Energie a kraj

  • U Kulatého stolu se řešila nadcházející topná sezona
  • MS kraj zajistil elektřinu pro své příspěvkové organizace
  • Lukáš Zdražil, vědec: Vědci se snaží účinněji získávat energii ze slunce

Dobrý den, dění na poli energetiky pro vás sleduje pořad TV Polar Energie a kraj. Začneme kulatým stolem o nastávající topné sezoně, podíváme se, jak MS kraj uspěl při nákupu elektrické energie a nakonec si budeme povídat s vědcem Lukášem Zdražilem.

U Kulatého stolu se řešila nadcházející topná sezona

Zástupci Moravskoslezské kraje, statutárních měst a teplárenských společností hledali na společném setkání odpověď na otázku, jak připravit obyvatele na zimu. Výrazný růst cen energií se totiž projeví nejen v jejich peněženkách, ale možná i na osobním pohodlí.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Vnímáme tři základní věci. Ta první je, že u centrálního zásobování tepla nebude navýšení vyšší než 100 procent. Ta druhá je, že výrobci tepla mají zajištěno uhlí, plyn a biomasu, takže bude čím topit. A třetí zpráva je, že budeme spouštět centrální komunikační kampaň, ať se lidé v energetickém trhu vyznají.“

Největší obava lidí, že nebude čím topit, se podle něj, alespoň u velkých dodavatelů tepla, naštěstí nenaplní. Domácnosti vytápěné centrálním zásobováním teplem tak mají o starost méně.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Je to nějakých 700 tisíc lidí, tedy přes 60 procent MS kraje.“

Uklidnit obyvatel kraje a pomoci jim zorientovat se na trhu energií by měla nová kampaň.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Ta kampaň bude zaměřena dvěma směry – jak šetřit energie a poté, kam se mám obrátit o pomoc.“

Společnosti, které v Moravskoslezském kraji vyrábějí a dodávají centrálně teplo, mají zajištěný dostatek surovin pro nastávající topnou sezonu. Ceny za teplo u nich vzrostou maximálně o desítky procent, a to nejdříve v novém roce. Také obchodní ředitel teplárenské společnosti Veolia Jakub Tobola potvrdil, že domácnosti zásobované teplem centrálně si připlatí stokoruny. Zvýšení cen tepla očekává až v lednu.

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: „Plyn jsme nakupovali včas, uhlí také. Biomasa šla také cenově nahoru, ale pořád jsou to zvládnutelné nárůsty. Dopad na domácnosti bude ve stokorunách měsíčně.“

O využití dalších zdrojů hovořil také Rostislav Rožnovský, ředitel Moravskoslezského energetického centra.

Rostislav Rožnovský, ředitel Moravskoslezského energetického centra: „Ty směry našeho projektu jsou dva – jak uspořit a zda se fosilní zdroje dají nahradit. Zjistili jsme, že ano. Například využívat odpadní teplo.“

Příkladem může být město Třinec, jehož velká část je vytápěná odpadním teplem.

MS kraj zajistil elektřinu pro své příspěvkové organizace

Moravskoslezský kraj uspěl při nákupu elektrické energie. Pro potřeby krajského úřadu a krajských příspěvkových organizací zajistil elektřinu na první polovinu roku 2023. Pro následující období se pokusí nakoupit později a snad i levněji.

Cena elektřiny se vyšplhala na 16 tisíc korun za MWh, což je dvanáctinásobek aktuální ceny. Marže pro dodavatele je odhadem 17 %, což je v aktuální složité situaci na trhu přiměřené.

Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: „Energetická krize zasáhla také Moravskoslezský kraj. Do konce roku máme energie zajištěné, ovšem v roce 2023 za ně zaplatíme několikanásobně více. S odborníky z Moravskoslezského energetického centra jsme intenzivně sledovali vývoj na trhu a konzultovali nejvhodnější postup nákupu energií. Předpokládá se, že ceny energií stále porostou a každé zaváhání by se nám s největší pravděpodobností skutečně nevyplatilo. Proto jsme na burze elektrickou energii již nakoupili. Zatím na první polovinu příštího roku, doufáme totiž, že se situace uklidní a ceny za nějakou dobu zase klesnou.“

Kraj je zodpovědný vůči svým nemocnicím, sociálním zařízením, školám a dalším krajským organizacím, pro které energie dlouhodobě zajišťuje. Podle Vondráka by v této situaci měla zasáhnout naše vláda. Proto ji vyzval, aby přestala jen přihlížet a konala. Naprostá většina krajských organizací je naštěstí napojená na centrální zásobování teplem, na plyn jsou odkázány jen jednotky budov. Přesto je podle hejtmana nutné, abych kraj dokázal zajistit i dodávky plynu.

