Dobrý den, vítám vás u magazínu TV Polar Energie a kraj. Začneme komentovanou prohlídkou s názvem Poho 2030, představíme si nový trend ve využívání LPG, uvidíme reportáž o aktivitách v Dole ČSA v Karviné a nakonec si budeme povídat s primátorem Karviná Janem Wolfem třeba o tom, jak bude jeho město vypadat za deset let.

Představitelé MS kraje, měst a obcí na Karvinsku se prošli pohornickou krajinou

Zástupci kraje, měst a obcí Karvinska se zúčastnili komentované prohlídky pohornické oblasti v Karviné-Dolech, která se v příštích letech ožije díky komplexnímu projektu POHO2030.

Co se skrývá v pohornické krajině po stránce přírodních hodnot, ale i kulturně historických, to byl smysl komentované prohlídky pohornické oblasti, které se zúčastnili představitelé kraje, měst a obcí.

Petr Birklen, vedoucí programu POHO2030: "Slibujeme si od toho, že bude odkaz té krajiny bližší i těm, kteří o ní mohou rozhodnout nebo mají pravomoce a taky pro ty, kteří mohou připravovat spolu s námi projekty."

Vysvětlil smysl komentované prohlídky Petr Birklen, vedoucí programu POHO2030 ze společnosti Moravskoslezské Investice a Development a dodává:

Petr Birklen, vedoucí programu POHO2030: "Bude to zaměřeno hlavně na přírodní hodnoty, co tady spontánně vzniklo, když ty plochy tady byly ladem a krajina se proměnila i díky těžbě. Nenavštívíme industriální plochy a provozy důlní, které budou končit. Tam je potenciál na tu přeměnu asi největší, protože ty budou mizet postupně a na jejich místech by měly vzniknout další aktivity, o tom budeme mluvit v kuloárech."

Do lokality mezi Karvinou, Havířovem a Orlovou by se tedy díky programu POHO2030 mohl vrátit život. S navrženou vizí a zpracovanou koncepcí souhlasí téměř čtyřicítka signatářů, zástupci dotčených měst a obcí, vlastníci pozemků a také ředitelé klíčových firem a podniků, kteří na Dole Gabriela 17. července roku 2019 podepsali memorandum o spolupráci na obnově a rozvoji tohoto těžbou postiženého území. Finanční prostředky chce kraj investovat ze svého, ale také pomocí vládního programu RE:START a peněz z EU, která je obnově těžbou zničených území nakloněna.

Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK: "My jsme začali iniciovat tyto návštěvy z důvodu toho, že můžeme čerpat výrazné finanční prostředky na pohornickou krajinu a rozhodnout se, co s tímto územím do budoucna. Je to složitější, protože je tady několik soukromých vlastníků, vlastník stát přes Diamo. Jsem rád, že jsme s Diamem uzavřeli memorandum, které umožňuje dát kraji právo veta některým počinům, které by byly v rozporu s naší koncepcí. Připravujeme tady v nejbližší době cyklostezky, chceme tady zřídit ve spolupráci s místními spolky informační stánek, který by měl vzniknout v tomto roce, v budoucnu chceme rekonstruovat bývalý důl Gabriela, který je výraznou kulturní památkou a důkazem hornické činnosti a rádi bychom tam zřídili muzeum a volnočasové aktivity.”

Pozvání k účasti komentované prohlídky přijali i zástupci Karviné.

Andrzej Bizoń, náměstek primátora: "Jako představitelé Karviné jsme přijali pozvání a jsem rád, že jsme se setkali s lidmi, kteří do projektu zasahují a mluví. Také jsem rád, že tito lidé (možná někteří z nich poprvé) viděli bohatství, které se tu skrývá a doufám, že do budoucna budeme moci společnými silami tuto krajinu přiblížit našim občanům."

Veškeré informace o programu POHO2030 jsou dostupné na webové stránce www.poho2030.cz

Místo klasického propan-butanu sázejí velcí dodavatelé LPG na samotný propan. Jde o čistší i levnější variantu. Více informací v následujícím příspěvku.

Místo klasického propan-butanu sázejí velcí dodavatelé LPG na samotný propan. Jde o čistší i levnější variantu

Propan-butan neboli zkapalněný ropný plyn (LPG) je praktickým zdrojem energie pro domácnosti, chataře, řemeslníky i kutily nebo majitele karavanů. V tlakových láhvích se ročně prodají desítky tisíc tun LPG. Velcí dodavatelé ale začínají láhve plnit namísto klasické směsi propanu a butanu jen čistým propanem. Kromě dalších výhod vychází propan díky vyšší výhřevnosti levněji.

Podle údajů Celní správy se v Česku loni prodalo asi 145 tisíc tun LPG. Více než polovina tohoto objemu připadá na autoplyn, tedy LPG určené pro pohon motorových vozidel. Významnou část druhé poloviny tvoří plyn určený k výrobě tepla dodávaný do zásobníků nebo prodávaný v tlakových láhvích o různé hmotnosti plynu. Česká asociace LPG odhaduje, že v láhvích se loni prodalo více než 20 tisíc tun propan-butanu a počet tlakových láhví, které kolují na českém trhu, jde do milionů.

U velkých dodavatelů je běžné, že se ani pro vytápění domácností, ani pro pohon manipulační techniky již nepoužívá obvyklá směs označovaná jako propan-butan, nýbrž pouze čistý propan. Ten má nesporné výhody. Má vyšší oktanové číslo, je proto ideální například pro pohon vysokozdvižných vozíků. Na rozdíl od butanu je čistší a obsahuje naprosté minimum síry. Těží se zpravidla společně se zemním plynem, většinou se tedy nejedná o ropný produkt. Na rozdíl od butanu se odpařuje i v nízkých teplotách, a tak nehrozí, že v láhvi zůstane zbytek nespotřebovaného plynu v podobě v mrazu neodpařitelného butanu. Propan také nezanechává žádné skvrny na nádobí při vaření či grilování, protože neobsahuje nenasycené uhlovodíky. V souvislosti s nutnou výměnou kotlů se stále častěji využívají zásobníky na propan jako alternativa zemního plynu v lokalitách, které nejsou plynofikovány. Renomovaní dodavatelé nicméně přecházejí na propan i v případě běžně užívaných tlakových láhví.

Čistý propan je totiž výhodnější též cenově, byť tento fakt může být někdy zpochybňován. Společnost Primagas bude již během letošního roku plnit všechny pětikilogramové LPG láhve výhradně čistým propanem a postupně jím bude plnit i většinu desetikilogramových láhví.

Konkrétní příklad ilustrující vyšší výhřevnost čistého propanu dokládá aktuální krátká studie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Ta se zaměřila na porovnání výhřevnosti směsi propanu a butanu o různém procentuálním zastoupení obou plynů. „V analýze jsme porovnávali specifickou výhřevnost čistého propanu, butanu i jejich směsí v poměru 40 ku 60 a naopak. Pro uchopitelnější představu lze naše závěry interpretovat tak, že množství 10 kilogramů směsi dokáže ohřát přibližně 1 200 litrů vody z teploty vodovodu na teplotu varu. Čistý propan přitom ohřeje o 16 litrů vody více než čistý butan,“ shrnuje závěry studie Pavel Vrbka z Ústavu fyzikální chemie.

Přestože poslední uhlí bylo z Dolu ČSA v Karviné vytěženo v únoru, horníci v podzemí dále pracují. Jejich úkolem je připravit šachtu k zasypání. To by mělo nastat do dvou let. K zemi půjdou také téměř všechny povrchové objekty. Natáčel kolega Libor Běčák.

Jednotlivá důlní pole, kde se uhlí těžilo a také všechna ostatní podzemní pracoviště už byla zbavena technologií, které lze ještě použít. Z hlubiny je nutné vyvézt použitelný materiál a vše, co v dole nesmí zůstat z ekologických důvodů. Prostory totiž v budoucnu zaplaví voda.

Veškeré práce musí probíhat za přísných bezpečnostních opatření. Báňští záchranáři prostory postupně uzavírají a budují hráze, které by bránily šíření ohně v případě požáru nebo exploze metanu.

Libor Krupa, báňský záchranář: “Hráz tady musí být z důvodu výbuchuvzdorného uzavření pole, které se bude rušit. teď se staví zadní peření, přední peření, které se následně vyplní sádrou s míchanou s vodou.”

Veškerá práce na likvidaci šachty musí být schváleny.

Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku DIAMO: “Nejprve se musí vyřídit EIA na likvidaci, musí se zpracovat projektová dokumentace, musí se provést odpis zásob, následně bude požádán obvodní báňský úřad o vydání povolení likvidace dolu.”

Jámy karvinského Dolu ČSA by měly být zasypány zhruba do dvou let. Po dobu činnosti zbývajících Dolů ČSM bude nutné z podzemí na Karvinsku odčerpávat vodu a také metan, který se zpracovává k energetickému využití.

Josef Lazárek, ředitel závodu Darkov, DIAMO: “Jenom z této lokality těžíme denně zhruba 25 až 30 tisíc kubíků metanu.”

Karviná patří k městům, kterých se konec těžby uhlí dotýká nejvíce. Co budou dělat horníci? Čím se bude v Karviné topit? A jak bude toto město vypadat za deset let? Odpovídá primátor Karviné Jan Wolf.

Jan Wolf (ČSSD), primátor Karviné: Tím, že Karviná v minulosti neměla ideální životní prostředí, tak samozřejmě město Karviná spolu s ostatními institucemi, které tomu mají, co říct připravovala a připravuje projekty na zlepšení životního prostředí a tím je samozřejmě ekologizace veškerého topného systému. Karviná a Karvinska to znamená.. Jedna věc jsou kotlíkové dotace, to je pro drobné instituce případně pro domkaře a pak jsou větší projekty typu ekologizace dneska teplárny Veolia, která je na uhlí. To je samozřejmě soukromý projekt společnosti Veolia, ale dochází tam k přípravě projektové dokumentaci na to, aby i tento provoz byl více ekologický a pak město Karviná připravuje v rámci fondu spravedlivé transformace tzv. Ekologicky neutrální nebo energeticky neutrální čtvrť. Je to velký projekt, kde bychom chtěli využít fotovoltaiky a všech nějakých moderních trendů teplárenství a energetiky.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak si Karviná představuje tu transformaci? Kam by měla dojít v těch následujících letech?

Jan Wolf (ČSSD), primátor Karviné: Tak my samozřejmě se musíme poprat s tím, že společnost OKD končí. Největší důraz klademe dneska na to, abychom byli schopni přetransformovat město na město, které bude ekologické město, kde bude dobrá pracovní nabídka a město, kde lidé budou chtít a budou se mít dobře a budou tedy chtít žít.

Tomáš Tikal, TV Polar: Máte informace o tom, jak se daří uplatnit bývalé zaměstnance OKD tady v regionu? Jaká je představa?

Jan Wolf (ČSSD), primátor Karviné: Vím, že ta poptávka po zaměstnancích OKD je docela velká. Samozřejmě někteří zaměstnanci díky té těžké práci, kterou měli, tak šahají po těch benefitech, které dnes nabízí stát případně se z nich stávají rentisté. Ale myslím si, že to využití při té přestože dneska ta nezaměstnanost je vyšší na Karvinsku, tak informace které mám od firem, tak poptávka je velká.

Tomáš Tikal, TV Polar: Kraj má několik nápadů a možná už i projektů, jak využít areály bývalých dolů. Jaký je váš pohled na to?

Jan Wolf (ČSSD), primátor Karviné: My to v současné době diskutujeme. Je to samozřejmě trošku běh rychlý. Z hlediska toho, že ten předpoklad ukončení těžby byl trošku rychlejší než jsme předpokládali. Samozřejmě šachty jako je Armáda jako je Darkov se dají k tomu využít, ale je otázka jestli je budeme chtít více využívat pouze pro energetické nějaké budoucí zdroje. Případně zda nebudeme na tom hledat nějaké jiné možnosti využití nových pracovních sil.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak si představujete Karvinou za deset let?

Jan Wolf (ČSSD), primátor Karviné: Jako město, kde lidé budou spokojeni. To město už nikdy nebude mít 70 tisíc obyvatel, jak na to někteří nostalgicky vzpomínají. Město, kde bude vznikat moderní bydlení. Město, kde budou nové start upy, nové firmy, které tady budou chtít dělat svůj byznys. Město, kde bude vzkvétat univerzita bude se dařit lázním.

Pořad Energie a kraj končí. Budu velmi rád, když jej budete sledovat i příště. Na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.