Eko magazín

  • Vyléčené zvířecí pacienty záchranáři vypouští do volné přírody
  • Peníze z reuse centra použijí v Opavě na obnovu zeleně
  • Byliny pomáhají přirozené detoxikaci organismu: Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom

Dobrý den u dalšího dílu Ekomagazínu. Tentokrát se zachránci zvířat budeme vypouštět několik vyléčených pacientů z Bartošovic do volné přírody. Prázdniny jsou pro stanici nejnáročnější měsíce. Je to období, kdy se k záchranářům dostává nejvíce zvířat z celého roku. Například během letošního července a srpna přijali 358 živočichů. Téměř každý týden pak zvířata díky péči, které se jim dostává v záchranné stanici, nalézají svůj nový domov v přírodě.

Vyléčené zvířecí pacienty záchranáři vypouští do volné přírody

 Záchranná stanice v Bartošovicích slouží od roku 1983 jako nemocnice pro divoká zvířata a byla vůbec prvním zařízením tohoto charakteru ve střední Evropě. V průběhu celého roku tam přijímají obrovský počet zvířecích pacientů, které se snaží vyléčit, aby se mohli vrátit do volné přírody. Zvířata musí nejdříve dorůst do určité velikosti a u ptáků se čeká na přepeření. Potom je ochránci umisťují do vypouštěcích voliér. V záchranné stanici stráví minimálně dva až tři měsíce a některé druhy i déle. My jsme byli u toho, když ochutnali volnou přírodu poštolky, kalousy, čáp, krahujci, káně, sovy pálené a také veverky.

“Příprava ve velké voliéře probíhá 3 - 4 týdny. Musí zvládnout základní letecké schopnosti, obraty, živit se. Každé vypuštění je pro ně tak trochu šokem protože najednou mají přírodu bez hranic, není tam žádné pletivo a stěny. Chvilku jim trvá než se orientují.”

Jak obstojí v přírodě záleží do jisté míry na potravní nabídce. Letos je například málo drobných hlodavců, ty naštěstí všichni dnes vypuštění svěřenci nahradí všudypřítomným hmyzem.

Většina vypuštěných svěřenců se do záchranné stanice dostala jako mládě, opuštěné nebo vypadlé z hnízda. Ovšem až 30% jich do záchranné stanice putuje zcela zbytečně, nevědomostí lidí, kteří se domnívají, že se jedná opuštěného jednotlivce. Letos přijali v Bartošovicích okolo 14ti stovek mláďat. Záchranáři se tak stávají adoptivními rodiči a vypiplají je do stavu, kdy by i ve volné přírodě opouštěli rodná hnízda. Výjimkou je tento čáp. Narodil se ve stanici páru, který tam už kdysi musel zůstat po rozsáhlých zraněních. Má na sobě vysílačku. Díky ní budou ochránci v Bartošovicích mapovat jeho pohyb.

“My jsme jedna ze záchranných stanic, která instaluje vysílačky a chceme vědět, co s těmi našimi svěřenci je. Takto už jsme vypustili několik desítek chovanců. Velké ztráty jsme měli v období tahu, při přeletu zemí, kde se například čápi mohou střílet.., jako třeba v Turecku a Libanonu. Na druhou stranu máme pod vysílačkami tři orly křiklavé a všichni fungují, to nám dělá radost.”

Bartošovičtí ochránci vypouští zvířata do volné přírody téměř každý týden po celý rok. V záchranné stanici stále léčí a připravují nové a nové svěřence, kteří mají to štěstí, že se ocitli právě tady a mohou se po přeléčení vrátit do volné přírody.

“To není žádná sranda, přežít ve volné přírodě, je to boj, tvrdý boj. Do teď se měli dobře, žrádlo na talíři, měli péči, byli v malinkém prostoru a měli o sobě postráno, teď už se musí postarat sami o sebe.”

Peníze z reuse centra použijí v Opavě na obnovu zeleně

V areálu opavských technických služeb bylo otevřeno re-use centrum. Lidé zde mohou odložit nepoškozené věci, které tak najdou uplatnění. Zájemci si je mohou odnést zdarma nebo za symbolický poplatek, který bude použitý na obnovu zeleně ve městě. Podobný koncept funguje už dva roky také v Ostravě.

