Dobrý den u sledování ekomagazínu na polaru, do dnešního dílu jsme zařadili téma ostravských lagun. Kaly jsou pryč a teď se řeší, co bude s kontaminovanou zeminou, Havířov si chce některé energetické projekty řídit samostatně, proto založil novou společnost, obce na frenštátsku řeší, co bude s územím v okolí dolu Frenštát a nové fotopasti v Karviné hlídají hříšníky, kteří zakládají černé skládky.
Kontaminovanou půdu v areálu lagun zkoumají odborníci
Z areálu lagun OSTRAMO byly loni v prosinci odstraněny poslední zbytky staré ekologické zátěže. Kaly jsou odvezeny na meziskládkách a postupně energeticky využívány v Německu. V prostoru lagun teď probíhá doplňkový průzkum území, pak se teprve rozhodne, jak bude pokračovat sanace.
Zatímco kaly jsou z obrovských nádrží pryč, na místě zůstává kontaminovaná zemina. Její stav zkoumají odborníci. Cílem prací je doplnit informace o úrovni znečištění půdy a podzemních vod. Vzorky se odebírají z hloubky 15 metrů. Celkem je v rámci doplňkového průzkumu projektováno 55 vrtů a 35 sond, které budou mít různou hloubku od 3 do 15 metrů. Celková délka vrtů a mělkých sond bude přes 600 metrů.
JIŘÍ KADLČÁK, hydrogeolog, Vodní zdroje Ekomonitor: “Aktuálně probíhá doplňkový průzkum, jehož výsledky budou použity pro upřesnění geologické a hydrogeologické situace na lokalitě a ke zjištění úrovně kontaminace zemin a podzemních vod. Tyto informace budou použity pro následující etapu sanačních prací.”
Jiří Kadlčák, hydrogeolog, Vodní zdroje Ekomonitor: “V průběhu vrtných prací dochází k odběru vzorků zemin, které jsou následně dopraveny do akreditované laboratoře a vyhodnoceny. Výsledkem bude doporučení pro fázi sanace nesaturované zóny, čili sanaci kontaminovaných zemin.”
Sondážní práce a vzorkování potrvá do 25. srpna. Jeho výsledky by mělo obdržet ministerstvo financí v únoru 2022.
KATEŘINA ŠEBESTOVÁ (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: “Je ve hře několik variant. MF upřednostňuje levnější variantu, kdy by více kontaminované zeminy byly uloženy v sarkofágu přímo pod těmi nádržemi, což my, jako město Ostrava, stále odmítáme a trváme na tom, že by se měla celá lokalita sanovat do čista.”
ZDENĚK VOJTĚCH, oddělení Komunikace s médii, MF: “Nadále platí, že Ministerstvo financí respektuje platné stanovisko Ministerstva životního prostředí v této věci. Zeminy budou stabilizovány a uloženy zpět do prostoru lagun. Extrémně kontaminované zeminy, které nebude možné stabilizovat, budou odstraněny na externím zařízení pro nakládání s odpady. Vytříděné a stabilizované zeminy mají být dle stanoviska MŽP uzavřeny do komplexního těsnícího prvku tzv. ekokontejnmentu.”
Zároveň Diamo z prostoru lagun odebírá vodu a v čistírně lagunových vod ji čistí. Ročně se tam upraví zhruba 30 tisíc kubíků kontaminovaných vod.
JOSEF JAŠEK, vedoucí střediska Povrch, Diamo s. p.: “Pořád tady jsou zbytky kontaminovaných zemin, hlavně tady v R3 jsou kontaminované kyselinou sírovou a ty nám zatím dělají velké problémy.”
Po ukončení sanace bude zpracována analýza rizik pro podzemní vody a nedaleké území. Technická rekultivace, která zahrnuje nové vymodelování území, by měla být provedena následně do tří let.
Kraj nabízí pomoc obcím v okolí dolu Frenštát
To, že důl Frenštát v Beskydech bude zasypán a nepotřebné budovy srovnány se zemí, se ví už delší dobu. Aktuálně se jedná o tom, jak budoucí zónu využít. S legislativním a finančním řešením projektů nabízí tamním radnicím pomoc kraj.
Ve Frenštátě pod Radhoštěm se sešli zástupci obcí, které jsou přímo dotčené tamním černouhelným dolem. Nikdy se tam sice uhlí netěžilo, přesto je jeho podzemní i nadzemní část významnou zátěží regionu. S budoucím využitím areálu šachty pomáhá radnicím kraj.
JAKUB UNUCKA (ODS+TOP 09), náměstek hejtmana MSK: “Jedním z těch pěkných projektů je připravovaná bytově-průmyslová zóna přímo v tom areálu někdejšího dolu. Kombinace vědy, lehkého průmyslu a výzkumu, to je moc hezký projekt založený na dřevě. Kéž by dřevo bylo materiálem stavebním dalšího tisíciletí. Byly tam nějaké výzkumné ústavy, které by zkoumaly využití dřeva na různých stavbách. Firmy, které by z toho dřeva ty stavební prvky vyráběly. A samozřejmě nějaké byNa vědu, výzkum a moderní technologie sází také starosta Trojanovic, v jejichž katastru šachta stojí.
JIŘÍ NOVOTNÝ (NAŠE BESKYDY), starosta Trojanovic: “Jde o to donést sem nějaké peníze, které budou v budoucnu generovat další peníze. Musí se vyprodukovat průmysl 4.0. Skutečně, který bude konkurence schopný, aby tak podnikatelé, kteří tu budou, vytvářeli produkty, které budou konkurence schopné na evropských a světových trzích.
Radnice budou muset řešit i řadu jiných problémů, které s demolicí šachty souvisí.
“Po našem městě jsou, to co je k šachtě, rozvedené sítě. A tam zvažujeme, a to není o této dotaci, ale možná o tom, jakým způsobem se podaří s Diamem se dohodnout na převodu těchto sítí třeba na město.”
Obce, kraj a Diamo teď budou dojednávat jednotlivé kroky, které se týkají jak likvidace šachty, tak budoucího využití celé lokality.
Regionální výrobci soutěží se svými výrobky
Do letošního ročníku soutěže o získání označení regionální potravina producenti přihlásili přes 140 výrobků.. Hodnotící komise vybrala například domácí nudle z Frenštátu pod Radhoštěm, angreštový sirup z Rýmařova nebo uzenou paštiku z Chlebičova na Opavsku. Samostatnou reportáž pro vás chystáme do červencového eko magazínu.
V Karviné mapují hříšníky nové fotopasti
V okrajových částech Karviné přibyly fotopasti. Strážníci Městské policie Karviná si je pořídili díky společnému přeshraničnímu projektu městských policií z polského Jastrzębia, Karviné a Havířova. Krátce po instalaci už mají první záchyty lidí, kteří zakládají černé skládky.
PETR BIČEJ, ředitel MP Karviná: “Máme tam už pár pachatelů, kteří zakládají černé skládky, vozí nám tam hlavně suť, hlavně stavebníci z Karviné, už máme několik poznatků. Předali jsme to na Odbor stavebního a životního prostředí."
Každá fotopast je strategicky umístěná tak, aby nebyla vidět a zároveň mohla reagovat na pohyb v terénu.
Havířov chce větší kontrolu nad energetickými projekty
49% akcií bude Havířov vlastnit ve společnosti, kterou založil s ČEZ ESCO. Někteří opoziční zastupitelé ale mají obavy, že tímto krokem dojde k odpojení od centrálního vytápění a ve městě vzniknou plynové kogenerační jednotky.
MILADA HALÍKOVÁ (za KSČM), zastupitelka: "V nové společnosti nebude mít město většinu a nebude moci na žádné úrovni rozhodovat, co se skutečně v této společnosti bude dít. A ty naše hlavní obavy ty jsou z toho, že jestliže se část města odpojí od centrálního zásobování teplem, nutně tady budou vznikat nějaké nové investice. Město bude rozkopané, budou problémy s dopravou a v konečné fázi se všechny tyto náklady promítnou do ceny tepla, která bude pochopitelně vyšší."
JOSEF BĚLICA (ANO), primátor Havířova: "My potřebujeme řešit energetiku nejen co se týče teplárenství, ale energetiku co se týče elektrické energie. Máme tady velmi náročné budovy na provoz. Potřebujeme hledat úspory a hledat inteligentní řešení. My prostě nemůžeme čekat na to, až se něco stane a někde někdo zavelí. Primárním cílem města není odpojovat a rozbíjet síť centrálního zásobování teplem, ba naopak ji stabilizovat.
Za svůj podíl v nové společnosti s názvem ENVEZ Havířov zaplatí 4,6 milionu korun.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Dobrý den u sledování ekomagazínu na polaru, do dnešního dílu jsme zařadili téma ostravských lagun. Kaly jsou pryč a teď se řeší, co bude s kontaminovanou zeminou, Havířov si chce některé energetické projekty řídit samostatně, proto založil novou společnost, obce na frenštátsku řeší, co bude s územím v okolí dolu Frenštát a nové fotopasti v Karviné hlídají hříšníky, kteří zakládají černé skládky.
Kontaminovanou půdu v areálu lagun zkoumají odborníci
Z areálu lagun OSTRAMO byly loni v prosinci odstraněny poslední zbytky staré ekologické zátěže. Kaly jsou odvezeny na meziskládkách a postupně energeticky využívány v Německu. V prostoru lagun teď probíhá doplňkový průzkum území, pak se teprve rozhodne, jak bude pokračovat sanace.
Zatímco kaly jsou z obrovských nádrží pryč, na místě zůstává kontaminovaná zemina. Její stav zkoumají odborníci. Cílem prací je doplnit informace o úrovni znečištění půdy a podzemních vod. Vzorky se odebírají z hloubky 15 metrů. Celkem je v rámci doplňkového průzkumu projektováno 55 vrtů a 35 sond, které budou mít různou hloubku od 3 do 15 metrů. Celková délka vrtů a mělkých sond bude přes 600 metrů.
JIŘÍ KADLČÁK, hydrogeolog, Vodní zdroje Ekomonitor: “Aktuálně probíhá doplňkový průzkum, jehož výsledky budou použity pro upřesnění geologické a hydrogeologické situace na lokalitě a ke zjištění úrovně kontaminace zemin a podzemních vod. Tyto informace budou použity pro následující etapu sanačních prací.”
Jiří Kadlčák, hydrogeolog, Vodní zdroje Ekomonitor: “V průběhu vrtných prací dochází k odběru vzorků zemin, které jsou následně dopraveny do akreditované laboratoře a vyhodnoceny. Výsledkem bude doporučení pro fázi sanace nesaturované zóny, čili sanaci kontaminovaných zemin.”
Sondážní práce a vzorkování potrvá do 25. srpna. Jeho výsledky by mělo obdržet ministerstvo financí v únoru 2022.
KATEŘINA ŠEBESTOVÁ (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: “Je ve hře několik variant. MF upřednostňuje levnější variantu, kdy by více kontaminované zeminy byly uloženy v sarkofágu přímo pod těmi nádržemi, což my, jako město Ostrava, stále odmítáme a trváme na tom, že by se měla celá lokalita sanovat do čista.”
ZDENĚK VOJTĚCH, oddělení Komunikace s médii, MF: “Nadále platí, že Ministerstvo financí respektuje platné stanovisko Ministerstva životního prostředí v této věci. Zeminy budou stabilizovány a uloženy zpět do prostoru lagun. Extrémně kontaminované zeminy, které nebude možné stabilizovat, budou odstraněny na externím zařízení pro nakládání s odpady. Vytříděné a stabilizované zeminy mají být dle stanoviska MŽP uzavřeny do komplexního těsnícího prvku tzv. ekokontejnmentu.”
Zároveň Diamo z prostoru lagun odebírá vodu a v čistírně lagunových vod ji čistí. Ročně se tam upraví zhruba 30 tisíc kubíků kontaminovaných vod.
JOSEF JAŠEK, vedoucí střediska Povrch, Diamo s. p.: “Pořád tady jsou zbytky kontaminovaných zemin, hlavně tady v R3 jsou kontaminované kyselinou sírovou a ty nám zatím dělají velké problémy.”
Po ukončení sanace bude zpracována analýza rizik pro podzemní vody a nedaleké území. Technická rekultivace, která zahrnuje nové vymodelování území, by měla být provedena následně do tří let.
Kraj nabízí pomoc obcím v okolí dolu Frenštát
To, že důl Frenštát v Beskydech bude zasypán a nepotřebné budovy srovnány se zemí, se ví už delší dobu. Aktuálně se jedná o tom, jak budoucí zónu využít. S legislativním a finančním řešením projektů nabízí tamním radnicím pomoc kraj.
Ve Frenštátě pod Radhoštěm se sešli zástupci obcí, které jsou přímo dotčené tamním černouhelným dolem. Nikdy se tam sice uhlí netěžilo, přesto je jeho podzemní i nadzemní část významnou zátěží regionu. S budoucím využitím areálu šachty pomáhá radnicím kraj.
JAKUB UNUCKA (ODS+TOP 09), náměstek hejtmana MSK: “Jedním z těch pěkných projektů je připravovaná bytově-průmyslová zóna přímo v tom areálu někdejšího dolu. Kombinace vědy, lehkého průmyslu a výzkumu, to je moc hezký projekt založený na dřevě. Kéž by dřevo bylo materiálem stavebním dalšího tisíciletí. Byly tam nějaké výzkumné ústavy, které by zkoumaly využití dřeva na různých stavbách. Firmy, které by z toho dřeva ty stavební prvky vyráběly. A samozřejmě nějaké byNa vědu, výzkum a moderní technologie sází také starosta Trojanovic, v jejichž katastru šachta stojí.
JIŘÍ NOVOTNÝ (NAŠE BESKYDY), starosta Trojanovic: “Jde o to donést sem nějaké peníze, které budou v budoucnu generovat další peníze. Musí se vyprodukovat průmysl 4.0. Skutečně, který bude konkurence schopný, aby tak podnikatelé, kteří tu budou, vytvářeli produkty, které budou konkurence schopné na evropských a světových trzích.
Radnice budou muset řešit i řadu jiných problémů, které s demolicí šachty souvisí.
“Po našem městě jsou, to co je k šachtě, rozvedené sítě. A tam zvažujeme, a to není o této dotaci, ale možná o tom, jakým způsobem se podaří s Diamem se dohodnout na převodu těchto sítí třeba na město.”
Obce, kraj a Diamo teď budou dojednávat jednotlivé kroky, které se týkají jak likvidace šachty, tak budoucího využití celé lokality.
Regionální výrobci soutěží se svými výrobky
Do letošního ročníku soutěže o získání označení regionální potravina producenti přihlásili přes 140 výrobků.. Hodnotící komise vybrala například domácí nudle z Frenštátu pod Radhoštěm, angreštový sirup z Rýmařova nebo uzenou paštiku z Chlebičova na Opavsku. Samostatnou reportáž pro vás chystáme do červencového eko magazínu.
V Karviné mapují hříšníky nové fotopasti
V okrajových částech Karviné přibyly fotopasti. Strážníci Městské policie Karviná si je pořídili díky společnému přeshraničnímu projektu městských policií z polského Jastrzębia, Karviné a Havířova. Krátce po instalaci už mají první záchyty lidí, kteří zakládají černé skládky.
PETR BIČEJ, ředitel MP Karviná: “Máme tam už pár pachatelů, kteří zakládají černé skládky, vozí nám tam hlavně suť, hlavně stavebníci z Karviné, už máme několik poznatků. Předali jsme to na Odbor stavebního a životního prostředí."
Každá fotopast je strategicky umístěná tak, aby nebyla vidět a zároveň mohla reagovat na pohyb v terénu.
Havířov chce větší kontrolu nad energetickými projekty
49% akcií bude Havířov vlastnit ve společnosti, kterou založil s ČEZ ESCO. Někteří opoziční zastupitelé ale mají obavy, že tímto krokem dojde k odpojení od centrálního vytápění a ve městě vzniknou plynové kogenerační jednotky.
MILADA HALÍKOVÁ (za KSČM), zastupitelka: "V nové společnosti nebude mít město většinu a nebude moci na žádné úrovni rozhodovat, co se skutečně v této společnosti bude dít. A ty naše hlavní obavy ty jsou z toho, že jestliže se část města odpojí od centrálního zásobování teplem, nutně tady budou vznikat nějaké nové investice. Město bude rozkopané, budou problémy s dopravou a v konečné fázi se všechny tyto náklady promítnou do ceny tepla, která bude pochopitelně vyšší."
JOSEF BĚLICA (ANO), primátor Havířova: "My potřebujeme řešit energetiku nejen co se týče teplárenství, ale energetiku co se týče elektrické energie. Máme tady velmi náročné budovy na provoz. Potřebujeme hledat úspory a hledat inteligentní řešení. My prostě nemůžeme čekat na to, až se něco stane a někde někdo zavelí. Primárním cílem města není odpojovat a rozbíjet síť centrálního zásobování teplem, ba naopak ji stabilizovat.
Za svůj podíl v nové společnosti s názvem ENVEZ Havířov zaplatí 4,6 milionu korun.
Redakčně upraveno / zkráceno.
