Dobrý den, jsme na začátku energetického magazínu TV Polar Energie a kraj. Úvodní reportáž se bude věnovat problémům v ocelářství, podíváme se okénkem do světa a nakonec si budeme povídat s Karlem Vinklerem, ředitelem sekce strategie společnosti ČEPS.

Ostrava a kraj řeší krizi v ocelářském průmyslu

Zástupci MS kraje, Ostravy, odborů a firem se sešli na krajském úřadě, aby našli cestu, jak vyřešit krizi ocelářského průmyslu v našem regionu. Kraj se chce zaměřit především na firmy navázané na Liberty Ostrava, pro které by mohl být krach ostravské ocelárny likvidační.

Česká vláda chce poskytnout energeticky náročným firmám tříapůlmiliardovou úlevu, což je podle kraje nedostatečné.

Jan Krkoška (ANO), hejtman MS kraje: „My budeme apelovat na vládu, aby se k tomu postavila čelem. Pouze vláda může pomoci, přes povolenky zastropovat ceny tak, aby si naše produkty opět našly své klienty.“

Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: „My budeme hledat další kroky, aby energie v České republice nebyl dražší než v okolních státech. Budeme mapovat situaci na Slovensku, v Německu a jinde. Povedeme jednání o případném dalším snížení daně z energií.“

Kraj má také v plánu vytvořit vlastní energetickou koncepci.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Jak kraj zpracoval strategii odchodu od uhlí pro teplárenství, tak podobnou strategii zpracujeme pro energetiku, to znamená pro elektřinu. Budeme navazovat na státní energetickou koncepci, ale vytvoříme svou krajskou koncepci, která bude obsahovat návrh toho, jak by kraj mohl být soběstačný ve výrobě energie.“

Kraj také plánuje také vytvořit jakési poradenské centrum pro firmy, které může ohrozit krize Liberty Ostrava.

Spotřeba plynu v ČR byla loni nejnižší od roku 1994

Češi v loňském roce spotřebovali nejméně plynu od roku 1994. Spotřeba zemního plynu loni v Česku meziročně klesla o sedm procent na 7,1 miliardy metrů krychlových. Příčinou byla především výrazně nižší poptávka po elektřině z plynových elektráren a nadále klesající spotřeba domácností i průmyslu. Spolu s vysokou naplněností zásobníků to vedlo také k nižšímu dovozu plynu do ČR.

V loňském roce do ČR přiteklo 7,4 miliardy metrů krychlových plynu, naopak odtekla necelá miliarda metrů krychlových. Podle analýzy ještě v roce 2021 proteklo Českem šestkrát více plynu než loni.

Přerušení tranzitní role Česka v důsledku nedodávek plynu z Ruska do zemí EU výrazně omezilo toky plynu českou plynárenskou soustavou již v roce 2022. Naplno se ale tento fakt projevil teprve v loňském roce, kdy se do soustavy dostával téměř výhradně plyn určený pouze pro tuzemskou spotřebu.

Většina plynu do Česka loni směřovala přes Německo z Norska a z terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) na pobřeží Severního moře, tedy z Belgie, Nizozemska či Německa. Od října začal do Česka proudit také ruský plyn nakoupený na slovenském nebo rakouském trhu, jehož celkový podíl nakonec činil asi sedm procent celkové roční tuzemské spotřeby.

Spotřeba plynu klesla i v rámci EU, meziročně zhruba o pět procent. Výrazný pokles podle Kocůrka nastal hlavně ve výrobě elektrické energie. Vzhledem ke snížené spotřebě plynu klesla výrazně také potřeba dovozu plynu do EU. Loňská mírná zima a vysoká naplněnost zásobníků na jejím konci umožnily dovézt o 16 procent, tedy přibližně o 60 miliard metrů krychlových, méně plynu než v roce 2022.

Nižší potřeba dovozu se tak podle EGÚ Brno pozitivně projevila na ceně plynu v Evropě. „Průměrná cena plynu s dodávkou na následující měsíc byla v hlavním evropském obchodním bodě TTF v roce 2023 necelých 41 eur (asi 1006 Kč) za MWh, což je přibližně o 69 procent méně než před rokem. Pokles na evropském trhu reflektoval dostupnost dováženého spotového LNG, který se do přístavů severozápadní Evropy dostával průměrně za 38 eur (933 Kč) za MWh,“ řekl Kocůrek.

Hlavním zdrojem plynu pro Evropu loni byly podle analýzy dodávky LNG, přestože celkový objem dovezeného LNG meziročně mírně poklesl kvůli nízkému dovozu do Británie. Podíl LNG na všech dodávkách ovšem vzrostl na 43 procent. Hlavní část tvořily dodávky z USA, následovala Afrika, Blízký východ a poté Rusko. Dodávky ruského LNG se podle analýzy loni udržely na přibližně stejné úrovni jako o rok dříve a celkově činily 21 miliard metrů krychlových plynu.

Druhým nejvýznamnějším zdrojem v Evropě je norský plyn. Kvůli zvýšenému počtu servisních odstávek však jeho dovoz meziročně klesl o 15 procent na 106 miliard metrů krychlových plynu.

Mnohem výrazněji se pak snížil dovoz potrubního plynu z Ruska, konkrétně z 63 miliard metrů krychlových v roce 2022 na 26 miliard metrů krychlových v roce 2023. Oproti roku 2021 je to pak o 80 procent méně. Podíl veškerého ruského plynu na dovozu do zemí EU a Británie tak klesl na 15 procent. Jedinými přímými odběrateli ruského potrubního plynu v EU v současnosti zůstávají země s platnými dlouhodobými kontrakty, kterými jsou Rakousko, Slovensko a Maďarsko. Z těchto zemí pak tekl v závěru roku ruský plyn například i do Česka.

Karel Vinkler, ředitel sekce strategie, ČEPS: Energie bude dostatek, její cena ale poroste

ČEPS (Česká elektroenergetická přenosová soustava) poskytuje přenosové služby na území České republiky a dispečersky zajišťuje rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektrické energie v každém okamžiku. Současně je společnost začleněna do evropských struktur. Přiděluje formou aukcí přenosové kapacity pro export, import a tranzit elektrické energie. Firma se též podílí na formování trhu s elektřinou na území Evropy. Naše pozvání k rozhovoru přijal ředitel sekce strategie společnosti ČEPS, pan Karel Vinkler.

Tomáš Tikal, TV Polar: Šéf strategie firmy ČEPS dorazil do Ostravy na konferenci Efektivní energetiky o transformaci energetiky v Moravskoslezském kraji.

Karel Vinkler, ředitel sekce strategie, ČEPS: Je to cyklus setkání s místními zastupiteli, představiteli politické garnitury a samozřejmě i s odborníky a podnikateli. Tato konference má velký význam proto, abychom mohli vysvětlit budoucnost energetiky a výzvy, které nás čekají a také rizika.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jaké bude Vaše vystoupení?

Karel Vinkler, ředitel sekce strategie, ČEPS: Mé vystoupení je zaměřené na otázky dekarbonizace. Jsem z přenosové soustavy, kde máme na starosti modelovat různé scénáře vývoje a jeden z nich je dekarbonizace. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlý proces transformace české energetiky, důležité je se zaměřit na hlavní výzvy a vědět, před jakými riziky se vyvarovat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Přijali jsme Green Deal, co to znamená pro Českou republiku a jak to podle Vás v současné době zvládá?

Karel Vinkler, ředitel sekce strategie, ČEPS: Green Deal je deklarace. Na ni navazuje celá řada zákonných opatření, roadmapy a samozřejmě konkrétní řešení. Teď se řeší další otázky spojené s rozvojem energetické politiky v rámci EU i u nás. Zaměřujeme se také na větší soběstačnost, resilienci, ale cílem Green Dealu a všech návazných opatření je dosažení uhlíkové neutrality. Pro nás, jako exportně orientovanou energetiku vycházející z výrobního mixu postaveného na klasických fosilních palivech, to znamená velkou výzvu. Proto můžeme v krátké době očekávat velké změny co se týče provozu elektráren, ať už to je životnost nebo jejich ekonomická efektivita. Budeme se muset zaměřit na zavádění technologií, které jsou nízkouhlíkové. S tím samozřejmě souvisí nové výzvy pro řízení operačních soustav, protože nám bude chybět regulační výkon a potřebujeme se i nachystat na případné dovozy elektřiny.

Tomáš Tikal, TV Polar: Když se zeptám laicky, stíháme?

Karel Vinkler, ředitel sekce strategie, ČEPS: Musím říct, že jsme teprve ve fázi, kdy řešíme různé varianty. Předpokládám, že Státní energetická koncepce tyto věci bude více specifikovat, ale pokud bych to měl charakterizovat diplomaticky, je za minutu dvanáct.

Tomáš Tikal, TV Polar: Když se zaměříme na Moravskoslezský kraj, jaký bude mít dopad tato změna přímo tady?

Karel Vinkler, ředitel sekce strategie, ČEPS: Moravskoslezský kraj bude jeden z nejvíce dotčených krajů, protože je to průmyslově orientovaná oblast. Byla nebo je zde velká koncentrace energetických zdrojů na uhlí, které se budou odstavovat, je tady otázka zásobování teplem, takže tyto změny energetická koncepce Moravskoslezského kraje řeší. Cílem je udržet konkurenceschopnost kraje a přitáhnout sem další podnikatelské výzvy. Předpokládám, že se Energetická koncepce kraje a zastupitelé tomu věnují, konzultují s námi některé scénáře a myslím si, že jsou dobře připraveni.

Tomáš Tikal, TV Polar: Je tady několik možností, jak využít uhelnou minulost našeho kraje k tomu, aby se vyrábělo teplo. Myslím tím kaly, důlní plyny a další věci. Myslíte si, že je reálné, aby se to opravdu stalo?

Karel Vinkler, ředitel sekce strategie, ČEPS: Reálné to je, ale cílem je se zaměřit na technologie, které určuje transformace energetiky. Pokud se třeba bavíme o plynu, bylo by dobré se zaměřit na nové technologie, které především souvisí s vodíkem nebo s nízkoemisními technologiemi. Co se týče chemického a zpracovatelského průmyslu, platí tam totéž. Je otázka, jak se celá bezemisní ekonomika a všechny, řekněme, sektory a segmenty hospodářství ekonomiky nastaví.

Tomáš Tikal, TV Polar: Moravskoslezský kraj je považován za lídra, co se týká rozvoje vodíkových technologií. Jak sledujete vznik strategie a dalších plánů?

Karel Vinkler, ředitel sekce strategie, ČEPS: Zaznamenal jsem, že jsou tady podnikatelé a "fandové" vodíkové mobility. Samozřejmě je to v počátcích, v plenkách. Vodík má pořád ještě vysoké náklady, ať už se to týká dopravy nebo distribuce. Je zde spousta podniků, které mohou vyrábět podpůrné technologie. Měl jsem možnost minulý měsíc navštívit European Hydrogen Week v Bruselu a moje pozorování vychází z toho, že se spíš zaměřujeme na koncové technologie. Bude se jednat o instalace do nákladních aut, do dopravy, která bude třeba zajišťovat roznáškovou službu a až v dalším kole se dá vodík použít pro přimíchávání na vytápění a podobně. Jakmile dojde k hypotetickém zákazu plynových kotlů, jak bylo zmiňováno v tisku a komise tento návrh připravuje, osobně si myslím, že bude vodík používán pro výrobu elektřiny v omezených případech, pro vykrývání největších špiček zatížení.

Tomáš Tikal, TV Polar: Moravskoslezský kraj by rád získal výjimku, aby mohl vyrábět ne úplně nejzelenější vodík. Myslíte si, že máme nějakou šanci?

Karel Vinkler, ředitel sekce strategie, ČEPS: Myslím si, že je nutné toto opatření zvážit a překlasifikovat značkování vodíku podle různých barev. Pro ČR je charakteristické to, že se u nás může zelený vodík vyrábět v omezené míře. Máme k dispozici možnosti na fotovoltaických parcích a využití větrné energie je v Čechách daleko nižší než třeba na farmách v Severním moři. Musíme se logicky zaměřit na jiné technologie, abychom ten vodíkový trend udrželi. Proto si myslím, že by měli naši zastupitelé v radě a v parlamentu, myslím tedy evropském, v tomto směru zapracovat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Společnost OZO Ostrava a společnost Veolia spolu rozjeli projekt, kdy se teplo vyrábí z odpadů. Myslíte si, že to je cesta, která by našemu kraji mohla hodně pomoci?

Karel Vinkler, ředitel sekce strategie, ČEPS: Je to trend. Samozřejmě je to otázka, která je spojená s takzvanou cirkulární ekonomikou, kdy se veškeré odpadové produkty, ať už hlavní nebo vedlejší dají využít. Otázkou však je, jaké budou normy a legislativa. Technické normy mohou být přísnější, kolik odpadů a kolik se z toho může vyrobit. Je to zcela nepochybně doplněk výrobního mixu.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak si myslíte, že by mohl vypadat energetický mix v roce 2030 v našem regionu?

Karel Vinkler, ředitel sekce strategie, ČEPS: V regionu Ostravy dojde evidentně ke snížení výroby z fosilních paliv. Pak je logické, že vzhledem k tomu krátkému období a se zaměřením na teplárenství bude tady řada zdrojů převedena na plyn, bude se tedy využívat výroba z plynu. Nevím, jaká je budoucnost právě spoluspalování vodíku. Jak jsem říkal v těch vzdálenějších horizontech, předpokládám, že Energetická koncepce MSK počítá i nebo uvažuje s malými modulárními reaktory.

Tomáš Tikal, TV Polar: Poslední otázka, jste mírný optimista? Jenom informace pro naše diváky, kteří samozřejmě mohou mít obavy z nárůstu cen energií.

Karel Vinkler, ředitel sekce strategie, ČEPS: Mírný optimista jsem, co se týče transformace energetiky a aplikace nových technologií, protože řada zařízení, které máme v energetice, je na hranici životnosti a do energetiky, bylo několikrát zmíněno, je zapotřebí investovat. Co se týče cen, jsem neutrálně nebo možná trochu pesimista, protože bilanční problémy a otázku transformace neřeší nejen ČR, ale řeší se v rámci EU. Tudíž my logicky reagujeme na ceny na integrovaném trhu a ty jsou v řadě případů ovlivněny globálními komoditami obchodovaných na burzách.

Redakčně upraveno / zkráceno.