Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Eko magazín

Eko magazín

  • MS kraj plánuje vytvořit vlastní energetickou koncepci
  • Dům přírody v Karlově Studánce má zelenou
  • V Ostravě lze stromek legálně odložit u kontejnerů
  • Jeřábi bělošíjí v ZOO Ostrava odcestovali do ZOO v Belgii
  • Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Peníze z ostravského reuse centra putují na výsadbu zeleně

MS kraj plánuje vytvořit vlastní energetickou koncepci

Krize v ocelářském průmyslu. Kraj se chce zaměřit především firmy navázané na Liberty Ostrava, pro které by mohl být krach ostravské ocelárny likvidační.

Česká vláda chce poskytnout energeticky náročným firmám tříapůlmiliardovou úlevu, což je podle kraje nedostatečné.

Jan Krkoška (ANO), hejtman MS kraje: „My budeme apelovat na vládu, aby se k tomu postavila čelem. Pouze vláda může pomoci, přes povolenky zastropovat ceny tak, aby si naše produkty opět našly své klienty.“

Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: „My budeme hledat další kroky, aby energie v České republice nebyl dražší než v okolních státech. Budeme mapovat situaci na Slovensku, v Německu a jinde. Povedeme jednání o případném dalším snížení daně z energií.“

Kraj má také v plánu vytvořit vlastní energetickou koncepci.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Jak kraj zpracoval strategii odchodu od uhlí pro teplárenství, tak podobnou strategii zpracujeme pro energetiku, to znamená pro elektřinu. Budeme navazovat na státní energetickou koncepci, ale vytvoříme svou krajskou koncepci, která bude obsahovat návrh toho, jak by kraj mohl být soběstačný ve výrobě energie.“

Kraj také plánuje také vytvořit jakési poradenské centrum pro firmy, které může ohrozit krize Liberty Ostrava.

Dům přírody v Karlově Studánce má zelenou

Ministr životního prostředí Petr Hladík podepsal smlouvu o spolupráci při jeho výstavbě. Vznikne jako nové návštěvnické a vzdělávací centrum CHKO Jeseníky a Agentury ochrany přírody a krajiny ve spolupráci s MS krajem.

Výstavba nového centra v Karlově Studánce naváže na dalších deset již existujících domů přírody v ČR.

Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí: „Předpokládáme, že zde budou jezdit školy, děti, stejně tak, jako velké týmy lidí pro to, aby navštívily vzdělávací program.“

Jan Krkoška (ANO), hejtman MS kraje: „Je potřeba i o tu přírodu pečovat a chránit si ji a právě ten Dům přírody by měl ukazovat ty jednotlivé kroky, jakými bychom měli postupovat v té ochraně přírody. Já si myslím, že to bude dobře sloužit i pro turisty, kteří navštíví Karlovu Studánku nebo tu naši oblast Bruntálska.“

Dům přírody bude moderním návštěvním a vzdělávacím centrem s velkým přínosem i pro návštěvníky lázní.

Petr Šaj, vedoucí Správy CHKO Jeseníky: „Součást domu přírody bude interaktivní moderní expozice, bude tam samozřejmě přednáškový sál, abychom mohli odbavit množství minimálně jednoho autobusu."

Jan Poštulka, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: „Naším společným znakem je ochrana přírody a uděláme vše pro to, abychom zachovali to kulturní dědictví a dědictví přírodní pro budoucí generace.“

Pro výstavbu nového Domu přírody byla vybrána lokalita 1,5 hektaru v horní částí Karlovy Studánky s plánovaným termínem zahájení provozu nejpozději v roce 2028.

V Ostravě lze stromek legálně odložit u kontejnerů

 V Ostravě lze legálně odložit vánoční stromek přímo ke kontejnerovým stáním, odkud jej odveze OZO. Zastupitelstvo města tak posvětilo léta praktikovaný způsob, který byl ale v posledních dvou letech nezákonný a hrozila za něj pokuta.

V minulosti bylo v Ostravě běžné, že po Vánocích končily stromečky u kontejnerových státní a OZO je postupně odvezlo a zpracovalo. Před dvěma lety byl ale vydán nový zákon o odpadech, který to postavil mimo zákon. Pod pokutou měl každý povinnost odvézt stromeček do sběrného dvora. Město proto vyvolalo jednání s Ministerstvem životního prostředí ČR a výsledkem je nová vyhláška.

Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: "Jsem rád, že se nám při jednáních na Ministerstvu životního prostředí České republiky podařilo změnit názor na porušování zákona o odpadech při odkládání vánočních stromků způsobem, který byl praktikován dlouhá léta a probíhal pouze po omezenou dobu na začátku každého roku. Město v součinnosti se společností OZO dokáže zajistit další ekologické využití odložených stromků. Tento systém je tím nejjednodušším a nejlevnějším způsobem, jak svým občanům umožnit odložit vánoční stromek v souladu s legislativou i s ohledem na životní prostředí."

Svoz stromků je časově omezen od 2. ledna do 16. února. Jednotlivé městské obvody jsou zařazeny do harmonogramu, podle kterého je svoz stromků zajišťován. Stromek je nutné kompletně odstrojit a zbavit ho všech ozdob. Končí totiž v kompostárně.

Vladimíra Karasová, mluvčí společnosti OZO: "Stromečky se následně drtí a ta dřevní štěpka, která vzniká, se následně v průběhu celé vegetační sezóny přidává k dalším rostlinným materiálům a zpracovává se na kompost."

Obyvatelé rodinných domů by ale měli se stromky nakládat stále stejně, tedy buď je mohou nařezat a odložit do své nádoby na bioodpad, odvézt do sběrných dvorů, případně je po vysušení spálit.


Jeřábi bělošíjí v ZOO Ostrava odcestovali do ZOO v Belgii

První odchovaní jeřábi bělošíjí v Zoo Ostrava odcestovali do zoo v Belgii. Stalo se tak v rámci Evropského chovného programu. V celé Evropě byla mláďata tohoto vzácného ptačího druhu v uplynulé sezóně kromě Ostravy úspěšně odchována pouze ve třech dalších zoologických zahradách.

    Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Peníze z ostravského reuse centra putují na výsadbu zeleně

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Společnost OZO Ostrava vyhlašuje tematickou výzvu pro rok 2024 Zelená pro Ostravu. Má v plánu opět podpořit projekty zaměřené na výsadbu a údržbu veřejné zeleně ve městě, které jsou financovány z výtěžku Reuse centra. Ve studiu vítám Vladimíru Karasovou, mluvčí OZO Ostrava. Dobrý den, vítejte u nás.

    Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Dobrý den.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní Karasová, pojďme si nejdřív říct, jak Ostravě prospívá Reuse centrum.

    Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Já myslím, že prospívá dobře a jsme rádi, že vzbuzuje zájem mnoha občanů. Dalo by se říct, že čím dál víc, protože ve srovnání posledních dvou let v loňském roce vydělalo Reuse centrum skoro o půl milionu více. Takže z toho máme radost. Právě výtěžek z Reuse centra nám poslouží k tomu, abychom mohli podpořit, aby byla Ostrava zase zelenější.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Přece jenom pojďme ještě zopakovat, jakým způsobem Reuse centrum funguje a jak mohou občané přispívat anebo nakupovat.

    Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Reuse centrum slouží k tomu, aby věci, které jsou stále funkční, ale jejich majitel je už nepotřebuje, mohly sloužit dál. Vytváříme mezistupeň, místo, kam nám mohou lidé darovat odložené předměty pro domácnost a my je nabídneme dalším zájemcům. To odložení nemusí probíhat jenom v samotném Reuse centru, ale probíhá ve všech 11 sběrných dvorech, které máme na území Ostravy. V každém sběrném dvoře je box, kde se darované věci shromažďují a vždy jednou za týden se udělá svoz a věci ze sběrných dvorů se převezou do Reuse centra. Je to převážně nábytek, sportovní potřeby, nádobí, dětské hračky, kočárky, knížky nebo gramodesky. Je toho opravdu hodně. I nějaké dekorativní předměty, třeba obrazy do domácnosti. Tohle všechno my očistíme, zkontrolujeme, zda je to opravdu funkční, není nějak rozbité a nabídneme v našem prodejním centru novým zájemcům.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co ale lidé nemají nosit, je elektronika.

    Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Je to elektronika, protože u ní neumíme zaručit, že bude opravdu bezpečná a funkční. Dále se snažíme vyhnout velkým čalouněným kusům nábytku. Pokud se jedná třeba o židli jenom s čalouněním sedákem, je to v pořádku, takové u nás najdete. V případě nějaké velké čalouněné sedačky nebo křesla bychom nemohli z hygienických důvodů nabídnout ten předmět tak, aby se lidem líbil, aby měli jistotu, že je hygienický.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Fungujete i tak, že řeknete lidem, kteří něco dovezou "hele, toho kusu nábytku máme hodně, to teď nechceme". Nebo to někde skladujete a doplňujete?

    Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Určitě doplňujeme a skladujeme. Není to tak, že bychom něco odmítali kvůli tomu, že těch věcí máme hodně. Může to být třeba z důvodu, že ze zkušenosti odhadneme, že si tohle nikdo nevybere, protože třeba je ta věc už hodně omšelá nebo poničená a ani to umytí ji nestačí, aby se stala lákavým zbožím. Když si člověk není jistý, jestli mu to nebo ono přijmeme, je lepší s tím jet do sběrného dvora, protože tam už přímo obsluha usoudí, jestli je toto věc, která by v Reuse centru uspěla. Pokud ne, přehodí to rovnou do režimu odpadů. Pokud někdo něco velkého chce přivézt přímo do Reuse centra, doporučujeme nafotit a poslat nejdříve fotky. My se na to podíváme, zhodnotíme a potom se s tím občanem domluvíme, ať to tedy doveze.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V úvodu jsem řekla, že Reuse centrum podporuje projekt Zelená pro Ostravu. A to je právě to, že lidé nakupují ty předměty a výtěžek se překlopí do projektu Zelená pro Ostravu.

    Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: On se nejdříve shromáždí na účtu veřejné sbírky, kterou máme schválenou u krajského úřadu, a potom jednou za rok uděláme tlustou čáru. Sečteme, kolik máme financí za ten rok a právě ty peníze v dalším roce chceme poskytnout právě na různé projekty na výsadbu zeleně. Sami bychom to nezvládli, přece jenom jsme odpadová společnost a ne nějaká, která dělá sadové úpravy nebo nějakou výsadbu. Proto oslovujeme všechny možné subjekty, které se starají o veřejnou zeleň, aby se se svým projektem přihlásili a my jim na něj buď dáme celou částku, pokud je to v tom rozmezí, které jsme si stanovili, anebo přispějeme nějakou částí.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Máte rozmezí 50 tisíc až 200 tisíc. Jsou ještě nějaké další limity, které omezují přihlásit se do projektu?

    Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Jednak jsme si stanovili, že chceme podpořit projekty, které realizují nějaké firmy nebo právnické osoby. Ne projekty soukromých osob, ale nějakých spolků nebo firem, organizací. Hodně se nám hlásí se svými projekty městské obvody Ostravy, protože právě oni jsou těmi, kdo o tu veřejnou zeleň pečuje. Dalším omezením je, aby ten subjekt působil na území, kde naše společnost poskytuje své služby, to znamená v naší tzv. svozové oblasti. A ještě jedno omezení, ten projekt nebo realizace výsadby musí být na území statutárního města Ostravy.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme zmínit některé projekty z loňského roku. Loni jste podpořili, nemýlím-li se, 9 projektů.

    Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Je to tak, devět projektů. Kdybych měla zmínit ty, které mi teď rychle vytanou na mysl, například v městském obvodě Michálkovice se doplňovala výsadba stromů a keřů podél nejfrekventovanějších komunikací. Ve Vítkovicích zase vysazovali zeleň u tzv. paneláků. Tam moc panelových sídlištních domů není, jen v jedné lokalitě a právě okolí bylo neutěšené, takže se tam dělala nová výsadba. Kdybych měla zmiňovat ještě další městské obvody, Moravské Ostravě a Přívozu jsme už podruhé podpořili výsadbu cibulovin. Tentokrát to bylo v Komenského sadech, ještě nevíme, jak to dopadne. Čekáme na jaro, abychom si vyfotili výsledek, protože zatím jsou cibulky v zemi a čekají na svůj růst. Pak se nám hodně líbil třeba projekt v Hrabové, kde ho realizovalo sdružení Zelená Hrabová. Možná někteří vědí, oni už nějakou dobu se starají o tzv. lesní park Hrabovjanka. Uplynulý rok tam taky dosazovali zeleň, protože bylo třeba to tam prořezat, a byly vysazeny nové stromy a keře a je to tam moc příjemné.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Stává se, že se Vám přihlásí nějaký projekt a Vy vyhodnotíte, že tenhle nepodpoříte. Z jakého důvodu?

    Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Většinou se nám přihlásí více subjektů, které požadují takovou částku, kterou nemáme na účtu, protože jsme si stanovili, že budeme financovat z toho, co Reuse centrum vydělalo. Například loni jsme měli k dispozici milion a kdybychom podpořili všechny takovou částkou, o kterou si zažádali, potřebovali bychom tři a půl krát tolik. Musíme dělat trošku selekci. Je to někdy ryze subjektivní, ale snažíme se být spravedliví. Když už se rozhodujeme mezi dvěma projekty, je tam třeba jeden subjekt, který jsme podpořili dvakrát. Proto se snažíme dát ty penízky někomu jinému, abychom uspokojili co nejvíc žadatelů v průběhu let, protože máme letos osmý ročník.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní Karasová, já Vám děkuji za rozhovor i za užitečné informace pro naše diváky a my se uvidíme u dalšího tématu. Na viděnou.

    Redakčně upraveno / zkráceno.

    Mohlo by Vás také zajímat

    Pořad: Eko magazín
    23. ledna 2024, 17:40

    MS kraj plánuje vytvořit vlastní energetickou koncepci

    Krize v ocelářském průmyslu. Kraj se chce zaměřit především firmy navázané na Liberty Ostrava, pro které by mohl být krach ostravské ocelárny likvidační.

    Česká vláda chce poskytnout energeticky náročným firmám tříapůlmiliardovou úlevu, což je podle kraje nedostatečné.

    Jan Krkoška (ANO), hejtman MS kraje: „My budeme apelovat na vládu, aby se k tomu postavila čelem. Pouze vláda může pomoci, přes povolenky zastropovat ceny tak, aby si naše produkty opět našly své klienty.“

    Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: „My budeme hledat další kroky, aby energie v České republice nebyl dražší než v okolních státech. Budeme mapovat situaci na Slovensku, v Německu a jinde. Povedeme jednání o případném dalším snížení daně z energií.“

    Kraj má také v plánu vytvořit vlastní energetickou koncepci.

    Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Jak kraj zpracoval strategii odchodu od uhlí pro teplárenství, tak podobnou strategii zpracujeme pro energetiku, to znamená pro elektřinu. Budeme navazovat na státní energetickou koncepci, ale vytvoříme svou krajskou koncepci, která bude obsahovat návrh toho, jak by kraj mohl být soběstačný ve výrobě energie.“

    Kraj také plánuje také vytvořit jakési poradenské centrum pro firmy, které může ohrozit krize Liberty Ostrava.

    Dům přírody v Karlově Studánce má zelenou

    Ministr životního prostředí Petr Hladík podepsal smlouvu o spolupráci při jeho výstavbě. Vznikne jako nové návštěvnické a vzdělávací centrum CHKO Jeseníky a Agentury ochrany přírody a krajiny ve spolupráci s MS krajem.

