V MS kraji vzniká mapa oslunění. Poslouží lidem, kteří plánují fotovoltaiku
Moravskoslezský kraj si nechává zhotovit mapu oslunění celého svého území. Ta pomůže samosprávám, firmám i občanům se snadnou identifikací míst, která jsou vzhledem ke svým podmínkám vhodná pro instalaci fotovoltaických panelů. Zjednodušeně řečeno, zda se jim fotovoltaika vůbec vyplatí.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: „Něco jiného je krásná jižní střecha a něco jiného je střecha orientovaná na sever. O solárních panelech koluje spousta mýtů a fám. Některé přeceňují jejich výhody, jiné zase energii ze slunce zatracují. Mapa oslunění by mohla už v první fázi rozhodování o případném pořízení panelů na střechu rodinného domu nebo firmy zájemci ukázat, jaká je realita právě na jeho nemovitosti.“
Základ pro tvorbu analýzy představují letecké snímky, které letadla s velkoformátovými kamerami pravidelně pořizuje na území celé České republiky. V případě Moravskoslezského kraje je analýza provedena pro všech 365 dní roce v půlhodinových intervalech.
Drahomíra Zedníčková, ředitelka firmy TopGis, která mapu vytváří: „Výpočtem oslunění se rozumí definování intenzity slunečního záření, tedy množství sluneční energie v kilowatthodinách, které dopadá na jeden metr čtvereční povrchu Země za jeden rok.“
Pořízením mapy chce kraj zjednodušit proces plánování fotovoltaických projektů a podpořit vznik solárních komunitních společenství. Projekt bude po svém dokončení součástí veřejně dostupného krajského mapového systému.
Studenti a dobrovolníci tentokrát zalesňují svahy pod Velkým Javorníkem
V Beskydech se stále nacházejí lesy, které jsou poškozené různými kalamitami. Na vině byl kůrovec nebo houba václavka. Tam, kde dřevorubci museli vykácet větší množství stromů, se teď vysazují nové lesy.
Do vysazování stromů na holých svazích Beskyd se opět pustili studenti a také dobrovolníci z řad veřejnosti. Poté, co bylo dokončeno zalesňování Ondřejníku, se tato akce za podpory Moravskoslezského kraje koná v lokalitě pod Velkým Javorníkem.
Martin Konvičný, lesní hospodář, Biskupské lesy: “Lokalita se změnila proto, protože na Ondřejníku jsou už více méně všechny holiny zalesněny. zbývá jen několik málo hektarů holin, které jsou však pro sázení veřejností nevhodné. Ať už, protože jsou menšího charakteru, nebo jsou v nevhodném terénu. Tuto lokalitu, kde je kalamitní holina, což je výsledek řádění kůrovce a václavky, jsme vybrali protože je vhodná pro sázení sazenic se školami s dětmi. Je tady mírný terén. Dnes sázíme buk a borovice. Jsou to dřeviny, které do budoucna mají lepší výhled pro svůj růst, než smrk."
Adam Rusňák, student Gymnázia Petra Bezruče Frýdek-Místek: “Nejdříve jsme museli vykopat díru, zasadili jsme do ní stromek a pak jsme ho zahrabali.”
Jan Křižan, student Hotelové školy Frenštát pod Radhoštěm: “My jsme tady přišli v rámci ekologického projektu a budeme sadit stromky.”
Ivo Herman, ředitel Hotelové školy Frenštát pod Radhoštěm: “Dostali jsme nabídku osázet naši krásnou přírodu tady v Beskydech. A tak jsme se domluvili, že proč ne. Environmentální výchovu ve škole máme, tak jsme tady vyslali 4 třídy, celkem 70 žáků, kteří se podíleli zkrášlení těchto lesů. Myslím si, že studenti tuto výzvu přijali s nadšením.”
Zatímco v pátek tradičně sázejí stromky studenti, v sobotu se mohou zapojit dobrovolníci. Kvůli kapacity je vhodné se předem rezervovat, ale ruku k dílu mohou přiložit i kolemjdoucí.
Martin Konvičný, lesní hospodář, Biskupské lesy: “Lokalita bude podobná a podobná bude i skladba výsadby. Takže také buk a borovice. U těchto akcí je důležité, aby jak studenti, tak i širší veřejnost si uvědomili, jak to v tom lese chodí. Že my jako lesáci nemáme pouze za cíl ten les vykácet, dřevo prodat a po nás potopa, Ale opravdu, že lesy se musí důsledně obnovovat, a to nejen podle toho, co nám říká zákon, ale i podle nejlepšího vědomí a svědomí hospodáře.”
Protože holých svahů po kůrovci, václavce i větrných polomech je v Beskydech více, bude se dobrovolnické sázení konat i v dalších letech.
Organica má na střeše fotovolt. elektrárnu, zeleň zavlažuje dešťovka
Čerstvě dokončená budova Organica na ulici K Trojhalí v Ostravě je naplněna chytrými technologiemi. Jde o unikátní projekt v jedné z nejatraktivnějších částí města. Větší část budovy zaplní zaměstnanci společnosti Tietoevry.
V centru Ostravy vedle Trojhalí byla dokončena ojedinělá kancelářská budova. Skleněný palác nejen dobře vypadá, ale je nabitý moderními technologiemi.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "Tahle budova ukazuje, jak se ta Ostrava za posledních 20 let strašně změnila. Pamatuju si dobu, kdy developeři Ostravě nevěřili a nechtěli tady stavět. Nyní je to už jiné."
Jan Krkoška, hejtman MS kraje: "Je tady všechno co budovy pro zahraniční investory potřebují, máme tady zelené stěny, chytré technologie a to je trend dnešní doby."
Budova byla vystavěna v rekordním čase dvou let a stála asi 1,5 mld. Kč. Na střeše má fotovoltaickou elektrárnu a zeleň je zavlažována dešťovou vodou. Inteligentní vzduchotechnika posílá vzduch tam, kde jsou lidé.
Děti napsaly ekopohádky, je z nich ilustrovaná knížka
Vyšla nová kniha ekopohádek, kterou napsaly školáci. Udělá radost dětem v nemocnicích, sociálních zařízeních i ve školách, kam ji zdarma rozdistribuuje Moravskoslezský kraj. Kniha zelených pohádek vyšla v nákladu 2 tisíce kusů.
Zdenka Němečková Crkvenjaš: “Kraj už podeváté podpořil vydání knihy o přírodě a životním prostředí, kterou si napsaly samy děti a také ji ilustrovaly. Je to velmi dojemné jak se děti zajímají o to, co bude s přírodou a také o to, co bude s planetou a chtějí se podílet na tom, abychom měli lepší životní prostředí.
Miloš Zapletal, hlavní řešitel projektu CLAIRO na FÚ v Opavě, Projekt CLAIRO - inovativní řešení v problematice znečištění ovzduší
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Slezská univerzita v Opavě a její Fyzikální ústav jsou jedním z hlavních řešitelů projektu CLAIRO. Výsledky výzkumu, které už jsou známy, mohou městům v celé Evropě výrazně pomoci při rozhodování, jaké druhy rostlin ve kterých lokalitách vysadit. Mohou tak výrazně ovlivnit čistotu ovzduší. Další podrobnosti k projektu už hlavní řešitel Miloš Zapletal. Dobrý den, vítejte u nás. Pane Zapletale, projekt CLAIRO, jak už tady bylo řečeno, má za cíl snižovat znečištění ovzduší výsadbou vhodné zeleně, která prokázala tím výzkumem schopnost pohlcovat látky, které znečišťují ovzduší z různých zdrojů. Pojďme si v hrubých obrysech teď vysvětlit ty hlavní myšlenky projektu, tedy propojení druhů rostlin, místa výsadby a zároveň to měření.
Miloš Zapletal, hl. řešitel projektu CLAIRO na FÚ v Opavě: Děkuji za otázku. Hlavním smyslem, jak už jste správně řekla, toho projektu bylo navrhnout takovou strukturu a skladbu zeleně, aby ty stromy, případně keře, zachycovaly co nejvíce látek znečišťujících ovzduší. V tom nejhlubším spektru to znamená primárně polétavý aerosol. Ty částice, které se označují PM, PM10, PM 2,5, PM1, ale také oxidy dusíku, které jsou významnou plynnou znečišťující látkou a také přízemní ozon. Takže to byl základní lightmotiv. Ale abychom to mohli realizovat, tak samozřejmě jsme museli nejdříve měřit v těch lokalitách. Toho se zhostila velmi úspěšně ostravská Technická univerzita báňská, té koncentrace znečišťujících látek. A my jsme měli na starosti také pedologický průzkum, to znamená, prozkoumali jsme půdu. Opravdu se podařilo v obou lokalitách ty stromy, keře vysadit ve struktuře, listnaté, jehličnaté stromy, keře v různém zápoji a opravdu i v té environmentálně velmi zatížené lokalitě ty stromy rostou a jsou vitální, takže to je velké plus.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že pro výzkum byly vytipovány dvě lokality? Kde ten výzkum celou dobu probíhal?
Miloš Zapletal, hl. řešitel projektu CLAIRO na FÚ v Opavě: Ano, Radvanice a Bartovice. Je třeba ještě podotknout, nerad bych nezmínil ještě Palackého univerzitu, která velmi významně ovlivňovala nebo ovlivňuje dodnes, protože ten projekt má udržitelnost, zdravotní stav těch stromů různými látkami, které podporují právě zdraví těch stromů s ohledem na jejich absorpci znečišťujících látek.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste řekl, že než jste v těch lokalitách výzkum prováděli, tak jste dělali rozsáhlé výzkumy i půdy, jak jste tipovali rostliny, keře a stromy, které tam vysadíte? Podle čeho jste je zvolili?
Miloš Zapletal, hl. řešitel projektu CLAIRO na FÚ v Opavě: Mimo jiné právě podle těch pedologických podmínek, ale znovu ještě zopakuji, podle mikroklimatu, protože jsme tam dlouhodobě měřili před tím meteorologické klimatologové podmínky koncentrace těch znečišťujících látek a samozřejmě od začátku jsme měli vytipované druhy, které mají největší záchyt. Na jedné straně jehličnany, na druhé straně listnaté stromy. Tam je třeba hned podotknout to, že jehličnany jsou velmi významné z toho důvodu, že nejsou závislé na vegetačním období, to znamená, absorbují látky i v zimním období, které je známo zejména v lokalitách těmi smogovými situacemi s nejvyššími koncentracemi polétavého aerosolu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem na začátku řekla, že po pěti letech už jsou známy výsledky tohoto projektu. Co tedy jste vyzkoumali, co se prokázalo na těch dvou místech?
Miloš Zapletal, hl. řešitel projektu CLAIRO na FÚ v Opavě: Prokázalo se to, že opravdu ty druhy, které jsme vybrali, jsou odolné, mají určitou vitalitu. Záchyt se počítá takovým způsobem ze senzorů v lokalitách, jak už jsem říkal z Vysoké školy báňské, na základě naměřených koncentrací meteorologických parametrů a parametrů fyziologie těch rostlin. Třeba index listové plochy, celkový zápoj rostliny. Mimo jiné ten měříme pomocí dronů. Byli jsme schopni namodelovat záchyt v podstatě jednotlivých druhů, to znamená jak těch jehličnatých, tak těch listnatých. Ukazuje se, že velmi dobrými druhy jsou jehličnany právě na záchyt těch částic suspendovaného aerosolu, zejména části PM10, PM2,5. Naopak listnaté stromy. Tam se ukazuje, že záchyt je vyšší právě u oxidu dusíku a přízemního ozonu. Ten hlavní výsledek spočívá v tom, že se ukázalo, že volba struktury zeleně a skladby zeleně byla relativně dobrá a jde o to kombinovat opravdu jehličnany, listnaté stromy a keře.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste vytipovali 185 vhodných stromů. Které z nich jsou v lokalitách Radvanic a Bartovic vysazeny?
Miloš Zapletal, hl. řešitel projektu CLAIRO na FÚ v Opavě: Jak už jsem říkal, jehličnany. Vysázeli jsme tam borovici černou, pak je tam buk, dub. A to já jsem ještě dnes zdůraznil možná v úvodu. Tím hlavním cílem nebylo jenom vytipovat rostliny s ohledem na maximalizaci toho záchytu těch znečišťujících látek, ale taky s ohledem na odolnost proti těm znečišťujícím látkám, protože je třeba si říci, že tam jsou vysoké koncentrace oxidu dusíku, přízemního ozonu i toho polétavého prachu. Ta rostlina přízemní ozon, případně oxidy dusíku, dostává přes tomata v podstatě až k asimilačnímu aparátu, což ovlivňuje negativně fotosyntézu té rostliny. Jakoby je asimilační aparát je poškozován. A ukázalo se, že volba těch druhů byla relativně dobrá.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď máte výsledky. Jak to bude s implementací do praxe, to znamená, kde a komu budete nabízet tento projekt?
Miloš Zapletal, hl. řešitel projektu CLAIRO na FÚ v Opavě: Já jsem to nezmínil. My jsme tam měli celou řadu různých úkolů jako Fyzikální ústav Slezské univerzity. Jedním z těch úkolů bylo vytvořit tzv. databázi rostlin, která je přístupná na webu, která má i dost významnou návštěvnost z hlediska počtu jak zahraniční, tak naše. Jedním z hlavních výsledků projektu je metodika výsadby zeleně v urbánním prostředí s ohledem na záchyt látek znečišťujících ovzduší. Hlavní součástí naší úlohy bylo také pořádat workshopy, to znamená s laickou i odbornou veřejností, které jsme pořádali a pořádáme. Kromě toho, že jsme počítali záchyt v Radvanicích a Bartovicích, tak jsme to dělali ještě pilotně pro určitá města jako je Frýdek-Místek, Třinec.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Zapletale, já Vám děkuji za rozhovor, za užitečné informace pro naše diváky, které můžou zlepšit ovzduší v Moravskoslezském kraji.
Miloš Zapletal, hl. řešitel projektu CLAIRO na FÚ v Opavě: Taky Vám moc děkuju.
Redakčně upraveno / zkráceno.
V MS kraji vzniká mapa oslunění. Poslouží lidem, kteří plánují fotovoltaiku
Moravskoslezský kraj si nechává zhotovit mapu oslunění celého svého území. Ta pomůže samosprávám, firmám i občanům se snadnou identifikací míst, která jsou vzhledem ke svým podmínkám vhodná pro instalaci fotovoltaických panelů. Zjednodušeně řečeno, zda se jim fotovoltaika vůbec vyplatí.
Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: „Něco jiného je krásná jižní střecha a něco jiného je střecha orientovaná na sever. O solárních panelech koluje spousta mýtů a fám. Některé přeceňují jejich výhody, jiné zase energii ze slunce zatracují. Mapa oslunění by mohla už v první fázi rozhodování o případném pořízení panelů na střechu rodinného domu nebo firmy zájemci ukázat, jaká je realita právě na jeho nemovitosti.“
Základ pro tvorbu analýzy představují letecké snímky, které letadla s velkoformátovými kamerami pravidelně pořizuje na území celé České republiky. V případě Moravskoslezského kraje je analýza provedena pro všech 365 dní roce v půlhodinových intervalech.
Drahomíra Zedníčková, ředitelka firmy TopGis, která mapu vytváří: „Výpočtem oslunění se rozumí definování intenzity slunečního záření, tedy množství sluneční energie v kilowatthodinách, které dopadá na jeden metr čtvereční povrchu Země za jeden rok.“
Pořízením mapy chce kraj zjednodušit proces plánování fotovoltaických projektů a podpořit vznik solárních komunitních společenství. Projekt bude po svém dokončení součástí veřejně dostupného krajského mapového systému.
Studenti a dobrovolníci tentokrát zalesňují svahy pod Velkým Javorníkem
V Beskydech se stále nacházejí lesy, které jsou poškozené různými kalamitami. Na vině byl kůrovec nebo houba václavka. Tam, kde dřevorubci museli vykácet větší množství stromů, se teď vysazují nové lesy.
Do vysazování stromů na holých svazích Beskyd se opět pustili studenti a také dobrovolníci z řad veřejnosti. Poté, co bylo dokončeno zalesňování Ondřejníku, se tato akce za podpory Moravskoslezského kraje koná v lokalitě pod Velkým Javorníkem.
Martin Konvičný, lesní hospodář, Biskupské lesy: “Lokalita se změnila proto, protože na Ondřejníku jsou už více méně všechny holiny zalesněny. zbývá jen několik málo hektarů holin, které jsou však pro sázení veřejností nevhodné. Ať už, protože jsou menšího charakteru, nebo jsou v nevhodném terénu. Tuto lokalitu, kde je kalamitní holina, což je výsledek řádění kůrovce a václavky, jsme vybrali protože je vhodná pro sázení sazenic se školami s dětmi. Je tady mírný terén. Dnes sázíme buk a borovice. Jsou to dřeviny, které do budoucna mají lepší výhled pro svůj růst, než smrk."
Adam Rusňák, student Gymnázia Petra Bezruče Frýdek-Místek: “Nejdříve jsme museli vykopat díru, zasadili jsme do ní stromek a pak jsme ho zahrabali.”
Jan Křižan, student Hotelové školy Frenštát pod Radhoštěm: “My jsme tady přišli v rámci ekologického projektu a budeme sadit stromky.”
Ivo Herman, ředitel Hotelové školy Frenštát pod Radhoštěm: “Dostali jsme nabídku osázet naši krásnou přírodu tady v Beskydech. A tak jsme se domluvili, že proč ne. Environmentální výchovu ve škole máme, tak jsme tady vyslali 4 třídy, celkem 70 žáků, kteří se podíleli zkrášlení těchto lesů. Myslím si, že studenti tuto výzvu přijali s nadšením.”
Zatímco v pátek tradičně sázejí stromky studenti, v sobotu se mohou zapojit dobrovolníci. Kvůli kapacity je vhodné se předem rezervovat, ale ruku k dílu mohou přiložit i kolemjdoucí.
Martin Konvičný, lesní hospodář, Biskupské lesy: “Lokalita bude podobná a podobná bude i skladba výsadby. Takže také buk a borovice. U těchto akcí je důležité, aby jak studenti, tak i širší veřejnost si uvědomili, jak to v tom lese chodí. Že my jako lesáci nemáme pouze za cíl ten les vykácet, dřevo prodat a po nás potopa, Ale opravdu, že lesy se musí důsledně obnovovat, a to nejen podle toho, co nám říká zákon, ale i podle nejlepšího vědomí a svědomí hospodáře.”
Protože holých svahů po kůrovci, václavce i větrných polomech je v Beskydech více, bude se dobrovolnické sázení konat i v dalších letech.
Organica má na střeše fotovolt. elektrárnu, zeleň zavlažuje dešťovka
Čerstvě dokončená budova Organica na ulici K Trojhalí v Ostravě je naplněna chytrými technologiemi. Jde o unikátní projekt v jedné z nejatraktivnějších částí města. Větší část budovy zaplní zaměstnanci společnosti Tietoevry.
V centru Ostravy vedle Trojhalí byla dokončena ojedinělá kancelářská budova. Skleněný palác nejen dobře vypadá, ale je nabitý moderními technologiemi.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "Tahle budova ukazuje, jak se ta Ostrava za posledních 20 let strašně změnila. Pamatuju si dobu, kdy developeři Ostravě nevěřili a nechtěli tady stavět. Nyní je to už jiné."
Jan Krkoška, hejtman MS kraje: "Je tady všechno co budovy pro zahraniční investory potřebují, máme tady zelené stěny, chytré technologie a to je trend dnešní doby."
Budova byla vystavěna v rekordním čase dvou let a stála asi 1,5 mld. Kč. Na střeše má fotovoltaickou elektrárnu a zeleň je zavlažována dešťovou vodou. Inteligentní vzduchotechnika posílá vzduch tam, kde jsou lidé.
Děti napsaly ekopohádky, je z nich ilustrovaná knížka
Vyšla nová kniha ekopohádek, kterou napsaly školáci. Udělá radost dětem v nemocnicích, sociálních zařízeních i ve školách, kam ji zdarma rozdistribuuje Moravskoslezský kraj. Kniha zelených pohádek vyšla v nákladu 2 tisíce kusů.
Zdenka Němečková Crkvenjaš: “Kraj už podeváté podpořil vydání knihy o přírodě a životním prostředí, kterou si napsaly samy děti a také ji ilustrovaly. Je to velmi dojemné jak se děti zajímají o to, co bude s přírodou a také o to, co bude s planetou a chtějí se podílet na tom, abychom měli lepší životní prostředí.
Miloš Zapletal, hlavní řešitel projektu CLAIRO na FÚ v Opavě, Projekt CLAIRO - inovativní řešení v problematice znečištění ovzduší
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Slezská univerzita v Opavě a její Fyzikální ústav jsou jedním z hlavních řešitelů projektu CLAIRO. Výsledky výzkumu, které už jsou známy, mohou městům v celé Evropě výrazně pomoci při rozhodování, jaké druhy rostlin ve kterých lokalitách vysadit. Mohou tak výrazně ovlivnit čistotu ovzduší. Další podrobnosti k projektu už hlavní řešitel Miloš Zapletal. Dobrý den, vítejte u nás. Pane Zapletale, projekt CLAIRO, jak už tady bylo řečeno, má za cíl snižovat znečištění ovzduší výsadbou vhodné zeleně, která prokázala tím výzkumem schopnost pohlcovat látky, které znečišťují ovzduší z různých zdrojů. Pojďme si v hrubých obrysech teď vysvětlit ty hlavní myšlenky projektu, tedy propojení druhů rostlin, místa výsadby a zároveň to měření.
Miloš Zapletal, hl. řešitel projektu CLAIRO na FÚ v Opavě: Děkuji za otázku. Hlavním smyslem, jak už jste správně řekla, toho projektu bylo navrhnout takovou strukturu a skladbu zeleně, aby ty stromy, případně keře, zachycovaly co nejvíce látek znečišťujících ovzduší. V tom nejhlubším spektru to znamená primárně polétavý aerosol. Ty částice, které se označují PM, PM10, PM 2,5, PM1, ale také oxidy dusíku, které jsou významnou plynnou znečišťující látkou a také přízemní ozon. Takže to byl základní lightmotiv. Ale abychom to mohli realizovat, tak samozřejmě jsme museli nejdříve měřit v těch lokalitách. Toho se zhostila velmi úspěšně ostravská Technická univerzita báňská, té koncentrace znečišťujících látek. A my jsme měli na starosti také pedologický průzkum, to znamená, prozkoumali jsme půdu. Opravdu se podařilo v obou lokalitách ty stromy, keře vysadit ve struktuře, listnaté, jehličnaté stromy, keře v různém zápoji a opravdu i v té environmentálně velmi zatížené lokalitě ty stromy rostou a jsou vitální, takže to je velké plus.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že pro výzkum byly vytipovány dvě lokality? Kde ten výzkum celou dobu probíhal?
Miloš Zapletal, hl. řešitel projektu CLAIRO na FÚ v Opavě: Ano, Radvanice a Bartovice. Je třeba ještě podotknout, nerad bych nezmínil ještě Palackého univerzitu, která velmi významně ovlivňovala nebo ovlivňuje dodnes, protože ten projekt má udržitelnost, zdravotní stav těch stromů různými látkami, které podporují právě zdraví těch stromů s ohledem na jejich absorpci znečišťujících látek.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste řekl, že než jste v těch lokalitách výzkum prováděli, tak jste dělali rozsáhlé výzkumy i půdy, jak jste tipovali rostliny, keře a stromy, které tam vysadíte? Podle čeho jste je zvolili?
Miloš Zapletal, hl. řešitel projektu CLAIRO na FÚ v Opavě: Mimo jiné právě podle těch pedologických podmínek, ale znovu ještě zopakuji, podle mikroklimatu, protože jsme tam dlouhodobě měřili před tím meteorologické klimatologové podmínky koncentrace těch znečišťujících látek a samozřejmě od začátku jsme měli vytipované druhy, které mají největší záchyt. Na jedné straně jehličnany, na druhé straně listnaté stromy. Tam je třeba hned podotknout to, že jehličnany jsou velmi významné z toho důvodu, že nejsou závislé na vegetačním období, to znamená, absorbují látky i v zimním období, které je známo zejména v lokalitách těmi smogovými situacemi s nejvyššími koncentracemi polétavého aerosolu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem na začátku řekla, že po pěti letech už jsou známy výsledky tohoto projektu. Co tedy jste vyzkoumali, co se prokázalo na těch dvou místech?
Miloš Zapletal, hl. řešitel projektu CLAIRO na FÚ v Opavě: Prokázalo se to, že opravdu ty druhy, které jsme vybrali, jsou odolné, mají určitou vitalitu. Záchyt se počítá takovým způsobem ze senzorů v lokalitách, jak už jsem říkal z Vysoké školy báňské, na základě naměřených koncentrací meteorologických parametrů a parametrů fyziologie těch rostlin. Třeba index listové plochy, celkový zápoj rostliny. Mimo jiné ten měříme pomocí dronů. Byli jsme schopni namodelovat záchyt v podstatě jednotlivých druhů, to znamená jak těch jehličnatých, tak těch listnatých. Ukazuje se, že velmi dobrými druhy jsou jehličnany právě na záchyt těch částic suspendovaného aerosolu, zejména části PM10, PM2,5. Naopak listnaté stromy. Tam se ukazuje, že záchyt je vyšší právě u oxidu dusíku a přízemního ozonu. Ten hlavní výsledek spočívá v tom, že se ukázalo, že volba struktury zeleně a skladby zeleně byla relativně dobrá a jde o to kombinovat opravdu jehličnany, listnaté stromy a keře.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste vytipovali 185 vhodných stromů. Které z nich jsou v lokalitách Radvanic a Bartovic vysazeny?
Miloš Zapletal, hl. řešitel projektu CLAIRO na FÚ v Opavě: Jak už jsem říkal, jehličnany. Vysázeli jsme tam borovici černou, pak je tam buk, dub. A to já jsem ještě dnes zdůraznil možná v úvodu. Tím hlavním cílem nebylo jenom vytipovat rostliny s ohledem na maximalizaci toho záchytu těch znečišťujících látek, ale taky s ohledem na odolnost proti těm znečišťujícím látkám, protože je třeba si říci, že tam jsou vysoké koncentrace oxidu dusíku, přízemního ozonu i toho polétavého prachu. Ta rostlina přízemní ozon, případně oxidy dusíku, dostává přes tomata v podstatě až k asimilačnímu aparátu, což ovlivňuje negativně fotosyntézu té rostliny. Jakoby je asimilační aparát je poškozován. A ukázalo se, že volba těch druhů byla relativně dobrá.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď máte výsledky. Jak to bude s implementací do praxe, to znamená, kde a komu budete nabízet tento projekt?
Miloš Zapletal, hl. řešitel projektu CLAIRO na FÚ v Opavě: Já jsem to nezmínil. My jsme tam měli celou řadu různých úkolů jako Fyzikální ústav Slezské univerzity. Jedním z těch úkolů bylo vytvořit tzv. databázi rostlin, která je přístupná na webu, která má i dost významnou návštěvnost z hlediska počtu jak zahraniční, tak naše. Jedním z hlavních výsledků projektu je metodika výsadby zeleně v urbánním prostředí s ohledem na záchyt látek znečišťujících ovzduší. Hlavní součástí naší úlohy bylo také pořádat workshopy, to znamená s laickou i odbornou veřejností, které jsme pořádali a pořádáme. Kromě toho, že jsme počítali záchyt v Radvanicích a Bartovicích, tak jsme to dělali ještě pilotně pro určitá města jako je Frýdek-Místek, Třinec.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Zapletale, já Vám děkuji za rozhovor, za užitečné informace pro naše diváky, které můžou zlepšit ovzduší v Moravskoslezském kraji.
Miloš Zapletal, hl. řešitel projektu CLAIRO na FÚ v Opavě: Taky Vám moc děkuju.
Redakčně upraveno / zkráceno.
