Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Expres Studénky

Expres Studénky

  • Zpravodajství ze Studénky od Terezy Ruskové a Jakuba Švarce
  • Život studénecké Charity zkomplikoval koronavirus
  • Online výuka není pro učitele vůbec jednoduchá
  • Bažantulu opustila poslední těžká technika

Život studénecké Charity zkomplikoval koronavirus

Charita Studénka se v minulých týdnech potýkala s krizí spojenou s nákazou koronavirem. Nakazilo se hned několik pracovníků i klientů, což následně omezilo poskytované služby. Zaměstnanci i senioři tak prožívali krušné chvíle. Nákaze se nevyhnuli ani klienti.

Jarmila Pomikálková, ředitelka charity Studénka: „Onemocnělo nám hodně pracovníků v pečovatelské službě. Zůstala nám jen jedna pečovatelka a dvě brigádnice. Museli jsme tu službu hodně eliminovat. Službu jsme poskytovali jen šesti klientům. Bylo to pro nás hodně bolestivé a trápilo nás, že klientům v terénu jsme nemohli pomoci. Nešlo to.“

Celkově se nakazilo osm pečovatelek z devíti. Nyní jsou nemocné pouze tři z nich.

Jarmila Pomikálková, ředitelka charity Studénka: „V tuto chvíli máme nemocné čtyři klienty, šest už jich máme uzdravených a nějaké nemocné pracovníky. Klienti, kteří jsou nemocní, tak jsou v celkem dobré kondici a nemoc zvládají dobře, jednu klientku máme v nemocnici a jedna nám bohužel zemřela.“

Nejhorší období má charita pravděpodobně za sebou a teď se situace stabilizuje.

Jarmila Pomikálková, ředitelka charity Studénka: „V současné chvíli se nám pečovatelky uzdravují a vracejí se. Pomaličku tento týden začínáme s rozvozem obědů, s kterým nám pomáhají pracovníci sportu a kultury Studénka.“

Kamil Krahula, ředitel SAK Studénka: „V tomto období, kdy máme svou činnost pozastavenou, jsme se domluvili s Charitou a naši zaměstnanci tak pomáhají rozvážet obědy. Jsem rád že se tato spolupráce domluvila.“

Lucie Zajícová, dobrovolnice: „Dnes máme čtyřicet obědů, které budeme rozvážet do míst jako je Studénka 1, Butovice a část nádraží. Zabere nám to zhruba čtyři hodiny a tento týden rozvážecí službu zastupujeme.“

Kdy se život pečovatelské služby vrátí do starých kolejí nikdo neví. Pokud by se situace v domově pro seniory opět zhoršila, hledala by charita dobrovolníky, kteří by jim s péčí o své klienty pomohli. Najít je ale není jednoduché, museli by totiž mít zkušenosti se staráním se o člověka. Když to museli zájemce zaměstnanci učit, bylo by to pro ně velmi náročné. Vzhledem ke zlepšující se situaci to ale nejspíš nebude nutné.

Jarmila Pomikálková, ředitelka charity Studénka:Není to pro nás jednoduché, máme covid pokoje, kde se musí pracovníci oblékat do ochranných prostředků. Ta péče je hodně náročná i psychicky a fyzicky. Doufáme, že to zvládneme a moc všem děkujeme za podporu. Ta doba není náročná jen pro nás, ale pro všechny.“

Vzhledem k tomu, že jsou v domově zrušeny návštěvy, mohou se senioři se svými blízkými setkat alespoň přes telefon nebo Skype.

---

Online výuka není pro učitele vůbec jednoduchá

Výuka na dálku se jeví jako jednoduchá záležitost, kterou vyřešíme zapnutím počítače. Ve skutečnosti s sebou nese několik online vyučovacích programů, a především dvojnásobnou práci pro učitele.

Zuzana Jurajdová, učitelka: „Děti jsou doma a my nevidíme co dělají, protože si většinou nechtějí zapínat kamery. Pokud je zapnou, nejsou úplně pozorné, jako když by byly ve třídě a navíc i interakce mezi námi je pomalejší. Zapínání a vypínání mikrofonů, často dlouho čekáme na odpověď, nebo se ani nedočkáme. Když nemají zapnuté kamery, tak nemáme ani šanci zjistit, co celou hodinu dělají. Je to náročné.“

V době distanční výuky mají učitelé plné ruce práce počínaje vytvořením virtuálního úkolu a pracovních listů, přes konzultace, kdy je složité žákovi vysvětlit danou problematiku, až po několikahodinové kontroly a zpětné vazby.

Zuzana Jurajdová, učitelka: „Většinou učitelé zadávají úkoly přes systém, kde žáci mohou online vyplňovat odpovědi. Systém je částečně schopný odpovědi vyhodnotit, ale samozřejmě to pak hodnotí učitel. Jako doplněk výuky jsou online meetingy. Ve škole využíváme Google Meet, což je pro nás optimální, kde se domluvíme s dětmi, pošleme jim odkaz, ony se nám přihlásí a my vedeme hodinu, v uvozovkách, jako bychom byli ve třídě.“

Výhodou neustálého připojení k internetu v době výuky je možnost doplnění informací. Doba zkoušení se na školách zatím co nejvíce odkládá a přístup k internetu je nyní výhodou.

Zuzana Jurajdová, učitelka: „Když se učíme něco nového a někdo by jim poradil, nebo si to našly na internetu, tak tím lépe, že zapojí i sebe, že jim to vše neřekne učitel. Problém s tím, že by jim někdo radil je spíše při zkoušení. Zatím zkoušení moc není, protože jsme doma tři týdny. Náplň je stejná, snažíme se hodně procvičovat, ale už musíme přejít i k nové látce.“

Zapojení do výuky formou online je mezi žáky uznávané. Zejména pak v devátých ročnících, kdy se studenti rozhodují o své budoucnosti a vybírají střední školy.

Zuzana Jurajdová, učitelka: „Řekla bych, že většina žáků opravdu na online výuku chodí. Někdy se stane, že se někomu nechce, že má někdo opravdu problém, ale myslím si, že přes 90 % žáků opravdu plní úkoly a snaží se je plnit.“

Větší problém nastává v nižších ročnících, především pak v prvních třídách, kde děti umí sotva psát. Výuka prvňáků je proto omezena na jednu hodinu denně.

Alena Myšková, učitelka: „V prvním ročníku je to pro všechny velmi zajímavá věc. Začali jsme s výukou na přání rodičů dvakrát po půl hodině každý den. Půl hodiny matematiky a půl hodiny českého jazyka, protože v domácím prostředí je půlhodina pro děti maximum. Soustředěnost je mnohem horší než ve třídě.“

Menším dětem chybí zároveň kontakt se svými spolužáky. To, že si nemohou o přestávkách, které ve škole mají, pohrát se svými kamarády, se snaží částečně kompenzovat i sami učitelé, kteří dětem umožňují kontakt právě přes výukové programy.

Alena Myšková, učitelka: „Děti využívají i Google Meet, který zapínám dříve a nechám i mezi hodinami zapnutý, ony ho používají jako platformu, kde se potkají s kamarády, jim je taky doma smutno. Nechávám jim i přestávky, ony si povídají samy přes obrazovku.“

Dá se předpokládat, že děti této distanční generace budou více samotářské a méně socializované. Kdy se však děti společně ve třídě znovu potkají a jestli se brány škol otevřou ještě letos, není vůbec jisté.

---

Bažantulu opustila poslední těžká technika

V prvním listopadovém týdnu odjela poslední těžká technika z opravovaného rybníku Bažantula. Poslední bagr Chráněnou krajinnou oblast Poodří opustil 4. listopadu po dvouletých opravách. Nyní se těší na svou první sezónu.

Jan Klečka, ředitel správy CHKO Poodří: „Pro další sezóny počítáme s tím, že se rybníky budou napouštět pomalu, protože potřebujeme, aby se nám rozvinuly porosty a rybníky zarostly a vzniklo nám prostředí pro obojživelníky a hnízdění ptáků. Nemůžeme ho zaplnit vodou najednou.“

Plného stavu vody se rybník dočká až po několika letech. Za tu dobu se na březích budou moci zabydlet drobní živočichové a zároveň se bude průběžně kontrolovat kvalita zpevnění hrází.

Jan Klečka, ředitel správy CHKO Poodří: „Počítáme, že rok, možná dva, tři, se rybníky budou držet na nižších stavech a hospodaření na plné vodní hladině nastane až někdy později za několik let.“

V rybníce se časem počítá s chovem ryb, především kaprů a línů. Jejich nasazení bude záviset na vývoji rybniční zeleně.

Jan Klečka, ředitel správy CHKO Poodří: „Ryby tam budou hned s první vodou, protože se tam dostanou bez našeho přičinění, ale s nasazováním ryb se počítá možná už příští rok a podle toho, jak se to bude vyvíjet, tak se budou povolovat osádky větších ryb. Příští rok bude záviset na tom, jestli se porosty budou vyvíjet tak, jak bychom si představovali.“

Rekonstrukce rybníků vyšla na 52 milionů korun. V současné době je připravena projektová dokumentace na opravu dalšího z nich. Během dvou let se tak opravy dočká i rybník Kotvice.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Expres Studénky
06. listopadu 2020, 18:14

Život studénecké Charity zkomplikoval koronavirus

Charita Studénka se v minulých týdnech potýkala s krizí spojenou s nákazou koronavirem. Nakazilo se hned několik pracovníků i klientů, což následně omezilo poskytované služby. Zaměstnanci i senioři tak prožívali krušné chvíle. Nákaze se nevyhnuli ani klienti.

Jarmila Pomikálková, ředitelka charity Studénka: „Onemocnělo nám hodně pracovníků v pečovatelské službě. Zůstala nám jen jedna pečovatelka a dvě brigádnice. Museli jsme tu službu hodně eliminovat. Službu jsme poskytovali jen šesti klientům. Bylo to pro nás hodně bolestivé a trápilo nás, že klientům v terénu jsme nemohli pomoci. Nešlo to.“

Celkově se nakazilo osm pečovatelek z devíti. Nyní jsou nemocné pouze tři z nich.

Jarmila Pomikálková, ředitelka charity Studénka: „V tuto chvíli máme nemocné čtyři klienty, šest už jich máme uzdravených a nějaké nemocné pracovníky. Klienti, kteří jsou nemocní, tak jsou v celkem dobré kondici a nemoc zvládají dobře, jednu klientku máme v nemocnici a jedna nám bohužel zemřela.“

Nejhorší období má charita pravděpodobně za sebou a teď se situace stabilizuje.

Jarmila Pomikálková, ředitelka charity Studénka: „V současné chvíli se nám pečovatelky uzdravují a vracejí se. Pomaličku tento týden začínáme s rozvozem obědů, s kterým nám pomáhají pracovníci sportu a kultury Studénka.“

Kamil Krahula, ředitel SAK Studénka: „V tomto období, kdy máme svou činnost pozastavenou, jsme se domluvili s Charitou a naši zaměstnanci tak pomáhají rozvážet obědy. Jsem rád že se tato spolupráce domluvila.“

Lucie Zajícová, dobrovolnice: „Dnes máme čtyřicet obědů, které budeme rozvážet do míst jako je Studénka 1, Butovice a část nádraží. Zabere nám to zhruba čtyři hodiny a tento týden rozvážecí službu zastupujeme.“

Kdy se život pečovatelské služby vrátí do starých kolejí nikdo neví. Pokud by se situace v domově pro seniory opět zhoršila, hledala by charita dobrovolníky, kteří by jim s péčí o své klienty pomohli. Najít je ale není jednoduché, museli by totiž mít zkušenosti se staráním se o člověka. Když to museli zájemce zaměstnanci učit, bylo by to pro ně velmi náročné. Vzhledem ke zlepšující se situaci to ale nejspíš nebude nutné.

Jarmila Pomikálková, ředitelka charity Studénka:Není to pro nás jednoduché, máme covid pokoje, kde se musí pracovníci oblékat do ochranných prostředků. Ta péče je hodně náročná i psychicky a fyzicky. Doufáme, že to zvládneme a moc všem děkujeme za podporu. Ta doba není náročná jen pro nás, ale pro všechny.“

Vzhledem k tomu, že jsou v domově zrušeny návštěvy, mohou se senioři se svými blízkými setkat alespoň přes telefon nebo Skype.

---

Online výuka není pro učitele vůbec jednoduchá

Výuka na dálku se jeví jako jednoduchá záležitost, kterou vyřešíme zapnutím počítače. Ve skutečnosti s sebou nese několik online vyučovacích programů, a především dvojnásobnou práci pro učitele.

Zuzana Jurajdová, učitelka: „Děti jsou doma a my nevidíme co dělají, protože si většinou nechtějí zapínat kamery. Pokud je zapnou, nejsou úplně pozorné, jako když by byly ve třídě a navíc i interakce mezi námi je pomalejší. Zapínání a vypínání mikrofonů, často dlouho čekáme na odpověď, nebo se ani nedočkáme. Když nemají zapnuté kamery, tak nemáme ani šanci zjistit, co celou hodinu dělají. Je to náročné.“

V době distanční výuky mají učitelé plné ruce práce počínaje vytvořením virtuálního úkolu a pracovních listů, přes konzultace, kdy je složité žákovi vysvětlit danou problematiku, až po několikahodinové kontroly a zpětné vazby.

Zuzana Jurajdová, učitelka: „Většinou učitelé zadávají úkoly přes systém, kde žáci mohou online vyplňovat odpovědi. Systém je částečně schopný odpovědi vyhodnotit, ale samozřejmě to pak hodnotí učitel. Jako doplněk výuky jsou online meetingy. Ve škole využíváme Google Meet, což je pro nás optimální, kde se domluvíme s dětmi, pošleme jim odkaz, ony se nám přihlásí a my vedeme hodinu, v uvozovkách, jako bychom byli ve třídě.“

Výhodou neustálého připojení k internetu v době výuky je možnost doplnění informací. Doba zkoušení se na školách zatím co nejvíce odkládá a přístup k internetu je nyní výhodou.

Zuzana Jurajdová, učitelka: „Když se učíme něco nového a někdo by jim poradil, nebo si to našly na internetu, tak tím lépe, že zapojí i sebe, že jim to vše neřekne učitel. Problém s tím, že by jim někdo radil je spíše při zkoušení. Zatím zkoušení moc není, protože jsme doma tři týdny. Náplň je stejná, snažíme se hodně procvičovat, ale už musíme přejít i k nové látce.“

Zapojení do výuky formou online je mezi žáky uznávané. Zejména pak v devátých ročnících, kdy se studenti rozhodují o své budoucnosti a vybírají střední školy.

Zuzana Jurajdová, učitelka: „Řekla bych, že většina žáků opravdu na online výuku chodí. Někdy se stane, že se někomu nechce, že má někdo opravdu problém, ale myslím si, že přes 90 % žáků opravdu plní úkoly a snaží se je plnit.“

Větší problém nastává v nižších ročnících, především pak v prvních třídách, kde děti umí sotva psát. Výuka prvňáků je proto omezena na jednu hodinu denně.

Alena Myšková, učitelka: „V prvním ročníku je to pro všechny velmi zajímavá věc. Začali jsme s výukou na přání rodičů dvakrát po půl hodině každý den. Půl hodiny matematiky a půl hodiny českého jazyka, protože v domácím prostředí je půlhodina pro děti maximum. Soustředěnost je mnohem horší než ve třídě.“

Menším dětem chybí zároveň kontakt se svými spolužáky. To, že si nemohou o přestávkách, které ve škole mají, pohrát se svými kamarády, se snaží částečně kompenzovat i sami učitelé, kteří dětem umožňují kontakt právě přes výukové programy.

Alena Myšková, učitelka: „Děti využívají i Google Meet, který zapínám dříve a nechám i mezi hodinami zapnutý, ony ho používají jako platformu, kde se potkají s kamarády, jim je taky doma smutno. Nechávám jim i přestávky, ony si povídají samy přes obrazovku.“

Dá se předpokládat, že děti této distanční generace budou více samotářské a méně socializované. Kdy se však děti společně ve třídě znovu potkají a jestli se brány škol otevřou ještě letos, není vůbec jisté.

---

Bažantulu opustila poslední těžká technika

V prvním listopadovém týdnu odjela poslední těžká technika z opravovaného rybníku Bažantula. Poslední bagr Chráněnou krajinnou oblast Poodří opustil 4. listopadu po dvouletých opravách. Nyní se těší na svou první sezónu.

Jan Klečka, ředitel správy CHKO Poodří: „Pro další sezóny počítáme s tím, že se rybníky budou napouštět pomalu, protože potřebujeme, aby se nám rozvinuly porosty a rybníky zarostly a vzniklo nám prostředí pro obojživelníky a hnízdění ptáků. Nemůžeme ho zaplnit vodou najednou.“

Plného stavu vody se rybník dočká až po několika letech. Za tu dobu se na březích budou moci zabydlet drobní živočichové a zároveň se bude průběžně kontrolovat kvalita zpevnění hrází.

Jan Klečka, ředitel správy CHKO Poodří: „Počítáme, že rok, možná dva, tři, se rybníky budou držet na nižších stavech a hospodaření na plné vodní hladině nastane až někdy později za několik let.“

V rybníce se časem počítá s chovem ryb, především kaprů a línů. Jejich nasazení bude záviset na vývoji rybniční zeleně.

Jan Klečka, ředitel správy CHKO Poodří: „Ryby tam budou hned s první vodou, protože se tam dostanou bez našeho přičinění, ale s nasazováním ryb se počítá možná už příští rok a podle toho, jak se to bude vyvíjet, tak se budou povolovat osádky větších ryb. Příští rok bude záviset na tom, jestli se porosty budou vyvíjet tak, jak bychom si představovali.“

Rekonstrukce rybníků vyšla na 52 milionů korun. V současné době je připravena projektová dokumentace na opravu dalšího z nich. Během dvou let se tak opravy dočká i rybník Kotvice.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/expres_studenky/expres-studenky-06-11-2020-18-14