analýzy opakovat dejme tomu ve frekvenci jednou za rok, za dva.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane já Vám děkuji za rozhovor a přeji Vám nebo nám všem ať lépe třídíme i na základě vašich statistik a vašich rad.

Robin Liška, regionální manažer, spol. JRK ČR: Děkuji moc. Děkuji za pozvání.


Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/eko-magazin/eko-magazin-22-02-2022-17-40