Regály právě vzniklého re-use centra se začínají postupně plnit věcmi, které už někdo nepotřebuje, ale jiný by je ještě mohl použít. Jsou tady třeba obrazy, nádobí, hračky, knihy, různé dekorační předměty. Za normálních okolností by tyto nepotřebné, ale stále zachovalé věci, skončily na skládce. Teď dostaly šanci na restart.

první návštěvnice re-use centra: „Tady mám úplně novou konvičku na čaj nebo kávu, kterou jsem kdysi dostala. Tak to tady ráda předám, aby to ještě někomu udělalo radost.“

Kamil Zaoral, pracovník Re-use centra: „Měla by to být záchrana ještě použitelných věcí, které by lidé jinak vyhodili ve sběrném dvoře.“

Nepotřebné věci sem mohou lidé sami přinést. Některé předměty ale putují do re-use centra přímo z kontejnerů ve sběrným dvoře.

Založení re-use centra by mělo snížit množství směsného komunálního odpadu, který je vyvážený na skládku. Podle Zákona o odpadech se bude do roku 2030 postupně snižovat množství ukládaného odpadu na skládky a zároveň se bude zvyšovat poplatek za jeho uložení.

Michal Jedlička (KDU-ČSL), náměstek primátora Opavy: „Vznik tohoto centra je jedním z opatření, které by mohlo pomoci ke snížení odpadu, který odvážíme na skládku.“

Regály se začínají pomalu zaplňovat věcmi. Ty teď čekají na své nové majitele, kterým by mohly ještě posloužit. Přinést zde můžete v podstatě cokoliv, u čeho je možné zaručit hygienickou nezávadnost a bezpečné užívání.

Jan Hazucha, ředitel, Technické služby Opava: „Pro re-use centrum jsme vyčlenili část prostor skladu na sběrném dvoře. V případě, že ten prostor se bude jevit jako nedostatečný, tak jej dále rozšíříme."

Prozatím je zde otevřeno 2x týdně, ve středu a v sobotu. Zatímco odložit zde nepotřebné věci mohou pouze obyvatelé Opavy a městských částí, odnést si je může za symbolický poplatek kdokoliv. Peníze, které odevzdá do pokladničky, pak budou použity na výsadbu a údržbu veřejné zeleně ve městě.

Byliny pomáhají přirozené detoxikaci organismu: Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom

Eleonora Orlíková, TV Polar: Papež zeleně a zapomeň na jméno svého obvodního lékaře, ale také detox a nutriční výživa. A jak nám k tomu všemu může pomoci příroda a to, co najdeme například na své zahradě? K tématu se vracíme i na základě toho, že jste se o zelené stravě a o tom, co vše náš mikrobiom ovlivňuje, chtěli dozvědět více. Ve studiu vítám Evu Benek. Evičko, vítej.

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: Dobrý den, děkuju Renatko za pozvání.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Evička, proč je pro nás tak důležitá regenerace a péče o organismus? Co je pro člověka nejdůležitější, aby se cítil dobře, aby žil kvalitní život a nemusel navštěvovat lékaře? Jak bylo řečeno.

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: Nejdůležitější je přirozenost, a to absolutně ve všem. Žádný extrém není taky správný. Musíme být v takové rovnováze, v takové synergii. A pokud víme, že máme něco kolem sebe, co roste téměř celoročně a obsahuje obrovské množství výživy, proč toho nevyužít? A nejen výživy, ale i těch čistících efektů, které nám pomohou to tělo přirozeně čistit, přirozeně detoxikovat, aniž bychom museli podstupovat nějaké drastické detoxikační kúry.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak a čím čistit naše tělo? Protože existuje spousta návodů, spousta návodů nám i z kapes vytahuje peníze a třeba nejsou tak účinné. Poraď jak provádět šetrně detoxikaci pomocí rostlin, čerstvé zeleniny například a to, co všechno najdeme v přírodě nebo na své zahradě.

