Dobrý den, TV Polar vám pravidelně přináší novinky ze světa Energií v magazínu Energie a kraj. Tento díl začne reportáží ze Dne teplárenství a energetiky v Olomouci, tradičním okénkem se podíváme do světa a nakonec si budeme povídat s prvním náměstkem hejtmana MS kraje Jakubem Unuckou.

Představujeme Dny teplárenství a energetiky

Dny teplárenství a energetiky hostil Clarion Congress Hotel v Olomouci a dvoudenní program byl nabitý přednáškami, workshopy a diskusemi. Tato atraktivní akce přilákala na Moravu stovky účastníků napříč energetickými obory.

Aleš Pohl, hlavní organizátor Dnů teplárenství a energetiky: „Je to setkání teplárníků, vlastníkem akce je Teplárenské sdružení. Je to jedna z nejvýznamnějších akcí v oblasti teplárenství a energetiky, cílem je vyřešit si některá témata, odprezentovat novinky, sdílet zkušenosti. Celkem je cílem potkat se a konzultovat problémy.“

Jak jste plánovali ten program tak, aby byl zajímavý?

Aleš Pohl, hlavní organizátor Dnů teplárenství a energetiky: „Uděláme kostru programu, domluvíme řečníky a zbytek se na to nabalí. Nejde jen o oficiální přednášky, ale cenné je také potkávání v zákulisí.“

Co byste z programu vyzvedl?

Aleš Pohl, hlavní organizátor Dnů teplárenství a energetiky: „Letošní program je zajímavý v tom, že se koná po sedmi měsících a po velmi turbulentním vývoji v oblasti energií. Snažíme se vše vnímat a program připravit co nejaktuálnější, i když je to v dnešní době plné změn velmi těžké.“

Dny teplárenství a energetiky v Olomouci nabídly například přednášku předsedy Teplárenského sdružení ČR Mirka Topolánka na téma Teplárenství v současnosti nebo třeba prezentaci Transformace lokality Dětmarovice na nízkoemisní výrobu tepla a elektřiny od Jana Nechvátala z akciové společnosti ČEZ Teplárenská. Více informací o dnech Teplárenství a energetiky přineseme v dalších dílech magazínu TV Polar Energie a kraj.

Okénko do světa: Jižní Korea nabízí Polsku šest jaderných reaktorů

Korejská společnost KHNP předložila Polsku technickou a cenovou nabídku na výstavbu šesti reaktorů APR-1400. První by mohl být uveden do provozu v souladu s harmonogramem přijatým v polském programu jaderné energetiky, tedy v roce 2033.

Společnost Korea Hydro and Nuclear Power (KHNP) předložila Polsku technickou a cenovou nabídku na výstavbu šesti reaktorů APR-1400. První by mohl být uveden do provozu v souladu s harmonogramem přijatým v polském programu jaderné energetiky, tedy v roce 2033.

Delegaci společnosti KHNP vedl generální ředitel Jeong Jae-hoon s podporou vedoucího obchodního rozvoje Yoosik Nama. Součástí nabídky je "výstavba šesti reaktorů APR1400 o celkovém výkonu 8,4 GW.

Jeong měl u sebe dopis korejského ministra obchodu, průmyslu a energetiky Moon Seung-wooka, který "tlumočil plnou podporu korejské vlády" této nabídce. Přijali je náměstek polského ministra pro klima a životní prostředí Adam Guibourgé-Czetwertyński a polský zmocněnec pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimski.

Polská vláda uvedla, že o program země projevili zájem tři dodavatelé jaderných reaktorů: Westinghouse z USA, francouzská EDF a jihokorejská KHNP. Kromě právě obdržené korejské nabídky má Polsko k dispozici nabídku na výstavbu reaktorů EPR2 od společnosti EDF. Společnost Westinghouse má čas na předložení své nabídky, postavené na reaktoru AP1000, do září letošního roku.

Polský jaderný program počítá se šesti reaktory o výkonu 1 - 1,5 GWe, přičemž první bude spuštěn v roce 2033 a další budou následovat každé dva roky. Reaktory mají nahradit uhelné elektrárny, které zajišťují až 73 % elektrické energie v Polsku. První velká elektrárna bude stát na severu Polska na pobřeží Baltského moře, koncem března bylo regulačním orgánům předloženo její posouzení vlivu na životní prostředí.

MS kraj zahájil přípravu výstavby modulárních reaktorů

Moravskoslezský kraj chce, aby se teplo a elektřina pro obyvatele vyráběly levně, ekologicky a bezpečně. Kromě obnovitelných zdrojů energie to mohou zajistit také malé modulární reaktory. Více říká v rozhovoru Jakub Unucka, první náměstek hejtmana MS kraje.

Tomáš Tikal, TV Polar: Moravskoslezský kraj chce, aby se teplo a elektřina pro obyvatele vyráběly levně, ekologicky a bezpečně. Kromě obnovitelných zdrojů energie to mohou zajistit také malé modulární reaktory. Více říká v rozhovoru Jakub Unucka, první náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Pokud neberu přímo uhlí a plyn jako ty standardní fosilní zdroje, náš kraj kupodivu má toho docela dost. Máme tady důlní metan, který tady je a ještě desítky roků bude. Máme tady docela hodně uhelných kalů, asi šest milionů tun. Když kaly přepočtu, dá se z toho topit v celém kraji asi sedm let. Máme tady spoustu kalů z čističek odpadních vod. Máme tady další alternativní paliva. Všechny by šly použít, pokud by Putin ty kohoutky vypnul. Nicméně, ne tento rok. Samozřejmě bavíme se o dvou, třech, čtyřech, pěti, šesti letech. Takové zdroje tady v kraji máme.

Tomáš Tikal, TV Polar: Další možností je jádro. Jak vypadá v současné době postavení jádra v Evropě?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Evropa rozpolcena, co se týká jádra. Některé země ho zavrhují, některé země ho naopak adorují. K druhé možnosti patří Česká republika, Francie a některé další. Vláda teď rozhodla, že se dostaví jeden z velkých jaderných zdrojů v Temelíně a možná další Dukovany. Nicméně, to se pořád bavíme o výrobě elektřiny primárně, byť teďka se Brno rozhodlo, že si natáhne tepelné potrubí z Dukovan až do Brna, což je nějakých čtyřicet pět kilometrů. Pokud by někdy vznikla elektrárna v Blahutovicích, do Ostravy to je třicet pět kilometr, taky by to šlo z toho vytápět. Ale ta naše myšlenka není o velkém jádru, naše myšlenka je opravdu o náhradě tepláren jadernými malými redaktorky.

Tomáš Tikal, TV Polar: Když srovnáme velkou jadernou elektrárnu, které tady máme dvě v ČR s těmi malými, jaké je to porovnání? V čem jsou výhody a nevýhody těch malých modulů?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Nabízí se srovnání domácího plynového kotle a kotle, který třeba je v Třebovicích, ten rozdíl je markantní. Rozdíl je zejména v bezpečnosti, ve velikosti, ty malé jaderné elektrárny nebo malé modulární reaktorky jsou od pěti megawattů až do řekněme sto padesáti megawattů, kdežto ty velké elektrárny jsou v řádech gigawattu. Takže ten rozdíl je řekněme řádový. Samozřejmě ten rozdíl je zásadní i v ceně, protože něco jiného je postavit jednu elektrárnu za deset let a něco jiného je udělat deset reaktorů za měsíc, takže ta cena bude výrazně nižší.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak vznikla ta myšlenka na světě na ty modulární reaktory? Byla to poptávka toho současného trhu nebo ten vznik už je staršího data?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Je to přesně o tom nahradit stávající a dožívající uhelné elektrárny něčím jiným, protože když si vezmete konkrétně třeba Ostravu Třebovice, vidíte, že se do těch Třebovic sbíhají trubky z celé Ostravy. Postavit nějaký jiný zdroj někde jinde nejde, protože tam by se musely překopat veškeré ty trubky. Takže opravdu ta myšlenka je nahradit ten uhelný kotel něčím jiným. My jsme se někdy před pár lety zavázali k tomu, že v roce 2050 budeme topit bez emisně. Můžeme si o Green Dealu myslet, co chceme, nicméně česká vláda se zavázala k tomu, že v roce 2050 nebudeme topit ani plynem a nebudeme topit ani uhlím. My víme, že sluníčkem a větrem zatopit nejde. Pokud chceme topit bez emisně, skutečně to jádro je jedinou zatím dostupnou alternativou. Než stavět nějaké velké zdroje, vyplatí se investovat do těch malých modulárních reaktorů, které jsou mnohem jednodušší a levnější.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jsou ty modulární reaktor už na trhu? Vím, že fungují na různých ponorkách a v různých projektech, ale jestli opravdu funguje někde takový typ, který bychom potřebovali tady u nás?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Takový typ ještě nefunguje. Proto se bavíme taky o roce 2045. Samozřejmě malé modulární redaktorky jsou na každé atomové ponorce, případně na každé letadlové lodi. Každopádně tam to palivo je vojenské, které je násobně účinnější než palivo v tom provozu civilním. Poslední takový případ je plovoucí atomová elektrárna Lomonoisov, což je takový malý jaderný reaktorech. Ale ty reaktorky, o kterých se bavíme, teďka se vyvíjejí v Kanadě, ve Spojených státech a v Jižní Koreji, skutečně jsou to kontejnery, které známe, které se vozí po náklaďácích, takto nějak si představme, že takové kontejnery se dají vedle sebe a tvoří základ té elektrárny.

Tomáš Tikal, TV Polar: Vy jste zahájili přípravu pro to, abychom ty reaktory mohli mít tady u nás. V čem spočívá ta příprava z krajské strany?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Asi každý divák televize Polar ví, že získat razítko je mnohdy složitější než postavit cokoliv, ať už se to týká rodinného domu nebo statika dálnice. Dneska nemáme vůbec žádnou legislativu na stavbu těch malých modulárních redaktorků. Česká legislativa ji nezná, takže i kdyby náhodou příští rok někdo vymyslel ten reaktor, v ČR by nešel postavit. My jako kraj chceme po státu, aby definoval modulární jaderný reaktor jako stavbu a zahrnul ji do svých státních stavebních plánů. Pokud to stát udělá, my to potom můžeme přenést do svých krajských plánů a jednotlivé obce to můžou přenést do svých územních plánů. Tento proces bude trvat minimálně deset let, proto jsme to zahájili už teď.

Tomáš Tikal, TV Polar: Bavíme se o roku 2040 až 2045. Opravdu je ta cesta tak dlouhá?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Odhadujeme, že první malý modulární reaktor bude v nějakém poloprovozu v Americe v roce dva 2028 a v roce 2033 by se mohlo začít vyrábět sériově. Takže jedna věc je dostupnost technická, ale druhá věc je bohužel zase schvalování naším státním jaderným úřadem, a to je minimálně záležitost dalších deseti let. Pokud se 2035 první reaktor objeví. Tak bude jeho schvalování pro české účely trvat do roku 2045. To je to datum, kdy by mohl první stát třeba v našem kraji.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jaká je vaše představa, pokud se všechno podaří o energetickém mixu v našem kraji v té době, někdy kolem toho roku 2050?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Slunce, vítr, geotermál, jádro, to bude podle mě v celé Evropě. Ale ten poměr se samozřejmě bude lišit podle toho jak, kde fouká a jak, kde svítí sluníčko a jak jsou lidé hysteričtí vůči jádru.

Tomáš Tikal, TV Polar: Je pravda, že některé tyto moduly budou umět zpracovávat i použité jaderné palivo?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Docela zajímavý projekt, který je na univerzitě v Plzni, jmenuje se "Teplátor" a ten skutečně počítá s tím, že by se v tom reaktoru používalo vyhořelé palivo z těch velkých elektráren. Vyhořelé je možná špatné slovo, protože z té tyčky uranové se v té elektrárně spotřebuje pouze tři procenta. Těch devadesát sedm tam pořád zůstává a zůstává tam, protože je mnohem levnější tu tyčku dělat znova, než recyklovat tu vyhořelou. Takže oni opravdu chtějí používat tyto vyhořelé tyče k tomu, že by se z nich dělalo nízko potenciální teplo. To znamená teplo, které nevaří, teplo, které má osmdesát stupňů a dá se přímo pustit do radiátoru.

Tomáš Tikal, TV Polar: Říkal jste, že si ten model můžeme představit jako kontejner na kamionu. Jaká je představa kraje? Kde by měly začít fungovat? Pro potřeby měst nebo průmyslových aglomerací, čeho dál?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Skutečně řešíme náhradu vytápění především. To znamená, nahradit tím ty uhelné teplárny, které jsou velké. To znamená Ostrava, Dětmarovice, Karviná tam jsou takové teplárny, kde by ten reaktor prostě mohl být. Neřešíme výrobu elektřiny, to není naším teďka cílem. Naším cílem je jenom řešit teplo pro občany a teplo pro průmysl. Když tam ještě zahrnou průmysl, samozřejmě se nabízí Třinec a Liberty, pokud ty hutě ještě budou v roce 2050 fungovat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jaká je zhruba finanční náročnost takového jednoho modulu?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: K dnešnímu dni se odhaduje cena zhruba jeden a půl miliardy dolarů, to znamená něco mezi třiceti až čtyřiceti miliardami korun. Když se podíváme kolik se odhaduje cena Temelína, tak je to opravdu jakoby řádově nižší částka.

Tomáš Tikal, TV Polar: Tímto rozhovorem pořád energie a kraj končí. Já vám děkuji za pozornost a přeji vám do dalších dnů hodně životní energie.

Redakčně upraveno / zkráceno.