Je ten správný čas na eko magazín, který právě startuje, dobrý den u něj.
Provoz na Žermanickém přivaděči je obnoven, skončila modernizace
Povodí Odry ukončilo druhou etapu rekonstrukce Žermanického přivaděče. Vodohospodáři tak mohou umělým korytem bez problémů převádět vodu z Morávky do Lučiny a dále do přehrady Žermanice. Druhou etapu modernizace za 165 milionů korun pokryla dotace ministerstva zemědělství.
Žermanický přivaděč se začal budovat v roce 1953. Po 60. letech provozu bylo potřeba toto umělé koryto modernizovat. Práce byly rozděleny do dvou etap. Ta první byla zahájena v roce 2019 a cílem této části rekonstrukce bylo zamezení průsaku převáděné vody do podloží Morávky a účinné převádění velké vody z Morávky do Lučiny a dále do přehrady Žermanice.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry s. p.: “To byl úsek 2 km, kdy za zhruba 115 mil. korun jsme opravili hlavně dno, které jevilo známky vysokých průsaků. Voda utíkala ze 40% mimo Žermanický přivaděč.”
Počátkem letošního roku se vodohospodáři pustili do druhé etapy rekonstrukce, která byla před několika dny úspěšně dokončena. Žermanický přivaděč je významným protipovodňovým opatřením, a proto v části Vyšní Lhoty - Žermanice se opravovaly zejména hráze. Po modernizaci je tudy možné převést až 50 kubíků vody za vteřinu. V minulosti to bylo jen 15.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry s. p.: “Dalším účelem tohoto přivaděče je převádět vodu z Morávky do vodního díla Žermanice a tím převádět i čistější, chladnější vodu právě do Žermanické přehrady, která je využívána také rekreačně.”
Žermanický přivaděč je jednou z ukázek toho jak unikátní vodohospodářská soustava je v MS kraji. Díky ní může státní podnik Povodí Odry účelně s vodou hospodařit a podle potřeb doplňovat nebo odvádět vodu.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry s. p.: “Všechna vodní díla spolu spolupracují jak v době sucha, i povodní. A to je i Žermanický přivaděč, který do této soustavy patří.”
V průběhu modernizace vodohospodáři využili suchého koryta a opravili na trase Žermanického přivaděče dva spádové stupně za zhruba 25 mil. Kč. Práce na druhé etapě modernizace ve výši 165 mil. korun pokryla dotace ministerstva zemědělství.
Cesta vody zpřístupnila malebné údolí Bělského lesa
Bělský les v Ostravě je zase o něco přístupnější lidem. Byla totiž dokončena nádherná stezka s názvem Cesta vody, která zpřístupnila podmočenou část lesa a okamžitě se stala velmi oblíbenou mezi návštěvníky. Na jejím začátku navíc vznikly unikátní Priessnitzovy lázně.
Asi nikoho by nenapadlo, že v Bělském lese v Ostravě někdy budou Priessnitzovy lázně. A přece je to nyní skutečností. Byl totiž dokončen unikátní projekt, díky kterému je přístupná nádherná část lesa, do které se dalo dostat jen v gumových holínkách a ještě s obtížemi. Stezka se jmenuje Cesta vody.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Cesta vody obohacuje území mezi Výškovicemi a Starou Bělou o volnočasové aktivity pro děti i dospělé. Malebné údolí Výškovického potoka zpřístupňuje široké veřejnosti důmyslně navrženou sítí vyvýšených povalových a štěrkomlatových chodníků. V neposlední řadě projekt přispívá k zadržování vody v krajině a ke zpomalení odtoku povrchových vod v daném území."
Cesta vody vede od vyvěrajících pramenů a obnovených studánek podél sezónně zvodněných potůčků až k hluboce zařezanému a divoce meandrujícímu potoku v údolí. Po cestě mohou návštěvníci nakrmit kachny a nakonec si posedět s obrem.
Ivan Tachezy, architekt: "Od počátku příprav a práce na projektu ‚Cesta vody‘ jsem měl v hlavě základní vizi – více vtáhnout lidi do prostoru lesoparku a zpřístupnit jim zajímavá, romantická zákoutí tohoto fenoménu ostravské aglomerace."
Martin Mati, Ostravské městské lesy: „V rámci navržených vegetačních úprav bylo vysazeno celkem 19 vzrostlých alejových listnatých stromů a 16 jehličnatých stromů. Z toho 14 habrů bylo vysazeno do svahů nad Priessnitzovými lázněmi, jedna vrba a olše u mokřadu poblíž obra, 3 duby a 16 borovic nad fit schodištěm."
Na Cestu vody bude navazovat další projekt s názvem Park nad rybníkem. Napojení je navrženo právě u sedícího obra, jako obnova parku s jezírkem u polikliniky v Hrabůvce.
Odbahnění rybníku Lamberk v Novém Jičíně už současný vlastník neprovede
Před dvěma lety provedl Státní pozemkový úřad, jako vlastník novojičínského rybníku Lamberk, opravu jeho vypouštěcího zařízení. Při tom se ukázalo, že nádrž je silně zanesená bahnem. Nicméně je jasné, že na odbahnění už stát finance nemá.
Hladina rybníku Lamberk v Novém Jičíně je i dva roky poté, co byl vypuštěn a jeho vlastník, Státní pozemkový úřad, nechal opravit vypouštěcí zařízení, stále zhruba 70 centimetrů pod normálem. Jedná se totiž o nebeský rybník, napouští se jen díky spodní vodě a dešti. Zdejší rybáři, kteří jej mají ve správě, navíc už před dvěma lety upozorňovali na to, že je i silně zabahněný.
Petr Jorpalidis, hospodář MO Českého rybářského svazu Nový Jičín: “Já jsem tenkrát poukazoval na to, že ten rybník je silně zanesený bahnem, že by bylo dobré získat nějakou dotaci na odbahnění a zpevnění břehů.”
Státní pozemkový úřad ovšem realizaci odbahnění nepředpokládá, a to z důvodu vysokých finančních nákladů.
Petra Kazdová, tisková mluvčí, Státní pozemkový úřad: “Dle provedeného průzkumu trhu na přelomu roku 2021/2022 byl odhad nákladů na odbahnění vyčíslen na zhruba 7 milionů korun bez DPH. Letos by to bylo o 50 procent více. Pokud se nájemce domnívá, že jsou dřeviny na vrcholu dosažitelné životnosti, Státní pozemkový úřad se nebrání místnímu šetření.”
Rybník při nedostatku vody zarost, s travinami by si snad mohli poradit amuři, které tu rybáři asi před měsícem vysadili. Nicméně další osud nádrže je otevřený, jak mluvčí Petra Kazdová dále uvedla, pozemkový úřad bude tento majetek připravovat dle zákona o půdě k odstátnění, skončit může i ve veřejné aukci.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek ostravského primátora a Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: V Ostravě funguje nová třídící linka, jediná svého druhu v zemi
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Městská odpadová společnost OZO Ostrava spustila novou automatickou třídící linku na směsný komunální odpad. Technologie je první svého druhu v Česku. K tématu jsem si do studia pozvala Aleše Boháče, náměstka ostravského primátora. Dobrý den, vítejte,
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ pro OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Pěkný den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A jednatele společnosti OZO Ostrava Karla Beldu. I Vám hezký den.
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Hezký den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak už tady padlo, že je to opravdu jedinečná, vyspělá a moderní technologie, která nemá v Česku zatím konkurenci, ale ve světě už podobné třídící linky jsou. Je to tak?
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Je to tak, tyto technologie se v posledních letech stavěly především v Polsku či v zemích, které dobudovávaly odpadové hospodářství a my jsme v Česku v této oblasti bohužel pozadu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z jakého důvodu?
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Já teď nechci být vůči Ministerstvu životního prostředí neseriózní, nicméně my jsme dvacet let poslouchali, že spalovny, třídící linky jsou něco špatného a ministerstvo moc nepodporovalo zvláště výstavbu energetických zařízení na využívání odpadů. Takže nám ujel vlak v této oblasti a my pracně budeme tuto situaci teď řešit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, očekáváte, že když Ostrava je první v Česku, která má takovou třídící linku, že tady budou jezdit se inspirovat i lidé nebo vedení z jiných měst, aby se podívali, jak to funguje a jaký to má hlavně účel?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ pro OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Myslím, že se dá říct, že nejenom to očekáváme, ale i před samotným spuštěním i v průběhu testovacího provozu, už zde bylo několik těchto zmíněných diváků a myslím si, že Ostrava má co ukázat, jak umí odpad ještě využít.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Beldo, řekněte našim divákům, jak třídící linka funguje, čím je unikátní?
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Tato linka je v podstatě mezistupeň mezi nádobou na odpad a konečným využitím. Místo jedné hromady odpadů jsme schopni udělat minimálně čtyři hromádky a každá má svou cestu. První je část "nevyužitelná", to znamená popeloviny, stavební odpady a keramika. Čili věci, které jsou nevyužitelné a končí přímo na skládce. Pak je tam další část. Část občanů netřídí a my na lince z toho směsného odpadu ještě vytahujeme petky, plechovky a věci, které jsou dobře prodatelné a tím pádem jsou využitelné materiálově. A pak další část, která není využita materiálově, ale má energetický obsah. Z toho děláme právě paliva pro energetická zařízení.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Podle toho, co říkáte, se dá usuzovat, že potřebujete více lidí k třídící lince než doposud, když ještě třídí po nás, kteří špatně třídíme.
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: My o lince říkáme, že je automatická, nicméně automatická je v tom základním třídění. Pokud už jdou po páse vytříděné komodity, třeba PET lahve, jsou tam ještě příměsi, jako je fóliový sáček a jiné věci. Ale naši zaměstnanci už jenom dotřizují vytříděné komodity, není to už fyzicky náročná práce, je to lehké třídění frakcí, které jsou dále prodatelné.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V současné době linka funguje ve dvousměnném provozu, ale chystáte třísměnný, je to potřeba?
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Je to otázka nabídky. My Ostravu jsme schopni vyřešit na dvě směny, to znamená sídlištní odpad jsme schopni vytřídit na jedné směně, směsný komunální odpad a tříděný plast třídíme na druhé směně. Máme ještě do rezervy třetí směnu a tam počítáme, že okolní města, která takové linky stavět nebudou, přijdou za námi a budou poptávat možnost využívat naší třídící linky pro třídění odpadu z jiných měst.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná je ještě třeba doplnit, že ta třídící linka je pro sídlištní zástavbu v Ostravě.
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: To je důležitá věc. My nemáme v úmyslu vozit venkovskou zástavbu nebo zástavbu rodinných domů. Tam je odpad strašně málo využitelný, jedná se většinou o popeloviny, stavební odpad, zbytky ze zahrad. Osmdesát procent odpadu z toho je dále nevyužitelný. Nemá cenu vozit na linku odpad, který povezeme zpátky na skládku. Takže skutečně je to odpad sídlištní a od podnikatelských subjektů z Ostravy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pánové, pojďme ještě zmínit zálohování PET lahví. To už tady párkrát padlo, že se i PETky občas objevují v odpadu, nejednou jsme je v našem rozhovoru zmínily. Co by mohlo od roku 2026 platit a jak se to odrazí jednak v odpadovém hospodářství a, jak už tady bylo řečeno, i v peněženkách lidí?
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Není to dobrá myšlenka, když teď hovořím za odpadáře, možná i za města, obce, které jsou taky proti tomuto systému. My jsme tady dvacet let budovali systém ve spolupráci se společností EKO-KOM, kdy ve všech obcích jsou žluté kontejnery, žluté nádoby, jsou třídící linky, svozová auta, je zajištěn odbyt surovin a my dneska sebereme 80 % PETek, které se uvádějí na trh. Podobně jako plechovek a dalších komodit. 80 % těchto odpadů je dneska materiálově vráceno zpátky do výroby. Chceme zavést systém zálohování PETek, čili do každé PETky obchodník dá 3-4 koruny zálohu, Vy to zaplatíte a až tu PETku vypijete, nepůjdete do kontejneru, který máte padesát metrů od baráku, ale půjdete s pytlem přes rameno do marketu a tam budou automaty, kde bude možno tyto PETky vracet. Postaví se jedna třídící linka na Moravě, druhá v Čechách, kde se budou z celé Moravy svážet tyto PETky, kde se budou třídit a výstup bude stejný. Sebere se těch 80-85 %. Já moc nechápu, proč na jedné straně odepisujeme miliardové investice a na straně druhé budeme znovu investovat do automatů. Ta firma, která se bude starat o systém záloh, bude budovat nové linky souběžně se stávajícím funkčním systémem. Absolutně to nemá logiku. Já mám trochu podezření, že se hraje o peníze, které jsou vloženy a města přijdou o velké peníze. Třeba město Ostrava přijde o 20 milionů, které skončí v tom systému.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: 20 milionů průběžně každý rok?
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Každý rok.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, co Vy jako politik, který možná tohle rozhodnutí ještě může společně se svými kolegy zvrátit? Jste pro nebo proti vratným PET lahvím?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ pro OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Jsem proti, protože jsme většinu pořadu věnovali právě moderní třídící lince. My jsme ji vybudovali za účelem, abychom co nejvíce nejenom teplárensky, ale i materiálně využili odpad. Této sekci jsme se vůbec nevěnovali, ale ta třídící linka maximalizuje materiální využití, to znamená i to využití zpětně těch PETek. Vedle této paralelně běžící investice a linky se bude rozbíhat druhý systém, který podle mě není přívětivější pro lidi. Možná jenom je populističtější, zajímavější, protože to mají jiné země, ale myslím si, že už i jiná města si poradila s tou nečinností ministerstva a vytvořila všechny nástroje pro to, aby zefektivnila využití odpadu. A dneska místo toho, aby jim bylo poděkováno a motivovali ostatní to dělat, tak ti, co to udělali, budou potrestáni a ti, co to ještě neudělali, v podstatě budou muset investovat do úplně jiného systému, než byli připraveni. Podle mě to lidem nic nepřinese, jenom to prodraží ten systém.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se to změnit?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ pro OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Pokud mám dobré informace, třeba v samotném Výboru pro životní prostředí Parlamentu ČR je většina lidí proti, stejně jako její předsedkyně. Je to jenom o tom, aby ministr začal vnímat faktické příklady nebo argumenty a začalo se diskutovat a aby někdo tvrdošíjně nestál za svým jenom proto, protože to považuje za nějaký populisticky výhodný trik.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pánové, já Vám děkuji za rozhovor a Vám za pozornost a na viděnou u dalšího tématu.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Je ten správný čas na eko magazín, který právě startuje, dobrý den u něj.
Provoz na Žermanickém přivaděči je obnoven, skončila modernizace
Povodí Odry ukončilo druhou etapu rekonstrukce Žermanického přivaděče. Vodohospodáři tak mohou umělým korytem bez problémů převádět vodu z Morávky do Lučiny a dále do přehrady Žermanice. Druhou etapu modernizace za 165 milionů korun pokryla dotace ministerstva zemědělství.
Žermanický přivaděč se začal budovat v roce 1953. Po 60. letech provozu bylo potřeba toto umělé koryto modernizovat. Práce byly rozděleny do dvou etap. Ta první byla zahájena v roce 2019 a cílem této části rekonstrukce bylo zamezení průsaku převáděné vody do podloží Morávky a účinné převádění velké vody z Morávky do Lučiny a dále do přehrady Žermanice.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry s. p.: “To byl úsek 2 km, kdy za zhruba 115 mil. korun jsme opravili hlavně dno, které jevilo známky vysokých průsaků. Voda utíkala ze 40% mimo Žermanický přivaděč.”
Počátkem letošního roku se vodohospodáři pustili do druhé etapy rekonstrukce, která byla před několika dny úspěšně dokončena. Žermanický přivaděč je významným protipovodňovým opatřením, a proto v části Vyšní Lhoty - Žermanice se opravovaly zejména hráze. Po modernizaci je tudy možné převést až 50 kubíků vody za vteřinu. V minulosti to bylo jen 15.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry s. p.: “Dalším účelem tohoto přivaděče je převádět vodu z Morávky do vodního díla Žermanice a tím převádět i čistější, chladnější vodu právě do Žermanické přehrady, která je využívána také rekreačně.”
Žermanický přivaděč je jednou z ukázek toho jak unikátní vodohospodářská soustava je v MS kraji. Díky ní může státní podnik Povodí Odry účelně s vodou hospodařit a podle potřeb doplňovat nebo odvádět vodu.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry s. p.: “Všechna vodní díla spolu spolupracují jak v době sucha, i povodní. A to je i Žermanický přivaděč, který do této soustavy patří.”
V průběhu modernizace vodohospodáři využili suchého koryta a opravili na trase Žermanického přivaděče dva spádové stupně za zhruba 25 mil. Kč. Práce na druhé etapě modernizace ve výši 165 mil. korun pokryla dotace ministerstva zemědělství.
Cesta vody zpřístupnila malebné údolí Bělského lesa
Bělský les v Ostravě je zase o něco přístupnější lidem. Byla totiž dokončena nádherná stezka s názvem Cesta vody, která zpřístupnila podmočenou část lesa a okamžitě se stala velmi oblíbenou mezi návštěvníky. Na jejím začátku navíc vznikly unikátní Priessnitzovy lázně.
Asi nikoho by nenapadlo, že v Bělském lese v Ostravě někdy budou Priessnitzovy lázně. A přece je to nyní skutečností. Byl totiž dokončen unikátní projekt, díky kterému je přístupná nádherná část lesa, do které se dalo dostat jen v gumových holínkách a ještě s obtížemi. Stezka se jmenuje Cesta vody.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Cesta vody obohacuje území mezi Výškovicemi a Starou Bělou o volnočasové aktivity pro děti i dospělé. Malebné údolí Výškovického potoka zpřístupňuje široké veřejnosti důmyslně navrženou sítí vyvýšených povalových a štěrkomlatových chodníků. V neposlední řadě projekt přispívá k zadržování vody v krajině a ke zpomalení odtoku povrchových vod v daném území."
Cesta vody vede od vyvěrajících pramenů a obnovených studánek podél sezónně zvodněných potůčků až k hluboce zařezanému a divoce meandrujícímu potoku v údolí. Po cestě mohou návštěvníci nakrmit kachny a nakonec si posedět s obrem.
Ivan Tachezy, architekt: "Od počátku příprav a práce na projektu ‚Cesta vody‘ jsem měl v hlavě základní vizi – více vtáhnout lidi do prostoru lesoparku a zpřístupnit jim zajímavá, romantická zákoutí tohoto fenoménu ostravské aglomerace."
Martin Mati, Ostravské městské lesy: „V rámci navržených vegetačních úprav bylo vysazeno celkem 19 vzrostlých alejových listnatých stromů a 16 jehličnatých stromů. Z toho 14 habrů bylo vysazeno do svahů nad Priessnitzovými lázněmi, jedna vrba a olše u mokřadu poblíž obra, 3 duby a 16 borovic nad fit schodištěm."
Na Cestu vody bude navazovat další projekt s názvem Park nad rybníkem. Napojení je navrženo právě u sedícího obra, jako obnova parku s jezírkem u polikliniky v Hrabůvce.
Odbahnění rybníku Lamberk v Novém Jičíně už současný vlastník neprovede
Před dvěma lety provedl Státní pozemkový úřad, jako vlastník novojičínského rybníku Lamberk, opravu jeho vypouštěcího zařízení. Při tom se ukázalo, že nádrž je silně zanesená bahnem. Nicméně je jasné, že na odbahnění už stát finance nemá.
Hladina rybníku Lamberk v Novém Jičíně je i dva roky poté, co byl vypuštěn a jeho vlastník, Státní pozemkový úřad, nechal opravit vypouštěcí zařízení, stále zhruba 70 centimetrů pod normálem. Jedná se totiž o nebeský rybník, napouští se jen díky spodní vodě a dešti. Zdejší rybáři, kteří jej mají ve správě, navíc už před dvěma lety upozorňovali na to, že je i silně zabahněný.
Petr Jorpalidis, hospodář MO Českého rybářského svazu Nový Jičín: “Já jsem tenkrát poukazoval na to, že ten rybník je silně zanesený bahnem, že by bylo dobré získat nějakou dotaci na odbahnění a zpevnění břehů.”
Státní pozemkový úřad ovšem realizaci odbahnění nepředpokládá, a to z důvodu vysokých finančních nákladů.
Petra Kazdová, tisková mluvčí, Státní pozemkový úřad: “Dle provedeného průzkumu trhu na přelomu roku 2021/2022 byl odhad nákladů na odbahnění vyčíslen na zhruba 7 milionů korun bez DPH. Letos by to bylo o 50 procent více. Pokud se nájemce domnívá, že jsou dřeviny na vrcholu dosažitelné životnosti, Státní pozemkový úřad se nebrání místnímu šetření.”
Rybník při nedostatku vody zarost, s travinami by si snad mohli poradit amuři, které tu rybáři asi před měsícem vysadili. Nicméně další osud nádrže je otevřený, jak mluvčí Petra Kazdová dále uvedla, pozemkový úřad bude tento majetek připravovat dle zákona o půdě k odstátnění, skončit může i ve veřejné aukci.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek ostravského primátora a Karel Belda, jednatel společnosti OZO Ostrava: V Ostravě funguje nová třídící linka, jediná svého druhu v zemi
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Městská odpadová společnost OZO Ostrava spustila novou automatickou třídící linku na směsný komunální odpad. Technologie je první svého druhu v Česku. K tématu jsem si do studia pozvala Aleše Boháče, náměstka ostravského primátora. Dobrý den, vítejte,
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ pro OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Pěkný den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A jednatele společnosti OZO Ostrava Karla Beldu. I Vám hezký den.
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Hezký den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak už tady padlo, že je to opravdu jedinečná, vyspělá a moderní technologie, která nemá v Česku zatím konkurenci, ale ve světě už podobné třídící linky jsou. Je to tak?
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Je to tak, tyto technologie se v posledních letech stavěly především v Polsku či v zemích, které dobudovávaly odpadové hospodářství a my jsme v Česku v této oblasti bohužel pozadu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z jakého důvodu?
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Já teď nechci být vůči Ministerstvu životního prostředí neseriózní, nicméně my jsme dvacet let poslouchali, že spalovny, třídící linky jsou něco špatného a ministerstvo moc nepodporovalo zvláště výstavbu energetických zařízení na využívání odpadů. Takže nám ujel vlak v této oblasti a my pracně budeme tuto situaci teď řešit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, očekáváte, že když Ostrava je první v Česku, která má takovou třídící linku, že tady budou jezdit se inspirovat i lidé nebo vedení z jiných měst, aby se podívali, jak to funguje a jaký to má hlavně účel?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ pro OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Myslím, že se dá říct, že nejenom to očekáváme, ale i před samotným spuštěním i v průběhu testovacího provozu, už zde bylo několik těchto zmíněných diváků a myslím si, že Ostrava má co ukázat, jak umí odpad ještě využít.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Beldo, řekněte našim divákům, jak třídící linka funguje, čím je unikátní?
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Tato linka je v podstatě mezistupeň mezi nádobou na odpad a konečným využitím. Místo jedné hromady odpadů jsme schopni udělat minimálně čtyři hromádky a každá má svou cestu. První je část "nevyužitelná", to znamená popeloviny, stavební odpady a keramika. Čili věci, které jsou nevyužitelné a končí přímo na skládce. Pak je tam další část. Část občanů netřídí a my na lince z toho směsného odpadu ještě vytahujeme petky, plechovky a věci, které jsou dobře prodatelné a tím pádem jsou využitelné materiálově. A pak další část, která není využita materiálově, ale má energetický obsah. Z toho děláme právě paliva pro energetická zařízení.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Podle toho, co říkáte, se dá usuzovat, že potřebujete více lidí k třídící lince než doposud, když ještě třídí po nás, kteří špatně třídíme.
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: My o lince říkáme, že je automatická, nicméně automatická je v tom základním třídění. Pokud už jdou po páse vytříděné komodity, třeba PET lahve, jsou tam ještě příměsi, jako je fóliový sáček a jiné věci. Ale naši zaměstnanci už jenom dotřizují vytříděné komodity, není to už fyzicky náročná práce, je to lehké třídění frakcí, které jsou dále prodatelné.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V současné době linka funguje ve dvousměnném provozu, ale chystáte třísměnný, je to potřeba?
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Je to otázka nabídky. My Ostravu jsme schopni vyřešit na dvě směny, to znamená sídlištní odpad jsme schopni vytřídit na jedné směně, směsný komunální odpad a tříděný plast třídíme na druhé směně. Máme ještě do rezervy třetí směnu a tam počítáme, že okolní města, která takové linky stavět nebudou, přijdou za námi a budou poptávat možnost využívat naší třídící linky pro třídění odpadu z jiných měst.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná je ještě třeba doplnit, že ta třídící linka je pro sídlištní zástavbu v Ostravě.
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: To je důležitá věc. My nemáme v úmyslu vozit venkovskou zástavbu nebo zástavbu rodinných domů. Tam je odpad strašně málo využitelný, jedná se většinou o popeloviny, stavební odpad, zbytky ze zahrad. Osmdesát procent odpadu z toho je dále nevyužitelný. Nemá cenu vozit na linku odpad, který povezeme zpátky na skládku. Takže skutečně je to odpad sídlištní a od podnikatelských subjektů z Ostravy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pánové, pojďme ještě zmínit zálohování PET lahví. To už tady párkrát padlo, že se i PETky občas objevují v odpadu, nejednou jsme je v našem rozhovoru zmínily. Co by mohlo od roku 2026 platit a jak se to odrazí jednak v odpadovém hospodářství a, jak už tady bylo řečeno, i v peněženkách lidí?
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Není to dobrá myšlenka, když teď hovořím za odpadáře, možná i za města, obce, které jsou taky proti tomuto systému. My jsme tady dvacet let budovali systém ve spolupráci se společností EKO-KOM, kdy ve všech obcích jsou žluté kontejnery, žluté nádoby, jsou třídící linky, svozová auta, je zajištěn odbyt surovin a my dneska sebereme 80 % PETek, které se uvádějí na trh. Podobně jako plechovek a dalších komodit. 80 % těchto odpadů je dneska materiálově vráceno zpátky do výroby. Chceme zavést systém zálohování PETek, čili do každé PETky obchodník dá 3-4 koruny zálohu, Vy to zaplatíte a až tu PETku vypijete, nepůjdete do kontejneru, který máte padesát metrů od baráku, ale půjdete s pytlem přes rameno do marketu a tam budou automaty, kde bude možno tyto PETky vracet. Postaví se jedna třídící linka na Moravě, druhá v Čechách, kde se budou z celé Moravy svážet tyto PETky, kde se budou třídit a výstup bude stejný. Sebere se těch 80-85 %. Já moc nechápu, proč na jedné straně odepisujeme miliardové investice a na straně druhé budeme znovu investovat do automatů. Ta firma, která se bude starat o systém záloh, bude budovat nové linky souběžně se stávajícím funkčním systémem. Absolutně to nemá logiku. Já mám trochu podezření, že se hraje o peníze, které jsou vloženy a města přijdou o velké peníze. Třeba město Ostrava přijde o 20 milionů, které skončí v tom systému.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: 20 milionů průběžně každý rok?
Karel Belda, jednatel spol. OZO Ostrava: Každý rok.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane náměstku, co Vy jako politik, který možná tohle rozhodnutí ještě může společně se svými kolegy zvrátit? Jste pro nebo proti vratným PET lahvím?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ pro OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Jsem proti, protože jsme většinu pořadu věnovali právě moderní třídící lince. My jsme ji vybudovali za účelem, abychom co nejvíce nejenom teplárensky, ale i materiálně využili odpad. Této sekci jsme se vůbec nevěnovali, ale ta třídící linka maximalizuje materiální využití, to znamená i to využití zpětně těch PETek. Vedle této paralelně běžící investice a linky se bude rozbíhat druhý systém, který podle mě není přívětivější pro lidi. Možná jenom je populističtější, zajímavější, protože to mají jiné země, ale myslím si, že už i jiná města si poradila s tou nečinností ministerstva a vytvořila všechny nástroje pro to, aby zefektivnila využití odpadu. A dneska místo toho, aby jim bylo poděkováno a motivovali ostatní to dělat, tak ti, co to udělali, budou potrestáni a ti, co to ještě neudělali, v podstatě budou muset investovat do úplně jiného systému, než byli připraveni. Podle mě to lidem nic nepřinese, jenom to prodraží ten systém.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se to změnit?
Aleš Boháč (STAROSTOVÉ pro OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Pokud mám dobré informace, třeba v samotném Výboru pro životní prostředí Parlamentu ČR je většina lidí proti, stejně jako její předsedkyně. Je to jenom o tom, aby ministr začal vnímat faktické příklady nebo argumenty a začalo se diskutovat a aby někdo tvrdošíjně nestál za svým jenom proto, protože to považuje za nějaký populisticky výhodný trik.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pánové, já Vám děkuji za rozhovor a Vám za pozornost a na viděnou u dalšího tématu.
Redakčně upraveno / zkráceno.
