Vítejte u nového dílu Eko magazínu, ve kterém vám přineseme další dávku ekologických témat napříč krajem.
Hrozí další demolice povodněmi zasažených domů
Statici v Moravskoslezském kraji pokračují v hodnocení domů zasažených zářijovými povodněmi. Zima bude rozhodujícím faktorem pro posouzení jejich stavu. Dozvíte se, jak odborníci monitorují vznikající trhliny, jaké zásahy jsou nutné pro záchranu budov a co vše může vést k demolici. Uslyšíte také příběhy místních obyvatel, kteří se vyrovnávají s následky živelní katastrofy.
Domy, kde vznikají trhliny, stále pracují. Statici je osazují sádrovými terči, které majitelé domů sledují. Jakékoli změny okamžitě hlásí.
Barbora Bartecká, statička: “I ty menší poruchy kontrolujeme, protože se z toho může zvrtnout něco horšího, tak máme ty lidi většinou na telefonu."
Petr Chobot, obyvatel Opavy-Kateřinek: “Boda vlastně šla kolem, odtékala a za nějakou dobu, za hodinu, dvě pomalu od sousedů přišla tady bublaly ty myší díry a šlo to sem a pak to stouplo. Kolik jste měl vody tady? Tady až po strop.”
Petr Blažek, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby: "Zatím to nepracuje, zatím trhliny vypadají, že stojí, že se neprověsily, stropy co jsou uvnitř, tak ty se nehýbají. Tam se musí počkat, co ten barák bude dělat po zimě. Jak bude opadávat voda ještě v podzemí.”
Dům, kterým se prohnala velká voda je důležité vysoušet, vytápět, oklepat zasažené omítky a obklady a odstranit dlažby.
Barbora Bartecká, statička: “Zima bude rozhodující, protože teď budeme pravděpodobně s pracovní skupinou odstraňovat jeden dům, takže předpokládám, že některé domy možná dopadnou stejně. Doufám, že co nejmíň.”
Největší problémy po povodních jsou dřívější neodborné zásahy do stavby jako jsou drenáže, podceněná statika a neudržovaná kanalizace.
paní Petra, obyvatelka Opavy-Kateřinek: “Bylo tady metr asi 40 vody, vyhl se nám asi tady roh, tak musíme řešit tuto vzniklou situaci.”
Petr Blažek, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby: “To, co vidíme, tak asi největší problém je asi neudržovaná kanalizace, která vede pod domem asi v té části, kde stojím."
Barbora Bartecká, statička: "Tady jsme neodstraňovali žádný dům. Víceméně to byly nějaké menší poničené garáže.”
Nejvíce domů muselo být strženo na Bruntálsku, a to zejména v Zátoru, Široké Nivě a Branticích.
Dvě aleje na Opavsku soutěží o titul Alej roku
Šedesát alejí a stromořadí z celé České republiky letos soutěží o titul nejoblíbenější Alej roku 2024. V Moravskoslezské kraji jde o 11 alejí, což je nejvíc ze všech krajů v zemi. Jsou mezi nimi i dvě aleje na Opavsku.
Na polní cestě z Vávrovic vedle cyklostezky ve směru na Palhanec na konci dubna vysadili novou alej. Ta teď bojuje o titul Alej roku.
Michal Lagan, spolek Za humny Opavy: “Vzniklo to na popud občanů obce, kdy jsme chtěli vytvořit nějaké místo, kde by mohly být odpočinkové zóny.”
A jak se rozhodli, tak se také stalo. Do sázení starých odrůd ovocných stromů, konkrétně jabloní, hrušní, višní, třešní a švestek se zapojila většina obyvatel Vávrovic. Alej se tak stala symbolem sousedského úsilí o zkrášlení krajiny a posílení komunity. Ne všechny stromky ale přežily nedávnou povodeň.
Michal Lagan, spolek Za humny Opavy: “Bohužel povodeň nám vzala čtyři stromky úplně. Tady jak šla ta velká voda, tak všechny ty stromy byly vyvrácené.”
Své stromky si vysadily i děti ze základní školy v Opavě - Vávrovicích.
anketa: žáci ZŠ Opava - Vávrovice: “My jsme sadili s mamkou a s taťkou hrušeň a bylo to moc fajn. Já jsem si to užila.”
“Bylo to těžké vykopat tu díru, aby se tam zasadil ten strom.”
“Pravidelně to chodíme zalévat a koukáme se, jak nám vyrostla.”
“Hrušeň a chodím tam pravidelně zalévat a dívat se na něho.”
Pavel Gregor, ředitel ZŠ a MŠ Opava - Vávrovice: “Byli jsme osloveni spolkem Za humny, my jsme to velice rádi uvítali. Hned po výsadbě chodily děti zalévat pravidelně.”
Michal Lagan, spolek Za humny Opavy: “Založili jsme spolek Za humny Opavy, děláme různé akce.”
Druhou alejí, která na Opavsku soutěží o titul Alej roku je topolová alej podél Jankova rybníka u Slavkova. Hlasování už bylo spuštěno a potrvá do 29. ledna. Podrobnosti najdete na webu alejroku.cz.
V ZŠ v Radvanicích mají unikátní venkovní učebnu
Základní škola v Ostravě-Radvanicích otevřela první venkovní učebnu Archimedes v Moravskoslezském kraji. Tento projekt propojuje interaktivní výuku s moderními technologiemi a udržitelností. Učebna slouží nejen k výuce, ale i komunitním aktivitám, a inspiruje školy po celé zemi i v zahraničí.
Archimedes - to je název unikátní venkovní učebny, která byla uvedena do provozu v Základní škole Ostrava-Radvanice. Jde o mezinárodní projekt a může posloužit jako vzor nejen zbytku města, ale celému Moravskoslezskému kraji.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), starosta Ostravy Radvanic a Bartovic: "Vidíte, že je multifunkční, takže se z ní dá udělat prostor, kde se dají pořádat noční čtení, dá se v ní trávit volný čas, mít tam různé kroužky."
Petr Káňa, ředitel ZŠ Ostrava -Radvanice: "Budeme učebnu využívat na všechny předměty, hlavně přírodopis, jazyky a příští rok plánujeme enviromentální kroužek a badatelský kroužek."
Při výuce mohou být žáci v kontaktu s dalšími učebnami po celé naší zemi, kde ji je zatím 9. V plánu je rozšíření nejen do dalších měst, ale i do dalších zemí.
Táťána Kuchařová, ambasadorka projektu Archimedes: "Učebny Archimedes propojují moderní výuku, multimediální zázemí, možnost sdílení výuky projektu bádání žáků po celém světě."
Radvanická učebna vyšla na téměř 4 miliony korun a více než polovinou se na předfinancování podílela Ostrava.
Lukáš Choleva, Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Borovecké rybníky - klíčový ekosystém na Příborsku
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rybáři, biologové a školáci obnovovali jeden ze soustavy Boroveckých rybníků u Příbora. Pět vodních ploch zabírá více než 9 hektarů. Ve studiu vítám Lukáše Cholevu. Dobrý den, vítejte, a Aleše Dolného z katedry biologie a ekologie. Dobrý den i Vám, Ostravské univerzity, ať to máme úplně celé správně doplněno. Tak Lukáši, na úvod představte nám Borovecké rybníky.
Lukáš Choleva, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Borovecké rybníky se nachází poblíž Příbora. Jsou v povodí řeky Sedlnice, čili je to místo, které historicky bylo plné vody. Celá ta niva řeky dříve, než se třeba nějakým způsobem regulovala řeka samotná nebo nějakým způsobem melionovary ty louky, tak to bylo podmáčené území, kde žilo spousta druhů právě mimo jiné takových mokřadních, které mají rády vodu, která má rády vlhko. Dneska ta krajina, samozřejmě kulturní, využívána člověkem a v jednom místě vznikla soustava rybníků. Je tam takový velký rybník, druhý, menší nad ním a další 3 plůdkové rybníky, které primárně plní roli v chovu a odchovu ryb. Ony tady ty rybníky samozřejmě jsou vytvořené člověkem a staly se už součástí té naší kulturní krajiny už po několik stovek let. Čili ty rybníky už považujeme za jakési naše kulturní a přírodní bohatství. Samozřejmě ten charakter je dneska i těch rybníků jiný, než by byl, kdyby ta řeka Sedlnice tam divoce meandrovala, byla původní. Ale díky tomu, že vlastně jak jsme odvodnili, vysušili jakoby jiné části, jakoby to toho povodí nebo té řeky, tak že ty druhy se stahují právě do těch rybníků. No a když se o ty rybníky staráte dobře, tak vám tam budou žít nejenom ryby, ale dokáží s nimi pohromadě žít i třeba některé další druhy živočichů nebo rostlin.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Aleši, jakou roli mají biologové z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity při obnově těch Boroveckých rybníků?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Naše role je role odborníků nebo role biologů, kteří dávají náměty a kteří tvoří ten program managementu. A taky samozřejmě to byla ta prvotní role role výzkumníků, protože my s kolegou a s našimi studenty zkoumáme živočichy na Boroveckých rybnících možná zhruba 20 let. A tak jsme samozřejmě natrefili na řadu vzácných, ohrožených i chráněných druhů, jak tady bylo řečeno. Ale taky jsme za tu dobu mohli pozorovat nějaké změny. A ty změny byly zejména v posledních letech spíše negativní. Takže naše role byla nejprve výzkumná a následně jsme si říkali, že bychom o tom, co pozorujeme v tom negativním slova smyslu, měli informovat veřejnost.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co je cílem té akce?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Cílem konkrétní akce bylo zvrátit samozřejmě ten negativní trend a primárně eliminovat vyšší koncentrace fosforu, které způsobují změny v celém tom společenstvu. Kdybych to měl říct velmi jednoduše, kde je hodně fosforu, tam se v rybnících nebo v mokřadech rozvíjí velké množství sinic, řas a jiných rostlin, ale až do takové míry, že to způsobí nestabilitu. To znamená, že ostatním druhům organismů, včetně těch živočichů, se tam přestává dařit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste odborník na vážky, tak kolik druhů vážek v Boroveckých rybnících žije?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: My jsme zaznamenali za těch 20 let, jak jsem řekl, víc než 45 druhů, něco mezi 45 a 50 druhy, což představuje zase více než 60% všech druhů vážek z České republiky, kterých je u nás 74, což je mimořádné číslo. To číslo je mimořádné proto, že řada vážek je velmi specializovaných co do stanovištních požadavků. To znamená, že se některé z nich vyskytují třeba jenom v horách, některé jsou v potocích, některé ve velkých řekách atd., tak už jenom z podstaty této věci nemohou být na rybnících všechny druhy, ale víceméně my jsme tam zaznamenali téměř všechny druhy, které by v daném typu biotopu mohly být. Což je opravdu číslo mimořádné a ukazuje to nebo naznačuje to ten obrovský ekologický význam, který ten rybník, já chci říct, ještě přítomný čas má. I když bych možná mohl spíš říct měl, protože některé právě z těch druhů vážek se v dnešní době už na Boroveckých rybnících nevyskytují.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A nějaký unikátní druh vážky tam jste objevili?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Samozřejmě, je jich víc. Jsou tam druhy i jak už jsem říkal, chráněné, dokonce celoevropsky přísně chráněné, které patří mezi tzv. naturové, které jsou chráněné ve všech státech EU. Ale já bych tady zmínil jeden druh, kterým je vážka rumělková a která mizí v celé Evropě v souvislosti se změnou v krajině, v otevřené krajině. Ty změny jsou vázány zejména na intenzivní zemědělství. A právě na tom plůdkovém Boroveckém rybníku je dlouhodobě přítomna tato vážka v naprosto unikátních, fantastických, velikých početnostech. My jsme zaznamenali v jednom roce podle odhadu až 300 tisíc jedinců, což znamená, že je to možná největší populace v celé střední Evropě. A což taky znamená, že z celé Evropy se na tuto lokalitu a na tu vážku jezdí dívat odborníci.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké další druhy zajímavé, živočišné, jste v Boroveckých rybnících, a ještě napovím společně se studenty, ale i také žáky základní školy tamní našli?
Lukáš Choleva, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Jedna taková významná skupina živočichů, které tam žijí, jsou obojživelníci, a to hned několik druhů a právě ten jejich výskyt ukazuje na takovou dobrou péči o ty rybníky tím, že je to soustava. Ne všechny rybníky jsou intenzivně rybářsky využívány na maximum. To znamená, ty větší rybníky mají kolem sebe alespoň v některých místech litorální pásmo, to je takové zarostlé rostlinami, nějakými vodními polo vodními rákosy, částečně orobincem, do kterého se dokáží ti obojživelníci schovat. A plus ty další tři průtokové rybníčky, ty jsou hezky zarostlé, takže tam zase si najdou své místo druhy, které jsou citlivější. Právě třeba na přítomnost velkých ryb nebo dravých ryb, kde by se stali potravou. Takže my jsme jenom během té první půlhodiny, hodiny nám začali nosit studenti, kteří pracovali na vyčištění dna toho rybníka, tak nosili rosničky, nosili čolky obecné, chytli skokana hnědého. Měli jsme tam ropuchy, hned vedle byly jejich snůšky ropuch obecných, takže hned několik druhů obojživelníků během jedné hodiny. A ukazuje to na to, že ti obojživelníci už se těší na to, aby se rybníček napustil, který se udržoval a mohli do něj naklást vajíčka.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z toho co tady už doposavad padlo, vyplývá, že Borovecké rybníky jsou vzácné, že by měly být zachovány. Tak, jak ta záchova bude vypadat, nebo jak se o ně budete starat, nebo jestli vůbec máte šanci ovlivnit to, jakým směrem Borovecké rybníky půjdou dál?
Lukáš Choleva, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Já bych upozornili na jednu věc že to, kam půjde dál, tak samozřejmě záleží nejen na našem přání, ale samozřejmě na vlastnících těch rybníků a těch, kteří se o ně starají nebo pečují o ně a mají tam své ryby. Pořád je to rybník. A čeho třeba já se bojím, tak je to vysychání té krajiny. Viděli jsme, jaký byl tropický loňský rok a tím, že ty rybníky nemají nějaký stabilnější nebo výraznější dotaci jakoby vodního zdroje a tak tam je takové nebezpečí. Prostě, že jednoho dne můžeme o ty rybníky přijít už jenom tím, že nebude dostatek vody, které budou napájet, protože samy z těch ploch rybníků dneska je velký letní odpar. To znamená, nestačí jenom přetékat voda, ale ona se ve velkém odpařuje, takže ty přítoky, které třeba stačily v minulých letech, už stačit nemusí a nebudou. Takže je to i o tom. Tím pádem nejen vlastně o nás vlastnících, ale třeba i o vlastnících širších pozemků a samozřejmě místní samosprávy, která třeba může pomoci najít nový zdroj vody, případně vytvořit nějaké poldry. Důležitá je spolupráce se zemědělci, aby nám tam nešli do těch rybníčků splachy z půdy, která zase příliš jakoby eutrofizace nebo znečišťuje organickými látkami tu vodu. Takže to jsou věci, které určitě bude potřeba řešit pro to, aby ty rybníky se udržely.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste říkal ve vztahu k hláškám, že už 20 let na Borovecké rybníky jezdíte je pozorovat, hledat, možná opečovávat. Jak dlouho to ještě může trvat?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: No, doufám, že to bude trvat dlouho, že ty vážky budou mít tento biotop k dispozici. A doufám, že taky výzkumy budou probíhat dlouho, i ten management, který jsme tady zmiňovali. Výzkumy nepochybně ano, protože stále máme dostatek zájemců z řad našich studentů Ostravské univerzity, kteří tam zkoumají v rámci svých bakalářských, diplomových nebo doktorských prací. A já bych ještě dodal jednu věc. V návaznosti na předchozí dotaz, že ta lokalita je unikátní taky v tom, že může být příkladem výborné spolupráce mezi výzkumníky, ekology, ochranáři, rybáři, kteří využívají ty prostory, ale taky městem a školami.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Krásná tečka na závěr našeho rozhovoru. Děkuji vám oběma za něj a vám děkuji za pozornost.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Vítejte u nového dílu Eko magazínu, ve kterém vám přineseme další dávku ekologických témat napříč krajem.
Hrozí další demolice povodněmi zasažených domů
Statici v Moravskoslezském kraji pokračují v hodnocení domů zasažených zářijovými povodněmi. Zima bude rozhodujícím faktorem pro posouzení jejich stavu. Dozvíte se, jak odborníci monitorují vznikající trhliny, jaké zásahy jsou nutné pro záchranu budov a co vše může vést k demolici. Uslyšíte také příběhy místních obyvatel, kteří se vyrovnávají s následky živelní katastrofy.
Domy, kde vznikají trhliny, stále pracují. Statici je osazují sádrovými terči, které majitelé domů sledují. Jakékoli změny okamžitě hlásí.
Barbora Bartecká, statička: “I ty menší poruchy kontrolujeme, protože se z toho může zvrtnout něco horšího, tak máme ty lidi většinou na telefonu."
Petr Chobot, obyvatel Opavy-Kateřinek: “Boda vlastně šla kolem, odtékala a za nějakou dobu, za hodinu, dvě pomalu od sousedů přišla tady bublaly ty myší díry a šlo to sem a pak to stouplo. Kolik jste měl vody tady? Tady až po strop.”
Petr Blažek, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby: "Zatím to nepracuje, zatím trhliny vypadají, že stojí, že se neprověsily, stropy co jsou uvnitř, tak ty se nehýbají. Tam se musí počkat, co ten barák bude dělat po zimě. Jak bude opadávat voda ještě v podzemí.”
Dům, kterým se prohnala velká voda je důležité vysoušet, vytápět, oklepat zasažené omítky a obklady a odstranit dlažby.
Barbora Bartecká, statička: “Zima bude rozhodující, protože teď budeme pravděpodobně s pracovní skupinou odstraňovat jeden dům, takže předpokládám, že některé domy možná dopadnou stejně. Doufám, že co nejmíň.”
Největší problémy po povodních jsou dřívější neodborné zásahy do stavby jako jsou drenáže, podceněná statika a neudržovaná kanalizace.
paní Petra, obyvatelka Opavy-Kateřinek: “Bylo tady metr asi 40 vody, vyhl se nám asi tady roh, tak musíme řešit tuto vzniklou situaci.”
Petr Blažek, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby: “To, co vidíme, tak asi největší problém je asi neudržovaná kanalizace, která vede pod domem asi v té části, kde stojím."
Barbora Bartecká, statička: "Tady jsme neodstraňovali žádný dům. Víceméně to byly nějaké menší poničené garáže.”
Nejvíce domů muselo být strženo na Bruntálsku, a to zejména v Zátoru, Široké Nivě a Branticích.
Dvě aleje na Opavsku soutěží o titul Alej roku
Šedesát alejí a stromořadí z celé České republiky letos soutěží o titul nejoblíbenější Alej roku 2024. V Moravskoslezské kraji jde o 11 alejí, což je nejvíc ze všech krajů v zemi. Jsou mezi nimi i dvě aleje na Opavsku.
Na polní cestě z Vávrovic vedle cyklostezky ve směru na Palhanec na konci dubna vysadili novou alej. Ta teď bojuje o titul Alej roku.
Michal Lagan, spolek Za humny Opavy: “Vzniklo to na popud občanů obce, kdy jsme chtěli vytvořit nějaké místo, kde by mohly být odpočinkové zóny.”
A jak se rozhodli, tak se také stalo. Do sázení starých odrůd ovocných stromů, konkrétně jabloní, hrušní, višní, třešní a švestek se zapojila většina obyvatel Vávrovic. Alej se tak stala symbolem sousedského úsilí o zkrášlení krajiny a posílení komunity. Ne všechny stromky ale přežily nedávnou povodeň.
Michal Lagan, spolek Za humny Opavy: “Bohužel povodeň nám vzala čtyři stromky úplně. Tady jak šla ta velká voda, tak všechny ty stromy byly vyvrácené.”
Své stromky si vysadily i děti ze základní školy v Opavě - Vávrovicích.
anketa: žáci ZŠ Opava - Vávrovice: “My jsme sadili s mamkou a s taťkou hrušeň a bylo to moc fajn. Já jsem si to užila.”
“Bylo to těžké vykopat tu díru, aby se tam zasadil ten strom.”
“Pravidelně to chodíme zalévat a koukáme se, jak nám vyrostla.”
“Hrušeň a chodím tam pravidelně zalévat a dívat se na něho.”
Pavel Gregor, ředitel ZŠ a MŠ Opava - Vávrovice: “Byli jsme osloveni spolkem Za humny, my jsme to velice rádi uvítali. Hned po výsadbě chodily děti zalévat pravidelně.”
Michal Lagan, spolek Za humny Opavy: “Založili jsme spolek Za humny Opavy, děláme různé akce.”
Druhou alejí, která na Opavsku soutěží o titul Alej roku je topolová alej podél Jankova rybníka u Slavkova. Hlasování už bylo spuštěno a potrvá do 29. ledna. Podrobnosti najdete na webu alejroku.cz.
V ZŠ v Radvanicích mají unikátní venkovní učebnu
Základní škola v Ostravě-Radvanicích otevřela první venkovní učebnu Archimedes v Moravskoslezském kraji. Tento projekt propojuje interaktivní výuku s moderními technologiemi a udržitelností. Učebna slouží nejen k výuce, ale i komunitním aktivitám, a inspiruje školy po celé zemi i v zahraničí.
Archimedes - to je název unikátní venkovní učebny, která byla uvedena do provozu v Základní škole Ostrava-Radvanice. Jde o mezinárodní projekt a může posloužit jako vzor nejen zbytku města, ale celému Moravskoslezskému kraji.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), starosta Ostravy Radvanic a Bartovic: "Vidíte, že je multifunkční, takže se z ní dá udělat prostor, kde se dají pořádat noční čtení, dá se v ní trávit volný čas, mít tam různé kroužky."
Petr Káňa, ředitel ZŠ Ostrava -Radvanice: "Budeme učebnu využívat na všechny předměty, hlavně přírodopis, jazyky a příští rok plánujeme enviromentální kroužek a badatelský kroužek."
Při výuce mohou být žáci v kontaktu s dalšími učebnami po celé naší zemi, kde ji je zatím 9. V plánu je rozšíření nejen do dalších měst, ale i do dalších zemí.
Táťána Kuchařová, ambasadorka projektu Archimedes: "Učebny Archimedes propojují moderní výuku, multimediální zázemí, možnost sdílení výuky projektu bádání žáků po celém světě."
Radvanická učebna vyšla na téměř 4 miliony korun a více než polovinou se na předfinancování podílela Ostrava.
Lukáš Choleva, Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Borovecké rybníky - klíčový ekosystém na Příborsku
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rybáři, biologové a školáci obnovovali jeden ze soustavy Boroveckých rybníků u Příbora. Pět vodních ploch zabírá více než 9 hektarů. Ve studiu vítám Lukáše Cholevu. Dobrý den, vítejte, a Aleše Dolného z katedry biologie a ekologie. Dobrý den i Vám, Ostravské univerzity, ať to máme úplně celé správně doplněno. Tak Lukáši, na úvod představte nám Borovecké rybníky.
Lukáš Choleva, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Borovecké rybníky se nachází poblíž Příbora. Jsou v povodí řeky Sedlnice, čili je to místo, které historicky bylo plné vody. Celá ta niva řeky dříve, než se třeba nějakým způsobem regulovala řeka samotná nebo nějakým způsobem melionovary ty louky, tak to bylo podmáčené území, kde žilo spousta druhů právě mimo jiné takových mokřadních, které mají rády vodu, která má rády vlhko. Dneska ta krajina, samozřejmě kulturní, využívána člověkem a v jednom místě vznikla soustava rybníků. Je tam takový velký rybník, druhý, menší nad ním a další 3 plůdkové rybníky, které primárně plní roli v chovu a odchovu ryb. Ony tady ty rybníky samozřejmě jsou vytvořené člověkem a staly se už součástí té naší kulturní krajiny už po několik stovek let. Čili ty rybníky už považujeme za jakési naše kulturní a přírodní bohatství. Samozřejmě ten charakter je dneska i těch rybníků jiný, než by byl, kdyby ta řeka Sedlnice tam divoce meandrovala, byla původní. Ale díky tomu, že vlastně jak jsme odvodnili, vysušili jakoby jiné části, jakoby to toho povodí nebo té řeky, tak že ty druhy se stahují právě do těch rybníků. No a když se o ty rybníky staráte dobře, tak vám tam budou žít nejenom ryby, ale dokáží s nimi pohromadě žít i třeba některé další druhy živočichů nebo rostlin.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Aleši, jakou roli mají biologové z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity při obnově těch Boroveckých rybníků?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Naše role je role odborníků nebo role biologů, kteří dávají náměty a kteří tvoří ten program managementu. A taky samozřejmě to byla ta prvotní role role výzkumníků, protože my s kolegou a s našimi studenty zkoumáme živočichy na Boroveckých rybnících možná zhruba 20 let. A tak jsme samozřejmě natrefili na řadu vzácných, ohrožených i chráněných druhů, jak tady bylo řečeno. Ale taky jsme za tu dobu mohli pozorovat nějaké změny. A ty změny byly zejména v posledních letech spíše negativní. Takže naše role byla nejprve výzkumná a následně jsme si říkali, že bychom o tom, co pozorujeme v tom negativním slova smyslu, měli informovat veřejnost.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co je cílem té akce?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Cílem konkrétní akce bylo zvrátit samozřejmě ten negativní trend a primárně eliminovat vyšší koncentrace fosforu, které způsobují změny v celém tom společenstvu. Kdybych to měl říct velmi jednoduše, kde je hodně fosforu, tam se v rybnících nebo v mokřadech rozvíjí velké množství sinic, řas a jiných rostlin, ale až do takové míry, že to způsobí nestabilitu. To znamená, že ostatním druhům organismů, včetně těch živočichů, se tam přestává dařit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste odborník na vážky, tak kolik druhů vážek v Boroveckých rybnících žije?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: My jsme zaznamenali za těch 20 let, jak jsem řekl, víc než 45 druhů, něco mezi 45 a 50 druhy, což představuje zase více než 60% všech druhů vážek z České republiky, kterých je u nás 74, což je mimořádné číslo. To číslo je mimořádné proto, že řada vážek je velmi specializovaných co do stanovištních požadavků. To znamená, že se některé z nich vyskytují třeba jenom v horách, některé jsou v potocích, některé ve velkých řekách atd., tak už jenom z podstaty této věci nemohou být na rybnících všechny druhy, ale víceméně my jsme tam zaznamenali téměř všechny druhy, které by v daném typu biotopu mohly být. Což je opravdu číslo mimořádné a ukazuje to nebo naznačuje to ten obrovský ekologický význam, který ten rybník, já chci říct, ještě přítomný čas má. I když bych možná mohl spíš říct měl, protože některé právě z těch druhů vážek se v dnešní době už na Boroveckých rybnících nevyskytují.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A nějaký unikátní druh vážky tam jste objevili?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Samozřejmě, je jich víc. Jsou tam druhy i jak už jsem říkal, chráněné, dokonce celoevropsky přísně chráněné, které patří mezi tzv. naturové, které jsou chráněné ve všech státech EU. Ale já bych tady zmínil jeden druh, kterým je vážka rumělková a která mizí v celé Evropě v souvislosti se změnou v krajině, v otevřené krajině. Ty změny jsou vázány zejména na intenzivní zemědělství. A právě na tom plůdkovém Boroveckém rybníku je dlouhodobě přítomna tato vážka v naprosto unikátních, fantastických, velikých početnostech. My jsme zaznamenali v jednom roce podle odhadu až 300 tisíc jedinců, což znamená, že je to možná největší populace v celé střední Evropě. A což taky znamená, že z celé Evropy se na tuto lokalitu a na tu vážku jezdí dívat odborníci.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké další druhy zajímavé, živočišné, jste v Boroveckých rybnících, a ještě napovím společně se studenty, ale i také žáky základní školy tamní našli?
Lukáš Choleva, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Jedna taková významná skupina živočichů, které tam žijí, jsou obojživelníci, a to hned několik druhů a právě ten jejich výskyt ukazuje na takovou dobrou péči o ty rybníky tím, že je to soustava. Ne všechny rybníky jsou intenzivně rybářsky využívány na maximum. To znamená, ty větší rybníky mají kolem sebe alespoň v některých místech litorální pásmo, to je takové zarostlé rostlinami, nějakými vodními polo vodními rákosy, částečně orobincem, do kterého se dokáží ti obojživelníci schovat. A plus ty další tři průtokové rybníčky, ty jsou hezky zarostlé, takže tam zase si najdou své místo druhy, které jsou citlivější. Právě třeba na přítomnost velkých ryb nebo dravých ryb, kde by se stali potravou. Takže my jsme jenom během té první půlhodiny, hodiny nám začali nosit studenti, kteří pracovali na vyčištění dna toho rybníka, tak nosili rosničky, nosili čolky obecné, chytli skokana hnědého. Měli jsme tam ropuchy, hned vedle byly jejich snůšky ropuch obecných, takže hned několik druhů obojživelníků během jedné hodiny. A ukazuje to na to, že ti obojživelníci už se těší na to, aby se rybníček napustil, který se udržoval a mohli do něj naklást vajíčka.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z toho co tady už doposavad padlo, vyplývá, že Borovecké rybníky jsou vzácné, že by měly být zachovány. Tak, jak ta záchova bude vypadat, nebo jak se o ně budete starat, nebo jestli vůbec máte šanci ovlivnit to, jakým směrem Borovecké rybníky půjdou dál?
Lukáš Choleva, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: Já bych upozornili na jednu věc že to, kam půjde dál, tak samozřejmě záleží nejen na našem přání, ale samozřejmě na vlastnících těch rybníků a těch, kteří se o ně starají nebo pečují o ně a mají tam své ryby. Pořád je to rybník. A čeho třeba já se bojím, tak je to vysychání té krajiny. Viděli jsme, jaký byl tropický loňský rok a tím, že ty rybníky nemají nějaký stabilnější nebo výraznější dotaci jakoby vodního zdroje a tak tam je takové nebezpečí. Prostě, že jednoho dne můžeme o ty rybníky přijít už jenom tím, že nebude dostatek vody, které budou napájet, protože samy z těch ploch rybníků dneska je velký letní odpar. To znamená, nestačí jenom přetékat voda, ale ona se ve velkém odpařuje, takže ty přítoky, které třeba stačily v minulých letech, už stačit nemusí a nebudou. Takže je to i o tom. Tím pádem nejen vlastně o nás vlastnících, ale třeba i o vlastnících širších pozemků a samozřejmě místní samosprávy, která třeba může pomoci najít nový zdroj vody, případně vytvořit nějaké poldry. Důležitá je spolupráce se zemědělci, aby nám tam nešli do těch rybníčků splachy z půdy, která zase příliš jakoby eutrofizace nebo znečišťuje organickými látkami tu vodu. Takže to jsou věci, které určitě bude potřeba řešit pro to, aby ty rybníky se udržely.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste říkal ve vztahu k hláškám, že už 20 let na Borovecké rybníky jezdíte je pozorovat, hledat, možná opečovávat. Jak dlouho to ještě může trvat?
Aleš Dolný, Katedra biologie a ekologie Ostravské univerzity: No, doufám, že to bude trvat dlouho, že ty vážky budou mít tento biotop k dispozici. A doufám, že taky výzkumy budou probíhat dlouho, i ten management, který jsme tady zmiňovali. Výzkumy nepochybně ano, protože stále máme dostatek zájemců z řad našich studentů Ostravské univerzity, kteří tam zkoumají v rámci svých bakalářských, diplomových nebo doktorských prací. A já bych ještě dodal jednu věc. V návaznosti na předchozí dotaz, že ta lokalita je unikátní taky v tom, že může být příkladem výborné spolupráce mezi výzkumníky, ekology, ochranáři, rybáři, kteří využívají ty prostory, ale taky městem a školami.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Krásná tečka na závěr našeho rozhovoru. Děkuji vám oběma za něj a vám děkuji za pozornost.
Redakčně upraveno / zkráceno.
