Frýdek-Místek chce zajistit bezpečnější a čistější veřejný prostor. Jako jeden z lídrů v dané problematice, kterým se chtějí inspirovat další města, má už rok nástroj – obecně závaznou vyhlášku proti žebrání a bivakování.
Frýdek-Místek dlouhodobě čelí problémům, které souvisejí s narušováním veřejného pořádku. Městská policie jen často vyjíždí k případům veřejného pohoršování, obtěžování nebo znečišťování prostranství nepřizpůsobivými osobami. Po zavedení nové vyhlášky proti žebrání a bivakování se situace zlepšuje.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Vyhláška je pouze jedním z dalších nástrojů, stejně jako vyhláška proti alkoholu. To znamená, že ve své praxi strážníci mají jakýsi účinný nástroj, jak vykázat osoby například z dětských hřišť nebo tam, kde se vyskytuje větší počet osob."
Jaký je celkově ten cíl?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Ten cíl je samozřejmě zakázat těm lidem, nebo respektive mít účinný nástroj k tomu, aby lidé neobtěžovali před obchodem žebráním a podobnými věcmi."
Vykonavatelem je tedy Městská policie?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Převážně strážníci Městské policie, ti, kteří se starají o ochranu veřejného pořádku, a ti, kteří jsou každý den voláni k těmto situacím, kdy to lidi obtěžuje, se snaží chránit ty slušné."
Jaké má městská policie kompetence k tomu, aby to mohla realizovat?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Ty kompetence jsou dané právě tou vyhláškou, a to z hlediska toho, že může říct, že se jedná o centrum města nebo o nějaké dětské hřiště nebo základní školu, kde tyto věci prostě vyhláškou omezuje a může je z tohoto místa vykázat."
Je pravda, že v tomto směru Frýdek-Místek následovala další města?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Je to pravda. Oslovilo nás několik statutárních měst, které by tuto vyhlášku chtěly také zavádět, a myslím si, že někteří už ji zavedli."
Vyhláška se týká vymezených lokalit, kde je zavedení nezbytné, a posvětilo ji ministerstvo vnitra.
Tomáš Zapletal, ředitel Městské policie Frýdek-Místek: "Strážníci Městské policie vyjíždějí na výjezdy týkající se narušování veřejného pořádku osobami bez domova téměř denně. Ty požadavky ze strany občanů jsou různé. Teď v zimě se jedná převážně o vykazování těchto osob z nebytových prostor obytných domů, kde se snaží přespávat v teple ve sklepních prostorech, popřípadě potom vytlačování těchto osob z okolí supermarketů, kde požívají alkoholické nápoje."
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Účelem té vyhlášky je zejména zabránit závadným osobám, které jsou mnohdy agresivní a pod vlivem psychotropních a omamných látek, aby obtěžovali slušné lidi, protože nemáme jiný účinný způsob, jak je z místa vykázat."
Frýdek-Místek přitom nabízí nadprůměrnou záchrannou síť služeb pro lidi bez domova nebo ohrožené bezdomovectvím a intenzivně spolupracuje s neziskovými organizacemi.
---
Obyvatelé Frýdku-Místku mají sociální cítění. Svědčí o tom počet jízdních kol, která přivezli a odevzdali zdarma v rámci projektu Kola pro Afriku.
Ve Frýdku-Místku vzniklo sběrné místo, kde mohou občané přinést svá nepotřebná kola.
Libuše Petrová, koordinátorka, Kola pro Afriku: "Tyhle kola se dostanou k nám do centrálního skladu. Jsme v Ostravě - Koblově a jsme spádová pro celou Českou republiku."
A co se tedy děje dál?
Libuše Petrová, koordinátorka, Kola pro Afriku: "Kola třídíme. Vhodná kola dáme do jedné místnosti a čekáme na kontejner, až budeme schopni ho ufinancovat a poslat do Afriky. Do jednoho kontejneru do Afriky se nám vejde 500 kol. Dneska to vypadá na takových 100 až 120 kol z Frýdku-Místku. Díky dárcům."
Takže dárci pořád jsou, pořád se nacházejí?
Libuše Petrová, koordinátorka, Kola pro Afriku: "Ano, lidé jsou velice štědří a kola jsou ve velice dobrém stavu. Byla bych ráda, kdyby se dala ukázat ta laskavost těch dárců."
Sběrné místo ve Frýdku-Místku funguje už od roku 2013.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Během této doby se povedlo vybrat od občanů Frýdku-Místku, ale samozřejmě i okolních obcí, zhruba nějakých 1600 kol, které potom dvakrát ročně nakládáme tak, jak vidíte dneska, a putují do Ostravy, kde se potom opravují a některé z nich se potom dostanou do Afriky, do Gambie, kde slouží žákům, aby se mohli dostávat do škol."
Jaký je zájem obyvatel Frýdku-Místku takto přispět?
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já jsem velmi rád a mile překvapen, že ten zájem je opravdu velký a my dvakrát ročně odvezeme zhruba sto kol právě do Ostravy k té opravě. Takže ten zájem je opravdu velký a já jsem rád, že už fungujeme tak dlouho a věřím, že fungovat budeme i nadále."
Když budu chtít věnovat svoje kolo, na koho se mám obrátit?
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My tady vybíráme kola vždycky každou středu od tří hodin do pěti odpoledne. Takže stačí v ten daný den přijít a kolo tady darovat."
Gambie svým žákům se celkově podařilo předat už více než 14 000 kol.
Máte i zpětné vazby přímo z Afriky. Jak to vypadá?
Libuše Petrová, koordinátorka, Kola pro Afriku: "To je krásný dotaz. Děkuji. Třináct let organizace již funguje a v Africe máme už zázemí, to znamená praktickou školu. Vybudovali jsme školu, kde učíme místní lidi řemeslu. Je to konkrétně kolomechanik."
---
Soutěž Podbeskydský ještěr už patří k renomovaným kláním mezi středoškoláky. Pořádá ji Střední škola gastronomie, oděvnictví a služeb ve Frýdku-Místku a je určena pro žáky oboru cukrář.
Soutěž Podeskydský ještěr už má svou tradici a vysokou prestiž. Soutěží se ve výrobě dortů a porota vyhodnocuje ty nejlepší mladé cukráře. Ti dorazili z Moravskoslezského kraje a z jižní Moravy.
Anna Kajzarová, organizátorka soutěže: "Tuto soutěž pořádáme proto, aby naši studenti mohli ukázat, co se naučili. To, co se naučí v průběhu studia, aby se setkali s konkurencí dalších středních škol. A abychom se všichni tak sešli, protože si můžeme vyměnit nějaké důležité informace."
Za ty roky jde úroveň soutěže nahoru. Jaké máte ohlasy?
Anna Kajzarová, organizátorka soutěže: "Soutěže jsou náročné jak psychicky, tak finančně, tak po všech stránkách. Takže ohlasy jsou samozřejmě dobré, když ta soutěž pokračuje. Náš pan ředitel, pan doktor Smutný, má velmi široké gastronomické srdce, takže je takovou stálicí a záštitou právě pro tyto soutěže."
Novinkou letošního ročníku bylo určené téma Colours of Ostrava.
Eliška Dernerová, předsedkyně poroty: "Těšíme se na ty velké a rozmanité dorty, že budou zářivé, křiklavé, úplně netypické."
Co budete hodnotit, až finální výrobky před vámi přistanou?
Eliška Dernerová, předsedkyně poroty: "Tak jako vždy, to už je taková tradice. Nejprve tam máme chuť, tu budeme mít jako první možnost vyhodnotit, a potom celkovou prezentaci dortu, techniky, jaké byly použity, s jakou precizností a během té soutěže samozřejmě čistotu pracoviště, zpracování surovin, jak se k tomu chovají."
anketa: soutěžící: "Jsem z Ostravy - Hrabůvky z Krakovské. A přijela jsem, abych si zase vyzkoušela, jaké to je soutěžit. Už jsem tady podruhé."
A jaké to je tedy?
anketa: soutěžící: "Velký stres a nátlak."
A co vyrábíte?
anketa: soutěžící: "Dort s tématem Colours of Ostrava. Je tam pistáciový korpus, ganache z bílé čokolády, maliny, malinové kompoty."
anketa: soutěžící: "Přijela jsem z Bzence a přijela jsem proto, že se pečení věnuji ráda a byla to příležitost, jak si rozšířit možnosti."
Frýdek-Místek se tak na jeden den stal centrem mladých cukrářů.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Platí jedno lidové rčení, které opravdu tady můžeme použít, že řemeslo má zlaté dno. A tato tradiční akce, která přivede ty budoucí cukráře ze širokého okolí právě na tuto soutěž, ukazuje, že je dobré podporovat tradice, podporovat takové soutěže. A já věřím, že bude stále více mladých lidí, kteří se budou chtít věnovat něčemu, co opravdu potřebuje, aby byli zruční, aby byli šikovní, aby se něco naučili, naučili se řemeslo."
---
Frýdek-Místek chce zajistit bezpečnější a čistější veřejný prostor. Jako jeden z lídrů v dané problematice, kterým se chtějí inspirovat další města, má už rok nástroj – obecně závaznou vyhlášku proti žebrání a bivakování.
Frýdek-Místek dlouhodobě čelí problémům, které souvisejí s narušováním veřejného pořádku. Městská policie jen často vyjíždí k případům veřejného pohoršování, obtěžování nebo znečišťování prostranství nepřizpůsobivými osobami. Po zavedení nové vyhlášky proti žebrání a bivakování se situace zlepšuje.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Vyhláška je pouze jedním z dalších nástrojů, stejně jako vyhláška proti alkoholu. To znamená, že ve své praxi strážníci mají jakýsi účinný nástroj, jak vykázat osoby například z dětských hřišť nebo tam, kde se vyskytuje větší počet osob."
Jaký je celkově ten cíl?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Ten cíl je samozřejmě zakázat těm lidem, nebo respektive mít účinný nástroj k tomu, aby lidé neobtěžovali před obchodem žebráním a podobnými věcmi."
Vykonavatelem je tedy Městská policie?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Převážně strážníci Městské policie, ti, kteří se starají o ochranu veřejného pořádku, a ti, kteří jsou každý den voláni k těmto situacím, kdy to lidi obtěžuje, se snaží chránit ty slušné."
Jaké má městská policie kompetence k tomu, aby to mohla realizovat?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Ty kompetence jsou dané právě tou vyhláškou, a to z hlediska toho, že může říct, že se jedná o centrum města nebo o nějaké dětské hřiště nebo základní školu, kde tyto věci prostě vyhláškou omezuje a může je z tohoto místa vykázat."
Je pravda, že v tomto směru Frýdek-Místek následovala další města?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Je to pravda. Oslovilo nás několik statutárních měst, které by tuto vyhlášku chtěly také zavádět, a myslím si, že někteří už ji zavedli."
Vyhláška se týká vymezených lokalit, kde je zavedení nezbytné, a posvětilo ji ministerstvo vnitra.
Tomáš Zapletal, ředitel Městské policie Frýdek-Místek: "Strážníci Městské policie vyjíždějí na výjezdy týkající se narušování veřejného pořádku osobami bez domova téměř denně. Ty požadavky ze strany občanů jsou různé. Teď v zimě se jedná převážně o vykazování těchto osob z nebytových prostor obytných domů, kde se snaží přespávat v teple ve sklepních prostorech, popřípadě potom vytlačování těchto osob z okolí supermarketů, kde požívají alkoholické nápoje."
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Účelem té vyhlášky je zejména zabránit závadným osobám, které jsou mnohdy agresivní a pod vlivem psychotropních a omamných látek, aby obtěžovali slušné lidi, protože nemáme jiný účinný způsob, jak je z místa vykázat."
Frýdek-Místek přitom nabízí nadprůměrnou záchrannou síť služeb pro lidi bez domova nebo ohrožené bezdomovectvím a intenzivně spolupracuje s neziskovými organizacemi.
---
Obyvatelé Frýdku-Místku mají sociální cítění. Svědčí o tom počet jízdních kol, která přivezli a odevzdali zdarma v rámci projektu Kola pro Afriku.
Ve Frýdku-Místku vzniklo sběrné místo, kde mohou občané přinést svá nepotřebná kola.
Libuše Petrová, koordinátorka, Kola pro Afriku: "Tyhle kola se dostanou k nám do centrálního skladu. Jsme v Ostravě - Koblově a jsme spádová pro celou Českou republiku."
A co se tedy děje dál?
Libuše Petrová, koordinátorka, Kola pro Afriku: "Kola třídíme. Vhodná kola dáme do jedné místnosti a čekáme na kontejner, až budeme schopni ho ufinancovat a poslat do Afriky. Do jednoho kontejneru do Afriky se nám vejde 500 kol. Dneska to vypadá na takových 100 až 120 kol z Frýdku-Místku. Díky dárcům."
Takže dárci pořád jsou, pořád se nacházejí?
Libuše Petrová, koordinátorka, Kola pro Afriku: "Ano, lidé jsou velice štědří a kola jsou ve velice dobrém stavu. Byla bych ráda, kdyby se dala ukázat ta laskavost těch dárců."
Sběrné místo ve Frýdku-Místku funguje už od roku 2013.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Během této doby se povedlo vybrat od občanů Frýdku-Místku, ale samozřejmě i okolních obcí, zhruba nějakých 1600 kol, které potom dvakrát ročně nakládáme tak, jak vidíte dneska, a putují do Ostravy, kde se potom opravují a některé z nich se potom dostanou do Afriky, do Gambie, kde slouží žákům, aby se mohli dostávat do škol."
Jaký je zájem obyvatel Frýdku-Místku takto přispět?
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já jsem velmi rád a mile překvapen, že ten zájem je opravdu velký a my dvakrát ročně odvezeme zhruba sto kol právě do Ostravy k té opravě. Takže ten zájem je opravdu velký a já jsem rád, že už fungujeme tak dlouho a věřím, že fungovat budeme i nadále."
Když budu chtít věnovat svoje kolo, na koho se mám obrátit?
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My tady vybíráme kola vždycky každou středu od tří hodin do pěti odpoledne. Takže stačí v ten daný den přijít a kolo tady darovat."
Gambie svým žákům se celkově podařilo předat už více než 14 000 kol.
Máte i zpětné vazby přímo z Afriky. Jak to vypadá?
Libuše Petrová, koordinátorka, Kola pro Afriku: "To je krásný dotaz. Děkuji. Třináct let organizace již funguje a v Africe máme už zázemí, to znamená praktickou školu. Vybudovali jsme školu, kde učíme místní lidi řemeslu. Je to konkrétně kolomechanik."
---
Soutěž Podbeskydský ještěr už patří k renomovaným kláním mezi středoškoláky. Pořádá ji Střední škola gastronomie, oděvnictví a služeb ve Frýdku-Místku a je určena pro žáky oboru cukrář.
Soutěž Podeskydský ještěr už má svou tradici a vysokou prestiž. Soutěží se ve výrobě dortů a porota vyhodnocuje ty nejlepší mladé cukráře. Ti dorazili z Moravskoslezského kraje a z jižní Moravy.
Anna Kajzarová, organizátorka soutěže: "Tuto soutěž pořádáme proto, aby naši studenti mohli ukázat, co se naučili. To, co se naučí v průběhu studia, aby se setkali s konkurencí dalších středních škol. A abychom se všichni tak sešli, protože si můžeme vyměnit nějaké důležité informace."
Za ty roky jde úroveň soutěže nahoru. Jaké máte ohlasy?
Anna Kajzarová, organizátorka soutěže: "Soutěže jsou náročné jak psychicky, tak finančně, tak po všech stránkách. Takže ohlasy jsou samozřejmě dobré, když ta soutěž pokračuje. Náš pan ředitel, pan doktor Smutný, má velmi široké gastronomické srdce, takže je takovou stálicí a záštitou právě pro tyto soutěže."
Novinkou letošního ročníku bylo určené téma Colours of Ostrava.
Eliška Dernerová, předsedkyně poroty: "Těšíme se na ty velké a rozmanité dorty, že budou zářivé, křiklavé, úplně netypické."
Co budete hodnotit, až finální výrobky před vámi přistanou?
Eliška Dernerová, předsedkyně poroty: "Tak jako vždy, to už je taková tradice. Nejprve tam máme chuť, tu budeme mít jako první možnost vyhodnotit, a potom celkovou prezentaci dortu, techniky, jaké byly použity, s jakou precizností a během té soutěže samozřejmě čistotu pracoviště, zpracování surovin, jak se k tomu chovají."
anketa: soutěžící: "Jsem z Ostravy - Hrabůvky z Krakovské. A přijela jsem, abych si zase vyzkoušela, jaké to je soutěžit. Už jsem tady podruhé."
A jaké to je tedy?
anketa: soutěžící: "Velký stres a nátlak."
A co vyrábíte?
anketa: soutěžící: "Dort s tématem Colours of Ostrava. Je tam pistáciový korpus, ganache z bílé čokolády, maliny, malinové kompoty."
anketa: soutěžící: "Přijela jsem z Bzence a přijela jsem proto, že se pečení věnuji ráda a byla to příležitost, jak si rozšířit možnosti."
Frýdek-Místek se tak na jeden den stal centrem mladých cukrářů.
Petr Korč (Naše Město F-M), primátor Frýdku-Místku: "Platí jedno lidové rčení, které opravdu tady můžeme použít, že řemeslo má zlaté dno. A tato tradiční akce, která přivede ty budoucí cukráře ze širokého okolí právě na tuto soutěž, ukazuje, že je dobré podporovat tradice, podporovat takové soutěže. A já věřím, že bude stále více mladých lidí, kteří se budou chtít věnovat něčemu, co opravdu potřebuje, aby byli zruční, aby byli šikovní, aby se něco naučili, naučili se řemeslo."
---
