Expres Studénky
- Zpravodajství ze Studénky od redaktorky Petry Dorazilové a kameramana Jana Plášila
- Škola Sjednocení slaví kulaté jubileum
- Poskytnout první pomoc se učily i pětileté děti
- Tamburaši zazářili na jarním koncertu
Základní škola Sjednocení letos slaví 60. výročí založení. Tuto událost si v průběhu roku připomíná různými akcemi. Vrcholem oslav byla akademie v Dělnickém domě.
Sál Dělnického domu do posledního místa obsadili děti ze Základní školy Sjednocení, jejich rodiče, učitelé a dlaší přátelé školy. Zhruba dvouhodinovým blokem hudebních a tanečních programů tu připomněli důležitou událost.
Jana Mantheeová, ředitelka ZŠ Sjednocení: “Dnes máme jeden z významných dnů naší školy, protože slavíme 60. výročí jejího založení. Je to jedna z vrcholných akcí, kterou pořádáme, a to je akademie. Na akademii vystupují všichni naši žáci, pozvali si tady své rodiče a chtějí tímto oslavit to naše výročí.”
Jana Mantheeová, ředitelka ZŠ Sjednocení: “Zčásti je to překvapení i pro rodiče, ale budou tady tanečky, bude tady balet, písničky. Ráno jsme měli generálku, takže většinou už jsme toho opravdu viděli, a je to těžké říct, které to vystoupení je nejlepší. Prostě je to úžasné, každé vystoupení je jiné a je to krásné. Táhneme za jeden provaz celá škola.”
František Zbořil, žák ZŠ Sjednocení: “Budeme dělat balet, konkrétně Labutí jezero. Podle mě to máme nejlepší z celé akademie, to určitě.”
Eliška Buzková, žákyně ZŠ Sjednocení: “Budeme s naší třídou dělat Příběh hraček, máme to dobré, trénovali jsme docela dlouho.”
Ke kulatému jubileu škola letos směřovala i svůj březnový ples, další velkou akci připravují i do následujícího školního roku.
Jana Mantheeová, ředitelka ZŠ Sjednocení: “Na přelomu září a října budeme organizovat velký den otevřených dveří, kdy pozveme do školy širokou veřejnost, aby se podívali, co se za těch šedesát let změnilo.”
---
Zavázat rozbité koleno, ošetřit popáleninu a další základy první pomoci se v rodinném centru učily děti ve věku od pěti let. Proškolení této jednotky malých záchranářů trvalo téměř dvě hodiny.
Tento kurz první pomoci připravilo rodinné centrum cíleně v květnu, měsíci rodiny, pro děti od 5 do 12 let. Odborné rady, přiměřené jejich věku, si vyslechly od zkušené zdravotnice a lektory.
Kamila Cermanová, zdravotnice, lektorka první pomoci: “Dneska tady děti čeká kurz mladý záchranář, kdy si budeme říkat, co dělat, když si odřou kolínko, popálí ručičku, zkusíme si i něco namalovat umělou krví, a pokud budou chtít, tak jim i ukážu, jak se maskuje ve filmu, takže můžeme udělat i něco akčního, můžeme udělat nějakou popáleninu a tak. Zkusíme si nějaké základy šátkování, masáž srdce, řekneme si něco o energy drincích a tak dále.”
účastníci kurzu:
“Zkoušela jsem si zavázat si nohu a ruku.”
“Teď jsem se naučil, jak si zavázat ruku a nohu, trochu mi to šlo. Chtěl bych být záchranářem.”
Kamila Cermanová, zdravotnice, lektorka první pomoci: “Každá ta skupina je jiná, ale paradoxně, děti jsou takové živé, čisté, a mnohdy nám dokážou zachránit život lépe, než ti dospělí. Proto je super učit první pomoc i ty malé, protože ony se nebojí a reagují.”
Lucie Zajícová, vedoucí Rodinného centra: “Nově jsme zařadili do měsíce rodiny i kurzy první pomoci. Jak za mnou vidíte, tak děti si vyzkouší být záchranářem, protože dneska je to opravdu důležité, může se jim zranit kamarád na procházce, a aby věděly, jak reagovat, tak i tady tenhle kurzy jim může pomoci. Zanedlouho, 3. června, proběhne kurz první pomoci pro dospělé. Je určen rodičům nebo pečujícím o malé děti.”
Tento kurz potrvá čtyři hodiny a bude ukončen osvědčením.
---
Sál Dělnického domu zaplnili příznivci hudby, která se line z drnkacích nástrojů. Konal se tu tradiční jarní koncert Tamburašského souboru Brač. Ten ve Studénce funguje více než 110 let.
Jaro Tamburašského souboru Brač je již mnoho let ve znamení velkého koncertu, který vždy zaplní největší sál ve Studénce.
Irena Meluzinová, Tamburašský orchestr Brač: “Dneska v Dělnickém domě proběhl náš tradiční tamburašský koncert, který se každoročně koná tady v tomto období. Letos to tedy připadlo na 18. květen.”
Miloslav Grohmann, Tamburašský orchestr Brač: “Je to vlastně přehlídka toho, co se tamburaši za uplynulý rok naučili, které skladby si připravili jako nové. Představují i skladby původní, které se hrály v dřívějším období.”
Na koncertu tak zazněl pestrý výběr písní různého žánru, od tamburašské klasiky, tedy chorvatské a srbské skladby, přes lidové písničky, operetní a muzikálovou hudbu až po moderní nebo naopak klasická díla, třeba Strausse a Dvořáka.
Miloslav Grohmann, Tamburašský orchestr Brač: “Koncert je vždycky rozdělen na dvě části. Nejdříve tamburaši hrají na staré původní nástroje, které sem byly přivezeny z Balkánu už počátkem minulého století, a ve druhé polovině si hráči vymění nástroje za nástroje nové, na kterých potom hrají ty novější modernější melodie.”
Ve vedení orchestru se za celou dobu jeho existence, od roku 1913, vystřídali jen čtyři dirigenti – Miloslav Grohmann byl jedním z nich.
Miloslav Grohmann, Tamburašský orchestr Brač: “Já jsem byl dirigentem deset, jedenáct let. Skončil jsem někdy v roce 2010. Od té doby jsem měl pauzu, ale teď na požádání tamburašů tady působím jako host. Hlavně vybírám skladby, které jsem kdysi dirigoval, a které ti tamburaši i potřebují trochu obnovit.”
Letošní jaro ovšem není pro tamburaše jen ve znamení tohoto koncertu, v dubnu absolvovali cestu do země, kde má jejich huba své kořeny, do Srbska, a poté zahráli v Ostravě na charitativním koncertu Diakonie Českobratrské církve evangelické.
Nejbližšími domácími termíny, kdy tu ve Studénce Brač mohou jeho příznivci znovu slyšet, jsou den města 15. června nebo 15. září na slavnostech vína.
---
Základní škola Sjednocení letos slaví 60. výročí založení. Tuto událost si v průběhu roku připomíná různými akcemi. Vrcholem oslav byla akademie v Dělnickém domě.
Sál Dělnického domu do posledního místa obsadili děti ze Základní školy Sjednocení, jejich rodiče, učitelé a dlaší přátelé školy. Zhruba dvouhodinovým blokem hudebních a tanečních programů tu připomněli důležitou událost.
Jana Mantheeová, ředitelka ZŠ Sjednocení: “Dnes máme jeden z významných dnů naší školy, protože slavíme 60. výročí jejího založení. Je to jedna z vrcholných akcí, kterou pořádáme, a to je akademie. Na akademii vystupují všichni naši žáci, pozvali si tady své rodiče a chtějí tímto oslavit to naše výročí.”
Jana Mantheeová, ředitelka ZŠ Sjednocení: “Zčásti je to překvapení i pro rodiče, ale budou tady tanečky, bude tady balet, písničky. Ráno jsme měli generálku, takže většinou už jsme toho opravdu viděli, a je to těžké říct, které to vystoupení je nejlepší. Prostě je to úžasné, každé vystoupení je jiné a je to krásné. Táhneme za jeden provaz celá škola.”
František Zbořil, žák ZŠ Sjednocení: “Budeme dělat balet, konkrétně Labutí jezero. Podle mě to máme nejlepší z celé akademie, to určitě.”
Eliška Buzková, žákyně ZŠ Sjednocení: “Budeme s naší třídou dělat Příběh hraček, máme to dobré, trénovali jsme docela dlouho.”
Ke kulatému jubileu škola letos směřovala i svůj březnový ples, další velkou akci připravují i do následujícího školního roku.
Jana Mantheeová, ředitelka ZŠ Sjednocení: “Na přelomu září a října budeme organizovat velký den otevřených dveří, kdy pozveme do školy širokou veřejnost, aby se podívali, co se za těch šedesát let změnilo.”
---
Zavázat rozbité koleno, ošetřit popáleninu a další základy první pomoci se v rodinném centru učily děti ve věku od pěti let. Proškolení této jednotky malých záchranářů trvalo téměř dvě hodiny.
Tento kurz první pomoci připravilo rodinné centrum cíleně v květnu, měsíci rodiny, pro děti od 5 do 12 let. Odborné rady, přiměřené jejich věku, si vyslechly od zkušené zdravotnice a lektory.
Kamila Cermanová, zdravotnice, lektorka první pomoci: “Dneska tady děti čeká kurz mladý záchranář, kdy si budeme říkat, co dělat, když si odřou kolínko, popálí ručičku, zkusíme si i něco namalovat umělou krví, a pokud budou chtít, tak jim i ukážu, jak se maskuje ve filmu, takže můžeme udělat i něco akčního, můžeme udělat nějakou popáleninu a tak. Zkusíme si nějaké základy šátkování, masáž srdce, řekneme si něco o energy drincích a tak dále.”
účastníci kurzu:
“Zkoušela jsem si zavázat si nohu a ruku.”
“Teď jsem se naučil, jak si zavázat ruku a nohu, trochu mi to šlo. Chtěl bych být záchranářem.”
Kamila Cermanová, zdravotnice, lektorka první pomoci: “Každá ta skupina je jiná, ale paradoxně, děti jsou takové živé, čisté, a mnohdy nám dokážou zachránit život lépe, než ti dospělí. Proto je super učit první pomoc i ty malé, protože ony se nebojí a reagují.”
Lucie Zajícová, vedoucí Rodinného centra: “Nově jsme zařadili do měsíce rodiny i kurzy první pomoci. Jak za mnou vidíte, tak děti si vyzkouší být záchranářem, protože dneska je to opravdu důležité, může se jim zranit kamarád na procházce, a aby věděly, jak reagovat, tak i tady tenhle kurzy jim může pomoci. Zanedlouho, 3. června, proběhne kurz první pomoci pro dospělé. Je určen rodičům nebo pečujícím o malé děti.”
Tento kurz potrvá čtyři hodiny a bude ukončen osvědčením.
---
Sál Dělnického domu zaplnili příznivci hudby, která se line z drnkacích nástrojů. Konal se tu tradiční jarní koncert Tamburašského souboru Brač. Ten ve Studénce funguje více než 110 let.
Jaro Tamburašského souboru Brač je již mnoho let ve znamení velkého koncertu, který vždy zaplní největší sál ve Studénce.
Irena Meluzinová, Tamburašský orchestr Brač: “Dneska v Dělnickém domě proběhl náš tradiční tamburašský koncert, který se každoročně koná tady v tomto období. Letos to tedy připadlo na 18. květen.”
Miloslav Grohmann, Tamburašský orchestr Brač: “Je to vlastně přehlídka toho, co se tamburaši za uplynulý rok naučili, které skladby si připravili jako nové. Představují i skladby původní, které se hrály v dřívějším období.”
Na koncertu tak zazněl pestrý výběr písní různého žánru, od tamburašské klasiky, tedy chorvatské a srbské skladby, přes lidové písničky, operetní a muzikálovou hudbu až po moderní nebo naopak klasická díla, třeba Strausse a Dvořáka.
Miloslav Grohmann, Tamburašský orchestr Brač: “Koncert je vždycky rozdělen na dvě části. Nejdříve tamburaši hrají na staré původní nástroje, které sem byly přivezeny z Balkánu už počátkem minulého století, a ve druhé polovině si hráči vymění nástroje za nástroje nové, na kterých potom hrají ty novější modernější melodie.”
Ve vedení orchestru se za celou dobu jeho existence, od roku 1913, vystřídali jen čtyři dirigenti – Miloslav Grohmann byl jedním z nich.
Miloslav Grohmann, Tamburašský orchestr Brač: “Já jsem byl dirigentem deset, jedenáct let. Skončil jsem někdy v roce 2010. Od té doby jsem měl pauzu, ale teď na požádání tamburašů tady působím jako host. Hlavně vybírám skladby, které jsem kdysi dirigoval, a které ti tamburaši i potřebují trochu obnovit.”
Letošní jaro ovšem není pro tamburaše jen ve znamení tohoto koncertu, v dubnu absolvovali cestu do země, kde má jejich huba své kořeny, do Srbska, a poté zahráli v Ostravě na charitativním koncertu Diakonie Českobratrské církve evangelické.
Nejbližšími domácími termíny, kdy tu ve Studénce Brač mohou jeho příznivci znovu slyšet, jsou den města 15. června nebo 15. září na slavnostech vína.
---