Dobrý den, jsem rád, že vás mohu přivítat u magazínu TV Polar Energie a kraj. Začneme představením malých modulárních reaktovů, podíváme se skrz naše okénko do světa a nakonec uvidíte reportáž o memorandu Frýdku-Místku a VŠB-TU Ostrava.

Malé modulární reaktory jsou budoucností energetiky

V České republice by mohly začít vyrůstat malé modulární jaderné reaktory (označované zkratkou SMR). Možnosti jejich produkce, umístění a začlenění do energetiky země představila v Praze Hospodářská komora ČR a přizvaní odborníci.

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR: „Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Francie bude pokračovat v budování jaderné energetiky. Francie se tak stává partnerem ČR v prosazování jádra v Evropě. Dekarbonizace nebude možná při udržení energetické soběstačnosti bez jaderné energie. Zemní plyn bude přechodným zdrojem.“

Plyn a velké jaderné bloky jsou prvními dvěma cestami, které by mohly nahradit uhlí. Část expertů proto vyhlíží třetí cestu – malé modulární reaktory. Jejich nasazení díky zrychlujícímu se vývoji v posledních letech už takřka nikdo nezpochybňuje. Čas, kdy zamíří na trh, se ale stále posouvá. Klíčová je totiž především jejich bezpečnost.

Jiří Duspiva, ředitel divize Jaderná bezpečnost a spolehlivost, ÚJV Řež: „Malé reaktory mají řadu výhod, například integrované parogenerátory, což je pro bezpečnost velmi důležité. Jaderná bezpečnost má hlavní cíl – ochránit obyvatelstvo.“

Nový typ jaderných elektráren by proto mnoha státníkům mohl vytrhnout trn z paty. Pokud by se vyvíjená technologie dostala na trh už v příští dekádě, mohla by se brzy stát stěžejním pilířem nejen pro dodávky elektřiny, ale i tepla. Ve světě už jsou ve vývoji malých modulárních reaktorů podstatně dále než my. Příkladem může být Rusko nebo Čína.

Lubor Žežula, expert ÚJV Řež: „Například plovoucí elektrárna Lomonosov nebo jaderný reaktor v Číně, který byl pro tuto zemi klíčový.“

Velmi důležitý bude také výběr lokalit, kde by mohly být malé modulární reaktory vybudovány.

Karel Bíža, expert ÚJV Řež: „Je zapotřebí posuzování zahájit, protože to bude trvat dlouho. Bez lokality neseženeme investora. Zatím uvažujeme o dvou lokalitách – Temelína a Dukovany, kde by to lidem nemuselo vadit.“

Modulární reaktory jsou podle analytiků nadějí především proto, že jejich vývojáři a tvůrci slibují sériovou výrobu, téměř jako na běžícím páse. Tento novátorský přístup má nejen zvýšit rychlost výstavby, ale zejména stlačit investiční náklady, jež u nově budovaných velkých jaderných elektráren mnohonásobně přerůstají původní rozpočtové plány.

Okénko do světa

Minulý rok byl pro Evropskou unii přelomový z pohledu boje proti klimatické změně, neboť se v členských zemích poprvé podařilo vyrobit více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z fosilních paliv. Cesta k plánované uhlíkové neutralitě, stanovené na rok 2050, je však ještě dlouhá a státy sedmadvacítky se na ni vydávají z různých startovacích pozic.

V některých zemích jsou již dnes obnovitelné zdroje nepostradatelnou součástí energetického mixu, jinde je jejich rozvoj teprve v začátcích. Kdo jsou evropští „zelení“ premianti a jak si v tomto ohledu vede Česká republika a Slovensko?

Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie v Evropské unii od roku 2010 výrazně stoupá. V loňském roce z nich pocházelo cekem 38 % vyprodukované energie. Množství vyrobené elektřiny je však značně podmíněno velikostí a lidnatostí země, a proto je důležité sledovat, u kterých států dosahují obnovitelné zdroje největšího podílu na konečné spotřebě elektrické energie. V takovém případě se do popředí v rámci Evropy dostávají země jako Norsko či Island. U obou se jedná o téměř stoprocentní podíl.

V rámci EU se v tomto ohledu nejlépe daří Švédsku, Finsku, Dánsku, Estonsku, Lotyšsku, Rakousku a Portugalsku. Na opačném pólu se nacházejí státy Beneluxu a Malta. Jen s malým náskokem před nimi figuruje Česká republika a Slovensko.

Celkově se v minulém roce podařilo navýšit podíl vyrobené energie z obnovitelných zdrojů energie v Evropské unii o více než tři procentní body. Prakticky výhradně se na tom podílely investice do solární a větrné energie. Ve využívání těchto dvou „zelených“ zdrojů je evropským lídrem Dánsko, které z nich pokryje až 61 % své roční spotřeby. Drtivá většina jeho elektřiny pochází z větrných elektráren, jež jsou pro tuto zemi příznačné.

Oproti zmiňovanému Dánsku je v České republice a na Slovensku energie ze solárních a větrných elektráren v celkové hrubé spotřebě zastoupena minimálně. V obou případech šlo minulý rok o méně než 5 %, což je v tomto ohledu nejméně ze všech zemí EU. Kupříkladu fotovoltaické elektrárny se na tuzemské hrubé výrobě podílejí přibližně z 2,7 %. Přitom v Česku podmínky k tomu, aby se tato procenta mohla začít brzy zvyšovat, existují. Fotovoltaika má na to být spolu s větrnou energií pevnou součástí energetického mixu Česka. Technický potenciál máme obrovský, ekonomický zájem je také velký. Zatím ale rozvoj brzdil stát. Obecně řečeno si v tomto ohledu skoro všude v Evropské unii vedou lépe než u nás. V Polsku nebo Maďarsku se instaluje desetkrát až dvacetkrát více než v Česku.

Větrné elektrárny přispívají do energetického mixu České republiky ještě menší měrou než ty solární. V minulém roce se podílely na celkové tuzemské produkci pouze necelým 1 %. I z jejich potenciálu by přitom podle názoru některých odborníků mělo Česko těžit víc.

Frýdek-Místek podepsal dohodu s VŠB-TUO o energetické budoucnosti

Také vás trápí ceny energií? Město Frýdek-Místek hledá řešení, jak pro obyvatele do budoucna zajistit snížení cen tepla. Jedním z kroků má být výroba energie zužitkováním plastového odpadu.

Frýdek-Místek hledá řešení, jak snížit ceny za energie. Jedním z kroků může být revoluční výroba energie zužitkováním plastového odpadu. Na tomto projektu začaly spolupracovat městské společnosti s vědci z ostravské Vysoké školy báňské.

Frýdek-Místek chce být energeticky více soběstačný. Městské společnosti Frýdecká skládka a dodavatel tepla DISTEP se proto zapojily do unikátního projektu ostravské Vysoké školy báňské. Na půdě školy, pak jejich zástupci podepsali memorandum o spolupráci.

Stanislav Mišák, expert v oblasti energetiky, ředitel výzkumného Centra ENET na VŠB-TUO: "Pro nás je to velmi důležité, protože na tomto konkrétním příkladu ukazujeme, jak by se měla odehrát zelená dohoda. To znamená přechod z té klasické energetiky na energetiku nízkoemisní, nízkouhlíkovou, na energetiku moderní."

Jiří Čuda, předseda představenstva DISTEP: "Já jsem iniciátor tohoto memoranda, protože s univerzitou spolupracuji dlouhá léta. S tím, že jsem tu svou spolupráci započal na tomto projektu už před rokem a půl. S tím, že od počátku to bylo stanoveno právě proto, abychom hledali nějaké alternativy, jak zpracovávat plasty. Jak se zbavit závislosti na primárních zdrojích tepla."

Vysoká škola má provozní jednotku, která je schopná z vytříděného odpadu získat užitečné formy energie.

Stanislav Mišák, expert v oblasti energetiky, ředitel výzkumného Centra ENET na VŠB-TUO: "Mluvím konkrétně teda o technologii pyrolýzy. Do budoucna bychom chtěli v tomto ekosystému s touto firmou DISTEP pracovat dále i na využití plazmové technologie, která by měla možnost třeba nadále využívat i směsný komunální odpad a přetvořit ho na užitečné formy energie." - A dají se říct nějaká množství? Kolik se toho vyrobí? Z jakého množství odpadu, kolik energie? - "V tuto chvíli ta naše jednotka, kterou tady máme jako poloprovozní, tak ta umí vygenerovat nebo umí zpracovat zhruba 1 tunu odpadu za hodinu."

Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecká skládka: "Odpadů neustále přibývá. A hlavně ten odpad je strašně různorodý, takže v podstatě ta materiálová recyklace je drahá a chybí nám recyklační kapacity. Nejenom v republice, ale vůbec v celé Evropě. V podstatě se teď jedná o nějaké množství 1 500 tun odpadu, které jsme hned schopni předat do této technologie."

Václav Snášel, rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava: "Největší problém současné energetiky je, že je vysoce centralizovaná. To znamená, že jakmile se na jednom konci Evropy něco stane, tak to má dopad na celý zbytek Evropy. Tady je snaha využít ty lokální zdroje. Protože my se na ty odpady musíme dívat jako na zdroj energie, poměrně významný a využít je v tom místě, kde ta energie vzniká. Takže tohle je jedna z těch klíčových věcí."

Petr Korč, primátor Frýdku-Místku (NMFM): "Za město Frýdek-Místek jsem velmi rád, že jsme se dostali na čelo pelotonu mezi městy, která hledají způsob, jak se stát do jisté míry energeticky nezávislým městem. Na jedné straně máme šanci využít odpady a na druhé straně garantovat nějakým způsobem energii občanům v určitých cenových hladinách."

Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku (ANO): "Já jsem velice rád, že k uzavření toho memoranda došlo a podle mě to jenom dokazuje, že ten krok, kdy zastupitelstvo zřídilo gesci městských společností byl správný. Opravdu bylo třeba věnovat se těm městským společnostem, opravdu bylo třeba chtít reálné výsledky a já bych chtěl poděkovat i za odvahu managementu, kdy vlastně management byl iniciátorem tady těchto kroků."

Cílem je nahrazení fosilních zdrojů alternativními a trvale udržitelnými. Soběstačnost města, nižší ceny pro obyvatele a minimální dopad na životní prostředí. Principem pyrolýzy je rozklad materiálu za vysoké teploty bez přístupu kyslíku. Využívá se například při výrobě dřevěného uhlí.

Pořad Energie a kraj je u konce. S dalšími novinkami z oblasti energetiky se přihlásíme opět příště. Na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.