Eko magazín

  • Bývalý kamenolom se mění v badatelskou oázu
  • Natřikrát zlomenou nohu operovali puštíkovi v Havířově
  • Opavští studenti vytvořili mapu světelného smogu
  • Zdeňka Němečková Crkvenjaš: Kam v MS kraji s odpadem, pomůže spalovna?

Je čas na na novou dávku ekologie, začíná Ekomagazín na Polaru, dobrý den.  A co tentokrát uvidíte? .., ukážeme vám bývalý kamenolom, který se díky Gymnáziu Mikuláše Koperníka změní v badatelskou oázu….v Havířově zachránili zraněného puštíka, Opava bude mít jako první vyhlášku, která vymezí způsob nasvětlení města a z rozhovoru s krajskou radní Zdeňkou Němečkovou Crkvenjaš se dozvíte, jak se bude v regionu nakládat s odpadem.

Bývalý kamenolom se mění v badatelskou oázu

Opuštěný kamenolom ve Staré Vsi na Novojičínsku, který se už téměř čtyři desítky let přirozeně revitalizuje, poslouží studiu. Aspoň to jsou vize ředitele Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci, který chce školu profilovat nejen jako matematickou, ale také zaměřenou na ekologii. V unikátní lokalitě lomu už brzy začne vznikat badatelské pracoviště a zároveň místo, kde bude žít zvěř, hmyz a porostou cenné rostlinné druhy.

Několik let se v hlavě ředitele bíloveckého gymnázia Pavla Mrvy rodila myšlenka jak starý opuštěný kamenolom přeměnit na studentské externí pracoviště. Škola své plány s s tímto magickým místem představila majitelům a vzbudila v nich nadšení. Od té doby se dávný sen začíná měnit ve skutečnost. 

Petr Reclík, Kamenolomy ČR: “Tady jsme v MS kulmu, což jsou flišojdní horniny, střídá se tobál s břidlicí a prachovcem Jsou to sedimentární horniny, kdy před několika sty miliony let tady bylo moře a sedimentovaly uvnitř sedimenty. Pak to prošlo vrásněním a tato lokalita, stejně jako přímé okolí sloužila k těžbě kameniva pro stavební účely.”

Těžba byla ukončena zhruba před 40 lety. Skončila především kvůli špatnému přístupu k lomu, užívání zastaralé technologie a také zamítavému postoji tehdejších představitelů obce i lidí. Teď se karta obrátila. O místo se postará gymnázium, které má uzavřenou smlouvu o výpůjčce. 

Petr Reclík, Kamenolomy ČR: “Přivítali jsme to, že nás gymnázium oslovilo, protože je to možnost ukázat široké veřejnosti, že po ukončení provozu v kamenolomu, se tam dá vytvořit celkom zajímavé prostředí, které je odlišné od lesních pozemků nebo zemědělské půdy. A je také specifické ve vztahu k fauně i flóře.”

Pavel Mrva, ředitel, Gymnázium M. Koperníka Bílovec: “Chtěli bychom, aby tady vzniklo jakési zázemí pro ekologické centrum pro celý MS kraj, kde bychom se věnovali ekologické výchově. A k tomu vznikly další iniciativy, jako astronomická pozorovatelna, protože je tady místo nezasažené světelným smogem, vytvoření faunistického koutku, kde bychom návštěvníkům ukázali chov bažantů a dalších vybraných druhů zvěře. Plány jsou velké, ale na začátku musíme lokalitu vyčistit a připravit tak, aby se mohla dále rozvíjet.”

Kamenolom je přírodní unikát. Těžbou odhalená mohutná severní stěna nabízí pohled do nitra země o přibližně 327 milionů let nazpět, tedy do spodního až svrchního karbonu. Lokalita neprošla řízenou rekultivací, příroda si tam poradila sama. Díky tomu vzniklo stanoviště vzácných suchomilných rostlin s možností vytvoření místních mokřadů i stepí.

Veronika Pilátová, pedagožka, Gymnázium M. Koperníka Bílovec: “Máme v plánu celou přípravu naučné stezky dělat formou dobrovolnických a komunitních prací. Na tuto část máme rozjednanou spolupráci s Hnutím Brontosaurus. Spolupracovat budeme se studentskou organizací na Ostravské univerzitě, kde jsou nadšenci z řad vysokoškoláků, kteří dělají takové akce. Naši studenti uvidí jak vypadá vysokoškolská práce a mohou se zapojit do vědecko výzkumných aktivit monitoringu. Tyto akce nebudou jednorázové, ale plánujeme, že je budeme každoročně opakovat. Jako například noční lov hmyzu apod.”

Kateřina Kočí, Aktea, Jeseníky, metoda questingu: Škola bude shánět peníze pro své velkolepé plány kde to bude možné. Počítá s penězi z dotačních programů a hledat bude také donátory. Peníze už přislíbil majitel kamenolomu. Pomůže i se zajištěním bezpečnosti pro návštěvníky.

Pavel Mrva, ředitel, Gymnázium M. Koperníka Bílovec: “Myslím si, že nemá cenu spěchat, že to chce čas a chce to postupně dotvářet.”

V lokalitě bývalého lomu by se mělo začít pracovat v červenci. V plánu je vyčištění celé plochy, kde budou nainstalovány naučné tabule. Na projektu participují výzkumníci z Vysoké školy báňské v Ostravě a také Ostravské univerzity. V létě plánují společně se studenty gymnázia biologický, geologický a geomorfologický průzkum lokality.

Natřikrát zlomenou nohu operovali puštíkovi v Havířově
Veterináři z Havířova našli při cestě do práce u silnice ležet zraněného puštíka obecného. Sova měla na třikrát zlomenou nohu a bez pomoci by zahynula. Lékař Martin Polák se rozhodl pro operaci. Puštíka zachránil a díky zákroku má i velkou šanci na návrat do přírody.

MARTIN POLÁK, veterinární lékař kliniky LIFE:  "U těch sov je daleko náročnější anestezie než samotná operace. Ta operace je sice náročná, ale principiálně probíhá stejně jako u psů, koček. Je tam jediný rozdíl, že ty kosti jsou hodně křehké. Jsou duté a hodně křehké na manipulaci.”

Sova zvládla anestezii i samotnou operaci a záhy měla i velkou chuť na maso. 

MARTIN POLÁK, veterinární lékař kliniky LIFE: "V tuto chvíli ta noha funkční není, to určitě ne. Potřebuje čas. Přece jenom je to teprve šest týdnů od toho traumatu. Proto jsme ji chtěli i převést, ať sova začne létat, případně i sama lovit, ať ji to znova naučí. Pokud by to nefungovalo, tak určitě bude schopná žít ve voliéře a tímto způsobem fungovat. Ale mým cílem bylo, aby se ta sova vrátila do plnohodnotného života.”

Sova dostala jméno Otík a stala se miláčkem celého týmu. Teď už se o ni starají v záchranné stanici v Bartošovicích. Havířovští věří, že od ochránců budou dostávat o puštíkovi jen dobré zprávy. 


Opavští studenti vytvořili mapu světelného smogu

Studenti Slezského gymnázia v rámci Projektu emise zaznamenávali po dva roky světelné znečištění v Opavě. Nesprávné nasvícení ulic totiž škodí člověku i přírodě. Poznatky využije město Opava k vytvoření vyhlášky. Tu zatím nemá žádná obec v republice.

KRYŠTOF HALFAR, člen Projektu Emise, Slezské gymnázium v Opavě: „Scházíme po setmění a pak se domlouváme, podle mapy, kde budeme měřit.“

Soustředili se na to, zda veřejné osvětlení svítí správně: tedy nerozptyluje světlo zbytečně do okolí a má teplé zabarvení. Spektrum modrého světla dává tělu signál, že nemusí odpočívat. Tělo si pak nevytváří melatonin, který řídí biologické hodiny a je důležitým antioxidantem.

RADIM FRIČ, odb. garant, Projekt Emise, Slezské gymnázium v Opavě: „V této chvíli je ještě většina Opavy osvětlená dobrými sodíkovými lampami. To je měkké, teplé, oranžové světlo.“

KLÁRA KRYBUSOVÁ, členka Projektu Emise, Slezské gymnázium v Opavě: „Měřili jsme kromě lamp také svítící reklamy."

Naměřené hodnoty studenti přenesli do mapy, která bude brzy k dispozici na webových stránkách města. V budoucnu pak vznikne nová městská vyhláška, která vymezí způsob nasvětlení ulic, památek i reklamních tabulí.

MICHAL JEDLIČKA (KDU – ČSL), náměstek primátora Opavy: „Když žádný regulativ na území města není, tak my zabráníme nevyhovujícímu osvětlení u soukromých částí ulic.“

Opava pak bude prvním městem v republice, které takovou vyhlášku bude mít. Na její přípravě spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí. Dokument bude předlohou pro další města.

Zdeňka Němečková Crkvenjaš, Kam v MS kraji s odpadem, pomůže spalovna?

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Téma rozhovoru dnešního dílu je odpad. Kam směřuje třídění v Moravskoslezském kraji? Bude se stavět zařízení na energetické spalování odpadu? A také se budu ptát kam míří nemocniční odpad? Podrobnosti už krajská radní pro životní prostředí Zdeňka Crkvenjaš-Němečková. Dobrý den.

Zdeňka Němečková Crkvenjaš, radní Moravskoslezského kraje: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak paní Němečková, kam směřuje třídění odpadu v Moravskoslezském kraji? Skládkování brzy nebude možné, kde se budou likvidovat odpady a jakou má kraj strategii?

Zdeňka Němečková Crkvenjaš, radní Moravskoslezského kraje: Tak kraj má svou svou strategii odpadového hospodářství do roku 2026, nicméně vzhledem k tomu, že máme novou legislativu, tak ji budeme muset zčásti přehodnotit, což už se děje, ale samozřejmě nejsme schopni to udělat během krátké doby. Máme takové dvě zásadní věci, které musíme vyřešit. Jak už jste říkala, skládkování je možné jenom do roku 2030 a potom už dál se od něho upustí, to znamená, že nějakým způsobem ten odpad budeme muset zlikvidovat. Velký důraz se bude klást na recyklaci i nadále, což my už teď děláme velmi dobře, ale ty odpady, které nebudeme moci recyklovat, tak budeme muset nějakým způsobem energeticky využít.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy sama už jste zmínila spalovny. Lépe se to poslouchá, když, možná, se řekne energetické využití odpadu. Má kraj nějaký plán, jak takhle využít odpad?

Zdeňka Němečková Crkvenjaš, radní Moravskoslezského kraje: Kraj bude muset využít odpad tímhle způsobem, protože evropská legislativa to nařizuje a část odpadu se bude muset recyklovat, nicméně část se bude muset spálit, což všichni neradi slyší, ale bohužel je to tak, a je to to nejekologičtější, co můžeme s tím odpadem udělat. Nicméně se může jen 25 procent toho odpadu energeticky využít, a to buď formou přímého spalování, a nebo formou nějakých recyklátů, kdy připravíme takzvaně palivo pro energetické využití, což se už v dnešní době zčásti děje, hlavně, co se týká, průmyslových odpadů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Některé firmy dokonce zvažují, že by vyráběli něco z těch odpadů, nějakou složku, kterou by mohli i lidé využívat místo uhlí třeba. Pracujete s takovými vizemi i na kraji nebo spolupracujete s takovými firmami, které takhle uvažují?

Zdeňka Němečková Crkvenjaš, radní Moravskoslezského kraje: Samozřejmě spolupracujeme s firmami, které vyrábějí z odpadů palivo, už nyní se to děje, ale do budoucna budeme muset tady tuhle složku ještě více podpořit. A tady musím říct, že není problém ani v tom vyrobit palivo, jako spíše upravit legislativu tak, aby bylo možné ho potom spalovat, jak jste říkala, třeba i v domácnostech.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už několikrát jsme zmínily spalovnu neboli energetické využití odpadů. Uvažuje se o tom, že by opravdu nějaká spalovna tady byla postavená, v rámci Moravskoslezského kraje, protože dlouhodobě se mluví o té ostravské, že by navýšila své množství spalování odpadu, že by se rozšířila...

Zdeňka Němečková Crkvenjaš, radní Moravskoslezského kraje: Je to velmi citlivé téma a vždycky, jak se řekne spalovna, tak je to takový pomyslný čertík z krabičky... Když se řekne energetické využití odpadů, tak už to možná zní lépe, ale v podstatě je to jedno a to samé. Já se přiznám, že se není třeba toho bát, akorát se to špatně komunikuje. V dnešní době jsou spalovny uprostřed měst a nikomu to nevadí, protože ty technologie jsou natolik dobré, že jsou schopny odfiltrovat většinu jak škodlivých látek, tak zápachu. Takže opravdu se toho vůbec bát nemusíme. Nicméně kraj v tuto chvíli spíše půjde jednodušší cestou, což je využít už stávajících podniků, které nějakým způsobem třeba pálí uhlí, a ty kotle předělat na takzvané multipalivové tak, aby se mohl spalovat i odpad.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V úvodu jsem řekla, že se také budu ptát, kam míří nemocniční odpad a jestli máte data, nebo jestli víte, o kolik se v rámci pandemických opatření během toho posledního roku ten nemocniční odpad navýšil?

Zdeňka Němečková Crkvenjaš, radní Moravskoslezského kraje: Všichni víme, že nemocniční odpad určitě přibyl, a nejen nemocniční, jsou to i roušky z našeho domácího použití. Každopádně nemáme ještě data za rok 2020, ty budou až v polovině roku. Nicméně už v tuto chvíli je zřejmé, že spalovna má, když to tak řeknu, zpoždění se spalováním nebezpečného odpadu a je nucena delší dobu skladovat nebezpečný odpad ve svých prostorách. Zatím nemáme naštěstí problém ho odsouvat do spalovny, ale už v tuto chvíli, i když jede na plnou kapacitu, tak nespaluje podle plánu tak, aby byla schopná všechno do třiceti dnů spálit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A kde ten odpad, teď se bavíme o nemocničním odpadu, když spalovna ho nestačí spalovat, kde je uskladněn?

Zdeňka Němečková Crkvenjaš, radní Moravskoslezského kraje: Je uskladněn zatím v prostorách spalovny, oni naštěstí prostory k uskladnění mají.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní Němečková, děkuji za rozhovor i za užitečné informace pro naše diváky. Hezký den. A s Vámi se loučím, uvidíme se u dalšího tématu, na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat