V Porubě opravují poškozená sportoviště

V Ostravě-Porubě mají lidé k dispozici několik desítek dětských hřišť. Na některých z nich se už ale podepsal zub času. Procházejí proto úpravami.

Porubská radnice se pustila do oprav poškozených sportovišť. Jde o hřiště vybudovaná v letech 2005 a 2006, která už jsou za tu dobu opotřebená a potřebují obnovit.

Richard Hanáčik (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “Vzhledem klimatických podmínek a celkově tím opotřebením došlo ke zničení povrchu. Na těch hřištích je povrch z umělé trávy, který je opotřebovaný. Ten odstraníme, pod ním je pevný asfaltový povrch, který vysypeme štěrkem a zhutníme a provedeme pokládku nového umělého trávníku, který se zasype křemičitým pískem."

Úpravou povrchu projdou celkem 4 sportoviště. Kromě dvou na ulici Antonie Bejdové, to je hřiště tady na ulici Podroužkova a další hřiště pak na ulici Makovského.

Pokud lidé chtějí zjistit, kde najdou nejbližší hřiště v jejich okolí, mohou se podívat na webové stránky Poruby nebo na google mapy.

Martin Otipka, mluvčí MOb Ostrava-Poruba: "Pokud by Porubany zajímalo, kde ta hřiště najdou, veškerá hřiště máme zmapovaná a na webových stránkách Poruby je interaktivní mapa, na které jsou zaznačena veškerá hřiště, sportoviště a pískoviště, která v Porubě máme. Samozřejmě jako každý rok mohou lidé využít i sportoviště při ZŠ a při některých školkách.”

Která z nich jsou přístupná veřejnosti, to zjistíte na webu bezpecnejsiostrava.cz.

---

Klinika hematoonkologie FN Ostrava oslavila 10 let

Klinika hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity oslavila desáté narozeniny. Na tomto pracovišti léčí pacienty s onemocněním krve a krvetvorných orgánů. Léčba hematoonkologických pacientů má ve FN více než třicetiletou historii

Špičkové pracoviště Kliniky hematoonkologie pečuje komplexně o nemocné se všemi typy krevních nádorů. Používá veškeré dostupné světově významné léčebné metody a je pracovištěm, které získalo akreditaci Evropské transplantační komise s certifikátem pro klinické studie typu “First in Human”

Jiří Havrlant, ředitel FNO: “V roce 2013 transformací našeho ústavu Klinické hematoonkologie byl tento ústav převeden na Kliniku hematoonkologie, což znamenalo pro nemocnici posun v léčbě nádorů krve. Jsme na špičkové úrovni a jsme součástí komplexních center v rámci ČR i mimo ní.”

Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: “Mám pocit, že se jim daří čím dál víc, skutečně, ty jejich objevy jsou publikované v prestižních vědeckých časopisech a mají obdivuhodný dopad do klinické léčby pacientů.”

Roman Hájek, přednosta Kliniky hematoonkologie FNO a LF OU: “Díky technologiím, které tady máme, tak máme tady mimořádný pokrok, zvláště z hlediska prognózy našich pacientů díky moderní léčbě. Předtím při naší léčbě, ať jsme se snažili, jak jsme chtěli, tak žilo 5 let 50 % pacientů a nyní žije 60 % déle než deset let.”

Pacientkou Kliniky hematoonkologie je také paní Emílie Fižová. Nemoc ji postihla před necelými dvěma lety. Po náročné léčbě se vrací zpět do normálního života, mezi rodinu a přátele

Emílie Fižová, pacientka, Kliniky hematoonkologie FNO a LF OU: “Před skoro dvěma lety jsem prodělala chemoterapii, následně asi před 14 měsíci jsem prodělala terapii, vyměnili mi krvinky. Vše probíhalo za pomocí lékařů a sester velmi rychle a bez komplikací. Jsem za to šťastná a užívám si to. Každé ráno, když se probudím, děkuji všem lékařům a sestrám za pomoc, podporu a péči. Díky nim jsem na světě.”

Takových spokojených a vděčných pacientů jako paní Fižová, kteří opouští kliniku hematoonkologie vyléčeni, jsou tisíce. Za poslední dekádu jich prošlo léčbou na 15 tisíc a lékaři za tu dobu na klinice provedli 600 transplantací.

Roman Hájek, přednosta Kliniky hematoonkologie FNO a LF OU: “Naší největší výzvou je prostor. Potřebovali bychom více jednolůžkových pokojů, více izolací pro naše pacienty a úplně jiný přístup, který současná infrastruktura neumožňuje, protože byla vybudována před 30 lety, to je velká výzva a tou druhou jsou lékaři, pokud nějací jsou, pak přijďte, opravdu vás potřebujeme.”

Oslava 10. narozenin proběhla v ostravské Galerii Plato a její součástí byla výstava, která bude k vidění také v areálu fakultní nemocnice.

---

MPSV chce pomoci obcím s vyloučenými lokalitami

MS kraj je poměrně silně zatížen sociálním vyloučením. Ukazuje to nejen míra nezaměstnanosti, ale i počet vyplácených dávek v hmotné nouzi, a předčasných ukončování ZŠ. Potřeby obcí zatížených sociálním vyloučením mapuje MPSV.

Do Vítkovic se opět sjeli zástupci měst a obcí MS kraje, které trápí dopady sociálního vyloučení. Jde o žhavé téma, které nepodceňuje ani Poruba.

Martina Dušková (Piráti), místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “Ty problémy, se kterými se potýkáme, tak si myslím, že jsou stejné jako v celém MS kraji. Může se to týkat i předčasných odchodů ze vzdělávání, nebo obecně nerovnosti ve vzdělávání, které se potom projevují třeba v celonárodních testech a potom se to může projevovat dál třeba v problémech s narůstající chudobou, kdy u nás v kraji se rozšiřuje i takzvaná pracující chudoba a myslím si, že to je problém, na který budeme narážet dál.”

Velkým problémem jsou také ubytovny, se kterými se už od roku 2015 potýká městský obvod Ostrava-Jih, kde je jich nejvíc v Ostravě. Podobný problém řeší i Vítkovice.

Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: “Využívali jsme vždycky všechny zákonné možnosti. Bohužel poslední možnost nám vzal Ústavní soud a teď nám nezbývá nic jiného než tlačit na ministerstvo a samozřejmě i na samotné poslance, aby dali nějakou úpravu nebo zcela nový zákon, který by nám umožnil do toho vstupovat a nějakým způsobem regulovat.”

Margareta Michopulu (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Vítkovice: “Máme tady lokality, které bychom chtěli určitým způsobem, aby se o nich nemluvilo jako sociální vyloučení, aby ministerstvo nebo vláda nám pomohla nejenom s odkoupením třeba ubytoven, které nepatří nám a my bychom z toho potom mohli udělat třeba sociální byty, nebo startovací byty.”

V Karviné zase řeší rozpočtové určení daní.

Jan Wolf (ČSSD), starosta Karviné: “Já jsem přesvědčený, že zásadní téma, které je, je změna rozpočtu určení daní. Máme asi 40 sociálních pracovnic, které platí daňoví poplatníci. Karviná z větší části. Máme obsáhlou MP, kterou zase platí daňoví poplatníci Karviné a my potřebujeme, aby jsme do toho systému dostali finanční prostředky státu, protože si myslím, že to je úloha státu, aby stát tuto věc řešil. Pokud opravdu nedojde k razantním změnám, tak jsem přesvědčen, že se ani nic nezmění.”

Zatímco na prvním setkání se sbíraly právě podněty, druhé přineslo zpětnou vazbu.

David Beňák, ředitel Odboru sociální integrace, MPSV: “Pokud jde o financování sociálních služeb, tady třeba ministerstvo vidí potenciál. Bude uvažovat o tom, jakým způsobem financovat obce, které jsou více vystaveny důsledkům sociálního vyloučení. Pak tam byly návrhy v oblasti sociálních služeb, nějaké úpravy konkrétních služeb, pobytových služeb. Aby se třeba zrušila povinnost 12 měsíců maximálně v azylovém domě.”

V úvahu naopak nepřipadají například některé inovace práce s extrémně zadluženými lidmi, nebo úpravy v zákoně o zaměstnanosti.

---