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: Já bych chtěla jenom zmínit ještě, že naše tělo se čistí přirozeně, samo se detoxikuje. Akorát my jsme na to trošku zapomněli a tím, že jíme opravdu třeba čtyřikrát, pětkrát denně, tak ty detoxikační principy v tom našem těle přirozené se nespustí. Proto třeba spoustu lidí tíhne k nějakým detoxikační principům, "musíme se vyčistit" atd. Ale můžeme si samozřejmě pomoct i tím, že třeba končíme například ve čtyři odpoledne s jídlem a už to necháme to tělo, aby se o to postaralo samo. Ale pokud jsme ve stavu, kdy je potřeba tomu tělu pomoci, za mě nemusíme podstupovat žádné drastické detoxikační principy, postupy trápit se všelijakými způsoby. Pokud máme střeva v pořádku, netrpíme různými opravdu těžkými trávicími problémy, za mě nejjednodušší, co je, si dát opravdu týden třeba, nebo se k tomu postupně dopracovat krok za krokem, den po dni nějakými postupy a primárně devadesát procent toho jídelníčku (nejlépe sto, samozřejmě), kdyby tvořilo čerstvé ovoce, čerstvá zelenina a maximum chlorofylu, maximum jedlých, divokých, volně rostoucích zelených bylin. Toto všechno se postará o nás jako kartáč v automyčce o vaše auto. Vyčistí nás to od hlavy až k patě.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Co když to všechno tak, jak si říká, necháváme jen tak, přirozeně, ale zároveň nejsme ti, kteří používají hodně nebo zapracovávají do svého jídelníčku zeleninu, ne tak divoké byliny, ovoce a podobně a jí hodně průmyslové stravy. Co s tím?

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: To je právě problém dnešní doby, že lidé na stáří kolikrát dopadnou tak, jak dopadnou a nemuselo by to tak být. Díky internetu existuje obrovské množství důkazů a lidí, kteří i třeba v pětašedesáti letech vypadají sotva na čtyřicet. A tito lidé opravdu pochopili, že je potřeba se o to tělo přirozeně starat tou přirozenou stravu, vesměs alespoň opravdu z devadesáti procent rostlinnou stravou.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Co říkáš třeba takovým těm půstům, které častokrát radí i někteří lékaři nebo lidé, kteří se zabývají zdravým životním stylem? Třeba jednou týdně, jednou měsíčně, úplňkový půst a podobně?

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: Půsty jsou skvělá věc v tom okamžiku, kdy už nám opravdu není dobře, když už jsme se o to tělo nestarali deset, patnáct, dvacet let, zanedbávali jsme ho, jedli jsme tu průmyslově zpracovanou stravu a teď potřebujeme takovou tu zkratku. Lidé rádi hledají zkratky, rychlé řešení, takže dáme si týden půst a bude nám skvěle. I zvířata, pokud jim není dobře, tak si dají třeba jednodenní půst, přestanou žrát, ale to už je opravdu extrém. Vidíme to třeba u psů, kteří jsou krmeni průmyslovými granulemi, nějakými odpadky z kuchyně, takže ten pes přestane žrát. My jako lidé chceme taky to rychlé řešení, takže tam si něco přečteme, tam si dáme půst týden, 14 dnů. Jenomže kolikrát se dostáváme potom opravdu do šílených stavů hypoglykemie, já nevím, co všechno. Takže vždycky pojďme tou přirozenou cestou. Zařazujeme postupně to čerstvé, zelené, pravidelně od malých dávek každý den přidávejte. Opravdu si to tělo můžeme čistit přirozeně, tou stravou. Nepotřebujeme žádné drastické půsty, žádné drastické diety.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Evičko, podtrhni ještě více význam čerstvého ovoce a zeleniny, hlavně těch divokých bylin a poraď, jakým způsobem je do toho jídelníčku zapracovat. Protože někdo by si mohl říct: "asi to nebude nic moc dobrého, obvykle se říká, co je zdravé, není dobré".

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: Teď je to otázka zvyku hlavně a o tom, co chci pro sebe udělat. Když člověk si opravdu chce pro sebe dopřát nějaké ty dobrůtky, ať jí třeba to průmyslově zpracované jídlo, samozřejmě nic se neděje, každý rád si zamlsá, ale je důležité vždycky, kam se vracíme. Třeba opravdu za týden máme pět dnů, kdy zařazujeme tu divokou jedlou zeleninu a dva dny jíme třeba průmyslově zpracovanou stravu. Je to na každém z nás. Je to opravdu krok za krokem. Je to práce sám se sebou. Rozhodně nejsem příznivce nějakého razantního řešení, že ode dneška jím jen zeleně a nic jiného. Je potřeba se naladit na sám na sebe, protože pamatuju si své první začátky, nějaké detoxy, když jsme jedli vždycky jenom vařenou stravu. Nevydržela jsem ani den na rýži. Bylo to náročné. Takže krok za krokem postupně zařazovat ty zelené potraviny do toho svého jídelníčku.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdybychom se věnovaly těm, bylinám, zeleným potravinám. Co jíst z té rostliny? My jsme se v minulém rozhovoru od tebe dozvěděli, že třeba pampeliška má až půlmetrový kořen do země, je to o tom, že bychom ten kořen si měli vytáhnout a zkonzumovat, nebo co z té rostliny nám dá nejvíce?

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: Nejvíce nám dají ty zelené listy, které obsahují chlorofyl. Chlorofyl je svým složením chemickým téměř totožný jako hemoglobin. Hemoglobin je barvivo lidské krve, červené. Liší se v jednom jediném atomu hořčíku. Jinak je to téměř totožné to barvivo zelené. Takže tady je už na zváženou, zdali je opravdu určitá indicie, proč bychom to měli do sebe přijímat. Takže rozhodně ty zelené listy. Potom takový kořen pampelišky na zimu, kořen bodláku na zimu, když si ho vytáhneme, omyjeme, nasušíme, nadrtíme. Vždy se hodí na čaj, na kávičku i třeba posypat si nějakou tepelně zpracovanou zeleninu v troubě tady tím kořenem. Dá se všechno.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Existuje nějaká alternativa zelených bylin? Třeba pro ty, kteří prostě nemají svoji zahradu, nechodí do přírody, neví, co by tam utrhli, aby si možná neublížili, existuje nějaká náhrada?

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: Náhrada existuje. Existuje spoustu různých zelených potravin, které se dají koupit, pořídit. Ale musím tady apelovat, že vám nedají tolik energie, tolik životní energie jako ta čerstvá, zelená pampeliška, jitrocel, pupenec, ptačinec. Je to absolutně rozdíl při tom užívání, je to cítit.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak dlouho trvá, než si pročistíme organismus, když postupně přecházíme na tu zdravou zelenou stravu? Jak dlouho se čistíme? Byť si předeslala, že se každý z nás čistí i přirozenou cestou.

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: Zaleží, v jakém jsme zdravotním stavu, pokud máme třeba sto padesát kilo a 60 let jsme žili šíleným životem, nemůžeme očekávat, že za tři dny budeme mít čisté střevo. Ale pokud se člověk rozhodne a jde do toho, jak já říkám, někdy kolikrát i po hlavě a dodržuje ty určité postupy, aby to zase nepřehnal, to naše střevo se může do týdne, do týdne to cítíme na trávení, že i lidé, kteří se začnou takto čistit přirozeně, ne nějakým vnitřním zásahem, klystýrem a tak. Ale opravdu přirozeně, z vrchu dolů, i po týdnu si třeba uvědomí, že není potřeba, když to řeknu na rovinu, až tak toaletního papíru. Stejně jako sběrači Indiáni, kteří jedí stravu, kterou si vyloženě najdou ve volné přírodě, slyšela jsem takovou zajímavost, že jim Evropská unie Indiánům postavila toalety a různá taková hřiště, samozřejmě je nepoužívali, protože neměli k tomu důvod. Protože oni nepotřebují toaletní papír, protože jedí tak čistě, tak zdravě z přírody, přirozeně. Vždycky říkám představte si, že se najednou vyskytnete na zemi a co budete jíst jako první? Podíváte se kolem sebe a uvidíte nějaké plody, co by šlo rovnou jako vzít, utrhnout a sníst. To je ten základ toho přirozeného jídelníčku.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Já děkuji za rozhovor i za užitečné rady pro naše diváky.

Eva Benek, poradce v péči o střevní mikrobiom: Děkuji.

Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy se těšte na další díl na viděnou.



Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat