Dobrý den, televize Polar vám přináší další díl magazínu Energie a kraj a já vás u něj vítám. Začneme projektem nového vzdělávacího a vědeckého parku u bývalého Dolu Barbora v Karviné. Našim tradičním okénkem se podíváme do Evropy na dodávky plynu z Ruska a nakonec si budeme povídat s Petrem Birklenem, vedoucím projektu POHO dvacet třicet.

U dolu Barbora vyroste komplex skleníků EDEN Silesia

Jeden ze zásadních strategických projektů, který má ambice využít evropské finance z Fondu pro spravedlivou transformaci, je opět o krok blíž k realizaci. EDEN Silesia. Biomy, které budou sloužit vzdělávání, vědě a výzkumu, ale také se stanou exkluzivní turistickou atraktivitou. Vyrostou na Karvinsku v území, které dříve patřilo průmyslu a těžbě uhlí. EDEN Silesia tak významně napomůže transformaci, kterou Moravskoslezský kraj prochází.

Projekt EDEN Silesia je inspirovaný anglickým EDEN Projectem, který vyrostl na půdorysu bývalého kaolínového dolu v hrabství Cornwall. Velkokapacitní skleníky nabízejí návštěvníkům, kteří se tam sjíždějí nejen z Británie, ale i z Evropy a dalších koutů planety, poznání nejrůznějších biotopů. Jsou v nich vytvořena prostředí vhodná pro nejrozličnější druhy rostlin i pro vzácné druhy motýlů a hmyzu. Cornwallským EDENem se inspirovali i v dalších částech světa, dalším projektem má být ten na Karvinsku. Jeho nositelem je Slezská univerzita v Opavě.

„Slezská univerzita se při sestavování svého záměru projektu inspirovala dvacetiletými zkušenostmi z provozování prvotního projektu EDEN z Velké Británie, na jehož počátku existovalo jen území zdevastované těžbou kaolínu a na konci opravdová rajská zahrada se třemi tisíci druhy rostlin a obrovskými přínosy pro místní ekonomiku. Naší vizí je přinést stejné benefity pro Karvinsko – zejména přetvořit a uzdravit velkou část krajiny zničené hornickou minulostí a vybudovat vzdělávací a výzkumné kapacity zaměřené na udržitelný rozvoj. Přínosů, které projekt nabídne, bude samozřejmě mnohem více,“ popsal cíle projektu prorektor pro strategii a komunikaci Slezské univerzity Tomáš Gongol.

Slezská univerzita společně s Moravskoslezským krajem a statutárním městem Karviná jedná se zástupci britského EDEN Project už více než rok. Hlavním tématem je nejen poskytnutí licence pro EDEN Silesia, ale také realizace studie proveditelnosti tohoto ambiciózního projektu. Britští odborníci jsou pro její zpracování ideální. Proto se vysocí manažeři britského Edenu po řadě předchozích technických jednání přijeli přesvědčit o kvalitě a vhodnosti českého zázemí a dohodnout konkrétní prvky další spolupráce. „Český Eden je po všech stránkách dobře připravený a prohlídka území nás utvrdila, že jsme nevážili cestu zbytečně. Zcela unikátní je spojení s univerzitou a tím pádem vědecko-výzkumný potenciál projektu. Nikde jinde na světě jsme nenalezli takovou synergii s vědou, ale i s úřady,“ podotkl CEO Eden Project International David Harland, který má již zkušenosti s výstavbou podobných projektů v jiných částech světa. „Plácli jsme si a jdeme do Feasibility study, tedy studie proveditelnosti, která odpoví na zásadní otázky, například možné vytápění skleníků důlními plyny. V nejbližších týdnech budete potkávat naše kolegy, kteří zde budou detailněji zkoumat podloží, kubaturu skleníků, ale i podobu budoucí architektury,“ doplnil David Harland, kterého do Moravskoslezského kraje doprovodila krajinná architektka EDEN Project Jane Knight.

Architektonická vize skleníků byla další důležitou částí dvoudenní anglické návštěvy. Vize projektu EDEN Silesia, kterou představil ateliér Fiala Architects, pracuje s historickým kontextem území. Podle architekta Jiřího Fialy koncept souvisí s patronkou horníků svatou Barborou a větvičkami třešní barborky kvetoucími na Boží hod. Tento symbol vyvstává z trosek černé zdevastované krajiny jako bílý květ, který přináší naději na změnu a zhmotňuje se v samotném objektu EDENU.

„Projekt jsme připravovali s vědomím historie tohoto místa. Karvinsko a zejména lokalita Staré Karviné a jejího okolí mají pohnutou historii a nesou významné kulturní a historické dědictví, které musíme a chceme respektovat,“ vysvětlil 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka, který je v projektu, coby zástupce kraje, intenzivně zapojen od samého začátku. „Slezské univerzitě chceme dát maximální míru kooperace a společně dotáhnout projekt do konce, máme za sebou už několik konkrétních kroků. Na stole máme například vypracovanou analýzu rizik, která ze všech možných územních variant jednoznačně ukázala na nejvhodnější umístění v bývalé zóně Nad Barborou. Tato lokalita má dostatečnou infrastrukturu i dobrou dopravní dostupnost, taky zde nehrozí poklesy půdy nebo kontaminace. Následovat bude zajištění pozemků v úzké spolupráci s městem Karviná,“ sdělil náměstek hejtmana Jakub Unucka.

EDEN Silesia bude stát na území statutárního města Karviná, které projekt vnímá jako skvělou příležitost a chce jej podpořit. „EDEN vnímám jako hlavní projekt, který dokáže Karvinsko transformovat a otočit pomyslné kormidlo tím správným směrem. Oživí naše město a pohornickou krajinu, celé Karvinsko zatraktivní. Taky určitě přitáhne další kapitál a nabídne našim lidem nová pracovní místa. Máme již připraveno územní řešení a v nejbližší době jej předložíme i městskému zastupitelstvu,“ řekl náměstek primátora města Karviné Lukáš Raszyk.

EDEN Silesia počítá s rozpočtem 2,4 miliardy korun. Největší část nákladů by měly pokrýt prostředky z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci, který je určen pro regiony postižené těžbou uhlí. Projekt je již v Bruselu evidován jako jeden ze strategických projektů Moravskoslezského kraje, evropské peníze by mohly zafinancovat až 95 % uznatelných nákladů.

Evropské země přepočítávají zásoby zemního plynu

Evropské země napojené na ruský zemní plyn nahonem svolávají krizové štáby. Od pátku totiž platí prezidentský dekret ruského vládce Vladimira Putina, podle nějž má Západ platit za plyn v rublech, nebo do Evropy plyn nepoteče.

Evropské vlády prozatím takový postup odmítají – byl by ostatně v rozporu s uzavřenými kontrakty. A tak horečně přepočítávají vlastní zásoby a vyčíslují, jak dlouho vydrží, pokud by Rusko skutečně vbrzku odřízlo Západu své dodávky. Každá z unijních zemí má vlastní systém úsporných opatření a přesně daný režim postupu v případě náhlého nedostatku suroviny. Český se na základě energetického zákona a příslušné vyhlášky podobá režimu třeba německému.

V případě nedostatku plynu by jako první přišel na řadu režim včasného varování, oznámený provozovatelem přepravní soustavy, firmou Net4Gas, pro celé území státu. To znamená okamžitou přípravu na maximální výkon plynové soustavy. Až pak by skrze vysílání Českého rozhlasu následovalo vyhlašování deseti odběrových stupňů a krácení dodávek jednotlivým skupinám odběratelů.

Omezování by se nejprve dotklo průmyslových podniků podle výše spotřeby plynu. Největší podíl na spotřebě zemního plynu má v českém průmyslovém sektoru výroba nekovových minerálů, tedy výroba skla, cementu, vápna či omítek. Pak chemický a petrochemický průmysl. Mezi posledními by plynovou nouzi pocítily nemocnice, výrobci potravin denní spotřeby a podobně nezbytné provozy. Krácení dodávek by až v poslední řadě dopadlo na domácnosti. Poslední variantou je úplné zastavení plynu všem.

Experti však vysvětlují, že poslední varianta ani přísnější odběrové stupně v této situaci nehrozí. I když Evropa je na ruském plynu závislá ze 40 procent, a Česko dokonce téměř ze 100 procent.

Podle Václava Bartušky, velvyslance pro otázky energetické bezpečnosti to žádná země nezvládne sama. Pokud na odpojení plynu z Ruska dojde, bude následovat celoevropská akce pomocí solidárního sdílení plynu.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) po jednání krizového štábu potvrdil, že v českých zásobnících je aktuálně zásoba plynu zhruba na měsíc. V případě ropy – i když ohledně jejích dodávek do Evropy Putin v tuto chvíli nevyhrožuje – je na tom Česko lépe. Pokud by k nám z Ruska nepřitekla ani kapka, zásoby ropy a pohonných hmot vystačí na více než 90 dnů. Z Ruska k nám ale ropovodem Družba přitéká jen polovina potřebné ropy, druhá polovina proudí ropovodem ze Západu.

Jak je úspěšný transformační program POHO 2030?

POHO dvacet třicet je unikátní transformační program pro území mezi Havířovem, Karvinou a Orlovou po hornické činnosti. Co už se v rámci tohoto projektu podařilo? Odpovídá šéf POHO 2030 Petr Birklen.

Petr Birklen, vedoucí projektu POHO 2030: „POHO 2030 je rozvojový program zaměřený na pohornickou krajinu Karvinska. Byl spuštěn v roce 2019, kdy byla představena koncepce. Chceme zpřístupnit a zatraktivnit tyto oblasti s cílem najít nový smysl využití tohoto území.“

Jak se to zatím daří?

Petr Birklen, vedoucí projektu POHO 2030: „Je to dlouhý proces. Těžba se intenzivně ukončuje od podzimu 2020, takže máme za sebou rok a půl intenzivních příprav a v danou chvíli je podpora veliká, jsou k dispozici i finanční zdroje z operačního programu Spravedlivá transformace, které by měly sloužit na realizaci těch základních projektů jako je například proměna bývalého dolu Gabriela a dalších projektů.“

Které projekty jsou nejdál?

Petr Birklen, vedoucí projektu POHO 2030: „Je to zrovna POHOpark v Dole Gabriela, nebo proměna bývalých dolů Lazy a ČSA. Potom jsou to projekty zaměřené na cyklostezky a také řada dalších menších projektů pro další žadatele. Chceme sehrát iniciační úlohu, kdy bychom nastavili nějakou základní představu a pak se se žadateli bavili o tom, jak se k těm penězům dostat.“

Pořad Energie a kraj končí. Děkujeme za pozornost a těšíme se na příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.