    Výstavba nového centra v Karlově Studánce naváže na dalších deset již existujících domů přírody v ČR.

    Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí: „Předpokládáme, že zde budou jezdit školy, děti, stejně tak, jako velké týmy lidí pro to, aby navštívily vzdělávací program.“

    Jan Krkoška (ANO), hejtman MS kraje: „Je potřeba i o tu přírodu pečovat a chránit si ji a právě ten Dům přírody by měl ukazovat ty jednotlivé kroky, jakými bychom měli postupovat v té ochraně přírody. Já si myslím, že to bude dobře sloužit i pro turisty, kteří navštíví Karlovu Studánku nebo tu naši oblast Bruntálska.“

    Dům přírody bude moderním návštěvním a vzdělávacím centrem s velkým přínosem i pro návštěvníky lázní.

    Petr Šaj, vedoucí Správy CHKO Jeseníky: „Součást domu přírody bude interaktivní moderní expozice, bude tam samozřejmě přednáškový sál, abychom mohli odbavit množství minimálně jednoho autobusu."

    Jan Poštulka, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: „Naším společným znakem je ochrana přírody a uděláme vše pro to, abychom zachovali to kulturní dědictví a dědictví přírodní pro budoucí generace.“

    Pro výstavbu nového Domu přírody byla vybrána lokalita 1,5 hektaru v horní částí Karlovy Studánky s plánovaným termínem zahájení provozu nejpozději v roce 2028.

    V Ostravě lze stromek legálně odložit u kontejnerů

     V Ostravě lze legálně odložit vánoční stromek přímo ke kontejnerovým stáním, odkud jej odveze OZO. Zastupitelstvo města tak posvětilo léta praktikovaný způsob, který byl ale v posledních dvou letech nezákonný a hrozila za něj pokuta.

    V minulosti bylo v Ostravě běžné, že po Vánocích končily stromečky u kontejnerových státní a OZO je postupně odvezlo a zpracovalo. Před dvěma lety byl ale vydán nový zákon o odpadech, který to postavil mimo zákon. Pod pokutou měl každý povinnost odvézt stromeček do sběrného dvora. Město proto vyvolalo jednání s Ministerstvem životního prostředí ČR a výsledkem je nová vyhláška.

    Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: "Jsem rád, že se nám při jednáních na Ministerstvu životního prostředí České republiky podařilo změnit názor na porušování zákona o odpadech při odkládání vánočních stromků způsobem, který byl praktikován dlouhá léta a probíhal pouze po omezenou dobu na začátku každého roku. Město v součinnosti se společností OZO dokáže zajistit další ekologické využití odložených stromků. Tento systém je tím nejjednodušším a nejlevnějším způsobem, jak svým občanům umožnit odložit vánoční stromek v souladu s legislativou i s ohledem na životní prostředí."

    Svoz stromků je časově omezen od 2. ledna do 16. února. Jednotlivé městské obvody jsou zařazeny do harmonogramu, podle kterého je svoz stromků zajišťován. Stromek je nutné kompletně odstrojit a zbavit ho všech ozdob. Končí totiž v kompostárně.

    Vladimíra Karasová, mluvčí společnosti OZO: "Stromečky se následně drtí a ta dřevní štěpka, která vzniká, se následně v průběhu celé vegetační sezóny přidává k dalším rostlinným materiálům a zpracovává se na kompost."

    Obyvatelé rodinných domů by ale měli se stromky nakládat stále stejně, tedy buď je mohou nařezat a odložit do své nádoby na bioodpad, odvézt do sběrných dvorů, případně je po vysušení spálit.


    Jeřábi bělošíjí v ZOO Ostrava odcestovali do ZOO v Belgii

    První odchovaní jeřábi bělošíjí v Zoo Ostrava odcestovali do zoo v Belgii. Stalo se tak v rámci Evropského chovného programu. V celé Evropě byla mláďata tohoto vzácného ptačího druhu v uplynulé sezóně kromě Ostravy úspěšně odchována pouze ve třech dalších zoologických zahradách.

      Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Peníze z ostravského reuse centra putují na výsadbu zeleně

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Společnost OZO Ostrava vyhlašuje tematickou výzvu pro rok 2024 Zelená pro Ostravu. Má v plánu opět podpořit projekty zaměřené na výsadbu a údržbu veřejné zeleně ve městě, které jsou financovány z výtěžku Reuse centra. Ve studiu vítám Vladimíru Karasovou, mluvčí OZO Ostrava. Dobrý den, vítejte u nás.

      Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Dobrý den.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní Karasová, pojďme si nejdřív říct, jak Ostravě prospívá Reuse centrum.

      Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Já myslím, že prospívá dobře a jsme rádi, že vzbuzuje zájem mnoha občanů. Dalo by se říct, že čím dál víc, protože ve srovnání posledních dvou let v loňském roce vydělalo Reuse centrum skoro o půl milionu více. Takže z toho máme radost. Právě výtěžek z Reuse centra nám poslouží k tomu, abychom mohli podpořit, aby byla Ostrava zase zelenější.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Přece jenom pojďme ještě zopakovat, jakým způsobem Reuse centrum funguje a jak mohou občané přispívat anebo nakupovat.

      Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Reuse centrum slouží k tomu, aby věci, které jsou stále funkční, ale jejich majitel je už nepotřebuje, mohly sloužit dál. Vytváříme mezistupeň, místo, kam nám mohou lidé darovat odložené předměty pro domácnost a my je nabídneme dalším zájemcům. To odložení nemusí probíhat jenom v samotném Reuse centru, ale probíhá ve všech 11 sběrných dvorech, které máme na území Ostravy. V každém sběrném dvoře je box, kde se darované věci shromažďují a vždy jednou za týden se udělá svoz a věci ze sběrných dvorů se převezou do Reuse centra. Je to převážně nábytek, sportovní potřeby, nádobí, dětské hračky, kočárky, knížky nebo gramodesky. Je toho opravdu hodně. I nějaké dekorativní předměty, třeba obrazy do domácnosti. Tohle všechno my očistíme, zkontrolujeme, zda je to opravdu funkční, není nějak rozbité a nabídneme v našem prodejním centru novým zájemcům.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co ale lidé nemají nosit, je elektronika.

      Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Je to elektronika, protože u ní neumíme zaručit, že bude opravdu bezpečná a funkční. Dále se snažíme vyhnout velkým čalouněným kusům nábytku. Pokud se jedná třeba o židli jenom s čalouněním sedákem, je to v pořádku, takové u nás najdete. V případě nějaké velké čalouněné sedačky nebo křesla bychom nemohli z hygienických důvodů nabídnout ten předmět tak, aby se lidem líbil, aby měli jistotu, že je hygienický.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Fungujete i tak, že řeknete lidem, kteří něco dovezou "hele, toho kusu nábytku máme hodně, to teď nechceme". Nebo to někde skladujete a doplňujete?

      Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Určitě doplňujeme a skladujeme. Není to tak, že bychom něco odmítali kvůli tomu, že těch věcí máme hodně. Může to být třeba z důvodu, že ze zkušenosti odhadneme, že si tohle nikdo nevybere, protože třeba je ta věc už hodně omšelá nebo poničená a ani to umytí ji nestačí, aby se stala lákavým zbožím. Když si člověk není jistý, jestli mu to nebo ono přijmeme, je lepší s tím jet do sběrného dvora, protože tam už přímo obsluha usoudí, jestli je toto věc, která by v Reuse centru uspěla. Pokud ne, přehodí to rovnou do režimu odpadů. Pokud někdo něco velkého chce přivézt přímo do Reuse centra, doporučujeme nafotit a poslat nejdříve fotky. My se na to podíváme, zhodnotíme a potom se s tím občanem domluvíme, ať to tedy doveze.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V úvodu jsem řekla, že Reuse centrum podporuje projekt Zelená pro Ostravu. A to je právě to, že lidé nakupují ty předměty a výtěžek se překlopí do projektu Zelená pro Ostravu.

      Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: On se nejdříve shromáždí na účtu veřejné sbírky, kterou máme schválenou u krajského úřadu, a potom jednou za rok uděláme tlustou čáru. Sečteme, kolik máme financí za ten rok a právě ty peníze v dalším roce chceme poskytnout právě na různé projekty na výsadbu zeleně. Sami bychom to nezvládli, přece jenom jsme odpadová společnost a ne nějaká, která dělá sadové úpravy nebo nějakou výsadbu. Proto oslovujeme všechny možné subjekty, které se starají o veřejnou zeleň, aby se se svým projektem přihlásili a my jim na něj buď dáme celou částku, pokud je to v tom rozmezí, které jsme si stanovili, anebo přispějeme nějakou částí.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Máte rozmezí 50 tisíc až 200 tisíc. Jsou ještě nějaké další limity, které omezují přihlásit se do projektu?

      Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Jednak jsme si stanovili, že chceme podpořit projekty, které realizují nějaké firmy nebo právnické osoby. Ne projekty soukromých osob, ale nějakých spolků nebo firem, organizací. Hodně se nám hlásí se svými projekty městské obvody Ostravy, protože právě oni jsou těmi, kdo o tu veřejnou zeleň pečuje. Dalším omezením je, aby ten subjekt působil na území, kde naše společnost poskytuje své služby, to znamená v naší tzv. svozové oblasti. A ještě jedno omezení, ten projekt nebo realizace výsadby musí být na území statutárního města Ostravy.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme zmínit některé projekty z loňského roku. Loni jste podpořili, nemýlím-li se, 9 projektů.

      Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Je to tak, devět projektů. Kdybych měla zmínit ty, které mi teď rychle vytanou na mysl, například v městském obvodě Michálkovice se doplňovala výsadba stromů a keřů podél nejfrekventovanějších komunikací. Ve Vítkovicích zase vysazovali zeleň u tzv. paneláků. Tam moc panelových sídlištních domů není, jen v jedné lokalitě a právě okolí bylo neutěšené, takže se tam dělala nová výsadba. Kdybych měla zmiňovat ještě další městské obvody, Moravské Ostravě a Přívozu jsme už podruhé podpořili výsadbu cibulovin. Tentokrát to bylo v Komenského sadech, ještě nevíme, jak to dopadne. Čekáme na jaro, abychom si vyfotili výsledek, protože zatím jsou cibulky v zemi a čekají na svůj růst. Pak se nám hodně líbil třeba projekt v Hrabové, kde ho realizovalo sdružení Zelená Hrabová. Možná někteří vědí, oni už nějakou dobu se starají o tzv. lesní park Hrabovjanka. Uplynulý rok tam taky dosazovali zeleň, protože bylo třeba to tam prořezat, a byly vysazeny nové stromy a keře a je to tam moc příjemné.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Stává se, že se Vám přihlásí nějaký projekt a Vy vyhodnotíte, že tenhle nepodpoříte. Z jakého důvodu?

      Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Většinou se nám přihlásí více subjektů, které požadují takovou částku, kterou nemáme na účtu, protože jsme si stanovili, že budeme financovat z toho, co Reuse centrum vydělalo. Například loni jsme měli k dispozici milion a kdybychom podpořili všechny takovou částkou, o kterou si zažádali, potřebovali bychom tři a půl krát tolik. Musíme dělat trošku selekci. Je to někdy ryze subjektivní, ale snažíme se být spravedliví. Když už se rozhodujeme mezi dvěma projekty, je tam třeba jeden subjekt, který jsme podpořili dvakrát. Proto se snažíme dát ty penízky někomu jinému, abychom uspokojili co nejvíc žadatelů v průběhu let, protože máme letos osmý ročník.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní Karasová, já Vám děkuji za rozhovor i za užitečné informace pro naše diváky a my se uvidíme u dalšího tématu. Na viděnou.

      Redakčně upraveno / zkráceno.

      Zdroj: https://polar.cz/porady/eko-magazin/eko-magazin-23-01-2024-17-40