Dobrý den, i na tento týden jsme si pro vás připravili premiéru magazínu TV Polar Energie a kraj. Uvidíte reportáž o nových elektromobilech, podíváme se okénkem do světa a nakonec si budeme povídat s expertem na energetiku panem Michalem Macenauerem. Sledujte pořad Energie a kraj!

Správa silnic v Opavě si pořídila nová elektroauta

Pět červených krasavců, nových elektromobilů, získala Správa silnic MS kraje ke svému užívání. Jedna z největších krajských organizací tak učinila výrazný krok ke snížení uhlíkové stopy a má v tomto směru i další plány.

Tak to jsou oni. MS kraj se snaží snížit ekologickou náročnost provozu svých organizací, proto se rozhodl pořídit Správě silnic tyto nové elektromobily.

Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MSK pro dopravu: „Jde o ekologii a o emise. Je to trend, kterého se musíme držet, protože jak MS kraj tomu fandí, tak fandí tomu i Správa silnic. Chtěli elektromobily, tak jsme jim je koupili.“

Pět nových elektrických Citroenů Berlingo bude sloužit zejména pro kontrolní výjezdy techniků po celém kraji. Brzy přibude dalších pět elektromobilů.

Tomáš Böhm, ředitel Správy silnic MSK: „Pro naši organizaci se jedná o pilotní projekt, který jsme loni vypsali. MS kraj nám na to dal finanční prostředky ve výši zhruba 5,8 milionu korun. Jinak jsme požádali státní fond ŽP, ta částka byla 3,6 milionu korun.“

Petr Kudela, vedoucí střediska SSMSK Opava: „Těchto pět elektroaut přijde na provozní úsek a budou sloužit mistrům k provádění prohlídek. Dojezd je 300 kilometrů a budeme v tom určitě pokračovat.“

Moravskoslezský kraj také pokračuje v masivní instalaci fotovoltaických elektráren na střechách krajských budov a připravuje další projekty na snížení spotřeby energie.

Rekordní výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v EU

Nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vedl společně s poklesem spotřeby elektřiny k poklesu výroby elektřiny z uhelných a plynových elektráren v EU, Norsku a Švýcarsku o 22 %. Díky propadu výroby elektřiny z uhlí o 118 TWh se větrné elektrárny poprvé staly druhým největším zdrojem elektřiny za jadernými elektrárnami.

Podle zveřejněných dat pokračoval loni trend klesající spotřeby elektřiny, která po 3,8% meziročním poklesu v roce 2022 klesla o další 3,4 %. Jediným čtvrtletím, ve kterém spotřeba elektřiny meziročně vzrostla, bylo poslední čtvrtletí, a to meziročně o 2,1 %.

Po nízké výrobě z jaderných, větrných a vodních elektráren, která v letech 2021 a 2022 přispěla k prudkému růstu cen elektřiny, se výroba elektřiny z nízkoemisních zdrojů zvýšila či obnovila.

Přechod na obnovitelné zdroje byl v roce 2022 v důsledku energetické krize zpomalen. Trend se nicméně v roce 2023 otočil a výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů (solární, větrné, vodní a biomasové) dosáhla rekordního 45% podílu na výrobě elektřiny v EU, Norsku a Švýcarsku.

Celkem bylo z obnovitelných zdrojů vyrobeno 1 200 TWh elektřiny, zatímco součet výroby elektřiny z elektráren spalujících fosilní paliva činil 788 TWh.

Největším zdrojem elektřiny zůstaly s přehledem jaderné elektrárny, ze kterých bylo loni v EU, Norsku a Švýcarsku vyrobeno 613 TWh elektřiny, což je meziročně o 10 TWh více, avšak o více než 100 TWh méně než v roce 2021.

Ve snaze o snížení závislosti na fosilních palivech přidaly evropské státy loni dalších 43 GW výkonu v obnovitelných zdrojích. Instalovaný výkon větrných elektráren vzrostl ze 189 GW na 205 GW, zatímco instalovaný výkon solárních elektráren vzrostl dokonce o 29 GW na 164 GW. Celkový instalovaný výkon elektráren využívajících obnovitelné zdroje energie v EU, Norsku a Švýcarsku tak ke konci loňského roku činil 538 GW.

Instalovaný výkon jaderných, uhelných a plynových elektráren vzrostl loni o 1 GW na 391 GW, a to díky novým elektrárnám spalujícím zemní plyn, jejichž výkon vzrostl více, než kolik činil pokles celkového instalovaného výkonu uhelných elektráren.

Michal Macenauer, expert na energetiku: Proces dekarbonizace v Evropě se nesmí uspěchat

Michal Macenauer, expert na energetiku: Dekarbonizace má svůj řád, pokud přeženeme rychlost, tempo dekarbonizace. Otázkou je, jestli v tomhle smyslu ještě ČR má nějakou vůbec rozhodovací pravomoc. Tak na to všichni doplatíme. O tom, že potřebujeme dekarbonizovat, o tom není spor. Myslím si, že v následujících dvou, třech, možná pěti letech se bude hrát o to, jak rychle se to bude dít.

Tomáš Tikal, TV Polar: Proč si myslíte, že není potřeba spěchat? Že se to může obrátit proti nám?

Michal Macenauer, expert na energetiku: Nechci to hodnotit z pohledu klimatu, tam skutečně nejsem kompetentní říct, jestli musíme spěchat nebo ne. Ale uvědomme si, že Evropa a EU, asi 7% globálních emisí skleníkových plynů. A my musíme postupovat v souladu se světovým trendem. Pokud to přeženete, tak skutečně uděláme z Evropy skanzen, kam se bude jezdit na dovolenou, kam budou jezdit uprchlíci ve vidině lepšího živobytí. Ale zrušíme v Evropě průmysl. Takže pokud chce Evropa zůstat průmyslovou zónou, tak nemůže mít dražší, řádově dražší energie, než má zbytek světa. A proto potřebujeme tempo dekarbonizace sladit se zbytkem světa.

Tomáš Tikal, TV Polar: Evropa se v tomto smyslu snaží být lídrem, zatímco jiné kontinenty na to už tolik nehledí, například Asie. Je v tom nějaká spravedlnost? A jak se vůbec dá ovlivnit chování jiných kontinentů?

Michal Macenauer, expert na energetiku: Je to velmi komplexní otázka. Existují samozřejmě klimatické konference, kde se domlouvají nějaké cíle s ohledem na to, jak si to který region může dovolit realizovat. Takže pochopitelně Evropa v tomto smyslu se svou i koloniální minulostí nemá dobrou vyjednávací pozici a samozřejmě pochopila, že její pozice je být jakýmsi lídrem. Otázkou je opravdu ale, do jaké míry to bude akcelerovat. To, že si dneska stanoví cíle, které v následujících patnácti, dvaceti letech bude muset v tichosti revidovat, to je už teďka jistý.

Tomáš Tikal, TV Polar: Když se podíváme trošičku z toho světa sem do Moravskoslezského kraje, jak vidíte ten mix, který tady funguje, potažmo na Moravě obecně? A jak vidíte snahu toho našeho kraje o rozvoj vodíkových technologií?

Michal Macenauer, expert na energetiku: Tak energetický mix kraje, to opravdu je téma, které je nesmyslné. Myslím si, že má smysl mluvit o energetickém mixu střední Evropy, ale určitě ne kraje. Samozřejmě pokud umístíme do nějakého kraje nějaký velký zdroj, tak se nám mix energetický, když tu uzávěru uděláme nad tím krajem změní totálně. Může to být třeba Jihočeský kraj s Temelína atd. Takže nerad bych spekuloval. Já si myslím, že Ostrava, co se týče kvality ovzduší a kvality života, se v posledních dvaceti letech zvedla jako žádný jiný region, možná ještě severní Čechy. Co se týče vodíku, já jsem ve vodíku relativně velký skeptik. Ne že bych byl bojovník proti vodíku, to rozhodně ne, ale myslím si, že jeho čas nepřichází v následujících dvou dekádách. Že to je otázka někdy po roce 2040. A takových těch posledních fází, té dekarbonizace. Může se objevit v soustavě nějaké procento vodíku, ale nebude to nic, co by bylo nějak signifikantní.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pojďme k servisu pro naše diváky. Co byste jim poradil při výběru, v obyčejném výběru dodavatele energií?

Michal Macenauer, expert na energetiku: Udělat si domácí úkoly, to znamená projít si všechny nabídky, projít si historii těch firem. Jestli jsou to firmy staré rok, půl roku. Není úplně nutné mířit jenom na ty největší. To určitě ne, ale je dobré, když ten, když ten dodavatel má nějakou historii a má nějakou historii spokojených zákazníků. A co se týče produktů, tak tam obecný konsensus dneska u nás, který radíme i k tomu průmyslu, tak je příliš nefixovat. Takže vybrat co nejlevnější produkt s co nejkratší fixací. To znamená i vyžádat si třeba nějaké extra moderní nabídky nad rámec toho, co je dostupné na internetu a prostě si to spočítat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Proč si myslíte, že delší fixace není dobrá?

Michal Macenauer, expert na energetiku: Cena obecně bude dva tři roky klesat, takže vždycky, když klesá cena, tak samozřejmě ti obchodníci podle toho ty produkty naceňují. Takže oni ty fixované určitě mají nějak jako na naceněné. Odpovídá to tomu poklesu, ale může dojít k většímu poklesu, než je dneska očekáváno. Jsou tam jakési takové tendence a potom pochopitelně ti, co nejsou fixovaní, jsou na tom lépe.

Tomáš Tikal, TV Polar: Proč vlastně šly ceny energií tak prudce nahoru? Byla to pouze situace s plynem v Rusku?

Michal Macenauer, expert na energetiku: Já bych řekl, že z 95%. Samozřejmě tady padly i názory jiné. Já s nimi vlastně nemám problém, protože ta ruská krize, to není ani ukrajinská krize, jako spíš ruská krize. Teď konečně vidíme v přímém přenosu, co se děje v Rusku. Tak ta ruská krize způsobila 90% toho problému. Prostě Rusko manipulovalo nejdřív s dodávkami a manipuloval se zásobami v zásobnících ty, které mělo pronajaté na území ČR a tím šroubovalo cenu. A nakonec víme, jak dopadly oba dva Nord Streamy. Samozřejmě, kdybychom neměli dodávky z Ruska přes Nord Streamy, kdybychom se méně soustředili na dodávky plynu z Ruska a více se soustředit na dodávky plynu ze Spojených států, tak by ta situace byla jiná. Na to tady pánové kolegové upozorňovali. Ale jinak ten bezprostřední důvod, že 95% je ruský konflikt.

Tomáš Tikal, TV Polar: Na závěr nám řekněte, jaké zdroje energie byste použil při výstavbě nového rodinného domu?

Michal Macenauer, expert na energetiku: Já to budu řešit teďka v rekonstrukci bytu, použiji zdroj plynový. Bude to plynový moderní plynový kotel, dálkově ovladatelný, protože tam ani nebudu příliš často v tom objektu. Pokud by někdo měl. Strašně to záleží na typu toho objektu. Takže pokud jste tam trvale, máte relativně špatně zateplený objekt, ale ne zase úplně extrémně náročný teplotně a energeticky, tak se dost často vyplatí tepelné čerpadlo. Ale myslím si, že ve většině případů dneska, ve většině rodinných domů se ještě pořád vyplatí kombinace plynového kotle s nějakým možná v některých případech s nějakou fotovoltaikou, ale to by musel být velmi dobře energeticky náročný objekt, klimatizace, velká spotřeba teplé vody, aby se ta malá fotovoltaika v tom rodinném domě vyplatila.

Redakčně upraveno / zkráceno.