Růst cen energií výrazně zasáhne Moravskoslezský kraj a jeho rozpočet. Za první pololetí roku 2023 dá kraj za elektřinu o zhruba 430 milionů korun než ve stejném období roku 2022. Na řadě krajských budovách už je fotovoltaická elektrárna. Podle Vondráka je pro zajištění tepla v regionu také přínosem prodloužení těžby v OKD. Uhlí vytváří tepelnou energii pro centrální zásobování teplem, na které je velká část organizací i domácností napojená, takže lidé nemusí mít ze zimy obavy. Moravskoslezský kraj dal pokyn Moravskoslezskému energetickému centru vypracovat balík návrhů úsporných opatření pro krajské příspěvkové organizace.

Lukáš Zdražil, vědec: Vědci se snaží účinněji získávat energii ze slunce

Tomáš Tikal, TV Polar: V pořadu Energie a kraj vítám Lukáše Zdražila, vědce z Olomouce. Dobrý den.

Lukáš Zdražil, věděc: Dobrý den.

Tomáš Tikal, TV Polar: Vítejte u nás. Děkujeme, že jste přišel.

Lukáš Zdražil, věděc: Děkuji za pozvání.

Tomáš Tikal, TV Polar: Ten hlavní důvod, proč jste tady je to, že se zabýváte využitím energie ze slunce. Pojďme si na úvod tedy říct, jakou část energie ze Slunce jsme jako lidstvo v současné době schopni vůbec využívat?

Lukáš Zdražil, věděc: Obecně je to furt hodně málo. Já když jsem se díval na nějaké statistiky, v roce 2015 pouze 0,4 % veškeré produkce. Tenkrát to teda bylo vztaženo na USA. Bylo generováno ze solárních elektráren. To znamená, že hrubě pod jedno procento, a to je strašně málo na to, kolik možností nám to sluníčko dává.

Tomáš Tikal, TV Polar: Kolik té energie tedy slunce vyrobí za rok? Změřil to někdo?

Lukáš Zdražil, věděc: Je to změřené. Nevím teda, kolik přesně vyrobí sluníčko, ale tolik, kolik dopadne na zemský povrch, je to zhruba sto sedmdesát tisíc tera wattů, což je strašně moc. Protože když to stáhneme na to, kolik spotřebuje cela lidská populace za rok, je to zhruba nebo v roce 2019 to bylo zhruba dvacet tera wattů. Takže když si to dáte do poměru s těma sto sedmdesáti tisíc tera watty, co nám sem dopadne, je to velký nepoměr.

Tomáš Tikal, TV Polar: Takže kdybychom to uměli, jsme schopni veškerou svou energetickou spotřebu teoreticky slunečním zářením pokrýt?

Lukáš Zdražil, věděc: Ano, přesně tak. Náš problém je, že to vůbec neumíme.

Tomáš Tikal, TV Polar: Ale zkoušíme to, třeba fotovoltaika je jedním z řešení. Je velmi populární v současné době fotovoltaická elektrárna. Jaký je váš osobní názor na tento alternativní zdroj?

Lukáš Zdražil, věděc: Mě se to strašně líbí, protože se tomu věnuju. Ale ruku na srdce nebo upřímně, já si myslím, že to funguje velice dobře, v maloplošném měřítku. To znamená, pokud máte například rodinný dům nebo chatu v Beskydech, je to super. Pokud bychom se měli bavit o nějakém větším začlenění solárních elektráren do kritické infrastruktury energetického státu, tam už jsem k tomu trošku víc skepticky.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jste spokojen s tou účinností fotovoltaických elektráren?

Lukáš Zdražil, věděc: Myslím si, že je poměrně dobrá. Problém ovšem je, že furt nestačí na to, kolik my té energie potřebujeme. Protože jsou nějaké propočty, že pokud bychom použili klasický solární článek s účinností kolem dvaceti procent, museli bychom zastavět kolem jednoho procenta veškeré obyvatelné krajiny na planetě Zemi. To je strašně moc, to si nemůžeme dovolit, protože my tu krajinu potřebujeme využít i k ostatním strategickým účelům, jako například pěstování obilovin nebo nebo domy.

Tomáš Tikal, TV Polar: Chápu. Chtěl jsem se zrovna zeptat na situaci v ČR, jak by to vypadalo, kolik bychom museli, je to také to jedno procento?

Lukáš Zdražil, věděc: Jo, to se vztahuje na celou planetu. Takže jedno procento veškeré obyvatelné části, takže musíte k tomu stáhnout i Saharu, například nebo Amazonii. Když to počítáte z celé obyvatelné krajiny, tak to vychází na jedno procento, takže u nás by to bylo mnohem víc. Takže my se vlastně snažíme hledat plochy, které jsou doposud nevyužité a které by nevadilo zastavět ten asfalt přímo do paneláků, například obchodních center anebo skleněné vitríny mrakodrapů. Ale o tom se budeme asi bavit trošku později.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jo, je to tak. Jakým způsobem se snažíte využít tu sluneční energii Vy osobně?

Lukáš Zdražil, věděc: Já se obecně věnuji konceptu, který se jmenuje luminiscenční solární koncentrátor. Je to vlastně taková řekněme černá kočka fotovoltaiky, protože to není úplně fotovoltaika. Je to vlastně transparentní zařízení, které je schopno pohltit solárním světlem sluneční světlo a stáhnout ho z celé z celé té plochy na své okraje, kde potom na těch okrajích je přistavěný solární článek a ten ho převádí na elektrickou energii. Funguje to tak, že máte klasické sklíčko. Na tom máte nějakou nosnou vrstvu a v nich máte zabudovaný nanomateriál, který je schopný jevu luminiscence. Já to vždycky připodobňuji k takovým těm bubákům, které mají děti ve svých dětských pokojích, na které když celý den svítíte světlem, tak oni vám v noci svítí.

Tomáš Tikal, TV Polar: Takže se to vrátí?

Lukáš Zdražil, věděc: Ano, takto to přesně funguje. To znamená solární záření nebo sluneční světlo dopadne na ty nanobubáky. Ty vysvítí zpátky a to vysvícené světlo je taženo na kraj toho zařízení, kde je potom převedeno solárním článkem na elektrickou energii.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak vás tento způsob vůbec napadl?

Lukáš Zdražil, věděc: On ten koncept už byl známý. Zas takový jako démoni nejsme, ale my jsme prošli literaturu a identifikovali jsme nějaké trhliny a snažili jsme se vytvořit dva prototypy. Ten první, tam jsme se snažili dosáhnout, co nejvyšší účinnosti, takže ten byl složen ze tří různých těchto zařízení a byla stvořena jako tandemové struktura. Ten druhý, tam jsme zase šli po vizáži toho zařízení, aby vypadalo co nejvíce, jako klasické sklo. Takže jsme chtěli, aby fungovalo dostatečně dobře, ale bylo téměř transparentní.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak jste tedy s tím výzkumem daleko? Říkal jste, že ten princip už vymyšlený je. Takže co vás ještě čeká?

Lukáš Zdražil, věděc: Ono obecně je poměrně lehké se dostat na nějaké účinnosti v poměrně malých rozměrech. Ty prototypy měly rozměr deset na deset a osm na osm centimetrů. V tomhle laboratorním měřítku to funguje poměrně pěkně. Pokud bychom chtěli ovšem jet do do nějakých metrových rozměrů, ten koncept selhává zatím.

Tomáš Tikal, TV Polar: Děkuju moc za to, že jste přijel. Děkuju za rozhovor a věřím, že ten váš způsob, ten váš projekt, dojde k úspěšnému uvedení do praxe.

Lukáš Zdražil, věděc: Já děkuji za pozvání a za důvěru. Mějte se.

Lukáš Zdražil, věděc: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat