Energie a kraj

  • Nové poradenské centrum pro firmy vázané na OKD
  • Projekt vodíkového města získává konkrétnější obrysy
  • Bill Gates a Rolls-Royce plánují výrobu reaktorů

Dobrý den, nový magazín TV Polar Energie a kraj je tady s novou premiérou, vítejte u ní. Začneme projektem vodíkového města v Ostravě, podíváme se, jaké zdroje by časem mohly nahradit uhlí, a nakonec si představíme nové poradenské centrum pro firmy navázané na OKD.

Projekt vodíkového města získává konkrétnější obrysy

Proč vlastně projekt vodíkového města vůbec vzniknul.

Jan Světlík, majitel Vítkovice Holding: ,,Vodíkové město je v zásadě pokus o takovou vizi, jakým způsobem by mohlo město vypadat v 22. až 23. Století. Chtěli jsme udělat polyfunkční části města, kde se bydlí ve vodíkových domech, kde se pracuje na vodíkovém výzkumu, kde je dopravní vodíková infrastruktura, jak by mohlo to město v budoucnosti vypadat. Je to taková představa, jakým způsobem zaplnit největší proluku v Ostravě, kterou tady máme. Je to velké 102 hektarů a jsou tam ideální podmínky na to, abychom to mohli vyzkoušet.”

Může být takovéto vodíkové město opravdu bezemisní?

Jan Světlík, majitel Vítkovice Holding: ,,Samozřejmě může. My nemáme takovou vizi, že by to muselo být úplně stoprocentní, protože ty technologie ještě nejsou zcela vyvinuté, ale myslím si, že finálně té nulové emise bude možné dosáhnout. Co se nám podaří teď, v tom prvním pilotu, to si nedokážu představit, jestli to bude 80%, 90% nebo 50%. Ale máme to vymyšlené tak, že by to bezemisní mohlo být.”

Jaké energie kromě vodíku se budou v tomto údolí ještě využívat?

Jan Světlík, majitel Vítkovice Holding: ,,Ve velkém se budou využívat energie fotovoltaiky, pokusíme se ještě nějaké větrné, ale taky hodně významná bude geotermální energie, protože ta fotovoltaika neunese vytápění, čili na to potřebujete geotermálku.”

Co všechno by na tomto místě bývalé haldy mělo vzniknout?

Jan Světlík, majitel Vítkovice Holding: ,,My to máme rozhozené do nějakých pěti segmentů, chceme tam bydlet, chceme tam pracovat, chceme tam trávit volný čas, chceme tam mít dopravní infrastrukturu, chceme tam mít vývojová centra, to jsou všechno ty segmenty, které bychom tam chtěli mít. Co nás velmi zajímá, je trávení volného času, to jsou věci budoucnosti, protože co lidé budou dělat, když budou pracovat roboti? Tak je třeba si říct, jaké budou mít zábavy a samozřejmě ty služby a obsluha těch služeb a poskytování moderních věcí, jako trávení volného času, to bude jedna z věcí, které tam budeme dělat. Máme v plánu udělat vodíkový jetsurf, abychom mohli na vodní ploše jezdit supermoderní, ještě dneska neznámé, nevyvinuté věci, čili chceme se zabývat tady tímhle. Chceme mít třeba vodíkové SPA, kde bychom měli relaxovat i s vodíkem, nejen s kyslíkem, ale vodík, který je redukční činidlo, čili máme takových námětů hodně a v zásadě se nám na ten projekt hlásí plno zajímavých lidí, kteří nemají na to něco dotáhnout, a právě je chceme dostat a soustředit tam ty nejlepší technologie.”

Kdo by se měl na realizaci celkově podílet?

Jan Světlík, majitel Vítkovice Holding: ,,Ten projekt je otevřený úplně pro všechny, oslovujeme technologické firmy z celého světa, striktně si necháváme architektonické řešení, protože pan architekt Plesko, se kterým jsem řešil Dolní Vítkovice, tak jsme si řekli, že by pan architekt mohl navrhnout budoucí vodíkové město, jak by to mohlo vypadat, protože on je ten, kdo sleduje trendy, myslím si, že umí něco vymyslet. Jsou velmi zajímavé a já se těším, že do konce roku už nějakou architektonickou vizi budeme mít.“

Kolik by měla realizace tohoto projektu stát a kdo ji bude platit?

Jan Světlík, majitel Vítkovice Holding: ,,Samozřejmě mnoho partnerů, různorodé financování, je to běh na dlouhou trať, čili celkové náklady nemáme ještě dneska finančně spočítané, určitě to bude ve velkých miliardách.”

A k tomu financování?

Jan Světlík, majitel Vítkovice Holding: ,,K financování využijeme vývojové zdroje, které nám dneska poskytuje jak Česká republika na vývoj, tak Evropská unie, která bude masivně investovat a chceme mít pomoci partnerů a technologických partnerů, ať můžou zainvestovat. V zásadě to vnímejme jako jeden obrovský projekt, kde by se měly zkoušet a vytvářet veškeré ty technologické platformy a předpokládáme, že Ostrava bude tou cílovou destinací pro některé vývojové pracoviště některých světových firem.”

Jaderné elektrárny mají v Evropě špatné jméno. Je však nesporné, že poskytují energii bez emisí CO2. Nový „sodíkový“ reaktor společnosti Billa Gatese je zamýšlen jako doplňkový modul ve spojení se solárními a větrnými energetickými systémy.

Bill Gates a Rolls-Royce plánují výrobu reaktorů


Společnost miliardáře Billa Gatese TerraPower a GE Hitachi Nuclear Energy plánují výstavbu levného, ​​vysokorychlostního sodíkového reaktoru se systémem skladování energie roztavené soli. Od amerického ministerstva energetiky byl poskytnut grant ve výši 80 milionů amerických dolarů. Plán je uvést elektrárny známé jako sodíkové na trh v USA před koncem tohoto desetiletí. První systém je demonstrační a měl by být funkční a připojen k energetické síti do roku 2050.

Pokud bude projekt úspěšný, budou zařízení postavena ve Spojených státech i v zahraničí. Do roku 2050 bychom měli vidět stovky těchto reaktorů po celém světě řešit různé energetické potřeby. 345 megawattových elektráren bude chlazeno kapalným sodíkem a každá z nich bude stát zhruba miliardu dolarů.

Bill Gates původně doufal, že bude spolupracovat se státním China National Nuclear Corp. Chtěli postavit experimentální jaderné zařízení poblíž Pekingu. Ale v loňském roce byla TerraPower nucena najít nové partnery poté, co Trumpova vláda omezila jaderné dohody s Čínou.

Také britský výrobce luxusních automobilů a leteckých motorů Rolls Royce se se pouští do tohoto odvětví. Do roku 2029 plánuje instalovat a provozovat miniaturní jaderné reaktory. Inovace slibuje snížení nákladů výstavby jaderných energetických zdrojů. Například by tyto moduly mohly být přepravovány do elektráren běžnými nákladními auty.

Nové poradenské centrum pro firmy vázané na OKD

Nové poradenské centrum, jehož založení inicioval MS kraj, rychle získalo širokou klientelu. Jedná se o firmy, které silně ovlivní očekávaný konec činnosti společnosti OKD.

Moravskoslezský kraj nenechá „ve štychu“ firmy, které jsou dodavatelsky navázány na OKD, a existenčně je ohrožuje konec těžby černého uhlí v regionu. Pomoc a cenné rady dostanou v novém poradenském centru, které bylo otevřeno v prostorách Okresní hospodářské komory v Karviné.

Jakub Unucka (ODS + TOP 09), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Stát se velmi dobře postaral o samotné pracovníky OKD a z těch šesti tisíc většina šla do důchodu, další z nich dostali práci v Diamu a dalším z nich pomohl program Nová šichta, který umístil ty pracovníky do jiných firem, ale stát dal ruce pryč od těch subdodavatelů, ti nás nezajímají. My jsme si spočítali na první dobrou, že OKD platilo každý rok nějakých 10 miliard korun za služby a za nákup zboží a teď ty peníze budou chybět. A z těch 10 miliard korun, 2 miliardy šly na mzdy, což přepočteno na pracovníky, je nějakých 5000 lidí. To byla naše první úvaha, že to může to způsobit. My jsme oslovili všechny dodavatele OKD a potvrdilo se, že zhruba 4200 lidí může skončit na dlažbě, pokud skončí těžba posledního dolu. Tak jsme si řekli: nenecháme to jenom tak, protože to je opravdu strašná spousta lidí, zřídili jsme poradenské centrum, které funguje při komoře Karviná, samotné Karviné a v Havířově a tam budeme těm firmám radit ne úplně, co s těmi lidmi, ale jak svůj byznys zachovat, je důležité zachovat IČA, a pokud ta firma zkrachuje, nebude dávat práci a my chceme, aby ty firmy přežily, aby přežily ten rok nebo dva, kdy jde OKD postupně dolů a ta šance tady je pomoct jim nějak přímo. To znamená, že stát by mohl zaplatit odchodné za některé lidi, stát by mohl udělat nějaké podnikatelské mise, třeba do Brazílie nebo do Austrálie, ale co je podstatné a co navrhuju já, že stát chce tady investovat obrovské prostředky do veřejných zakázek, ať už to je železniční muzeum Ostrava, modernizace tratě do Frýdku-Místku, stavby silnic a dálnic, to jsou všechno stavby, kde se uživí 90% těch, kteří pracovali v dolu OKD. Teď jde jenom o to, aby stát sladil začátek těch prací s tím koncem OKD, a to si myslím, že je reálné.“

Považujete ten přístup státu, že se postará o přímé zaměstnance OKD a o ty ostatní ne jako nespravedlivý?

Jakub Unucka (ODS + TOP 09), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Myslím si, že ten program by měl být úplně stejný jak pro ty kmenové zaměstnance, tak pro ty mimo, ale taková je realita a kraj to tak nechal být, tak uvidíme, jestli uspějeme stejně dobře jako ten stát.“

První zkušenosti ukazují, že to byl od kraje krok správným směrem.

Tomáš Pastrňák, člen pracovní skupiny pro řešení následků ukončení těžby černého uhlí v OKD: „Ten první impuls byl ze strany krajského úřadu na vytvoření tohoto poradenského centra, přidal se svaz průmyslu, přidala se krajská hospodářská komora, dneska máme vytipováno přes 250 firem, kterých se to týká, a s 20 firmami jsme ve velice intenzivním kontaktu, takže začalo to fungovat. To, co my vnímáme po těch prvních rozhovorech za nejdůležitější, tak je změna struktury fungování těch firem. Musí se změnit dodavatelské portfolio a portfolio výrobků a služeb, které ty firmy nabízejí, takže tam bude jedna oblast. Ta samozřejmě vytvoří to, že se budou muset rekvalifikovat lidé na jiné činnosti, jiné výrobky a samozřejmě předpokládáme, že to přinese i požadavky na investice. Takže od toho prvotního záměru se nám to rozšiřuje asi do šesti až sedmi základních oblastí.“

Noví odběratelé těchto firem by se mohli najít i v jiných oblastech než pouze v MS kraji.

Jakub Unucka (ODS + TOP 09), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Největší šance mají umístit se u Diama, kde má ty miliardy korun na revitalizaci toho území a ne všechny práce Diamo umí udělat samo. Další potom jsou ty velké firmy, jako je správa železnic, případně ŘSD, ale je tam spousta malých firem a ti by měli hledat své odbytiště jinde, než v OKD. Můžou něco v severočeských dolech, které pořád ještě těží, byť povrchově, ale když někdo spravoval motory pro OKD, možná by mohl spravovat elektromotory pro BMW nebo něco podobného. To znamená vést tu práci s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu najít pro ty firmy nějaké jiné odbytiště. Oni to umí, ale mají ten problém, že to nikdy nedělali. Vždycky měli toho svého jednoho odběratele OKD a neměli žádný důvod se snažit někde jinde. Možná ty firmy jsou šikovné, stačí jenom trošku nakopnout a najdou si tu odběratele v rámci České republiky, případně v rámci Evropy.“

Poradenské centrum spolufinancuje Moravskoslezský kraj, provozuje ho Okresní hospodářská komora Karviná v kancelářích v Karviné i Havířově. Jde o jednu z prvních aktivit odborné skupiny s pracovním názvem TASK FORCE OKD, jejímiž členy jsou kromě Moravskoslezského kraje také Krajská hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy ČR, Úřad práce a Moravskoslezský pakt zaměstnanosti. Cílem této odborné skupiny je vytvořit krajský program, který pomůže firmám navázaným na OKD vyrovnat se s útlumem a ukončením těžby uhlí v regionu tak, aby dál úspěšně fungovaly a dávaly lidem práci.

Pokud jste se dívali až dosud, pak děkujeme za přízeň. A příště u pořadu Energie a kraj na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat