Dobrý den, jsem rád, že jste si udělali čas na magazín TV Polar Energie a kraj. Začneme představením Komory obnovitelných zdrojů energie, poté se podíváme, jak vypadá budoucnost jádra v Evropě a nakonec si budeme povídat se Stanislavem Mišákem, ředitelem centra ENET VŠB – TU Ostrava.

Představujeme Komoru obnovitelných zdrojů energie

Komora obnovitelných zdrojů energie je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: „Jsme zastřešující asociace, jak se říká, deštníková. Zastupujeme naše členy, kterými jsou asociace jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů.“

Jakou máte základnu?

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: „Jednotlivé asociace mají řadu členů od právnických osob, provozovatelů, výrobců, včetně největších výrobců světových technologií. Přesný počet říct nemůžu.“

Váš hlavní cíl, celkově, kdybyste to měl shrnout?

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: „Rozvoj obnovitelných zdrojů, a to, aby měl stát jako prioritu obnovitelné zdroje.“

Dá se spočítat jaké procento obnovitelných zdrojů funguje tady v České republice, co se energetiky týče?

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: „Dnes jsme zhruba na šestnácti procentech a myslím, že máme šanci se dostat v následujících deseti letech na dvojnásobek.“

Jakým způsobem se snažíte podporovat využívání obnovitelných zdrojů?

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: „Snažíme se jednak nějakou osvětou a vůbec propagací, ale také se snažíme pomoci státu i kraji a různým jiným organizacím.“

Jak vidíte udržitelný rozvoj těch obnovitelných zdrojů?

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: „Já jsem přesvědčen, že budoucnost je o obnovitelných zdrojích. V jaké době dojdeme k tomu, že budeme pokrývat veškerou spotřebu z obnovitelných zdrojů, to si netroufám říci.“

Který z obnovitelných zdrojů podle vás má největší perspektivu a proč?

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: „V České republice zatím bohužel nemáme ten komfort, že bychom měli nadbytek těch obnovitelných zdrojů, potřebujeme je rozvíjet stejně tak, jako celá Evropa. Když se podíváme na nějaké, co se týče největšího objemu nebo nevyužitého potenciálu, tak jeto slunce a vítr.“

Okénko do světa

Komora obnovitelných zdrojů klade důraz také na osvětu, aby byly obnovitelné zdroje energie vnímány veřejností jako budoucnost energetiky v České republice.

Kritiku ze strany některých států přinesl návrh Evropské komise (EK), že by v budoucnu mohlo být jádro uznáno jako čistý zdroj energie. Proti je kromě Německa také Rakousko, jehož ministryně volila směrem ke Komisi ostrá slova a hrozí jí žalobou.

Rakouská asociace větrné energie mezitím ale uvedla, že Rakousko stále spotřebovává až 11 % energie, která pochází z atomu. Oznámení o tom, že Rakušané stále spotřebovávají výraznou část z jaderných elektráren v sousedních státech (sami totiž žádnou nemají), přišla krátce poté, co Evropská komise oznámila, že plánuje uznat jadernou energii jako čistý zdroj, což požaduje zejména Francie ve spolupráci s Českou republikou.

Asociace také kritizuje, že je v Rakousko možno vydávat za zelenou elektřinu i tu, jež pochází z jaderných zdrojů. Prohlášení Rakouské asociace větrné energie tak poukazuje na to, že Rakušané sice proti jaderné energetice brojí, na druhé straně jsou však nadále v 9 až 11 % jejich spotřeby závislí na importu atomové energie ze zahraničí, mimo jiné z České republiky. Přesto rakouští politici odmítají uznání jádra jako čistého zdroje. Rakouská ministryně pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerová dokonce označila jadernou energii za nebezpečnou a v boji proti klimatické krizi nic neřešící.

Od výroby elektřiny z atomu v poslední době ustoupilo také Německo, s jehož podporou proti zařazení jádra jako čistého a bezemisního zdroje energie nyní Rakušané počítají. Doufají také, že by se k nim mohl přidat další velký evropský stát – Španělsko. Kriticky se k výrobě jaderné energii dlouhodobě staví i Lucembursko.

Návrh, který komise předala členským zemím těsně před koncem roku, mohou v rámci konzultací státy připomínkovat. Komise pak taxonomii plánuje v lednu schválit a předat europarlamentu a členským zemím. Platit novinka začne, pokud proti ní nebude mít námitky nejméně 20 zemí, představujících dohromady nejméně 65 procent obyvatel Unie, a prostá většina europoslanců. Rakousko, Německo a Španělsko představují zhruba čtvrtinu obyvatel EU.

Beseda: Stanislav Mišák, ředitel centra ENET

Tomáš Tikal, TV Polar: Našim hostem je tentokrát pan Stanislav Mišák ředitel Centra energetických a environmentálních technologií (CEET), Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Dobrý den.

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TU Ostrava: Dobrý den.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jsem rád, že jste přišel. Čím se zabýváte konkrétně Vy?

Stanislav Mišák, ředitel CEET, C VŠB-TU Ostrava: Moje role, nebo lépe řečeno role našeho vysokoškolského ústavu, je najít způsob, jak se vypořádat tady s tzv. Zelenou Transicí. Čili přechod od fosilních paliv k nízkouhlíkovým technologiím. To je naše vize, mise a strategie. Chceme najít metody a způsob, jak se s tímto problémem vypořádat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak se vůbec díváte na ten problém nebo na tu problematiku odklonu od uhlí, které nás tady provázelo mnoho let?

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TU Ostrava: Ano, problém je to poměrně komplexní, protože není to jenom o technické části, ale vstupuje nám do toho ekonomika a také sociální zázemí, protože technologie nevytváříme sami pro sebe, ale vytváříme je pro lidi. Problém je to poměrně složitý. Můj osobní názor je, že zdroje, které tady máme neobnovitelné, jsou prostě konečné. Zásoby uhlí máme celosvětově v nějakém horizontu sto možná sto padesáti let a naše generace musí najít způsob, jak přejít od těchto fosilních paliv k těm nízkouhlíkovým. To znamená, je to potřebné téma, kterým se musí celý svět zabývat - jednoznačně.

Tomáš Tikal, TV Polar: Je to i to téma, kterým se zabýváte hlavně vy ve vašem centru?

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TU Ostrava: Ano, je to, tak jak jsem řekl, je to základní téma a je přímo propsané do vize našeho vysokoškolského ústavu.

Tomáš Tikal, TV Polar: Samozřejmě ten důvod, proč chceme odejít od fosilních paliv je ten, že se nám globálně otepluje zeměkoule se všemi důsledky, které k tomu patří. Myslíte si, že ta cesta už by měla být zahájena? Už je odstartována? Už bychom měli být dále než jsme?

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TU Ostrava: Ano, já to vnímám tak, a dám tomu takový příměr ze sportovního žargonu, že jde o maratonský běh. Maratonský běh a my bychom měli být v současné době v nějaké jedné třetině tohoto dlouhého běhu. Bohužel s ohledem na legislativu, která není úplně pružná, jsme na začátku, když mluvím tady za celou Českou republiku. V rámci Evropy jsou hlavní lídři možná v jedné třetině, ale hlavně tento maratonský běh musí být pro celý svět. To znamená, že není možné to odehrát pouze na území Evropy, ale měly by se tímto tématem zabývat všechny země celého světa.

Tomáš Tikal, TV Polar: To se ale neděje?

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TU Ostrava: To se ale určitě neděje, protože když vezmu základní dokument, který je jakýsi bedekr nebo "kuchařka", jak to celé zrealizovat, tzv. Green Deal, „Zelená dohoda“, tak se k tomuto přihlásily především evropské země, evropská unie. Nově pro uhlíkovou neutralitu se přihlásily i Spojené státy. Do roku 2060 to řeší i Čína, ale tím také výčet těch velkých zemí končí a bohužel je zde pořád jedna třetina nebo možná více než jedna třetina zemí, které se k tomuto údělu nehlásí.

Tomáš Tikal, TV Polar: Zmiňoval jste, že do toho vstupuje i ekonomika. Máte pocit, že to ten Green Deal znevýhodňuje Evropu ve srovnání s ostatním světem ekonomiky?

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TU Ostrava: Ano, to je dobrá otázka. Myslím si, že v současné době ano, je to tak. Na druhou stranu zase cítím, že Evropská unie je více zodpovědná. Více zodpovědná, protože pokud to neodehraje naše generace, tak převádět to na další generace určitě není správná cesta. Není to zodpovědný přístup. Na druhou stranu ano, máte pravdu, že jde o znevýhodnění finanční, protože pochopitelně energetika založená na fosilních tradičních palivech je nyní ekonomicky výhodnější než cesta s moderními technologiemi nízkouhlíkovými. Jednoznačně se to promítne na ceně.

Tomáš Tikal, TV Polar: Spousta lidí říká, že Evropa není ještě připravená na splnění toho Green Dealu, že to bylo uspěchané. Že ty alternativní zdroje nejsou natolik připravené, aby uspokojili ten energetický trh v Evropě, co si myslíte Vy?

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TU Ostrava: Můj osobní názor je, že Evropa nebo vezmu-li to obecně Grean Deal jako takový je dokument, který je dobrý i dobře napsaný z hlediska těch hlavních cílů. To, co není určitě dobře je to, že se tam nepropsaly jednotlivé podmínky, které jsou u jednotlivých členských zemí. To je velká chyba. Ale to není chyba Green Dealu „Zelené dohody“. Je to chyba těch, kteří tyto podmínky měli vyjednat za nás, to znamená v rámci České republiky, jednoznačně to nezafungovalo dobře. Z hlediska připravenosti ty technologie připravené jsou. To, co pokulhává je samotná legislativa, která umožňuje tyto moderní technologie uvést do praxe. Takže za mě z hlediska technologií připravenost existuje, legislativa chybí, není.

Tomáš Tikal, TV Polar: Když se podíváme na Evropu, tak řekneme, že v Dánsku fouká a ve Španělsku třeba zase svítí sluníčko. Co je naším takovým benefitem, se kterým vstoupíme do toho světa?

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TU Ostrava: U nás máme trošku složitější podmínky. Jednak z hlediska geomorfologie, členitosti země i z hlediska klimatických podmínek. Takže u nás tyto zdroje, ať už to bude fotovoltaika nebo větrná energie, jsou tady, jsou důležité, nicméně nikdy nebudou hrát nějakou dominantní roli a musíme do této symbiózy dostat ty nové prvky, které jsou schopny tuto energii dodat. Za mě je to otázka odpadového hospodářství, u kterého, pokud se pořád vyplácí více skládkovat, než využívat odpady a generovat z nich energii pomocí moderních technologií, tak je to samozřejmě špatný přístup, jednoznačně špatný.

Tomáš Tikal, TV Polar: Takže je něco takového v České republice?

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TU Ostrava: Ve fázi pilotních projektů ano. Ne bohužel ve fázi nějakého komerčního využití. Z hlediska těch odpadových produktů nebo když mluvím obecně o odpadovém hospodářství, tak za nás jsou tady existující technologie typu spaloven, což ale z hlediska výše úrovně technologického zázemí jsou na té nižší úrovni. Jsou tu však také technologie, ať už je to zplyňování nebo jsou to pyrolýzní procesy, které dokážou lépe pracovat s těmito odpady a lépe efektivněji převádět na užitečné formy elektrické, tepelné energie popřípadě chemické produkty.

Tomáš Tikal, TV Polar: Já jsem slyšel, že OZO zpracovává z odpadů palivo pro cementárny tuším, takže cesta by to určitě byla. Jaké další možnosti nabízí naše prostředí?

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TU Ostrava: Určitě bych nezatracoval mimo využívání odpadového hospodářství i zástupce obnovitelných zdrojů. Tak jak jsme řekli, je to fotovoltaika nebo vítr. Potenciál na navýšení instalovaného výkonu v České republice určitě je, ale to, co bych bral, že je důležité, je dostat do symbiózy tyto obnovitelné zdroje s akumulací. To znamená dostat do symbiózy akumulaci s například využíváním fotovoltaiky na výrobu zeleného vodíku. Myslím, že i to je cesta, která je realizovatelná pro podmínky České republice, jednoznačně.

Tomáš Tikal, TV Polar: Ta akumulace mě zajímá. Bavíme se o ukládání energie den, noc anebo i léto, zima?

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TU Ostrava: Den, noc i léto a zima, protože vodík, když to vezmu jako strategickou surovinu, tak má tu dobrou vlastnost z hlediska skladování, že nám dokáže lépe zrovnoměrnit právě dodávku z těchto obnovitelných zdrojů v průběhu roku. To znamená vytvořit nějakou sezonní skladbu paliva, které se dá potom následně využít třeba v období, kdy nebudeme mít energii z obnovitelných zdrojů.

Tomáš Tikal, TV Polar: Fajn, děkuji moc za rozhovor. Mějte se hezky, někdy příště.

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TU Ostrava: Děkuji za rozhovor, na shledanou.

Tomáš Tikal, TV Polar: Na shledanou.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pořád Energie a kraj vám přinese novinky z energetiky zase v příští čtvrteční premiéře. Do té doby se mějte, co nejlépe, na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.