Energie a kraj

  • Národní plán obnovy MSK z pohledu tří ministerstev
  • Okénko do světa
  • Představujeme Český plynárenský svaz

Dobrý den, naladili jste si TV Polar právě včas, začíná magazín Energie a kraj. Na úvod se podíváme na Národní plán obnovy MSK z pohledu tří ministerstev, poté přijde na řadu Okénko do světa a nakonec si představíme instituci s názvem Český plynárenský svaz.

Národní plán obnovy MSK z pohledu tří ministerstev

V průběhu následujících sedmi let přiteče do České republiky z Evropské unie téměř jeden bilion korun. Zástupci ministerstev seznámili účastníky konference v Karviné s novými finančními zdroji.

Marian Piecha, náměstek ministr průmyslu a obchodu: „Kromě Operačního programu Spravedlivá transformace může Moravskoslezský kraj využít zdroje z Národního plánu obnovy, například na transformaci firem či digitalizaci. Kraj tak bude moci podpořit podnikání a podnikavost, což je jeho dlouhodobý cíl.“

Daniel Koppitz, náměstek ministra pro místní rozvoj ČR: „Jsem rád, že program Restart běžící pět let konečně dostává ten správný stimul. V celém mechanismu je ještě pilíř, který obhospodařují banky, kde si na prostředky mohou dosáhnout i podniky. Právě Fond spravedlivé transformace přispěje k tomu, aby celá strategie Restart ještě více vzešla v život.“

Dalšími zdroji mohou být například Modernizační fond nebo Fond spravedlivé transformace. A kraj se chystá při své transformaci využít k získání financí každou příležitost.

Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: „Moravskoslezský kraj si umí sáhnout na evropské peníze a velmi užitečně je dokáže využít. V minulém programovém období EU přiteklo do kraje 70 miliard korun. V tom nadcházejícím máme ambice získat až 100 miliard, což je desetina z toho, co získá Česká republika z evropských zdrojů. Tyto prostředky výrazně pomohou zlepšit úroveň života, ekonomiku i životní prostředí v kraji. A hlavně při transformaci, kterou region prochází.“

A k jakým účelům mohou být prostředky využity?

Jan Kříž, náměstek ministra pro životní prostředí: „K ekologizaci tepláren, zateplování veřejných budov, k výzvě Zelená úsporám a dalším.“

Moravskoslezský kraj bude moci získat také část ze zhruba 180 miliard korun z Národního plánu obnovy, které jsou určeny na znovuoživení české ekonomiky po pandemii.

Představujeme Český plynárenský svaz

Provozovatelé plynárenských soustav Česka, Slovenska, Ukrajiny a Německa chtějí společně vybudovat vodíkový koridor z Ukrajiny napříč střední Evropou. Myšlenka je společnou iniciativou slovenské společnosti Eustream, české společnosti Net4Gas, německé společnosti OGE a provozovatele ukrajinské plynárenské přenosové soustavy.

Společná iniciativa Středoevropský vodíkový koridor se zaměřuje na rozvoj vodíkové „dálnice“ ve střední Evropě. Měla by sloužit pro přepravu vodíku z budoucích hlavních oblastí produkce na Ukrajině, která podle firem nabízí vynikající podmínky pro jeho masivní ekologickou produkci.

Koridor má směřovat přes Slovensko a Česko do oblastí očekávané silné poptávky v Německu a EU. Podle společností rovněž umožní přepravu vodíku mezi zařízeními na výrobu vodíku a jeho spotřebiteli v Česku a na Slovensku.

Iniciátoři projektu se domnívají, že Středoevropský vodíkový koridor lze vytvořit částečným opětovným využitím stávající plynárenské infrastruktury v kombinaci s cílenými investicemi do nových specializovaných vodíkových potrubí a kompresorových stanic. To podle nich umožní přepravu vodíku na dlouhé vzdálenosti za přijatelnou cenu. Zmíněné firmy už začaly zkoumat technickou proveditelnost vytvoření koridoru.

I když jsou tyto technické studie velmi složité, jsme přesvědčeni, že díky silnému mezinárodnímu partnerství budeme mít první výsledky o proveditelnosti, kapacitě a nákladech na takovou přepravu vodíku již v příštím roce,“ řekl výkonný ředitel Net4Gas Andreas Rau.

Podle generálního ředitele OGE Jörga Bergmanna je mezinárodní vodíková síť pro budoucí evropský trh nezbytná. „Středoevropský vodíkový koridor je důležitým krokem na této cestě, protože nabízí možnost dodávat značné množství vodíku do německých průmyslových center již od roku 2030,“ uvedl.

Slovensko a Česko podle společností totiž provozují rozsáhlý plynovodní koridor spojující Ukrajinu s evropskými oblastmi poptávky. Firmy uvedly, že slovenský, český i německý plynovodní systém lze rovněž využít k přepravě vodíku.

„Náš robustní přenosový systém by nabídl flexibilní a velmi nákladově efektivní způsob přepravy zelené energie dále na trhy EU. Jsme odhodláni připravit naši infrastrukturu na přenos vodíku a tím výrazně přispět k cílům EU v oblasti dekarbonizace,“ uvedl Rastislav Ňukovič, generální ředitel společnosti Eustream, ve které má manažerskou kontrolu skupina EP Infrastructure z Energetického a průmyslového holdingu podnikatele Daniela Křetínského.

Česká vláda na konci července schválila vodíkovou strategii Česka, která umožní podpořit výrobu, využití, dopravu a skladování vodíku v energetice, průmyslu a dopravě. „Naše strategie je založená na čtyřech pilířích: výrobě nízkouhlíkového vodíku, využití nízkouhlíkového vodíku, dopravě a skladování vodíku, vodíkových technologiích,“ uvedl tehdy vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček. Prioritou první etapy od letoška do roku 2025 je využití vodíku v rámci takzvané čisté mobility.

Český plynárenský svaz navázal v roce 1992 na bohatou činnost svých předchůdců, kteří v Československu založili již v roce 1919 Československý plynárenský a vodárenský svaz a byli spoluzakladateli Mezinárodní plynárenské unie v roce 1931. Více o této organizaci v následujícím rozhovoru.

Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu: “Jsme oborové sdružení, které má vice než sto let. Sdružujeme celý obor plynárenství. Jak jednotlivé plynárenské společnosti, tak stavitele plynovodu, ale i vysoké a odborné školy, učiliště.”

Co je hlavním posláním?

Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu: “Český plynárenský svaz má několik poslání, jedním z nich je vydávání technických norem a pravidel pro oblast plynárenství v České republice. Jsme autorizovaným společenstvím. Zárověň provádíme vzdělávací činnost v oblasti plynárenství.”

Je podle vás plyn komodita, která může jednou plně nahradit uhlí, které odchází?

Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu: “Uhlí se určitě nebude nahrazovat zemním plynem, ale především v oblasti výroby a dodávek tepla a teplé užitkové vody bude plyn jeden z těch hlavních médií, kterým se bude nahrazovat uhlí.”

Když se bavíme o spotřebě v České republice, tak kolik procent zeleného plynu spotřebováváme?

Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu: “V současné době je to poměrně málo, není to ještě ani jedno procento. Velmi pozitivní zpráva je, že podíl zeleného plynu roste.”

O zemním plynu se dlouho mluvilo jako o přechodovém zdroji energie do doby, než Evropa bude klimaticky neutrální. Pořád to platí?

Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu: “Čím dál tím víc mluví Evropská komise o zemním plynu jako o tranzitním palivu. Bavíme se o investicích, které minimálně na následujících 15-20 let umožní Evropě ekonomicky a technicky zvládnout odchod od uhlí. Minimálně 15-20 let musíme se zemním plynem ještě počítat.

Nezbývá než poděkovat za pozornost a pozvat vás ke sledování dalšího dílu magazínu Energie a kraj. Na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat