Špatně se jim dýchalo, mluvilo a v horkých letních dnech se cítili vyčerpaní. Takové byly podle dětí i učitelů důsledky nošení roušek ve školách. Díky dalšímu rozvolnění mimořádných opatření je teď mohli všichni konečně odložit.
Hodina přírodopisu ve čtvrté třídě na 5. Základní škole ve Frýdku-Místku je v plném proudu. Děti se aktivně hlásí a dávají bedlivý pozor. Svůj podíl na tom má nejen jejich bystrost, ale také rozvolnění, kdy mohly společně s vyučujícími odložit roušky.
Anketa Děti: 1.) "Je to fajn, protože předtím jsme nemohly moc dýchat a teďka mi je lépe." 2.) "Je to dobře, že konečně jsme si tohle mohli sundat, protože to bylo vážně hrozně vyčerpávající." 3.) "Se mi lépe dýchá a jak jsem přišel domů, tak jsem byl více ospalejší, než bez těch roušek." 4.) "Nemohly jsme chodit do tělocviku, protože jsme musely nosit roušky."
Za odložení roušek bojovaly školy i někteří vládní činitelé dlouhodobě. Jedenácti krajům v Česku to bylo nakonec, díky nízkému počtu nově nakažených, umožněno.
Jana Ondračková, třídní učitelka IV.D; 5. ZŠ Frýdek-Místek: "Se o tom mluvilo už delší dobu, jenom se čekalo, kdy to začne. Pro nás určitě dobře, protože se nám lépe dýchá, lépe se nám mluví, je nám lépe rozumět. Určitě si myslím, že je to fajn. Zvláště pro ty děti, protože byly unavené, ospalé, špatně se jim soustředilo."
Irena Marková, třídní učitelka I.C; 5. ZŠ Frýdek-Místek: "Bylo to příjemné, i když někteří už jsou tak naučení, že je tedy pořád měli. Už jsme tak naučení, že na té chodbě do těch prostor je nosíme, ale pro některé to bylo dneska tu roušku těžké sundat. Musela jsem to zdůrazňovat, už nemusíš, už nemusíš."
Na některých školách se snažili dětem v horkých letních usnadnit průběh dne tím, že tráví co nejvíce času venku. Na 5. Základní škole využívají s dětmi dokonce dlouhodobě možnost se chodit ven i učit.
Irena Marková, třídní učitelka I.C; 5. ZŠ Frýdek-Místek: "Učíme se číst nové učivo, souhlásky bě, pě, vě, zvolila jsem, že půjdeme na dvůr, protože je to příjemnější a chtěla jsem i zkusit, jestli se ti žáci dokáží tady lépe soustředit a myslím si, že nám to jde. Dokonce si myslím, že tady čtou hlasitěji než ve třídě."
Ve společných prostorách, jako jsou šatny a chodby povinnost nosit roušky stále platí.
---
Seznámení s projektem Vraťme dětem pohyb, větší propojení mezi školami, ale i poděkování za nelehkou práci. Taková byla témata prvního neformálního setkání primátora Frýdku-Místku a členů rady města se všemi řediteli základních a mateřských škol.
Zasedací sál zastupitelstva Frýdku-Místku obsadili tentokrát ředitelé základních a mateřských škol. Primátor a vedoucí školského odboru jim poděkovali za náročnou práci v době pandemie, kdy byla řada škol zavřená a téměř neustále se měnily různé podmínky pro fungování. Na řadu přišla ale i další témata.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku: "Dnešní setkání bylo mé první s řediteli, chtěl jsem se seznámit s jednotlivými zástupci škol osobě. Chtěli jsme jim představit první projekt Vraťme dětem pohyb, který vznikl ve spolupráci se sportovními spolky a který by měl vytvořit aktivní pohybovou náplň dětem během prázdnin a požádali jsme ředitele škol o spolupráci v případě nepříznivého počasí."
Tomáš Pyško, člen rady města Frýdek-Místek: "11 klubů odpovědělo, že ano, že bude chystat aktivity pro děti v rámci letních prázdnin. Proto jsme požádali ředitele škol o součinnost při poskytnutí jejich sportovišť v případě nepříznivého počasí, i jejich školních tělocvičen. Ředitelé se vyjádřili kladně, vyjádřili samozřejmě i své naplánované akce, opravy a tak dále. My jsme jasně všem zdůraznili, že se nejedná o nic povinného. Žádný nebude důraz na to, aby vyhověli. Pokud nemohou, tak nemohou. Kluby se nabídnou, my budeme jenom rádi, když se nám ty děti dostanou ven."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku: "Dále jsme se bavili o různých věcech, které můžeme mezi jednotlivými řediteli nastavit, jak jim můžeme pomoci metodicky, jak zkvalitnit komunikaci a jak pomoci tomu, aby školství, které zřizuje město, mělo svou úroveň."
Zároveň si vedení města stanovilo dva dlouhodobé cíle. Větší spolupráci mezi jednotlivými školami a komunikaci.
Tomáš Chrobák, předseda Komise pro výchovu a vzdělávání: "Aby se ředitelé více propojili a bylo to na bázi spolupráce než soupeření. A ať dokážeme radnici přiblížit ředitelům, když mají nějaké požadavky nebo nějaký problém, který jsme schopni vyřešit nebo ošetřit, případně zodpovědět, tak ať má kde se obrátit."
Martin Kocur, ředitel MŠ Beruška: "Setkání vnímám pozitivně, vždycky je dobře, když je nastavena komunikace mezi školami a zřizovatelem a věřím, že bude fungovat tak, jak bylo řečeno, takže se na ni těším."
Všichni se shodli na tom, že je nejdůležitější, aby další školní rok probíhal už bez omezení. Mateřinky se mohly postarat o děti a školákům se dostalo plnohodnotného vzdělání.
---
Máte doma nepotřebné kolo? Nebo víte o nějakém, které je například nepojízdné? Přivezte ho do jednoho ze sběrných míst Kol pro Afriku. Najdete ho i ve Frýdku-Místku. Kola se pak opraví, případně z něj vezmou náhradní díly a pošlou se do africké Gambie, kde pomohou dětem při cestách do školy.
Desítky kol už se sešly v prostorách sběrného místa na Palackého ulici ve Frýdku-Místku. Přivezli je sem lidé, kteří se rozhodli podpořit projekt Kola pro Afriku.
Marcel Sikora, koordinátor sběrného místa Frýdek-Místek: "Sběrné místo ve Frýdku-Místku, které jsem tady založil funguje od roku 2013. Inspirací mi byla moje návštěva Afriky, a to konkrétně Keni, kde jsem viděl, jak místní obyvatelé kola využívají jako takový hlavní dopravní prostředek. Od té doby nám obyvatelé města i z širokého okolí přinesli více než 1 000 kol, které každoročně odvážíme odsud ze sběrného místa do centrálního skladu v Ostravě-Koblově."
Tam se kola opravují, případně rozeberou na náhradní díly. Cílem je hlavně kolo zjednodušit pro podmínky v Africe.
Roman Posolda, zakladatel projektu Kola pro Afriku: "Děláme kolo bez přehazovačky, s jedním převodem. To jsou právě nejideálnější kola do africké Gambie, kde nejsou žádné kopce a kde ty děti si v ideálním případě ta kola složí, obohatí je náhradními díly, které jsou odolné proti písku, případně proti vodě, když je období dešťů a na to kolo jednou sednou a budou na nich jezdit do školy."
Marcel Sikora, koordinátor sběrného místa Frýdek-Místek: "Kvůli vzdálenostem, které jsou v Africe z různých vesnic do škol, by pro ně bylo obtížné chodit do školy, takže díky těmto kolům se dostávají do škol a je jim umožněno takto vzdělávání."
Sem do frýdecko-místeckého sběrného místa mohou lidé nosit kola vždy každou středu od 15. do 17. hodiny.
Marcel Sikora, koordinátor sběrného místa Frýdek-Místek: "Já bych chtěl poděkovat všem dárcům, kteří doteď přinesli kola. Věřím, že přibudou další a díky nim získají děti v Gambii vzdělání."
Roman Posolda, zakladatel projektu Kola pro Afriku: "Některá kola, která nám lidé darují, tak v rámci sociální dílny, tak to je takový podprojekt v Kolech pro Afriku, dlouhodobě nezaměstnaní nebo lidé ve výkonu trestu, tak ta kola opravují, a to jsou kola, která do Afriky nejdou. Ta kola se prodávají tady jako repasovaná a výtěžek jde na podporu všech našich aktivit, které děláme ve směru do Gambie."
Za dobu existence projektu bylo v celém Česku vybráno na 25 tisíc kol. Přímo ke gambijským školákům se jich dostalo už 7 334.
---
Špatně se jim dýchalo, mluvilo a v horkých letních dnech se cítili vyčerpaní. Takové byly podle dětí i učitelů důsledky nošení roušek ve školách. Díky dalšímu rozvolnění mimořádných opatření je teď mohli všichni konečně odložit.
Hodina přírodopisu ve čtvrté třídě na 5. Základní škole ve Frýdku-Místku je v plném proudu. Děti se aktivně hlásí a dávají bedlivý pozor. Svůj podíl na tom má nejen jejich bystrost, ale také rozvolnění, kdy mohly společně s vyučujícími odložit roušky.
Anketa Děti: 1.) "Je to fajn, protože předtím jsme nemohly moc dýchat a teďka mi je lépe." 2.) "Je to dobře, že konečně jsme si tohle mohli sundat, protože to bylo vážně hrozně vyčerpávající." 3.) "Se mi lépe dýchá a jak jsem přišel domů, tak jsem byl více ospalejší, než bez těch roušek." 4.) "Nemohly jsme chodit do tělocviku, protože jsme musely nosit roušky."
Za odložení roušek bojovaly školy i někteří vládní činitelé dlouhodobě. Jedenácti krajům v Česku to bylo nakonec, díky nízkému počtu nově nakažených, umožněno.
Jana Ondračková, třídní učitelka IV.D; 5. ZŠ Frýdek-Místek: "Se o tom mluvilo už delší dobu, jenom se čekalo, kdy to začne. Pro nás určitě dobře, protože se nám lépe dýchá, lépe se nám mluví, je nám lépe rozumět. Určitě si myslím, že je to fajn. Zvláště pro ty děti, protože byly unavené, ospalé, špatně se jim soustředilo."
Irena Marková, třídní učitelka I.C; 5. ZŠ Frýdek-Místek: "Bylo to příjemné, i když někteří už jsou tak naučení, že je tedy pořád měli. Už jsme tak naučení, že na té chodbě do těch prostor je nosíme, ale pro některé to bylo dneska tu roušku těžké sundat. Musela jsem to zdůrazňovat, už nemusíš, už nemusíš."
Na některých školách se snažili dětem v horkých letních usnadnit průběh dne tím, že tráví co nejvíce času venku. Na 5. Základní škole využívají s dětmi dokonce dlouhodobě možnost se chodit ven i učit.
Irena Marková, třídní učitelka I.C; 5. ZŠ Frýdek-Místek: "Učíme se číst nové učivo, souhlásky bě, pě, vě, zvolila jsem, že půjdeme na dvůr, protože je to příjemnější a chtěla jsem i zkusit, jestli se ti žáci dokáží tady lépe soustředit a myslím si, že nám to jde. Dokonce si myslím, že tady čtou hlasitěji než ve třídě."
Ve společných prostorách, jako jsou šatny a chodby povinnost nosit roušky stále platí.
---
Seznámení s projektem Vraťme dětem pohyb, větší propojení mezi školami, ale i poděkování za nelehkou práci. Taková byla témata prvního neformálního setkání primátora Frýdku-Místku a členů rady města se všemi řediteli základních a mateřských škol.
Zasedací sál zastupitelstva Frýdku-Místku obsadili tentokrát ředitelé základních a mateřských škol. Primátor a vedoucí školského odboru jim poděkovali za náročnou práci v době pandemie, kdy byla řada škol zavřená a téměř neustále se měnily různé podmínky pro fungování. Na řadu přišla ale i další témata.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku: "Dnešní setkání bylo mé první s řediteli, chtěl jsem se seznámit s jednotlivými zástupci škol osobě. Chtěli jsme jim představit první projekt Vraťme dětem pohyb, který vznikl ve spolupráci se sportovními spolky a který by měl vytvořit aktivní pohybovou náplň dětem během prázdnin a požádali jsme ředitele škol o spolupráci v případě nepříznivého počasí."
Tomáš Pyško, člen rady města Frýdek-Místek: "11 klubů odpovědělo, že ano, že bude chystat aktivity pro děti v rámci letních prázdnin. Proto jsme požádali ředitele škol o součinnost při poskytnutí jejich sportovišť v případě nepříznivého počasí, i jejich školních tělocvičen. Ředitelé se vyjádřili kladně, vyjádřili samozřejmě i své naplánované akce, opravy a tak dále. My jsme jasně všem zdůraznili, že se nejedná o nic povinného. Žádný nebude důraz na to, aby vyhověli. Pokud nemohou, tak nemohou. Kluby se nabídnou, my budeme jenom rádi, když se nám ty děti dostanou ven."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku: "Dále jsme se bavili o různých věcech, které můžeme mezi jednotlivými řediteli nastavit, jak jim můžeme pomoci metodicky, jak zkvalitnit komunikaci a jak pomoci tomu, aby školství, které zřizuje město, mělo svou úroveň."
Zároveň si vedení města stanovilo dva dlouhodobé cíle. Větší spolupráci mezi jednotlivými školami a komunikaci.
Tomáš Chrobák, předseda Komise pro výchovu a vzdělávání: "Aby se ředitelé více propojili a bylo to na bázi spolupráce než soupeření. A ať dokážeme radnici přiblížit ředitelům, když mají nějaké požadavky nebo nějaký problém, který jsme schopni vyřešit nebo ošetřit, případně zodpovědět, tak ať má kde se obrátit."
Martin Kocur, ředitel MŠ Beruška: "Setkání vnímám pozitivně, vždycky je dobře, když je nastavena komunikace mezi školami a zřizovatelem a věřím, že bude fungovat tak, jak bylo řečeno, takže se na ni těším."
Všichni se shodli na tom, že je nejdůležitější, aby další školní rok probíhal už bez omezení. Mateřinky se mohly postarat o děti a školákům se dostalo plnohodnotného vzdělání.
---
Máte doma nepotřebné kolo? Nebo víte o nějakém, které je například nepojízdné? Přivezte ho do jednoho ze sběrných míst Kol pro Afriku. Najdete ho i ve Frýdku-Místku. Kola se pak opraví, případně z něj vezmou náhradní díly a pošlou se do africké Gambie, kde pomohou dětem při cestách do školy.
Desítky kol už se sešly v prostorách sběrného místa na Palackého ulici ve Frýdku-Místku. Přivezli je sem lidé, kteří se rozhodli podpořit projekt Kola pro Afriku.
Marcel Sikora, koordinátor sběrného místa Frýdek-Místek: "Sběrné místo ve Frýdku-Místku, které jsem tady založil funguje od roku 2013. Inspirací mi byla moje návštěva Afriky, a to konkrétně Keni, kde jsem viděl, jak místní obyvatelé kola využívají jako takový hlavní dopravní prostředek. Od té doby nám obyvatelé města i z širokého okolí přinesli více než 1 000 kol, které každoročně odvážíme odsud ze sběrného místa do centrálního skladu v Ostravě-Koblově."
Tam se kola opravují, případně rozeberou na náhradní díly. Cílem je hlavně kolo zjednodušit pro podmínky v Africe.
Roman Posolda, zakladatel projektu Kola pro Afriku: "Děláme kolo bez přehazovačky, s jedním převodem. To jsou právě nejideálnější kola do africké Gambie, kde nejsou žádné kopce a kde ty děti si v ideálním případě ta kola složí, obohatí je náhradními díly, které jsou odolné proti písku, případně proti vodě, když je období dešťů a na to kolo jednou sednou a budou na nich jezdit do školy."
Marcel Sikora, koordinátor sběrného místa Frýdek-Místek: "Kvůli vzdálenostem, které jsou v Africe z různých vesnic do škol, by pro ně bylo obtížné chodit do školy, takže díky těmto kolům se dostávají do škol a je jim umožněno takto vzdělávání."
Sem do frýdecko-místeckého sběrného místa mohou lidé nosit kola vždy každou středu od 15. do 17. hodiny.
Marcel Sikora, koordinátor sběrného místa Frýdek-Místek: "Já bych chtěl poděkovat všem dárcům, kteří doteď přinesli kola. Věřím, že přibudou další a díky nim získají děti v Gambii vzdělání."
Roman Posolda, zakladatel projektu Kola pro Afriku: "Některá kola, která nám lidé darují, tak v rámci sociální dílny, tak to je takový podprojekt v Kolech pro Afriku, dlouhodobě nezaměstnaní nebo lidé ve výkonu trestu, tak ta kola opravují, a to jsou kola, která do Afriky nejdou. Ta kola se prodávají tady jako repasovaná a výtěžek jde na podporu všech našich aktivit, které děláme ve směru do Gambie."
Za dobu existence projektu bylo v celém Česku vybráno na 25 tisíc kol. Přímo ke gambijským školákům se jich dostalo už 7 334.
---
