Dobrý den, novinky z oblasti energetiky vám přináší magazín TV Polar Energie a kraj. Začneme reportáží o vodíkovém údolí v našem kraji, podíváme se okénkem do světa energií a nakonec si budeme povídat s prvním náměstkem hejtmana MS kraje Jakubem Unuckou.

Vodíkový workshop v Ostravě

Krajský úřad se stal dějištěm setkání odborníků na vodíkové technologie. V rámci něj byla představena práce na vodíkové strategii MS kraje.

Daniel Minařík, zmocněnec MS kraje pro rozvoj vodíkových technologií: „Probíhá teď její zpracování, pracuje na ní Vodíkový klastr. Teď uzavíráme analytickou část, řekneme si, jaký je další postup, a postoupíme do části návrhové. Utvoříme si také krajské vodíkové vize.“

Na setkání se prezentovaly i firmy, které svou budoucnost spojily s vodíkem.

Vladimír Štelbacký, zástupce investora: „Chceme investovat do výroby zeleného vodíku, chceme výrazně posílit dopravu. Máme zákazníky, kteří mají v plánu rozvinout vodíkovou nákladní dopravu. Investovat budeme také do energetiky.“

Horkovod z Temelína dodá do Č. Budějovic 800 TJ ročně

Zkušební provoz 26 kilometrů dlouhého horkovodu z Temelína do Českých Budějovic začne už v září, se startem topné sezony, a potrvá rok. Horkovod už při něm bude dodávat teplo městu. Temelínský přivaděč pokryje 30 procent potřeby tepla v Budějovicích. Půjde až o 800 terajoulů ročně.

Temelín by měl zásobovat třetinu zákazníků teplárny. Ročně tak firma uspoří přes 80.000 tun emisí oxidu uhličitého z uhlí, které nespálí. Horkovod by měl 800 terajoulů ročně dodávat nejméně 20 let. Teplárna tím udělá první výrazný krok k tomu, aby přestala spalovat uhlí. Objem emisí z jeho spalování klesne díky horkovodu asi o 30 procent. Horkovod by měl pokrýt spotřebu tepla přibližně třetiny zákazníků budějovické teplárny, zbytek zajistí městská firma z vlastních zdrojů.

Temelín propojí s Budějovicemi dvě 26 kilometrů dlouhá potrubí o vnějším průměru 80 centimetrů. Obě potrubí jsou minimálně 1,3 metru pod zemí. V zimě bude do Českých Budějovic proudit voda až o teplotě 140 stupňů Celsia, pro zbytek roku bude stačit teplota 90 stupňů Celsia.

Horkovod staví ČEZ, investice je 1,69 miliardy Kč. ČEZ původně avizoval, že horkovod začne dodávat teplo do Budějovic na přelomu let 2020 a 2021. Staví se od jara 2019. Stavba má zhruba dva roky zpoždění. Od konce roku 2020 se asi na rok práce zastavily, zkrachovala stavební firma Tenza. Koncem roku 2021 vybral ČEZ firmy, které horkovod dostavějí. Jsou jimi společnosti Elte a Energie – stavební a báňská.

Temelín je největším výrobcem elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 16,29 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Plán propojit jadernou elektrárnu s krajským městem se poprvé objevil v polovině 80. let 20. století.

Rozhovor s Jakubem Unuckou, náměstkem hejtmana MS kraje o větrné energetice

Novinky z energetiky v našem regionu nám pravidelně přináší první náměstek hejtmana MS kraje Jakub Unucka, který má na starost kromě dopravy také rozvoj energetiky a transformaci našeho kraje. Tentokrát začal komentářem k vodíkovému údolí.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MSK: Komise postupně přesouváme od těch prezentací powerpointových k té realitě. To je šílený boje. Musím říct, že tolik překážek na cestě. Snad nejenom atomová energie a možná stavba atomovky. Abych to přirovnal k těm věcem, které nás čekají, protože český právní řád vodík nezná. Evropa má šílené podmínky, které vyhovují Německu, nikoliv Česku, takže je toho spousta. A právě i s tím souvisí ta tvorba naší strategie, která je trochu jiná než všude jinde v Evropě nebo všude jinde než v té střední Evropě.

Tomáš Tikal, TV Polar: Vy jste tedy s tímto průběhem spokojen? Kam se podařilo dostat v těchto dnech, měsících?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MSK: K tomu směřujeme, my jsme si na rozdíl od těch ostatních, kteří si najali firmu, napsali si nějakou univerzální vodíkovou strategii, dali to na křídový papír a poplácali se po ramenou, tak my opravdu dva roky makáme na obsahu. Teprve teď to PVC, ten vítěz té zakázky na tu strategii to dává dohromady a dává dohromady realitu. To je ten obrovský rozdíl mezi tím, že nedává dohromady sny, ale dává dohromady tu realitu. Opravdu těch čtyřicet pět projektů, které se nasbíralo, tak se přetvoří do té strategie, která bude říkat, jak to v našem kraji bude s vodíkem vypadat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Když se můžeme těšit na hmatatelné výsledky z těchto projektů?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MSK: Už jsme se mohli těšit delší dobu, ale opravdu těch překážek je spousta. V prosinci 2025 by mohly vyjet opravdu ty první autobusy na Havířovsku a na Třinecku a uvidíme potom dál. Všechno to směřuje k tomu roku 2030, kdy by mohly vyjet i vodíkové vlaky na Jesenicku.

Tomáš Tikal, TV Polar: Stále se tedy primárně soustředíte na dopravu.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MSK: To je na rozdíl od těch všech strategií jediná věc, kterou ma kraj v ruce, respektive v peněžence, protože dopravu platí. My samozřejmě předpokládáme, že budou nějaké vodíkové popelářské auta, protože co je největší znečišťovatel ovzduší ve městě, prostě popelářské auto. Kdyby to bylo na vodík asi každý pochopí, v čem je síla vodíku, protože mu bude z výfuku kapat jenom ta voda. Ale to není úplně v naší moci, protože popeláře objednávají města, takže kraj v tuto chvílí má to zaměřené na veřejnou dopravu, protože to je v naší kompetenci a uvidíme, co se nám podaří k tomu přidat, ať už to jsou na jedné straně popeláři, na druhé straně osobní auta.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jaké jsou novinky z centra veřejných energetiků?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MSK: Rozbíhá se, máme, tuším, sedm nebo osm z těch dvaceti dvou lidí najatých. Rozbíhají se první, řekněme, hnízda, ať už to je Kopřivnice, Třinec nebo další. A ukazuje se, že ten hlad je. Už jsou první projekty, ať už se týká instalace fotovoltaik. Ale tím obrovským tématem je samozřejmě komunitní energetika a pospojování těch drátů tak, aby se nemuselo platit ČEZu nebo ČEPSu za distribuci, ale mohla se elektřina vyrábět v místě.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak to tedy vypadá s komunitní energetikou a administrativou, respektive legislativou?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MSK: Legislativa je teď v připomínkovém procesu v parlamentu, kde určitě budou poslanci velmi kreativní. Ale ty obrysy základní jsou. Jsou podle mě správné. To znamená omezit to na nějaký počet míst, omezit to teritoriálně, protože tam dochází k velkému nepochopení toho konceptu. Komunita je to, co na jednom drátu. Komunita není to, že mám chalupu na Morávce a bydlím v Krnově a budu si posílat elektřinu. To je prostě nesmysl. Komunita je to, co si vyrobím v místě za Trafačkou a posílám si to po jednom drátu. Tomu ten zákon plně vyhovuje a pevně věřím, že se to rozjede. Opravdu si lidé uvědomí, jak to s tou elektřinou je, jak se vyrábí a možná potom bude daleko větší tlak na politiky v Praze, aby urychlili stavbu těch atomovek, protože bez nich to fakt nepůjde.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak to vypadá s možnostmi těžení plynu. Bavili jsme se někdy před rokem, že i tímto směrem chcete jít.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MSK: Pořád tady máme otevřené šachty, pořád Diamo drží čerpání vody, tím pádem toho plynu je nějaké množství. Odpovídá to zhruba deseti procentům spotřeby uhlí v našem kraji, což určitě není málo. Pokud se podaří ten plyn zužitkovat trochu lépe než dnes, protože dneska veškerý důlní plyn se spotřebovává v kogeneračních jednotka, kde se vyrábí zhruba megawatt tepla a megawatt elektřiny, zatímco elektřina se posílá do sítě, tak megawatt, to teplo se posílá pánubohu do oken, protože není žádný odběratel, takže je obrovský tlak. Tlačím na pana Síkelu, aby jednou větou v energetickém zákoně umožnil těm distributorům tepla takové teplo odebírat, aniž by je to stálo nějaké finanční postihy, protože o tom to celé je. Takže pokud se toto povede, mohli bychom z dolního plynu vyrábět na jedné straně zelený vodík nebo vodík, který je nízkoemisní a na druhé straně bychom mohli mít o něco více tepla v naší distribuční síti.

Tomáš Tikal, TV Polar: Podle posledních informací Evropa samozřejmě se od uhlí odklání, Čína ho spaluje čím dál více. Jaký to může mít finální projev na naši ekonomiku?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MSK: Devastující, naprosto. Vidíme to na Německu. Čím více jsou zelení, tím více mají uhlíkovou stopu šílenější, protože prostě tu elektřinu nemají. Mají teď Němci Francii jako svou velkou baterku jadernou, takže pokud přestane foukat nebo svítit, tak se dováží z Francie. Odkud budeme dovážet my mi není jasné, protože to prostě nejde. Ta nesmyslná úvaha zelených šílenců, že když nesvítí, postavím více solárů. Opravdu to takto nefunguje. Dneska je to super. Dneska opravdu kdybychom měli nainstalovaných x GW v solárech, tak během toho dne můžeme zásobit půlku republiky zelenou elektřinou ze sluníčka, ale v noci prostě to nepůjde. Myslím si, že vypínání úhelek, aniž by byla náhrada v paroplynu nebo v jádru je prostě šílenost, která nás bude stát důchody a budoucnost našich dětí.

Tomáš Tikal, TV Polar: Účastnil jste se i jednání o větrných elektrárnách, tak je něco nového tady v našem regionu?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MSK: Tím, že se uvolnila pravidla pro výstavbu větráků, tak předpokládám, že jejich počet poroste. Vypadá to, že opravdu to pásmo pohraniční tam, kde jsou dneska bunkry od Hlučína až po Osoblahu, by mohlo být místo bunkru pokryté větráky. Můžeme si o tom myslet co chceme, prostě je to částečná náhrada těch ubývajících zdrojů. Na rozdíl od sluníčka, které funguje jednu osminu času v roce, vítr funguje nějakých šedesát pět procent času v roce, což je výrazně lepší číslo. Kolik toho nakonec bude, bude záležet na tom, jestli to dovolí obce. Bude to záležet zejména na obcích, protože když obec nedá souhlas, tak nebude nic. Určitě jich naroste mnohem více než je dneska.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak si myslíte, že bude probíhat letošní zima, která tady bude zanedlouho?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MSK: Zásobníky jsou plné, plyn stojí zase skoro nic jako před tím, takže myslím si, že letošní zima bude v pohodě a pevně doufám. Musím zaklepat, nevím, jestli to je dřevo, tak doufám, že to bude v pohodě. Otázkou bude samozřejmě, co bude s elektřinou, která v Německu je míň kvůli tomu, že vypli atomovky a ta krize přijde až někdy 2025-2026, kdy se těch úhelek vypne daleko více.

Redakčně upraveno / zkráceno.