Vedení porubské radnice přivítalo ostravskou seniorku roku 2020. Tou se stala paní Zdeňka Šupíková, která dlouhodobě pracuje jako dobrovolnice v ostravském sdružení Parkinson Help. Jde už o druhou Porubanku, která toto ocenění získala.
Bezmála 15 let pomáhá především lidem s Parkinsonovou nemocí. Začala s tím poté, co tuto nemoc lékaři diagnostikovali jejímu manželovi. Teď byla za tuto pomoc vyhlášena seniorkou města Ostravy minulého roku. Jde o 88letou Zdeňku Šupíkovou z Ostravy-Poruby.
Lucie Baránková Vilamová, starostka MOb Ostrava-Poruba: “Já jsem dneska pozvala paní Šupíkovou k sobě na návštěvu, protože jsem ji chtěla poznat. Je to druhá seniorka v pořadí, protože loni jsme přivítali paní Pinterovou, která získala podobné ocenění. Je fajn, že máme tak aktivní seniory právě v Porubě.”
Zdeňka Šupíková, Seniorka roku města Ostravy 2020: “Já jsem už těch cen dostala více jako dobrovolnice a tím pádem, jak něco takového dostanu, tak mě to dále ujišťuje v tom, že mám pokračovat. To mě vlastně navrhla děvčata ze cvičení. Jak manžel onemocněl, tak jsem cvičila i ty nemocné Parkinsoniky. Jak manžel zemřel, tak jsem vlastně chtěla pomoct ještě těm dalším. V Heřmanicích v domě důchodců, tam byly ženy, které byly starší a byly strašně rády, že mohou cvičit a někdo s nimi tam něco promlouvá a dělá. No a děvčata si teď vzpomněla, že už to vlastně dělám tak dlouho, takže moc mě to potěšilo.”
Právě cvičení je to jediné, co lidem s Parkinsonovou nemocí umožní žít déle a v lepší kondici.
Zdeňka Šupíková, Seniorka roku města Ostravy 2020: “Ta nemoc Parkinson, to je vlastně nemoc mozku. Čili opravdu, oni jsou odkázáni jenom na to cvičení, protože se říká a lékaři říkají, že když se budou pohybovat a cvičit, tak tím se prodlouží jejich život. A chtěla bych teď touto cestou zase pomoct těm Parkinsonikům, protože nemáme nikoho, kdo by se těm Parkinsonikům věnoval a potřebujeme opravdu nějaké dobrovolníky.”
Ti by pomáhali zejména o administrací a organizací a vyřizovali dotace a různé žádosti na počítači, se kterým mají senioři z klubu Parkinson Help Ostrava největší problém. Kromě cvičení klub během roku pořádá i různé akce, výlety a společná setkání.
Jiří Ocelka, předseda klubu Parkinson Help Ostrava: “Začínáme už na jaře turnajem v šupci, pak máme celodenní akci zajištěnou výletem do Beskyd při příležitosti Dne Parkinsonů. Před prázdninami pořádáme pro členy takové sportovní dopoledne a odpoledne. Kromě toho dvakrát za rok organizujeme týdenní pobyty v hotelu v Beskydech.”
Oblíbené je i posezení s mikulášskou nadílkou, kdy si lidé mezi sebou dávají dárky. Spoustu akcí pro seniory pořádá také porubská radnice.
Lucie Baránková Vilamová, starostka MOb Ostrava-Poruba: “Je pravda, že posledního třičtvrtě roku jsme museli většinu akcí, které pro seniory v Porubě děláme, buď zrušit, nebo přeložit na pozdější dobu. Ale děláme od sportovních akcí přes různé kulturní aktivity, přes sportovní hry, jarní a podzimní bály, senior tančírny i akce, kterým říkáme například Jubilanti, protože jim přejeme k jejich významnému životnímu jubileu.”
O všechny akce je velký zájem a lístky na ně jsou vyprodané nebo zarezervované dlouho dopředu.
---
Ptáčci teď potřebují naši pomoc. V zimě si totiž potravu hledají jen velmi těžce. Nesvědčí jim zejména hodně sněhu a tuhé mrazy.
Sýkorky, vrabci, kosi, nebo brhlíci. Tak s těmito ptáčky se u nás setkáváme vůbec nejčastěji. Po většinu roku jsou soběstační, v zimě je pak nutné je přikrmovat, aby ji přečkali. Ne každé jídlo je ale pro ně vhodné.
Otakar Závalský, ornitolog: “My je musíme pochopitelně přikrmovat správně. To znamená nedávat jim tam zbytky od oběda a to, co jí člověk. Třeba solené věci, to je může i zabít. Takže skutečně to, co se v dnešní době propaguje a co je osvědčené. Slunečnice, oříšky, syrový lůj, to jsou ty lojové koule, nebo smíchané se semínky. To je ideální krmení. Pro kosy nějaká jablka, to jsou takoví bobuložraví ptáci, takže ty jim taky stačí.”
Zatímco kosi jí nejraději ze země, ostatní ptáčci upřednostňují krmítka. Optimálně byste je měli umístit na keř, kde se cítí bezpečně.
Otakar Závalský, ornitolog: “Když to krmítko dáme na volný prostor, jako třeba máme kousek dál, tak tam létají taky, ale daleko méně často, protože, když ten keř je daleko 10, 15 metrů, tak to už krahujcovi stačí, aby od toho krmítka než tam přiletí a schovají se, tak aby je ulovil. Takže oni se cítí bezpečně hlavně nejblíž toho keře.”
Jedna z obyvatelek Poruby: “Já jim dávám lojové kuličky. Ty věším tady na ten keř a na balkoně máme krmítko. Tam jim dáváme kosákům a hrdličkám tu směsku, včetně slunečnic. Chodí nám tam všichni. Zvonek zelený. sýkorky, kosové a ty hrdličky.”
Letošní zima přinesla i překvapení. V Ostravě se objevili ptáci, které tady nikdo neviděl už desítky let.
Otakar Závalský, ornitolog: “Před chvilkou jsme viděli holuba hřivnáče, což je teda úplná rarita, protože holub hřivnáč je přísně tažný. Všichni jeho kolegové jsou už dávno na zimovišti od konce října, které leží vlastně mezi pyrenejským poloostrovem a Francií. Tam zimují všichni a tady ten jeden už prostě využil toho, že je teplá zima a je taková předzvěst, že se to chování mění, že za čas tady možná bude ten holub hřivnáč zimovat v daleko větších počtech.”
Dříve než obvykle jsou v Ostravě k vidění i čížci lesní. Ti většinou přilétají na přelomu února a března. Letos výjimečně ve velkých počtech oživují krmítka u nás už od začátku ledna.
Otakar Závalský, ornitolog: “Je to malý ptáček zelenkavý, sameček má černou hlavičku. Samička je taková strakatě zelenošedá a má nějaké bílé proužky v křídlech a vykrojený ocásek. Ale říkám, je to ptáček zhruba velikosti modřinky. Jeho typickou potravou jsou olšové šišky, ze kterých vyzobává semínka, takže na těch olších ho uvidíme častěji.”
Oteplování v celé Evropě tak má značný vliv i na osídlení ptáčků.
---
Hokejistům RT Torax Poruba se v poslední době nedaří. Prohráli už potřetí, když v utkání 24. kola Chance ligy nestačili na domácí Kladno, které vyhrálo 3:2. V tabulce se tak posunuli na 6. místo.
Nic není ztraceno. I když hokejisté RT TORAX Poruba mají v poslední době smůlu, stále ještě mají šanci postoupit do extraligy. Rozdíly v počtech bodů jsou totiž minimální.
Martin Janeček, asistent trenéra HC RT TORAX Poruba: “To znamená, my se musíme soustředit na každý zápas, kde chceme získat co největší počet bodů, jelikož dvakrát prohrajeme a můžeme být devátí a obráceně. Dvakrát, třikrát vyhrajeme a můžeme být znovu první. Je to víceméně ta tabulka kosmetická, jelikož jsou tam i rozdíly trošku v počtu zápasů.”
Hlavu si z toho nelámou ani hráči, pro které je nejdůležitější si věřit a vyvarovat se zbytečných chyb.
Marek Sikora, útočník HC RT TORAX Poruba: “To je základ, takže my věříme, že zase vyhrajeme a budeme se držet na té špici. Dělali jsme chyby v obraně a dostávali jsme takové lehké, laciné góly a dali jsme jich méně potom.”
Lukáš Kozák, obránce HC RT TORAX Poruba: “Musíme to zlepšit ještě za ten měsíc do začátku toho play off, protože pokud budeme tak lehce přicházet o body jako například s Vrchlabím, kdy jsme hráli, tlačili, naháněli a my jsme byli ti, kteří nakonec inkasovali, tak bohužel nebudeme v play off úspěšní, tak musíme naplno pracovat na takových systémových věcech.”
Ani přes poslední prohry se na sestavě mužstva nebude nic měnit.
Martin Janeček, asistent trenéra HC RT TORAX Poruba: “Nějaké změny jsme udělali teď v poslední době, ale myslíme si, že hráči by měli cítit teď už před koncem sezóny, že jim věříme, že už chceme to mužstvo stabilizovat a soustředit se vlastně na závěr sezóny, kde se bude rozhodovat a kde se začne hrát to nejdůležitější.”
Tu správnou atmosféru při utkáních na domácím ledě vytvářejí hlavně fanoušci, kteří na stadiony kvůli pandemii koronaviru bohužel nesmí. Porubě citelně chyběli zejména při emotivním utkání s nádechem play off s Vrchlabím, jemuž hokejisté RT TORAXu podlehli 2:5.
Martin Janeček, asistent trenéra HC RT TORAX Poruba: “Kdyby přišli lidi, tak by ten zápas se mohl udávat třeba jiným směrem, protože by tam byla řada emocí, protože tam byla řada soubojů, bylo to vyhrocené chvilku a to samozřejmě nám chybí. Ale je potřeba se s tím srovnat a tím, že hrajeme ped tichou kulisou, tak to má zase jiný nádech a zase nějaká zkušenost.”
Marek Sikora, útočník HC RT TORAX Poruba: “Diváci nám chybí hodně, to pro ten sport, nebo celkově pro tu hru. Mě osobně to chybí hodně, dělá to prostě většinu, část prostě té atmosféry toho hokeje, toho sportu a mi chybí hodně.”
Další utkání Porubu čeká už tuto sobotu, kdy na domácím ledě přivítá Přerov.
---
Vedení porubské radnice přivítalo ostravskou seniorku roku 2020. Tou se stala paní Zdeňka Šupíková, která dlouhodobě pracuje jako dobrovolnice v ostravském sdružení Parkinson Help. Jde už o druhou Porubanku, která toto ocenění získala.
Bezmála 15 let pomáhá především lidem s Parkinsonovou nemocí. Začala s tím poté, co tuto nemoc lékaři diagnostikovali jejímu manželovi. Teď byla za tuto pomoc vyhlášena seniorkou města Ostravy minulého roku. Jde o 88letou Zdeňku Šupíkovou z Ostravy-Poruby.
Lucie Baránková Vilamová, starostka MOb Ostrava-Poruba: “Já jsem dneska pozvala paní Šupíkovou k sobě na návštěvu, protože jsem ji chtěla poznat. Je to druhá seniorka v pořadí, protože loni jsme přivítali paní Pinterovou, která získala podobné ocenění. Je fajn, že máme tak aktivní seniory právě v Porubě.”
Zdeňka Šupíková, Seniorka roku města Ostravy 2020: “Já jsem už těch cen dostala více jako dobrovolnice a tím pádem, jak něco takového dostanu, tak mě to dále ujišťuje v tom, že mám pokračovat. To mě vlastně navrhla děvčata ze cvičení. Jak manžel onemocněl, tak jsem cvičila i ty nemocné Parkinsoniky. Jak manžel zemřel, tak jsem vlastně chtěla pomoct ještě těm dalším. V Heřmanicích v domě důchodců, tam byly ženy, které byly starší a byly strašně rády, že mohou cvičit a někdo s nimi tam něco promlouvá a dělá. No a děvčata si teď vzpomněla, že už to vlastně dělám tak dlouho, takže moc mě to potěšilo.”
Právě cvičení je to jediné, co lidem s Parkinsonovou nemocí umožní žít déle a v lepší kondici.
Zdeňka Šupíková, Seniorka roku města Ostravy 2020: “Ta nemoc Parkinson, to je vlastně nemoc mozku. Čili opravdu, oni jsou odkázáni jenom na to cvičení, protože se říká a lékaři říkají, že když se budou pohybovat a cvičit, tak tím se prodlouží jejich život. A chtěla bych teď touto cestou zase pomoct těm Parkinsonikům, protože nemáme nikoho, kdo by se těm Parkinsonikům věnoval a potřebujeme opravdu nějaké dobrovolníky.”
Ti by pomáhali zejména o administrací a organizací a vyřizovali dotace a různé žádosti na počítači, se kterým mají senioři z klubu Parkinson Help Ostrava největší problém. Kromě cvičení klub během roku pořádá i různé akce, výlety a společná setkání.
Jiří Ocelka, předseda klubu Parkinson Help Ostrava: “Začínáme už na jaře turnajem v šupci, pak máme celodenní akci zajištěnou výletem do Beskyd při příležitosti Dne Parkinsonů. Před prázdninami pořádáme pro členy takové sportovní dopoledne a odpoledne. Kromě toho dvakrát za rok organizujeme týdenní pobyty v hotelu v Beskydech.”
Oblíbené je i posezení s mikulášskou nadílkou, kdy si lidé mezi sebou dávají dárky. Spoustu akcí pro seniory pořádá také porubská radnice.
Lucie Baránková Vilamová, starostka MOb Ostrava-Poruba: “Je pravda, že posledního třičtvrtě roku jsme museli většinu akcí, které pro seniory v Porubě děláme, buď zrušit, nebo přeložit na pozdější dobu. Ale děláme od sportovních akcí přes různé kulturní aktivity, přes sportovní hry, jarní a podzimní bály, senior tančírny i akce, kterým říkáme například Jubilanti, protože jim přejeme k jejich významnému životnímu jubileu.”
O všechny akce je velký zájem a lístky na ně jsou vyprodané nebo zarezervované dlouho dopředu.
---
Ptáčci teď potřebují naši pomoc. V zimě si totiž potravu hledají jen velmi těžce. Nesvědčí jim zejména hodně sněhu a tuhé mrazy.
Sýkorky, vrabci, kosi, nebo brhlíci. Tak s těmito ptáčky se u nás setkáváme vůbec nejčastěji. Po většinu roku jsou soběstační, v zimě je pak nutné je přikrmovat, aby ji přečkali. Ne každé jídlo je ale pro ně vhodné.
Otakar Závalský, ornitolog: “My je musíme pochopitelně přikrmovat správně. To znamená nedávat jim tam zbytky od oběda a to, co jí člověk. Třeba solené věci, to je může i zabít. Takže skutečně to, co se v dnešní době propaguje a co je osvědčené. Slunečnice, oříšky, syrový lůj, to jsou ty lojové koule, nebo smíchané se semínky. To je ideální krmení. Pro kosy nějaká jablka, to jsou takoví bobuložraví ptáci, takže ty jim taky stačí.”
Zatímco kosi jí nejraději ze země, ostatní ptáčci upřednostňují krmítka. Optimálně byste je měli umístit na keř, kde se cítí bezpečně.
Otakar Závalský, ornitolog: “Když to krmítko dáme na volný prostor, jako třeba máme kousek dál, tak tam létají taky, ale daleko méně často, protože, když ten keř je daleko 10, 15 metrů, tak to už krahujcovi stačí, aby od toho krmítka než tam přiletí a schovají se, tak aby je ulovil. Takže oni se cítí bezpečně hlavně nejblíž toho keře.”
Jedna z obyvatelek Poruby: “Já jim dávám lojové kuličky. Ty věším tady na ten keř a na balkoně máme krmítko. Tam jim dáváme kosákům a hrdličkám tu směsku, včetně slunečnic. Chodí nám tam všichni. Zvonek zelený. sýkorky, kosové a ty hrdličky.”
Letošní zima přinesla i překvapení. V Ostravě se objevili ptáci, které tady nikdo neviděl už desítky let.
Otakar Závalský, ornitolog: “Před chvilkou jsme viděli holuba hřivnáče, což je teda úplná rarita, protože holub hřivnáč je přísně tažný. Všichni jeho kolegové jsou už dávno na zimovišti od konce října, které leží vlastně mezi pyrenejským poloostrovem a Francií. Tam zimují všichni a tady ten jeden už prostě využil toho, že je teplá zima a je taková předzvěst, že se to chování mění, že za čas tady možná bude ten holub hřivnáč zimovat v daleko větších počtech.”
Dříve než obvykle jsou v Ostravě k vidění i čížci lesní. Ti většinou přilétají na přelomu února a března. Letos výjimečně ve velkých počtech oživují krmítka u nás už od začátku ledna.
Otakar Závalský, ornitolog: “Je to malý ptáček zelenkavý, sameček má černou hlavičku. Samička je taková strakatě zelenošedá a má nějaké bílé proužky v křídlech a vykrojený ocásek. Ale říkám, je to ptáček zhruba velikosti modřinky. Jeho typickou potravou jsou olšové šišky, ze kterých vyzobává semínka, takže na těch olších ho uvidíme častěji.”
Oteplování v celé Evropě tak má značný vliv i na osídlení ptáčků.
---
Hokejistům RT Torax Poruba se v poslední době nedaří. Prohráli už potřetí, když v utkání 24. kola Chance ligy nestačili na domácí Kladno, které vyhrálo 3:2. V tabulce se tak posunuli na 6. místo.
Nic není ztraceno. I když hokejisté RT TORAX Poruba mají v poslední době smůlu, stále ještě mají šanci postoupit do extraligy. Rozdíly v počtech bodů jsou totiž minimální.
Martin Janeček, asistent trenéra HC RT TORAX Poruba: “To znamená, my se musíme soustředit na každý zápas, kde chceme získat co největší počet bodů, jelikož dvakrát prohrajeme a můžeme být devátí a obráceně. Dvakrát, třikrát vyhrajeme a můžeme být znovu první. Je to víceméně ta tabulka kosmetická, jelikož jsou tam i rozdíly trošku v počtu zápasů.”
Hlavu si z toho nelámou ani hráči, pro které je nejdůležitější si věřit a vyvarovat se zbytečných chyb.
Marek Sikora, útočník HC RT TORAX Poruba: “To je základ, takže my věříme, že zase vyhrajeme a budeme se držet na té špici. Dělali jsme chyby v obraně a dostávali jsme takové lehké, laciné góly a dali jsme jich méně potom.”
Lukáš Kozák, obránce HC RT TORAX Poruba: “Musíme to zlepšit ještě za ten měsíc do začátku toho play off, protože pokud budeme tak lehce přicházet o body jako například s Vrchlabím, kdy jsme hráli, tlačili, naháněli a my jsme byli ti, kteří nakonec inkasovali, tak bohužel nebudeme v play off úspěšní, tak musíme naplno pracovat na takových systémových věcech.”
Ani přes poslední prohry se na sestavě mužstva nebude nic měnit.
Martin Janeček, asistent trenéra HC RT TORAX Poruba: “Nějaké změny jsme udělali teď v poslední době, ale myslíme si, že hráči by měli cítit teď už před koncem sezóny, že jim věříme, že už chceme to mužstvo stabilizovat a soustředit se vlastně na závěr sezóny, kde se bude rozhodovat a kde se začne hrát to nejdůležitější.”
Tu správnou atmosféru při utkáních na domácím ledě vytvářejí hlavně fanoušci, kteří na stadiony kvůli pandemii koronaviru bohužel nesmí. Porubě citelně chyběli zejména při emotivním utkání s nádechem play off s Vrchlabím, jemuž hokejisté RT TORAXu podlehli 2:5.
Martin Janeček, asistent trenéra HC RT TORAX Poruba: “Kdyby přišli lidi, tak by ten zápas se mohl udávat třeba jiným směrem, protože by tam byla řada emocí, protože tam byla řada soubojů, bylo to vyhrocené chvilku a to samozřejmě nám chybí. Ale je potřeba se s tím srovnat a tím, že hrajeme ped tichou kulisou, tak to má zase jiný nádech a zase nějaká zkušenost.”
Marek Sikora, útočník HC RT TORAX Poruba: “Diváci nám chybí hodně, to pro ten sport, nebo celkově pro tu hru. Mě osobně to chybí hodně, dělá to prostě většinu, část prostě té atmosféry toho hokeje, toho sportu a mi chybí hodně.”
Další utkání Porubu čeká už tuto sobotu, kdy na domácím ledě přivítá Přerov.
---
