Energie a kraj

  • Strategické projekty Ostravska v rámci Spravedlivé transformace
  • Okénko do světa
  • POHOden na dole Barbora v Karviné

Dobrý den, jsme na začátku dalšího vydání pořadu Energie a kraj. A začínáme představením strategických projektů v rámci Spravedlivé transformace pro Ostravsko.

Černá kostka – centrum digitalizace, vědy a inovací. Technologická a podnikatelská akademie a digitální, inovační a mediální laboratoř. Museum plus. Education District. REFRESH. Life and Environment Research Center Ostrava. A Koncertní sál Ostrava. To je seznam strategických projektů doporučených k financování z Fondu pro spravedlivou transformaci na území Ostravska. Ty představily zástupci Ostravy a kraje při veřejném projednávání.

Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: „My jsme se snažili připravit rámec pro vhodné financování a také strategii rozvoje MS kraje do roku 2030. Máme tedy několik klíčových bodů k řešení. Je to zastavení pohybu obyvatelstva, především těch vzdělaných s potenciálem, a také zlepšit image kraje.“

Tomáš Macura (ANO), primátor Ostravy: „Nesmírně důležité je rozdělení finančních zdrojů mezi všechny části našeho regionu. Ve finále chceme nejen rozvoj Ostravy a Ostravska, ale celého MS kraje.“

Nejostřejší diskuze se točila kolem Koncertního sálu Ostrava, který podle odpůrců nesouvisí s rozvojem regionu po odklonu od uhlí.

Tomáš Macura (ANO), primátor Ostravy: „Všude, kde se koncertní sály postavily, tak to přineslo velký rozmach daného regionu. Například Katovice, které ještě před dvaceti lety byly svou úrovní daleko za Ostravou, jsou dnes hodně před námi. Musíme si to přiznat.“

Dalším diskutovaným projektem byla Černá kostka, nové centrum MS vědecké knihovny.

Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje: „Před námi byla velká výzva, jak z projektu Černá kostka, který byl starý deset dvanáct let, utvořit životaschopný projekt. Celý projekt jsme museli až na výjimky kompletně předělat. Knihovna 21. století není o skladu knih, ale je to především o interakci mezi knihou a člověkem. Knihovna by měla nabízet možnost vzdělání, přísun informací a zpracování těch informací.“

Projekt Technologická a podnikatelská akademie a digitální, inovační a mediální laboratoř se týká školství.

Zdeněk Karásek, zmocněnec hejtmana kraje: „Chceme kompletně proměnit a kvalitativně zvednout odborné vzdělávání. Především na středoškolské úrovni, ale i s dopadem na základní a vysoké školy. Inspirovali jsme se Baskitskem, které je nejprůmyslovější částí Španělska.“

Celý smysl strategických projektů shrnul první náměstek hejtmana MS kraje Jakub Unucka.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Slyšíme názory, že se plácáme ve vědecko-technických projektech, když tady za chvilku nebude co jíst. Ale tento fond není na to, aby zajistil zaměstnanost, ale na to, aby se udělal restart toho kraje. A zbytek peněz se použije na život kraje po ukončení těžby uhlí.“

Všechny strategické projekty postupně procházejí schvalovacím procesem od regionálního hodnocení, přes schvalování Ministerstvem životního prostředí ČR až po konečné rozhodnutí Evropské komise.

Dveře ke vzniku nových větrných a solárních elektráren se pootevřely. Poslanci schválili zákon umožňující vládě vypisovat aukce na podporu pro nové obnovitelné zdroje.

Rozvoj obnovitelných zdrojů se v Česku po zpackané a přepálené podpoře pro fotovoltaické elektrárny na více než deset let zasekl. Sektor zamrzl, nevznikly téměř žádné velké zdroje. Až v posledních letech se začal zvedat počet instalací na střechách.

Nyní by mohly začít vznikat i další zdroje, třeba na brownfieldech nebo na střechách průmyslových hal. „Aukční podpora pro solární elektrárny je nejlevnější cesta k zajištění dekarbonizace české energetiky, ke které se vláda dobrovolně zavázala. Právě princip soutěže je výhodný pro spotřebitele, neboť se na trh dostanou jen projekty, které nabízí levnou energii,“ říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Vláda by ale byla sama proti sobě. Bez obnovitelných zdrojů se ve chvíli, kdy chce země odejít od uhlí, neobejde. Navíc Evropa chce zpřísnit cíle pro podíl obnovitelných zdrojů. Podle propočtů Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) to bude pro Česko znamenat navýšení cíle na 29 procent v roce 2030 (ze současných zhruba 16 procent).

„Není to nic nerealizovatelného, je jen nutné, aby obnovitelné zdroje byly pro vládu prioritou,“ říká šéf Komory OZE Štěpán Chalupa.

Aukce mohou pomoci cíle plnit. Je to výhodné i pro celý trh, protože postupné aukce na konkrétní výkon umožňují připravit se stavebním a instalačním firmám, distribučním firmám, a zdroje se tak budují postupným organickým způsobem.

„Fotovoltaické elektrárny na střechách, brownfieldech, v bývalých dolech nebo na dalších průmyslových plochách jsou pro Česko vhodným zdrojem pro plnění klimatických cílů, které Evropa stále navyšuje,“ říká mluvčí ČEZ Barbora Peterová.

„Obnovitelné zdroje mají potenciál nahradit uhlí v elektroenergetice. Není pravda, že v Česku nefouká a nesvítí slunce. Pokud odečteme export, potřebujeme nahradit zhruba 21 terawatthodin, které se dnes vyrábějí z uhlí. Fotovoltaické elektrárny na střechách a fasádách mají potenciál 18 terawatthodin, větrná energetika má potenciál 18,8 terawatthodiny v realizovatelném scénáři,“ říká Chalupa.

A navíc cena může představovat jen jakousi garantovanou částku, kterou provozovatel dostane. Díky provozní podpoře snadněji dosáhne na bankovní financování. Modelů aukcí je v Evropě víc, někde na tom, pokud jsou ceny na trhu vyšší než garantované, může vydělat i stát.


Bývalý důl Barbora na Karvinsku ožil v sobotu poprvé v historii festivalem. Návštěvníkům nabídl prezentaci hornické činnosti, zábavu i dobré jídlo. Nechyběly ani komentované prohlídky nebo talk show v rámci fóra Meltingpot.

Vůbec poprvé si mohli lidé z Karvinska i vzdálenějšího okolí užít velký festival Poho den v areálu bývalého dolu Barbora. Připraveno byla spousta aktivit, zábavných i vzdělávacích, hlavně pro zájemce o hornickou historii.

Petr Birklen, vedoucí programu POHO 2030: „Pozvali jsme tady Báňské záchranáře, hasiče, krojované horníky, jsou zde i řemesla, místní produkty a občerstvení od místních zdrojů, podnikatelů.” 1,25 Smyslem toho Poho dne je ukázat na potenciál těchto lokalit, mnohé jsou zapomenuté, přitom obnáší spoustu hodnot a zajímavých krásných věcí a mohou snadno ožít.“

Návštěvníci festivalu si také mohli s průvodcem prohlédnout v rámci exkurze strojovnu dolu. Jednou z hlavních částí festivalu byla talk show v rámci diskuzního fóra Meltingpot, kterého se zúčastnili významní hosté.

Ivo Vondrák, hejtman MSK: „My ten Meltingpot máme rozdělený na dvě části. Je to o historii oblasti, čili podívat se zpátky, co je tady zajímavého, co bychom měli uchovat a podívat se do budoucnosti, co dál. To není triviální problém, to není o tom, že se to vykoupí a udělá se tady průmyslová zóna, je to o tom hledat projekty, které tuto oblast oživí.“

Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku DIAMO: „Naším úkolem je zahladit následky následky těžby černého uhlí, konkrétně tady jsou to Doly Lazy, ČSA a Darkov. My jsme si vytkli hlavní cíl nastavit plán likvidace a všechny ty práce tak, abychom vyšli vstříc vizím MSK, obcím, jak chtějí ty areály transformovat a i s nimi spolupracujeme na různých studiích udržitelnosti těchto areálů.“

Jan Wolf (ČSSD), primátor Karviné:
„Já jsem rád, že se o tom intenzivně diskutuje, že se připravují projekty a Barbora je zářným příkladem toho, co v oblasti staré Karviné do budoucna může být. Může být využívána pro turistický ruch, může tu být připomínka historie staré Karviné, hornictví jako takového.”

anketa: návštěvníci

„Líbilo se mi to, i tato diskuze, ta pohornická krajina je krásná, já jsem studovala v Karviné, takže k tomu mám vztah.“

„Já si myslím, že to jsou důležité věci. Ta historie, která tady byla je jedna věc a druhá věc je budoucnost a to, aby lidé, kteří tady bydlí, z toho těžkého průmyslu se byli schopni adaptovat na jinou část průmyslu eventuelně na jiný život.”

Projekty, které by pomohly tuto zónu oživit budou financovány převážně z Fondu spravedlivé transformace.

Jan Wolf (ČSSD), primátor Karviné: „Jsou schváleny strategické projekty vedle toho budou vyhlášeny tématické výzvy. V tom programu je něco přes 18 miliard pro MSK, na Karvinské by mělo dorazit 8-9 miliard, pokud budeme úspěšní, takže si myslím, že to bude mít pozitivní dopad pro Karvinou, potažmo Karvinsko.”

Dopolední program nabídl zájemcům komentované prohlídky pohornické krajiny pěšky nebo na elektrokole.

Pořad Energie a kraj je u konce, děkujeme za přízeň a na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat